Na Letné se uskutečnila jedna z největších demonstrací od roku 1989. Nedělní shromáždění Milionu chvilek pro demokracii přilákalo do Prahy dle policejních odhadů přes 200 tisíc lidí, dle mobilního operátora T-Mobile až 258 tisíc. Spolu s Mikulášem Minářem a Benjaminem Rollem, hlavními představiteli nezávislé platformy, promluvily na pódiu i známé osobnosti jako Elva Frouz, Filip Rajmont a Jiří Padevět. O hudební program se postaral například Tomáš Klus, Vladimír Mišík, Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř.

Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

Pod záštitou primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba, starosty Městské části Praha 1 Pavla Čižinského a starosty Města Mnichovo Hradiště Ondřeje Lochmana se v pátek 21. června 2019 konalo v Chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí a u pamětní desky se jmény popravených mučedníků pietní shromáždění k uctění památky 27 popravených představitelů stavovského odboje. Piety se kromě europoslance Jana Zahradila zúčastnili také potomci těchto mučedníků. V každodenním shonu si málokdo povšimne, že na boční stěně Staroměstské radnice visí pamětní deska se jmény 27 mučedníků, kteří v pondělí 21. června 1621 od páté hodiny do deváté ranní obětovali svůj život za svobodu českého království. K připomínce jejich oběti je v dlažbě 27 bílých křížů.

Na pietních akt v Lidicích, kterému byli přítomni vysocí čeští politici, zástupci ministerstev, velvyslanci a zástupci desítek ambasád, přijeli neohlášeně Noční vlci, kteří se chtěli účastnit oficiálního programu. To jim nebylo umožněno. Redaktorka Evropského rozhledu byla u toho, když jeden z pořadatelů odmítl Noční vlky na pietní akt vpustit. Pietní akt v Lidicích od rána doprovázela zvýšena bezpečnostní opatření. Není divu, na místě se pohybovali velmi významní zástupci domácí i zahraniční politické scény. Na bezpečnost dohlížela Policie ČR i Vojenská policie, řada velvyslanců a diplomatů byla doprovázena svými osobními strážci.

V sobotu 15. června 2019 se v Lidicích konal pietní akt k připomenutí 77. výročí vyhlazení obce nacisty. Událost si připomněli zástupci politických stran, ministerstev, velvyslanci a zástupci zemí celého světa. Akce začala ranní mší českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila, pokračovala kladením věnců a projevy předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO), vojenského kaplana Miloslava Kloubka, starostky obce Lidice Veroniky Kellerové a přeživší pamětnice Marie Šupíkové. Po projevech následovala přehlídka Světlo za Lidice, během které zazpívaly dětské sbory.

V Lidicích si dnes připomínali 77 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Kromě politických představitelů během piety u společného hrobu lidických mužů promluvily také dvě ženy, jejichž příbuzní v důsledku lidické tragédie zahynuly. Starostka obce Lidice Veronika Kellerová poděkovala přítomným nejen jako starostka obce, ale také jako vnučka lidické ženy za to, že přišli uctít památku jejich příbuzných. Zda na hrobě lidických mužů, kde leží i její pradědeček a strýc, se jí mluví těžce.

Před 75 lety se na Krymu odehrála největší tragedie krymskotatarského národa. Příslušníci NKVD na Stalinův rozkaz deportovali krymské Tatary na Ural a do zemí Střední Asie. Staří lidé umírali již během transportu, dalších 40 % odvlečených zahynulo během prvních let. Historie se začala opakovat. Za strany kremelského režimu se na Krymu odehrává další deportace krymskotatarského národa. Desítky tisíc krymských Tatarů musely opustit svojí zem, desítky Tatarů byly zabity, desítky jsou vězněny na Krymu nebo v ruských věznicích. Tyto činy nebyly dostatečně potrestány, a proto se opakují.

V neděli 12. května 2019 se v Letech u Písku, kde za druhé světové války stával koncentrační tábor, uskutečnil pietní akt za oběti romského holocaustu. Výbor pro odškodnění romského holocaustu v čele s Čeňkem Růžičkou za přítomnosti vrcholných domácích politiků i zahraničních diplomatů udělil v pořadí již druhou cenu za Lidství in memoriam Alfredu Baderovi, který založil nadaci Bader Philantropies. Nadace podporuje projekty, které zlepšují soužití Romů s majoritní společností.

Na prvního máje se v Praze uskutečnily desítky kulturně-politických akcí. Evropský rozhled pokryl čtyři z nich – setkání České Suverenity s projevem Davida Ratha na Střeleckém ostrově, pochod studentského Majálesu z náměstí Váslava Havla, prvomájové shromáždění KSČM včetně zatýkání italského komunisty po útoku pepřovým sprejem na mladíka z antikomunistické skupiny a nakonec jsme zavítali k Werichově vile na pražskou Kampu, kde se konal Den Evropy se spojenci, během kterého se do země zasadila jabloň Medy Mládkové.

Ve středu 8. května 2019 ve 13:00 hodin proběhl na Olšanských hřbitovech v Praze u pomníku padlých vojáků Rudé armády pietní akt s kladením věnců a kytic. Tohoto důležitého kroku se ujalo Velvyslanectví Ukrajiny v České republice spolu s Československou obcí legionářskou za podpory Ministerstva obrany České republiky. Na Olšanských hřbitovech jsou pochováni vojáci 1. ukrajinského frontu, kteří položili své životy při osvobozování Československa před nacismem.

Na sociální síti Facebook k protestům proti příjezdům Nočních vlků vybízel Ondřej Zeman, kandidát ESO do Evropského parlamentu. Noční vlky označil za fašistickou skupinu otevřeně podporující diktátorský režim a vojenskou agresi vůči suverénnímu státu Ukrajině. K této příležitosti vznikla i facebooková událost Noční vlky v ČR nechceme, která se jasně vymezila proti vstupu a příjezdu Nočních vlků Českou republikou. Noční vlky považují za skupinu podporující vojenskou agresi vůči Ukrajině, adorující masového vraha Stalina a popírající jeho roli v rozpoutání druhé světové války. Obětí Rudé armády při osvobozování naši země si váží, ale tento způsob piety je pro ně neakceptovatelný.

Noční vlci dorazili na Slavín s téměř dvou hodinovým zpožděním. V jejich čele kráčel Andrej Bobrovský, protože vůdce Nočních vlků Alexandr „Chirurg“ Zaldostanov se dostal na sankční list USA i Evropské unie. Ačkoliv Noční vlci tvrdí, že na svých cestách vítězství jedou uctít oběti vojáků Rudé armády v druhé světové válce, nesli s sebou vlajky Doněcké a Luhanské lidové republiky, neuznané státy „vzniklé“ po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, které v době druhé světové války vůbec neexistovaly a nemají tedy nic s obětmi druhé světové války společného. Delegace se během piety ani nezašla podívat na čestné pohřebiště vojáků nacházející se hned vedle pomníku na Slavíně, nepoklonili se k žádnému z hrobů padlého vojáka. Nedržela se ani minuta ticha za padlé, nezazněl ani projev, který by připomenul některý z hrdinských činů alespoň jednoho jediného vojáka.

V Ústředním výboru KSČM v pražské ulici Politických vězňů se ve čtvrtek 2. května 2019 uskutečnila diskuse s kandidáty do Evropského parlamentu, konkrétně s jedničkou Ing. Kateřinou Konečnou (KSČM) a devítkou Ing. Petrem Pickem, Ph.D. (nestraník, aktivista hnutí Ne základnám). Na besedu, která nebyla nijak blíže propagována, se přesto dostavili dva novináři, nichž jeden se postaral o nebývalý rozruch, když se pokoušel nafotit osobní údaje z prezenční listiny přítomných posluchačů a byl přistižen při činu druhým novinářem, korespondentem Sputniku, který se činu pokusil zabránit. Ten následně ale kandidáta za společnou levicovou kandidátku Petra Picka zkritizoval, že nedělají dost proto, aby si Česká republika jako z jednu možností mohla vybrat i odchod Evropské unie.