POSLEDNÍ ČLÁNKY



Archiv: 1 . Leden 2011, Sobota

(…) USA ruší doménu serveru WikiLeaks. Jako reakci na tento krok pirátské strany po celém světě vytvářejíí mirrory (fyzické kopie) stránek. Česká pirátská strana nezůstává pozadu. V té době vrcholí Operace Odplata hackerské skupiny Anonymous, mnozí Piráti po celém světě mění na Facebooku své profilové fotky na červené dvojté W v kruhu… ČPS na tiskovou konferenci přišel osobně podpořit Stanislav Penc, známý především jako zakladatel stránek svazky.cz, kde k podobnému zveřejnění tajných informací došlo už v roce 2009 (databáze zájmových osob StB) a nyní mu hrozí několikamilionová pokuta.

Bez druhých nejsme svobodní a to je podle mě nutné zdůrazňovat, protože současné pojetí svobody, a pomíjím jiné zažité zkraty, je často solipsistické, jakoby izolované od světa, který každého (téměř každého) z velké míry spoluutváří.

Myslím, že už na základních školách by bylo dobré dětem ukazovat, že svoboda závisí vždy také na těch druhých a že je třeba poskytovat ji vzájemně. To není nějaké sentimentální žvanění, to je základní předpoklad. (…)

Líbí se mně fantastický vývoj světového umění, jeho překvapivé podoby a permutace. S velkým zájmem sleduji jeho nápaditou expanzi do veřejného prostoru, což se ovšem příliš netýká této země. Vadí mi jeho přemrštěná marketingová orientace a spousta šikovných parazitů, která se kolem umění vyrojila v poslední době a má tendenci se rozrůstat. Líbí se mně vývoj soudobé architektury, její stále častější ekologický akcent a citlivé začlenění do přírodních plenérů. Na jaře bych chtěl žít v Paříži, v létě v Olomouci, na podzim v New Yorku a v zimě v Praze. Nejvíc mně vadí to, že se vytrácí přímá mezilidská komunikace. (…)Líbí se mně fantastický vývoj světového umění, jeho překvapivé podoby a permutace. S velkým zájmem sleduji jeho nápaditou expanzi do veřejného prostoru, což se ovšem příliš netýká této země. Vadí mi jeho přemrštěná marketingová orientace a spousta šikovných parazitů, která se kolem umění vyrojila v poslední době a má tendenci se rozrůstat. Líbí se mně vývoj soudobé architektury, její stále častější ekologický akcent a citlivé začlenění do přírodních plenérů. Na jaře bych chtěl žít v Paříži, v létě v Olomouci, na podzim v New Yorku a v zimě v Praze. Nejvíc mně vadí to, že se vytrácí přímá mezilidská komunikace. (…)

Pokud alespoň trochu sledujete ekonomické dění, jistě vám neuniklo, že vláda ústy Petra Nečase opět odsunula termín vstupu do Eurozóny, tentokrát na neurčito a tím i zavedení evropské měny Euro coby jediného oficiálního platidla i v naší zemi. V médiích se k danému problému začalo vyjadřovat najednou, kromě představitelů vlády, značné množství „odborníků“…

V červenci 2010 jsme navštívili Mgr. Mortezu Khabiriho z Akademického a univerzitního centra v Nových Hradech. V době mezinárodních nepokojů kvůli íránskému jadernému programu jsme chtěli především zjistit, jak vypadá politická situace přímo v Íránu, ale zjišťovali jsme též rozdíly ve školství, vědě a kultuře – tak jak to vnímá íránský student zdejší biofyziky. V čem se odlišuje íránský výzkum od […]

Vzdělávací systém České republiky prošel v uplynulých dvaceti letech řadou převratných změn, které však nebyly vždy ku prospěchu školství, ani samotných žáčků poškoláčků. Na našich školách zdomácněly takové vymoženosti, jako jsou školní vzdělávací programy či uvolnění bariér mezi žákem a učitelem. Otázkou ale je, zda shora zmíněná demokratizační a humanizační opatření vedla k povznesení českého školství na evropskou úroveň, nebo naopak zničila dobře fungující systém přinášející výsledky. Má dítě ze sociálně znevýhodněného prostředí stejné šance na dosažení kvalitního vzdělání jako dítě top manažera? Pokud tomu tak není, co by se mělo změnit? Zapeklitá otázka, ale jak ji rozřešit? Co takhle zavést školné? Ale tady se nabízí otázka, co by školné samo o sobě vyřešilo. Právě nad těmito otázkami se zamýšlím v eseji nazvané Cesta ke vzdělanostní společnosti v ČR. Jak zajistit rovný přístup ke vzdělání?

1












Volba lidskosti