POSLEDNÍ ČLÁNKY



Archiv autora (698)

Ekoaktivisté zablokovali magistrálu a rizika s tím spojená

V sobotu 12. října 2019 ovládli Václavské náměstí ekoaktivisté z Extinction Rebellion. Den plný workshopů a přednášek ve spojení s hudebním doprovodem a dětským koutkem se stal mediálně zajímavým až ve chvíli, kdy odstartovala jeho druhá nelegální část – blokáda magistrály před Národním muzeem. Jak sami aktivisté uvádějí, je to jediný způsob, jak na sebe strhnout pozornost a dostat téma do médií. Ostatně celá řada novinářů dorazila až těsně před nelegální částí. Tu legální sledovala pouze alternativní a proruská média.

O setkání vojenských analytiků a velitelů na nepravém místě v nepravý čas

Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

Před 68 lety Mašínové zabili strážmistra Honzátka

Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

YouTube je plný falešných experimentů

Najdete zde například návody, jak se zdarma a neomezeně připojit na 5G síť, a postačí vám k tomu pouhá žiletka s magnetem. Je sice pravda, že 5G síť bude zranitelnější než 4G síť, ale určitě ne natolik, aby se dala hacknout pouhým magnetickým mezikružím umístěným do vzduchu. Přesto je na YouTube takových videí ke shlédnutí několik desítek a jsou šířena velkým množstvím různých kanálů. Na videích nevidíte, kdo experimenty provádí, ale jsou vidět experimentátorovy prsty a podle těch lze snadno určit, že všechna falešná videa na všech kanálech jsou pouze z jeho vlastní produkce.

DIY Karneval 2019: Make Music, Not Weapons

V sobotu 14. září 2019 se před CrossClubem v pražských Holešovicích začala scházet freetekno komunita na každoroční DIY karneval, v letošním ročníku s anglickým podtitulem „Make Music, Not Weapons“ (dělej hudbu, ne zbraně). Subkulturní karneval s mnoha soundsystemy byl zaměřený proti zbrojnímu průmyslu, který čím dál víc ovlivňuje politiku a způsobuje utrpení nevinným civilistům.

Jak informují ruská média o dění kolem sochy maršála Koněva ke dni 13. 9. 2019

Rozhodnutí Prahy 6 odvézt sochu maršála Koněva z náměstí Interbrigády zatím na blíže neurčené místo neplní jen stránky českých médií, ale také těch ruských. Připravili jsme letmý přehled, o čem ruská média informovala v pátek 13. září 2019. Zároveň věříme, že naši čtenáři jsou natolik znalí, že i bez dovysvětlujících komentářů dokáží rozpoznat rozdíly v informování mezi českými a ruskými médii a dokáží si informace sami ověřit.

Pirát Kučera: Deník N moje slova zkreslil

Na fóru České pirátské strany se diskutovalo, jak vyřešit spory kolem sochy maršála Koněva. Piráti mají své zastupitele na Praze 6 a záležitost se jich přímo týká. Zastupitel Ondřej Chrást vyzval Piráty Celostátního fóra, aby se vyjadřili k jeho návrhu vyhlásit místní referendum. Do diskuse, která se nesla spíše v duchu odstranění sochy maršála Koněva, se zapojil i Roman Kučera, který namítl, že referendum je sice pěkná věc, ale nesmí být v rozporu s mezinárodní smlouvou. Jeho výroků se chytli novináři Deníku N a ve svém článku jej vykreslili jako proruského kolaboranta. Roman Kučera popírá, že by výroky zveřejněné v článku novinářům řekl.

Co se píše v encyklopedii Ministerstva obrany Ruské federace o maršálu Koněvovi

Ministerstvo obrany Ruské federace na svých webových stránkách spravuje encyklopedii, kde se mimo jiné lze dozvědět, jaký je současný ruský výklad historie. V encyklopedii se lze dočíst i o maršálu Koněvovi, kvůli jehož kontroverzní historické roli roste napětí mezi Prahou a Ruskou federací. Pro zájemce přinášíme doslovný překlad encyklopedické stránky věnované životopisu tohoto historicky zajímavého vojevůdce, která může kdekomu posloužit jako odrazový můstek při hledání rozdílů ve výkladu historie z pohledu Ruské federace a z pohledu zemí, které měly být maršálem Koněvem „osvobozeny“.

Vědci vyvracejí mýty o kůrovcové kalamitě na Šumavě

    Platforma Vědci pro Šumavu, kterou tvoří vědci dlouhodobě se zabývající výzkumem šumavské přírody, zaslala hejtmance Jihočeského kraje otevřený dopis, jehož přílohou je i dokument vyvracející nepravdy a mýty, které se kvůli kůrovcové kalamitě objevují v médiích a na sociálních sítích. Vědci mimo jiné vysvětlují příčiny, proč takové nepravdivé zprávy ve veřejném prostoru vznikají, především varují před nejrůznějšími […]

Zápisky z přednášky Zapomenutá válka? Evropa mezi Berlínem a Moskvou (část 5. závěrečná)

Další otázku položil panelistům český korespondent Sputniku Vladimír Franta. Otázka směřovala na Four-Power Pact (Pakt čtyř) z počátku třicátých let, ve kterém byla zahrnuta i vojenská spolupráce s Hitlerem. Smlouva je dnes uložena v Itálii s tím, že se údajně neratifikovala, ale víme, že proběhly nějaké vojenské akce, například Itálie byla v Albánii a Etiopii, byl tam použit bojový plyn. Německé bombardéry ve Španělsku údajně používaly britské motory.

Zápisky z přednášky Zapomenutá válka? Evropa mezi Berlínem a Moskvou (část 4.)

Michael Žantovský naznačil, že pan profesor Andrey Zubov je vrátil až k té antické poučce, chceš -li mír, připravuj válku a otázka je, jestli na tomto principu stále ještě existuje konsensus mezi zeměmi v Evropě. Mimo Evropu většinou ano, ale v Evropě je to předmět diskuse. Nastal okamžik, aby kladli otázky posluchači, protože odkaz Václava Havla je především o dialogu a porozumění. První otázky se ujal muž, kterého jsme zaznamenali již na setkání Lidových novin k 50. výročí okupace Československa. Tehdy prosazoval ruský pohled na historii a nyní to nebylo o nic jiné.

Zápisky z přednášky Zapomenutá válka? Evropa mezi Berlínem a Moskvou (část 3.)

Michael Žantovský pokládá panelistům otázku, do jaké míry byla válka nevyhnutelná. Domnívá se, že ve chvíli podepsání paktu už válce nešlo zabránit. Měly třetí strany možnost účinně zasáhnout, aby k válce nedošlo? Byla tu Mnichovská smlouva, anšlus Rakouska, remilitarizace Porýní. Byl tu podíl Československa na vztazích s Polskem, v meziválečném období poznamenané nedůvěrou, nedorozuměním a racionálními zájmy. Polsko se cítilo ohrožené Sovětským svazem a Německem. Naopak Československo se cítilo v bezpečí.

Zápisky z přednášky Zapomenutá válka? Evropa mezi Berlínem a Moskvou (část 2.)

Michael Žantovský zmínil, že už dva až tři dny po podepsání smlouvy Molotov-Ribbentrop byl znám nejenom obsah smlouvy, ale i obsah tajných protokolů, které dlouho Sovětský svaz popíral a objevily se v plném znění až po válce. The Guardian a The New York Times už 25. srpna 1939 psaly, že skutečným smyslem smlouvy je rozdělení Polska a sfér vlivu v Pobaltí a Rumunsku. Žantovský se domnívá, že to jsou věci, na které ty okolní státy možná měly reagovat. Jak k tomu došlo, že obsah tajné smlouvy byl tak brzo znám?













Volba lidskosti