FACEBOOKOVÝ DETEKTIV


Facebookový detektiv dokáže najít různé informace o facebookových profilech. Jediné, co potřebujete, je znát ID profilu, o který se zajímáte.

1. Přihlašte se na Facebook

2. Jděte na zájmový profil

3. Zkopírujte url adresu profilu

4. Nechte si ji převést na ID, například tady.Pozn. Časem vytvoříme vlastní skript.

5. ID profilu vložte níže do polí a hledejte.


Příspěvky



Příspěvky, které profil napsal

Příspěvky, ve kterých je profil označen

Příspěvky, pod kterými profil komentoval

Příspěvky, které se profilu líbily


Fotografie


Fotografie s označeným profilem

Fotografie nahrané uživatelem

Fotografie, na kterých je profil označen

Fotografie, které profil okomentoval

Videa, na kterých je profil označen

Fotografie, které se profilu líbily


Ostatní



Skupiny, ve kterých je profil členem.

Soukromé skupiny, ve kterých je profil členem.

Přátelé profilu.

Stránky, které se profilu líbí.


POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Adam B. Bartoš (vlevo) diskutuje před soudní síní se svým příznivcem, který ho přišel k soudu podpořit.

Adam B. Bartoš (vlevo) diskutuje před soudní síní se svým příznivcem, který ho přišel k soudu podpořit.


 

Ve středu 26. září 2018 od 13:30 hodiny odpolední začal Městský soud v Praze v ulici Spálená projednávat odvolání předsedy Národní demokracie Adama B. Bartoše proti rozhodnutí prvoinstančního Obvodního soudu pro Prahu 1, který jej potrestal podmínkou mimo jiné za hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob dle § 355 odst. 1A a 2b trestního zákoníku a za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia dle § 405. Pro velký zájem veřejnosti a novinářů bylo jednání přemístěno z menší jednací síně do větší.

Obvodní soud pro Prahu 1 dospěl k závěru, že Adam B. Bartoš spáchal přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia například svým příspěvkem na sociální síti Facebook, kde sdílel článek z portálu Aktuálně.cz „Zemřel Elie Wiesel. Muži, který jako první použil výraz holocaust, bylo 87 let“ a k tomu dopsal komentář, že alespoň je na světě o jednoho lháře méně.

Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob se dopustil například tím, že imigrantům pro jejich islámskou víru podsouval pouze negativní vlastnosti.

Podle soudce extremismus sám o sobě trestný není, ani není neonacistický, a svoboda slova se nevztahuje pouze na slova, která se nám líbí, ale i na ta, která se nám nelíbí a pohoršují nás. Orgány činné v trestním řízení mají k projevům extremismu přistupovat proporcionálně.

Z výsledků odborného znalce Jaroslava K. pro oblast kyberkriminality, který zkoumal zabavený počítač Adama B. Bartoše, se mimo jiné prokázalo, že jako jediný používal e-mail, kde si zájemci mohli objednávat protižidovsky zaměřené publikace a generoval z této činnosti zisk, neboť si vedl podrobné poznámky o svém podnikání.

Lze sice podotknout, že prodejem knih porušujících výše uvedené zákony nelze ony paragrafy automaticky vztáhnout i na vydavatele, pokud se s názory v publikacích neztotožňuje a prodává je pouze za účelem zisku, nicméně obžalovaný Adam B. Bartoš distribucí publikací propagoval své názory, které veřejně proklamuje, své příznivce nabádá k agresivitě proti imigrantům a lidem černé pleti, tedy paušalizuje je podle skupin.

Co se týče samotné svobody slova, například Bartošova kritika USA nemůže být posuzovaná jako trestná, ale v jiných případech Adam B. Bartoš hranice svobody slova překročil. Nabádal k přímým represivním opatřením vůči skupinám osob, například k zakládání domobran.

Soudce dále vysvětlil, v čem jsou distribuované knihy Adama B. Bartoše závadné a nepravdivé. Například Rudolfova zpráva z roku 1993 sepsaná chemikem Germarem Rudolfem se snaží popřít holocaust, a to na první pohled vědeckou studií o přítomnosti Cyklonu B v plynových komorách. Z plynových a odvšivovacích komor v koncentračních táborech Osvětim, Osvětim-Březanek a Majdanek byly odebrány vzorky a skrze analýzu zbytků chemické látky zvané pruská modř na stěnách budov se mělo prokázat, že v plynových komorách se lidé nevyhlazovali. Pruská modř by totiž ve vyhlazovacích komorách musela být ve vyšší koncentraci než v odvšivovacích komorách, ale experimentem se prokázalo, že jí tam bylo méně. Podle soudce je zpráva zavádějící z toho pohledu, že chemik zamlčel vyšší odolnost vši vůči Cyklonu B oproti člověku. K jejich vyhubení je tedy nutné použít několikanásobně silnější dávky, a proto je logické, že v odvšivovacích komorách je vyšší koncentrace pruské modři.

Soudce se uchýlil k dlouhému historickému exkurzu, během kterého postupně seznamoval s událostmi, jež existenci holocaustu potvrzují. Dochovány byly například zprávy, které pohotovostní jednotky Einsatzgruppen posílaly svým nadřízeným, kde je mimo jiné uváděn počet zlikvidovaných nežádoucích osob, především Židů.

Soudce uzavírá, že je legitimní stíhat osoby popírající holocaust, chceme-li se do budoucna podobných válečných zločinů vyvarovat. Demokratický stát nesmí bagatelizovat tyto dávné zločiny a musí mít úctu k obětem zločinů proti lidskosti.

Adam B. Bartoš ale svým jednáním hrubě urážel židovský národ a zpochybňoval holocaust, i ve své knize jej zpochybňuje, považuje jej za konspirační teorii. V projevech vůči migrantům navíc vykazuje neonacistické znaky a jeho jednání lze tak považovat za neonacistické. Občas si ve svých tvrzeních protiřečí, protože jednou popisuje migranty jako negramoty, aby následně strašil, že jsou to velmi dobře vycvičení válečníci. Dopouští se tak prokazatelně desinformační kampaně za účelem šíření strachu k určité skupině osob na základě jejich barvy pleti a vyznání a chce se s nimi vypořádat se zbraní v ruce, k čemuž nabádá i druhé.

Protože porušuje článek třetí Listiny základních práv a svobod pojednávající o tom, že všichni lidé mají stejná základní práva bez ohledu na pohlaví, rasu, barvu pleti, jazyk, víru a náboženství, nemůže se ve svých projevech odvolávat na článek 17 stejné listiny zajišťující právo na svobodu slova. Ze stejného článku 17 odstavce 4 navíc jasně plyne:

„Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.“

Podle vyjádření soudce by měla svoboda slova zachovávat důstojnost všem lidem, ale Adam B. Bartoš naopak svobodu slova zneužil k šíření desinformací o skupině osob. Svého jednání se dopouštěl dlouhodobě, a to tiskem, v závěrečné řeči se dokonce přirovnal k popravené Miladě Horákové, přitom se projevuje stejně militantně jako ti ze třicátých let.

Co se týče rozsudku, soudce jej považuje za adekvátní – dostal podmínku s probačním dohledem a bude dlouhodobě sledován, zda ve svých aktivitách nepokračuje. Zároveň došlo k propadnutí zabavených věcí, zejména knih.

Státní zástupkyně v závěru navrhla dále peněžitý trest, protože prodejem knih si Adam B. Bartoš přišel k čistému zisku 700 tisíc korun a propadnutí věcí tento jeho zisk nijak nepokrývá. Zároveň se vyslovila pro propadnutí autorských práv ke knihám.

Obhájce Robert Cholenský dodal soudu nový znalecký posudek z oblasti sociálních studií. Za vady prvoinstančního soudu označil neprovedení důkazu předčítání z předmětných publikací. Soudkyně se s obsahem knih seznámila mimo pracovní dobu a citovala pouze ze svých výpisek, nastolila nepřehlednou situaci, na kterou nebylo možné adekvátně reagovat. Jako obhájce považuje seznamování se s důkazy mimo pracovní dobu za neplatné.

Připomněl soud s vydavateli v kauze Hitlerových projevů, kde se brněnský soud knihou důkladně zabýval a došel k opačnému závěru než státní zástupce a všechny aktéry obvinění zprostil. Nezmínil už, že v dubnu Nejvyšší soud zprošťující rozsudek zrušil a případ vrátil státnímu zastupitelství k došetření. Proti tomuto rozhodnutí obžalovaní podali ústavní stížnost.

Navíc u prvoinstančního soudu se použily hodnotící závěry policisty. Není možné, aby policista sepisoval hodnotící závěry. Jisté pochyby vyjádřil i nad zpracováním odborného posudku znalcem Stanislavem Z.

Nakonec se ohradil proti návrhu státní zástupkyně, aby Adam B. Bartoš byl zbaven autorských práv, neboť žádný trest autorské právo nemůže nikomu dle platné legislativy vzít.

Jednání bylo odročeno na 30. října 2018 v 9:30 hodin do místnosti 325 Městského soudu v Praze ve Spálené ulici z důvodu provedení důkazu ze strany obhajoby. Přednesou se konečné návrhy, provede se důkaz z předčítání knih a obžalovaný se k jednotlivým položkám bude moci vyjádřit.

U soudu se objevilo několik zajímavých osob, jmenujme neúspěšného kandidáta na prezidenta Petra Hanniga, dále Jana Šinágla a aktivistu Dominika B.













Volba lidskosti