FACEBOOKOVÝ DETEKTIV


Facebookový detektiv dokáže najít různé informace o facebookových profilech. Jediné, co potřebujete, je znát ID profilu, o který se zajímáte.

1. Přihlašte se na Facebook

2. Jděte na zájmový profil

3. Zkopírujte url adresu profilu

4. Nechte si ji převést na ID, například tady.Pozn. Časem vytvoříme vlastní skript.

5. ID profilu vložte níže do polí a hledejte.


Příspěvky



Příspěvky, které profil napsal

Příspěvky, ve kterých je profil označen

Příspěvky, pod kterými profil komentoval

Příspěvky, které se profilu líbily


Fotografie


Fotografie s označeným profilem

Fotografie nahrané uživatelem

Fotografie, na kterých je profil označen

Fotografie, které profil okomentoval

Videa, na kterých je profil označen

Fotografie, které se profilu líbily


Ostatní



Skupiny, ve kterých je profil členem.

Soukromé skupiny, ve kterých je profil členem.

Přátelé profilu.

Stránky, které se profilu líbí.


POSLEDNÍ ČLÁNKY



 
anthropoid_n
 
Film Anthropoid britského režiséra Seana Ellise, zachycuje jednu z nejklíčovějších českých událostí druhé světové války – atentát parašutistů na Reinharda Heydricha. Kdo se o historii příliš hluboce nezajímá nebo dokáže překousnout, že film obsahuje plno nepřesností, si může tento jedinečný snímek vychutnat od úplného začátku až do konce, a upřímně říct, že to byl jeden z nejlepších snímků, který kdy viděl. Obzvláště část samotného útoku na vůz třetího nejmocnějšího muže Říše je velmi působivá. Ale jak už bylo řečeno, film obsahuje mnoho historických nepřesností a pro diváka znalejšího může film představovat značné morální dilema – pomalu by se mu chtělo křičet: „Tak to nebylo!“

Asi nejsmutnější na celém filmu je pošlapání památky na Antonína Sedláčka z obce Nehvizdy. Hned v úvodu filmu parašutisté Kubiš a Gabčík seskakují v noci do zasněženého lesa a ukrývají padáky do sněhu. Gabčík má zraněnou nohu, a proto spolu přespávají v lese. Najde je jeden z místních, vezme je k sobě domů a v nestřeženou chvíli volá Němcům. Po malé roztržce ho parašutisté zastřelí.

Realita je ale diametrálně odlišná. Kubiš s Gabčíkem seskočili s padáky nedaleko obce Nehvizdy, důsledkem navigační chyby, neboť měli ve skutečnosti dopadnout do Ejpovic na Plzeňsku. Po seskoku ukryli padáky do zahradní boudy, která patřila Antonínu Sedláčkovi. Ten o tom samozřejmě nevěděl a pochopitelně se domníval, že se mu do zahradní boudy někdo vloupal. Když zjistil, že z ní nic nezmizelo, ale naopak do ní přibyly krabice s anglickými nápisy a padáky, oznámil nález strážmistrovi Václavu Krejcárkovi. Spolu se dohodli, že událost označí za vloupání pytláků a Antonín Sedláček pak některé vybavení parašutistů ukrýval v kompostu. Jan Kubiš se u něho později několikrát stavil a část materiálu si odvezl. Zbytek věcí zakopal na poli, aby je skryl před gestapem.

Antonín Sedláček tak nebyl podrazák, jak ho vykreslili ve snímku, ale ve skutečnosti statečný muž, který parašutistům velmi pomohl v prvních chvílích po seskoku.

Není to jediná nepřesnost, která může člověka historie znalého nadzvednout ze židle. Kubiš s Gabčíkem se totiž dle snímku vydávají ihned do Prahy hledat svou kontaktní osobu Oldřicha Nováka.

Ve skutečnosti zraněný Gabčík zůstal po seskoku v úkrytu a Kubiš se sám vydal na nehvizdskou faru, kde se od faráře Františka Samka dozvěděl, že jsou v Nehvizdech, nikoliv v Ejpovicích na Plzeňsku, kde měli seskočit právě kvůli kontaktům v Plzni. Farář Samek mu proto pověděl, že do Plzně se nejlépe dostanou vlakem z Měštic. Jejich první kontakty na odboj tedy nebyly v Praze, jak uvádí film, ale v Plzni.

Dále ve filmu chybí zmínka o jedněch z nejdůležitějších lidí odboje – o rodině Svatošových. U nich přespával i Čurda a odtud se také Čurda vydal do Peschkova paláce udat Moravcovi a ostatní. Po útoku na Heydricha se u nich stavil Josef Gabčík, umyl se a převlékl.

Nepadla v něm ani zmínka o Rele a Liběně Fafkových, které Kubiše s Gabčíkem často doprovázely po Praze a šly s nimi například do kina Flora na film Der Heilige Kris. V kině byly předváděny zbraně nalezené gestapem v pětiminutovém snímku týdeníku UFA (promítal se povinně ve všech kinech). Informace sbírali všude možně, například i na výstavišti v Holešovicích, kde měli nacisté výstavu „Sovětský ráj“. Tam se snažili nacisté ukázat, jak by to v zemi vypadalo, kdyby se vlády ujali bolševici. Ve filmu místo sester vystupuje pouze jakási Lenka Fafková.

Do filmu se sice nemůže vejít vše, ale určitě v něm měla být zmínka o Jindřišce Novákové, čtrnáctileté dívce, která po atentátu na Heydricha odvezla zkrvavené kolo Jana Kubiše opřené o Baťovu prodejnu. Cestou ji viděly dvě ženy, Cecílie a Žofie, ptaly se jí, kam taková malá holčička jde s tak velkým zkrvaveným kolem… Když se dámy dozvěděly, že nedaleko odtud byl spáchán atentát na Heydricha, daly si to do souvislosti a šly holku udat do Peschkova paláce, tehdejšího sídla gestapa, nevěděly ovšem, jak se dívka jmenuje, ani kde bydlí. Gestapo si proto nechalo předvolat všechny dívky od 14 do 20 let z okolí a ženy se snažily dívku znovu rozpoznat. Jindřiška se dostala do úzkého okruhu deseti podezřelých, ale ženy už jí nepoznaly. Tím se z toho ovšem nevyvlékla, protože po Čurdově zradě k nim domů vběhlo gestapo a sebrali ji i s rodiči – občas u nich přespával Jan Kubiš a Josef Gabčík. Přes Terezín se dostala do Mauthausenu, kde byla 24. října 1942 popravena.

Parašutisté, jak asi každý ví, se postupně ukryli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. V osudný den, kdy ke kostelu přijely stovky nacistů, je nepřesvědčoval jenom Čurda, aby se vzdali, ale i kaplan Petřek. Kaplana i Vlastimila Moravce k tomu samozřejmě nutilo gestapo, Moravec odolal a Petřek je přesvědčoval tak, aby bylo patrné, že je k tomu nucen. Ve snímku všichni v kostele umírají, ale Kubiš na místě ve skutečnosti nezemřel, upadl po výbuchu granátu do bezvědomí. Do bezvědomí upadl i Bublík. Gestapáci je pak vezli do lazaretu SS na Podolském nábřeží, ale Bublík zemřel cestou a Kubiš po převozu. Teprve potom je odvezli zase zpátky do Resslovy ulice.

Tolik tedy k nepřesnostem ve filmu. Někdo řekne, že my, kteří na ty nepřesnosti poukazujeme, zbytečně házíme klacky pod nohy těm, kteří se snažili operaci Anthropoid proslavit v zahraničí, ale o tom to není. Film je to úchvatný a získá si srdce mnoha průměrných diváků. Ale pravda je jen jedna a pokud jí někdo zkreslí, jiný jí musí uvést na pravou míru. Pokud se zajímáte o historii, mnohem lepší je přečíst si nějakou hezkou knížku, například Průvodce Anthropiod od Pavla Šmejkala a Jiřího Padevěta, která provádí zájemce po místech spojených s aktivitou výsadku Anthropoid – a úplně nejlepší je si ta místa i projít, pokud máte Plzeň a Prahu na dosah (z knihy pochází většina zde uvedených informací).











Volba lidskosti