Na čtvrté výročí úmrtí prezidenta Václava Havla prošel Prahou pietní průvod, jemuž dominovalo velké srdce. Donesli ho na Pražský hrad, protože věřili, že tam nyní chybí nejvíce. Na Hradčanském náměstí se společně se srdcem a cinkajícími klíči vyfotili. Srdce totiž Hradu předají, až tam bude někdo, kdo si ho zaslouží. Na místě zanechali jen fotku. Samotný symbol však nezmizí, bude volně k zapůjčení na různé demonstrace, neboť se na něj složil lid. Vyrobil ho akademický malíř Ondřej Kraják.

Dnes jsou tomu čtyři roky, kdy nás navždy opustil náš první polistopadový prezident Václav Havel. Stovky lidí si jeho památku přišly se symboly srdcí připomenout na Pražský hrad, kde mimo jiné krátce prohovořil i bratr Václava Havla. V souvislosti s pietní akcí přijal Hrad bezpečnostní opatření, během kterého do areálu byly vpouštěny jen ty osoby, které se podrobily prohlídce. Jedná se tak o jedno z dalších politických gest, které veřejnosti jasně říká – xenofobie do Hradu smí, láska a pravda nikoliv. Všechny vstupy do Pražského hradu hlídali policisté a ozbrojení vojáci. Do areálu směly jen osoby, které se podrobily prohlídce detektorem kovů a osobní prohlídce zavazadel.

Často se šíří zprávy o tom, jak policisté tolerují nesnášenlivá hesla během pochodů xenofobní pravice, zatímco ty, kteří se podílí na blokádách, ihned zatýkají. Posledním takovým případem je provolávání „Jebat Alláha, pálit mešity!“ na sobotní demonstraci „Vlastenci, na Hrad!“, po kterém následovalo hromadné zatýkání anarchistů, kteří se pochodu postavili na odpor. Velmi kritický článek k této problematice byl zveřejněn 16. prosince 2015 na zpravodajském portálu iDnes. Málokdo však ví, že paliči mešit zraku policie neunikli.

V pondělí 14. prosince 2015 proběhlo u Obvodního soudu na Praze 3 přelíčení se dvěma muži. Majitelé největšího českého velkoobchodu s potřebami pro pěstování konopí Growshop Pavel S. a Michal O. čelili obžalování ze šíření toxikomanie. První obžalovaný obdržel trest jeden rok s podmíněným odkladem na 18 měsíců, druhý od soudu odešel bez trestu. Jedná se o další pokračování kontroverzní policejní akce Growshopy pod taktovkou Národní protidrogové centrály. Piráti od počátku kauzu sledují a na obranu growshopů se postavili již v jejím zrodu. Ačkoliv první instance soudu vynesla rozsudek nad obžalovanými, který zněl nevinni, po odvolání státním zástupcem soud rozhodl přesně opačně. Soudce dodal, že pro druhého obžalovaného bylo trestem samotné hlavní líčení. A za co vůbec byli tito dva muži odsouzeni? Ve zkratce za to, že chtěli poskytnout svým zákazníkům pohodlí a informace.

Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

Vandalové rozkopali svíčky, které na Václavském náměstí v Praze hořely za oběti pařížských atentátů. Stalo se tak během sobotní demonstrace „Vlastenci, na hrad!“, kterou organizovala pravicově extrémistická Národní demokracie a hnutí Za naši kulturu a bezpečnou zem. Organizátoři shromáždění před pietním místem postavili pódium, za kterým stáli jejich přívrženci v převlečení za dobové bojovníky. Jelikož však za pódiem z důvodu piety nebylo volné místo k stání, svíčky plápolající za oběti teroristického činu bez jediného slova rozkopali a pošlapali.

V nedávných dnech Senát rozhodl, že prezident Miloš Zeman není velezrádcem v tom smyslu, jak situaci popisuje „Petice vyzývající Senát Parlamentu České republiky k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana“. Senát nicméně naznačil, že prezident republiky se pohybuje velmi nahraně až za hranou Ústavy České republiky, nikoliv však v těch bodech, jak je předložili petenti, jejichž petice se toho dne projednávala. V jednom případě by o velezradu skutečně mohlo jít, pokud by prezident ve svém jednání nadále pokračoval.

Ve středu 28. října 2015 se na náměstí Míru v Praze konala demonstrace xenofobního uskupení Blok proti islámu, kterou přišly podpořit nejen motorkářské gangy, ale také německá Pegida. Akce se měl účastnit mimo jiné i Tommy Robinson, zakladatel English Defence League.

Ke konci demonstrace se jedné lidskoprávní aktivistce podařilo proniknout před pódium a rozvinout transparent. Dav jí fyzicky napadl, transparent jí roztrhal. Zasahující policisté ženu odvedli.

Kdo je to profesionální hacker? To je ten, který pracuje pro vládu nebo korporace. A ano, tím jsem. Být označován za hackera je pro mně vlastně urážka, protože hodně lidí má tento termín spojen s kriminálními aktivitami. Skutečný provládní hacker, nebo ten z korporací, se specializuje především na sběr dat, třeba pro průmyslovou špionáž. Vládní hacker je zaměstnán v nějaké korporaci, třeba pod DT a sbírá informace o telekomunikačním provozu za účelem odhalování závažné informační kriminality. My nejsme hackeři, kteří shodí někomu webové stránky, vykradou mu účet a ještě se pod to podepíší. Pracujeme tak, že naše oběti o nás obvykle vůbec nevědí.

V neděli 22. listopadu 2015 se v podvečerních hodinách v Praze uskutečnilo protestní shromáždění Ať mír dál zůstává s touto krajinou – Modlitba pro Martu 26 let poté organizované spolkem Setkání dobré vůle. Hybným impulsem k pořádání protestu byla podpora ústavních hodnot napadených prezidentem, k čemuž došlo tím, že prezident svou přítomností na Albertově znemožnil studentům pietně uctít památku obou 17. listopadů. Navíc se postavil na jedno pódium vedle Martina Konvičky, vůdce xenofobního uskupení Blok proti islámu. Organizátoři chtějí útok na základní hodnoty z nejvyšších míst řešit ústavněprávní cestou.

V úterý 17. listopadu 2015 se na pražském Albertově konala Demonstrace na podporu názorů prezidenta republiky M. Zemana na imigraci a islám, kterou pořádala Jelena Vičanová, a na které vystoupilo i xenofobní uskupení Blok proti islámu. Na akci bok po boku čerstvě obviněnému docentu Konvičkovi z podněcování nenávisti vůči náboženství vystoupil také prezident republiky Miloš Zeman, který za to posléze sklidil nemalou kritiku. Demonstrace později vstoupila do povědomí jako „ukradený Albertov“, neboť kvůli záboru prostranství nebylo studentům umožněno důstojně oslavit Mezinárodní den studentstva.

V roce 1939 si český národ připomíná 28. říjen jako den založení Československa. Součástí byly poklidné studentské demonstrace hlásící se k demokratickým principům první republiky. Nacistickými okupanty však byli zavražděni student medicíny Jan Opletal a pekařský učeň Václav Sedláček. Pohřební průvod Jana Opletala vycházel právě odsud z Albertova. Následné demonstrace se zúčastnily tisíce lidí, kteří protestovaly proti okupaci. Reakcí okupantů bylo uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939. Hromadné zatýkání studentů a popravy devíti jejich vedoucích představitelů. Útrapy koncentračních táborů nepřežilo asi dvanáct set ze zatčených studentů.