POSLEDNÍ ČLÁNKY



Saddám Husajn si nepřál válku v Perském zálivu, jak vyplývá z uniklé diplomatické depeše datované na 25. červenec 1990 – týden před tím, kdy oficiálně írácké jednotky napadly Kuvajt. Ještě dřív než odkryjeme obsah diplomatické depeše, tak si ve stručnosti shrneme události, které válce v Perském zálivu předcházely.

Na počátku konfliktu stála Irácko-íránská válka, která probíhala v letech 1980–1988, a skončila příměřím. Irák se kvůli válce zadlužil, nejvíce u Kuvajtu a Saudské Arábie.  Aby dluhy splatil, spoléhal na domácí produkci ropy. Plány na záchranu mu překazilo OPEC, které v roce 1988 schválilo limity produkce pro své členské státy. Irák se tak ocitl ve vážné finanční krizi.

Díky Julianu Assangeovi a jeho serveru WikiLeaks se o počátku války v Perském zálivu můžeme více dozvědět skrze utajované americké diplomatické depeše. Počátek války staví do jiného světla.

V létě 1990 chtěl Saddám Husajn uzavřít přátelství s USA. V Iráku umřelo přes sto tisíc obyvatel a země byla natolik chudá, že hrozilo pozastavení sirotčích důchodů dětem, které za předchozí války přišly o rodiče. Přesto bohatý Kuvajt nechtěl jejich těžkou situaci pochopit a neakceptoval ani OPEC. Podle Saddáma Husajna Kuvajt ignoroval veškerou diplomacii.

Zdálo se, že Saddám Husajn chce učinit významný krok s Mubarakovou diplomacií a požadoval po USA, aby se pokusili pochopit sobectví Kuvajtu a Saudské Arábie. Po amerických diplomatech předal vzkaz prezidentu Bushovi, kde ho žádal o přátelství.

Během jednání Saddám Husajn v detailech zopakoval historii. Vysvětloval, proč se Iráčané rozhodli obnovit diplomatické vztahy. Připomněl mnohé události, které negativně ovlivnily americko-irácké vztahy od roku 1984. Vzpomněl například aféru Írán-Kontras. V roce 1986 bylo zjištěno, že americká administrativa prodává zbraně do Íránu, během Irácko-íránské války. Podle Saddáma Husajna Irák aféru špatně pochopil a dospěl k podezření, že USA si nepřejí, aby válka skončila.

Zmínil také, že jeho země čelí závažným finančním problémům, dluží přibližně 40 mld. amerických dolarů. Nebylo možné, aby za takové situace cena ropy klesala. Nelíbila se mu kampaň USA vedená proti Iráku a proti jeho osobě. Nelíbila se mu tato ekonomická válka a nemohl přijmout nátlak, aby cena ropy klesla. Saddám Husajn přesto věřil, že se přes tyto problémy přenesou a vybudují s Amerikou dobré vztahy.

Dále Saddám Husajn uvedl, že nechápe, proč USA používají metody mučení, když je veřejně odsuzují. Jako příklad mučící metody uvedl kroucení paží. Nepřál si další ponižování Iráku. Když se dostali k pasáži o vdovských a sirotčích důchodech, jednání s americkými diplomaty muselo být přerušeno. Irácký tlumočník a zapisovatel se psychicky zhroutili a rozplakali se. Po krátké přestávce, kdy se psychicky zhroucení Iráčané dali dohromady, Saddám Husajn řekl, že opravdu udělali vše, co bylo v jejich silách, aby zabránili válce s Kuvajtem. Posílali do země své velvyslance, chtěli uspořádat společný summit, ale Kuvajt jim nevyšel vstříc.

Během jednání měl Saddám Husajn urgentní telefonát s Mubarakem, od kterého se dozvěděl, že Kuvajt přece jenom bude s Irákem jednat. Saddám Husajn Mubarakovi slíbil, že během a po skončení zasedání se nic zlého nestane. Byl rád, že Kuvajt chce vyjednávat.

Přesto o týden později podle oficiálních zdrojů irácká vojska vtrhla do Kuvajtu a začala válka v Perském zálivu. Bohužel.

90BAGHDAD4237, SADDAM’S MESSAGE OF FRIENDSHIP TO PRESIDENT BUSH













Volba lidskosti