POSLEDNÍ ČLÁNKY



Krátce po třinácté hodině odpolední začalo v lokalitě Na Kopečku na sídlišti Máj v Českých Budějovicích veřejné shromáždění s kulturním programem Čikhatar Het 2 /Z bahna ven 2 pod záštitou občanského sdružení Konexe, které navázalo na stejnojmenné shromáždění, které se konalo o týden dříve v Duchcově. Kladlo si za cíl zmírnit napjatou situaci Romů v době, kdy ve městě bujely protiromské protesty.

 
Nepokoje na sídlišti Máj v Českých Budějovicích, 29. 6. 2013
 

Nedaleko místního Penny Marketu se začali scházet Romové, lidskoprávní aktivisté a děti ze sídliště Máj. Přijel také bratr Marek z jezuitského kostela svatého Ignáce na Karlově náměstí v Praze, který pravidelně navštěvuje sociálně vyloučené lokality během protiromských demonstrací. Na místě byli i zástupci tisku, jmenujme například Českou televizi, Český rozhlas a Deník.

Nejprve Romové vymýšleli hesla na transparenty, skrze která by oslovili českou majoritní veřejnost a zastavili protiromské pogromy, kterých jsme v posledních letech svědky. Mezi první vyřčené heslo patřilo: My jsme taky lidi, nejsme zvířata. Nebo: Když pánbůh tvořil svět, chtěl, aby byl barevný. O tom, že místní Romové mají z nastalé situace strach, svědčil transparent s nápisem: Klidný život beze strachu. Objevovaly se ale i jiné nápisy, které vymysleli aktivisté, například Nenávist není řešení. Jeden transparent byl až příliš nenávistný vůči fašistům, proto musel být stažen. Hlásal smrt fašistickým okupantům.

Zatímco se tvořily transparenty, místní děti, ať už bílé nebo tmavé pleti, kreslily na chodníku obrázky nebo vybarvovaly omalovánky. Vodové barvy jim zasychaly rychle, protože byl první prázdninový den a pražilo sluníčko.

Organizátoři byli přesvědčeni, že ten den se Na Kopečku nic zlého nestane, proto uspořádali dětský den s bohatým kulturním programem. Nikdo nepředpokládal, že se na náměstí Přemysla Otakara II. místo místních obyvatel sejdou neonacisté z celé republiky a vyrazí na nepovolený pochod směrem na sídliště Máj s bojovým pokřikem: „Černý svině! Jdeme na ně! “.

Kolem půl třetí odpoledne začaly projevy. První vystoupil bratr Marek a připomněl účastníkům shromáždění, že lidé by měli držet pospolu, aby „byli jedno“, protože když se společnost začne dělit, vznikají spáry. Je to podobné jako v příběhu o Babylónské věži, kde lidé najednou začali mluvit různými jazyky. Někdo říkal, že Babylónskou věží měla vzniknout civilizace, ale vznikl z toho spíš chaos. Aby lidé mohli být jedno, musí být mezi nimi pouto lásky, musí mezi nimi panovat úcta jednoho k druhému. Svůj projev zakončil Otčenášem.

 
Nepokoje na sídlišti Máj v Českých Budějovicích, 29. 6. 2013, H. Macháček
 
Jeden z dalších řečníků za viníka současných nepokojů označil senzacechtivá média. Dennodenně v televizi ukazují kriminální činy Romů. Většinou se jedná o sporné informace týkající se soužití s Romy, vystěhovávání sociálně slabých občanů z bytů a ubytoven a podobně. Děje se to proto, že média jsou postavená na senzacích, které potřebují kvůli vzrůstajícím ziskům ze své sledovanosti. A už si neuvědomují, že dostávají určitou skupinu občanů do velkých problémů, když pozměňují obraz komunity v očích občanů. Českobudějovičtí Romové si už stěžovali Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, aby v televizi vysílali ověřené a pravdivé případy, zatím však nebyli úspěšní.

Zástupci médií byli sice na shromáždění Čikhatar Het 2 / Z bahna ven 2 vítáni, nicméně docházelo k jejich řízenému monitoringu. Aktivisté si evidovali, kdo z jakých novin či televize přišel a s kým o čem mluvil, aby následně mohli vyhodnotit, kdo z nich informace zkreslil či si je zcela vymyslel.

Na sídlišti Máj dnes žije kolem 350 romských občanů. Každým rokem se jejich počet mění z důvodu migrace Romů do Velké Británie, Belgie a dalších západních zemí. Nejvíce Romů žije v ulici Václava Volfa, kde v jednom panelákovém domě bydlí 3 – 8 romských rodin. Jen jeden vchod je v majetku města, ostatní jsou v různých formách vlastnictví.

Stížnosti, které jsou především v létě adresovány na Romy, jsou mnohdy vyvolané z emocí, které momentálně ovládají celou Českou republiku. Nastalé problémy se ale už dlouhodoběji řeší s představiteli města a neziskovými organizacemi. Návrhy, které Romové městu předložili, zatím nebyly magistrátem vyslyšeny.

Největší problémy jsou s mladými lidmi ve věku od 12-25 let. Tato problémová skupina Romů především o letních prázdninách nemá jak trávit volný čas, což má za následek, že se mladí zdržují na ulici poblíž domova. Magistrát se situaci pokusil řešit odstraněním laviček, dětských hřišť, posílením hlídek policie, zřídil dokonce pobočku policie v blízkosti sídliště, zřídil i terénní pracovníky, ale výsledek jejich snažení byl právě opačný. Místní Romové dnes tráví volný čas na trávnících v okolí paneláků, nikoliv na místě k tomu vyhrazeném, protože takové místo tam není.

Romové proto vytvořili skupinu, která nastalé problémy s vedením města plánuje řešit. Vypracovali několik bodů, které by se měly přijmout pro účinné řešení situace a které také předloží vedení města k projednání:

1. Realizace projektu asistence prevence kriminality. Do řad policie přijmou dva až tři romské asistenty prevence, kteří budou nápomocni nejen na Máji, ale v celém městě.

2. Zajistit zvýšené hlídky pro strážníky městské policie společně s asistenty prevence kriminality.

3. Důsledně sledovat práci neziskových organizací, které nahrazují terénní sociální práci v lokalitách. Zároveň neziskové organizace lépe financovat a také kontrolovat, aby mohly dennodenně navštěvovat rodiny a řešit s nimi veškeré problémy, jako jsou dluhy, vzájemné soužití, docházku dětí do školy a podobně.

4. Vybudovat dětské hřiště v sociálně vyloučené lokalitě. Hřiště by mělo být hlídané správcem. Případně vymezit prostor k trávení volného času, jak to funguje v ostatních zemích Evropské unie.

5. Spolupracovat s vlastníky domů a prosadit důležitost zřízení funkcí romských domovníků v domech s velkým počtem romských rodin.

6. Přesvědčit ředitele škol s velkým počtem romských dětí v důležitosti zřízení přípravných tříd. Děti by měly mít asistenta pedagoga na obou stupních. To by mělo zajistit, aby romské děti po skončení základní školy pokračovaly ve studiu na školách vyššího stupně.

7. Zadávat zakázky veřejného charakteru romským podnikatelům a pravidelně informovat o vyhlašovaných veřejných zakázkách, zapojovat nezaměstnané Romy do celoročního úklidu města a dalších veřejně prospěšných činností pro město.

Po skončení projevů začal kulturní program, spojený především s hudbou a tanci.

 
Co bylo jiné oproti Duchcovu a v čem se chybovalo

Nepokoje na sídlišti Máj v Českých Budějovicích, 29. 6. 2013Zatímco na shromáždění v Duchcově dorazily především děti a ženy, na sídlišti Máj se z velké části sešli dospělí muži. Jak řekl jeden z nich hned na úvod – chtěli ukázat České republice, že se umí ubránit, že se ničeho nebojí a že zvítězí. Na rozdíl od Duchcova jich na Máj přišlo mnohonásobně víc. Někteří z nich se po zjištění, že na místo míří krajní pravice, ozbrojili kovovými tyčemi, basebalovými pálkami a jinými zbraněmi, které skrývali za zády. To plně vykreslovalo situaci, do které byli českobudějovičtí Romové zatlačeni sérií událostí z posledních let. Jihočeští policisté navíc neprováděli žádné kontroly účastníků na přítomnost zbraní, jak bývá pravidlem u podobných demonstrací v jiných koutech republiky.

Chybovali ale i samotní organizátoři z Konexe. Místo shromáždění se nacházelo na nejhůře uhlídatelném místě. Zatímco v Duchcově se shromáždění konalo na křižovatce ulic Bratří Čapků a Nádražní a policistům stačilo postavit zátarasy jen na rozhraní náměstí Legií s Riegrovou a Studniční ulicí, v Českých Budějovicích mohli neonacisté zaútočit ze všech směrů, protože kolem lokality Na Kopečku bylo širé prostranství. Policisté tak neměli prakticky žádnou šanci shromáždění uhlídat.













Volba lidskosti