POSLEDNÍ ČLÁNKY



V Tunisku vrcholí protesty nad režimem prezidenta Bena Aliho. Jako hlavní příčina nepokojů se uvádí upálení šestadvacetiletého vysokoškolského studenta Mohameda Bouaziziho, který se k sebevražednému aktu uchýlil poté, co byl mučen tuniskou policií při zatčení za nelegální prodej ovoce a zeleniny. Jednou z dalších příčin podle obyvatel Tuniska byly také uniklé americké depeše, které byly publikovány na webových stránkách WikiLeaks. Stručný překlad z klíčové depeše je zde:

Podle mnoha hledisek by Tunisko mělo být spojencem USA. Ale není. Zatímco sdílíme některé klíčové hodnoty a země zaznamenává rekordní pokrok, Tunisko má stále velké problémy. Prezident Ben Ali stárne, jeho režim je sklerotický a prezident nemá žádného nástupce. Mnoho Tunisanů je frustrováno nedostatkem politické svobody, vysokou nezaměstnaností, regionálními nerovnostmi a korupce prezidentské rodiny je rozhořčuje. Extrémismus představuje stálou hrozbu. Režim prezidenta se snaží zavést stále větší kontrolu, často s pomocí policie.  Výsledek: Tunisko má problémy.

V posledních třech letech jsme v rámci americké mise Tunis nabízeli spolupráci tam, kde si Tunisané sami řekli. Zaznamenali jsme úspěchy, v komerční a vojenské oblasti. Ale také jsme měli neúspěchy. Ministerstvo zahraničí nás částečně blokovalo, snažilo se kontrolovat všechny naše styky ve vládě a v mnoha jiných organizacích. Velká změna v Tunisku nastane po odchodu prezidenta Bena Aliho, prezident Obama a jeho politika vytváří příležitosti už teď.

Doporučujeme: klást silný důraz na demokratické reformy s ohledem na lidská práva. Snažit se zapojit tuniskou vládu (GOT – guvernment od Tunisia?) do dialogu o otázkách společného zájmu, včetně obchodu a investic, míru na Středním východě, a větší integraci Maghrebu. Nabízet jazykové kurzy angličtiny pro Tunisy (s důrazem na mládež), vzdělávací výměny, a kulturní programy. Přesunout naši vojenskou pomoc pryč z FMF (Fleet marine forces – námořní síly), a zároveň hledat nové způsoby, jak budovat bezpečnost a zpravodajskou spolupráci. Zdůraznit, že hlubší spolupráce s USA závisí na Tunisku. Konec souhrnu.

Problém: Přes ekonomický a sociální pokrok Tuniska je jeho politická svoboda slabá. Tunisko je policejní stát, má slabou svobodou vyjadřování a závažné problémy s lidskými právy. Vláda Tuniska (GOT) může poukázat na politický pokrok v poslední dekádě, který zahrnuje přístup Červeného kříže (ICRC) do mnoha věznic, ale při každém kroku vpřed přišel další krok vzad, například připomeňme nedávné převzetí soukromých médií jedinci napojenými na prezidenta Bena Aliho.

Problém je jasný: Tunisko je pod vládou stejného prezidenta už 22 let (dnes už 23 let). Prezident nemá žádného nástupce. Prezident Ben Ali a jeho režim ztratili kontakt s tuniským lidem. Netolerují rady ani kritiky, domácí ani zahraniční. Stále více se spoléhají na policejní kontrolu a soustředí se na udržení moci. Korupce ve vnitřním kruhu roste. Dokonce i průměrní Tunisané si to velmi dobře uvědomují, a nespokojenosti rostou. Tunisané nemají rádi, dokonce i nenávidí, první dámu Leilu Trabelsi a její rodinu.  Oponenti režimu ji zesměšňují, dokonce i osoby blízké vládě vyjadřují zděšení nad jejím chováním. Mezitím roste hněv nad vysokou nezaměstnaností a regionálními nerovnostmi.

Odkazy:

09TUNIS492, TROUBLED TUNISIA: WHAT SHOULD WE DO?

Wikipedie – Leila Ben Ali

Wikipedie – Maghreb













Volba lidskosti