POSLEDNÍ ČLÁNKY



Ukrajina: Zákon zakazující propagandu komunistických a nacistických režimů je v souladu s Ústavou

V úterý 16. července 2019 Ústavní soud Ukrajiny potvrdil, že zákon odsuzující komunistický a nacistický režim a zákaz propagace jejich symbolů na Ukrajině je v souladu s Ústavou, tak jak jej schválil ukrajinský parlament dne 9. dubna 2015 ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud Ukrajiny konstatuje, že právo na svobodu myšlení a projevu není absolutní a může být omezeno zákonem v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejného pořádku.

Ivan Bartoš nastavuje mantinely lžím a manipulacím předžalobní výzvou SPD

Pirátský poslanec Ivan Bartoš zaslal Svobodě a přímé demokracii – Tomia Okamury (SPD) předžalobní výzvu požadující stažení falešného příspěvku uveřejněného na facebookových stránkách Regionálního klubu SPD Praha, který u části veřejnosti vyvolává dojem autentičnosti. Ve falešném výroku plném gramatických chyb Ivan Bartoš sděluje, že během pochodu za legalizaci marihuany několika účastníkům policisté zabavili drogy, což je natolik skandalizující, že se záležitost chystá projednat na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Ačkoliv je příspěvek opatřen hashtagem #politickasatira, řada obyčejných občanů kvůli němu verbálně napadá jak Ivana Bartoše, […]

Roman Suščenko: Umění z vězení

Před budovou Velvyslanectví Ukrajiny v pražské ulici Charlese de Gaulla se nachází výstava obrazů ukrajinského novináře Romana Suščenka, kterého moskevský soud poslal za údajnou špionáž na 12 let do vězení. Roman Suščenko pracoval šest let jako pařížský zahraniční zpravodaj agentury Ukrinform, ale jezdil do Moskvy navštěvovat své příbuzné. Ve své práci se věnoval vlivům propagandy Ruské federace na Francii a Evropu. Agenti ruské FSB ho zadrželi jako údajného agenta ukrajinské armádní rozvědky, který sbíral informace o ruských ozbrojených silách.

Národní demokracie vzpomínala na Karla Kramáře

V sobotu 29. června 2019 se v pravé poledne uskutečnila v kryptě s ostatky Karla Kramáře v Chrámu zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech každoroční pieta Národní demokracie spojená s politickým projevem Adama B. Bartoše. Konala se k příležitosti 82. výročí úmrtí prvního premiéra Československa, který sice zemřel již 26. května, ale z důvodu konání voleb do Evropského parlamentu byla pieta o měsíc odložena. V rámci pravidelného monitoringu přinášíme informace o tom, jakým směrem se nyní Národní demokracie ubírá.

Na Letné se uskutečnila největší demonstrace od roku 1989

Na Letné se uskutečnila jedna z největších demonstrací od roku 1989. Nedělní shromáždění Milionu chvilek pro demokracii přilákalo do Prahy dle policejních odhadů přes 200 tisíc lidí, dle mobilního operátora T-Mobile až 258 tisíc. Spolu s Mikulášem Minářem a Benjaminem Rollem, hlavními představiteli nezávislé platformy, promluvily na pódiu i známé osobnosti jako Elva Frouz, Filip Rajmont a Jiří Padevět. O hudební program se postaral například Tomáš Klus, Vladimír Mišík, Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř.

Pietní shromáždění k uctění památky 27 popravených představitelů stavovského odboje

Pod záštitou primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba, starosty Městské části Praha 1 Pavla Čižinského a starosty Města Mnichovo Hradiště Ondřeje Lochmana se v pátek 21. června 2019 konalo v Chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí a u pamětní desky se jmény popravených mučedníků pietní shromáždění k uctění památky 27 popravených představitelů stavovského odboje. Piety se kromě europoslance Jana Zahradila zúčastnili také potomci těchto mučedníků. V každodenním shonu si málokdo povšimne, že na boční stěně Staroměstské radnice visí pamětní deska se jmény 27 mučedníků, kteří v pondělí 21. června 1621 od páté hodiny do deváté ranní obětovali svůj život za svobodu českého království. K připomínce jejich oběti je v dlažbě 27 bílých křížů.

Noční vlci nebyli během pietní akce v Lidicích vpuštěni do střežené zóny u společného hrobu lidických mužů

Na pietních akt v Lidicích, kterému byli přítomni vysocí čeští politici, zástupci ministerstev, velvyslanci a zástupci desítek ambasád, přijeli neohlášeně Noční vlci, kteří se chtěli účastnit oficiálního programu. To jim nebylo umožněno. Redaktorka Evropského rozhledu byla u toho, když jeden z pořadatelů odmítl Noční vlky na pietní akt vpustit. Pietní akt v Lidicích od rána doprovázela zvýšena bezpečnostní opatření. Není divu, na místě se pohybovali velmi významní zástupci domácí i zahraniční politické scény. Na bezpečnost dohlížela Policie ČR i Vojenská policie, řada velvyslanců a diplomatů byla doprovázena svými osobními strážci.

Uplynulo 77 let od vyhlazení Lidic – projevy předsedy sněmovny a vojenského kaplana (část 2.)

V sobotu 15. června 2019 se v Lidicích konal pietní akt k připomenutí 77. výročí vyhlazení obce nacisty. Událost si připomněli zástupci politických stran, ministerstev, velvyslanci a zástupci zemí celého světa. Akce začala ranní mší českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila, pokračovala kladením věnců a projevy předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO), vojenského kaplana Miloslava Kloubka, starostky obce Lidice Veroniky Kellerové a přeživší pamětnice Marie Šupíkové. Po projevech následovala přehlídka Světlo za Lidice, během které zazpívaly dětské sbory.

Uplynulo 77 let od vyhlazení Lidic – projevy potomků a přeživších (část 1.)

V Lidicích si dnes připomínali 77 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Kromě politických představitelů během piety u společného hrobu lidických mužů promluvily také dvě ženy, jejichž příbuzní v důsledku lidické tragédie zahynuly. Starostka obce Lidice Veronika Kellerová poděkovala přítomným nejen jako starostka obce, ale také jako vnučka lidické ženy za to, že přišli uctít památku jejich příbuzných. Zda na hrobě lidických mužů, kde leží i její pradědeček a strýc, se jí mluví těžce.

U Pomníku obětem komunismu se připomněla deportace krymských Tatarů. Historie se začíná opakovat

Před 75 lety se na Krymu odehrála největší tragedie krymskotatarského národa. Příslušníci NKVD na Stalinův rozkaz deportovali krymské Tatary na Ural a do zemí Střední Asie. Staří lidé umírali již během transportu, dalších 40 % odvlečených zahynulo během prvních let. Historie se začala opakovat. Za strany kremelského režimu se na Krymu odehrává další deportace krymskotatarského národa. Desítky tisíc krymských Tatarů musely opustit svojí zem, desítky Tatarů byly zabity, desítky jsou vězněny na Krymu nebo v ruských věznicích. Tyto činy nebyly dostatečně potrestány, a proto se opakují.

V Letech u Písku uctili památku obětí romského holocaustu

V neděli 12. května 2019 se v Letech u Písku, kde za druhé světové války stával koncentrační tábor, uskutečnil pietní akt za oběti romského holocaustu. Výbor pro odškodnění romského holocaustu v čele s Čeňkem Růžičkou za přítomnosti vrcholných domácích politiků i zahraničních diplomatů udělil v pořadí již druhou cenu za Lidství in memoriam Alfredu Baderovi, který založil nadaci Bader Philantropies. Nadace podporuje projekty, které zlepšují soužití Romů s majoritní společností.

První máj jako svátek práce i výročí vstupu do Evropské unie

Na prvního máje se v Praze uskutečnily desítky kulturně-politických akcí. Evropský rozhled pokryl čtyři z nich – setkání České Suverenity s projevem Davida Ratha na Střeleckém ostrově, pochod studentského Majálesu z náměstí Váslava Havla, prvomájové shromáždění KSČM včetně zatýkání italského komunisty po útoku pepřovým sprejem na mladíka z antikomunistické skupiny a nakonec jsme zavítali k Werichově vile na pražskou Kampu, kde se konal Den Evropy se spojenci, během kterého se do země zasadila jabloň Medy Mládkové.

Velvyslanectví Ukrajiny uctilo na Olšanských hřbitovech památku všech vítězů nad nacismem

Ve středu 8. května 2019 ve 13:00 hodin proběhl na Olšanských hřbitovech v Praze u pomníku padlých vojáků Rudé armády pietní akt s kladením věnců a kytic. Tohoto důležitého kroku se ujalo Velvyslanectví Ukrajiny v České republice spolu s Československou obcí legionářskou za podpory Ministerstva obrany České republiky. Na Olšanských hřbitovech jsou pochováni vojáci 1. ukrajinského frontu, kteří položili své životy při osvobozování Československa před nacismem.













Volba lidskosti