Zatímco do většiny postsovětských zemí komunismus přišel po druhé světové válce, na Ukrajině byl již 20 let před válkou. Ukrajina byla z historického hlediska testovací zemí komunistických praktik, osvědčené metody se poté praktikovaly v dalších zemích. Na Ukrajině se dodnes připomínají černé roky 1932-33, kdy v důsledku uměle vyvolaného hladomoru Stalinem zemřelo na Ukrajině odhadem 10 milionů lidí. Střední třída byla na Ukrajině systematicky likvidována, včetně elity národa v podobě spisovatelů i malířů. Následky jsou patrné dodnes v podobě politické nezralosti. Alespoň tak uvedl svojí přednášku Volodymyr Vjatrovyč, předseda Ústavu národní paměti Ukrajiny, během čtvrtečního večera 13. prosince 2018 na půdě ukrajinské ambasády v Praze.

V šestém díle o demonstraci proti válce na Donbase konané dne 5. listopadu 2018 před Velvyslanectvím Ukrajiny v pražské ulici Charlese de Gaulla se zaměříme na projev komunistického tajemníka Romana Blaška, novináře a fotografa z Haló novin. Ten v říjnu vycestoval do Kyjeva, kde viděl pochod ukrajinských nacionalistů k 76. výročí vzniku Ukrajinské povstalecké armády. Mimo to vedl rozhovor s mluvčím Moskevského patriarchátu Klimentem. Přiblížíme si situaci na Ukrajině z pohledu aktivit ukrajinských nacionalistů a jejich násilných akcí vůči reprezentantům Kremlu na Ukrajině, poté se podíváme, jak letos vyeskalovalo napětí mezi ukrajinskou a moskevskou pravoslavnou církví, což pravděpodobně vedlo až k razii ukrajinských tajných složek SBU v Kyjevskopečerské lávře koncem listopadu.

V pondělí 26. listopadu 2018 se před Velvyslanectvím Ruské federace v Praze konalo narychlo svolané shromáždění Ukrajinců a jejich českých přátel nazvané „Stop ruské agresi“. V neděli 25. listopadu Rusové napadli ukrajinské lodě v Azovském moři. Speciální jednotky Ruské federace zadržely tři ukrajinské lodě a zranily 6 ukrajinských vojáků, o osudu dalších 2 desítek námořníků nebyly tou dobou ještě žádné informace. Ukrajinská armáda byla uvedena do plné bojové pohotovosti a v čas konání shromáždění projednával Parlament Ukrajiny vyhlášení mimořádného válečného stavu.

Posledním řečníkem byl Ivan David z Nové republiky, dříve známý spíše jako bývalý ředitel psychiatrické léčebny v Bohnicích nebo také jako bývalý ministr zdravotnictví za Zemanovy vlády. V pátém díle seriálu zveřejníme doslovný přepis jeho projevu před Velvyslanectvím Ukrajiny ze dne 5. listopadu 2018, a poté se zaměříme přímo na osobu Ivana Davida, jeho účast na Vratimovských seminářích a jeho portál Nová republika.

Ve čtvrtém díle o listopadové demonstraci komunistů před Velvyslanectvím Ukrajiny proti válce na Donbase se zaměříme na projev zástupce Komunistického svazu mládeže (KSM), stručně zmíníme jejich cestu do Sýrie za Bašárem Asadem a povíme si něco málo o komunistickém terorismu v dobách Československa. Neopomeneme zmínit ani jejich podporu palestinským představitelům teroristických organizaci Lidové a Demokratické fronty pro osvobození Palestiny, se kterými se sešli v Libanonu.

Jako jedna z dalších řečnic vystoupila Milada S., dlouholetá levicová aktivistka, jejíž jméno jsme se pro vysoký věk rozhodli nezveřejňovat. Již jako členka Nové antikapitalistické levice si zakládala na dopisování s lidmi z celého světa, častokrát organizovala psaní pohlednic podpory a solidarity pro různé uvězněné aktivisty, například pro členky Pussy Riot. Nelze se proto divit, že se rozhodla před Velvyslanectvím Ukrajiny dne 5. listopadu 2018 přečíst překlad dopisu žákyně 10. B Julie Tkačevové, o kterém bude pojednávat třetí díl našeho seriálu o demonstraci proti válce na Donbasu. Školačka v něm popisuje, jak ve válce přišla postupně o všechny příbuzné a obrací se na světové společenství s prosbou, aby válku zastavilo.

V druhém díle o demonstraci proti válce na Donbase, kterou pořádali příznivci tamějších separatistů dne 5. listopadu před pražským Velvyslanectvím Ukrajiny v ulici Charlese de Gaulla, se zaměříme na vztah českých komunistů k padlým teroristům jako byl Alexandr Zacharčenko, Motorola, Givi či Alexandr Borisovič Mozgovoj. Dále si na názorných příkladech ukážeme, co si komunisté představují pod pojmem „rozvoj škol na Donbase a přátelská setkání s místními dětmi“, na které vybírají v České republice finanční prostředky skrze svojí iniciativu Společnost přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky (Společnost přátel LLR a DLR).

V pondělí 5. listopadu 2018 se od 17 hodiny konala před Velvyslanectvím Ukrajiny v ulici Charlese de Gaulla demonstrace proti válce na Donbase pořádaná Společností přátel Luganské lidové republiky a Doněcké lidové republiky ve spolupráci s Levou perspektivou, Komunistických svazem mládeže, Českým mírovým hnutím a pražskou KSČM. Moderátory byly osoby, které pravidelně vstupují na Donbas přes zakázaný směr z Ruska a v jednom případě byla prokázána jejich spolupráce se separatistickou Mechanizovanou brigádou Přízrak již zemřelého Alexeje Borisoviče Mozgového. Poté se vydali demonstrovat před Generální štáb Armády České republiky, a to v době, kdy z práce odcházeli tamější zaměstnanci.

Petr Protopopov, který měl doprovázet Andreje Babiše mladšího, syna premiéra Babiše, na okupované území ukrajinského Krymu, byl zařazen centrem Mírotvůrce na seznam Očistce. Na seznamu se ocitají osoby, které nějakým způsobem narušují celistvost území Ukrajiny ve vyhroceném konfliktu s Ruskou federací. Petr Protopopov se na seznamu ocitl za vědomé překročení rusko-ukrajinských hranic z ruské strany, což v současné době ukrajinské úřady zakazují. Překračovat administrativní linii oběma směry a navštěvovat Krym lze pouze automobilem přes kontrolní místa Kalančak (Каланчак), Čaplynka (Чаплинка), Čongar (Чонгар).

V sobotu 17. listopadu se od 11 hodiny dopolední konalo před Hlávkovou kolejí v Praze utajované shromáždění českých komunistů. Podnětem k setkání byly historické události roku 1939, z větší části ale komunisté kritizovali současné demonstrace proti premiérovi Andreji Babišovi. Pietní akt byl hned v úvodu narušen kolemjdoucí ženou, která připomněla komunistům, že sami vraždili ve čtyřicátém osmém, načež velmi rychle zase zmizela v pražských uličkách.

V Praze se o víkendu koná dobře utajovaný sjezd organizace Deutsche Burschenschaft, uskupení různých buršáckých spolků. Jejich historie sahá až do počátku 19. století, kdy označení „buršák“ označovalo koleje pro chudé univerzitní studenty. V průběhu historických událostí 20. století se ale některé nacionálně-liberární spolky přidaly k vlně antisemitismu a na stranu Třetí říše k Hitlerovi.

Češi ale s buršáky měli potíže už mnohem dříve, zprávy z dobového tisku například popisují událost z roku 1912, kterou se podrobně v minulosti zabýval například magazín Týden v článku Třicet Němců zaútočilo v Praze na 23 tisíc sokolů.

V třetím závěrečném díle o demonstraci Jiřího Černohorského ke stoletému výročí od vzniku Československa se zaměříme na projevy posledních řečníků. Ukážeme si, jak začíná protiimigrantské scéně vadit Mezinárodní strojírenský veletrh, ale i jak jsou její stoupenci nepozorní, až z toho volají po setrvání v Evropské unii. Představíme si rusko-německého krajně pravicového Artura a Denisův boj za své představy o svobodné společnosti. Projev Jiřího Černohorského pak zveřejňujeme bez cenzury v plném rozsahu pro odborné studijní i pracovní účely.

V neděli 28. října 2018 od 15:30 hodin se konala ve spodní části Václavského náměstí v Praze demonstrace iniciativy Čest, svoboda, respekt pod vedením Jiřího Černohorského. Impulsem k setkání bylo jednak sté výročí od vzniku Československa, jednak odpor k Evropské unii, blížící se hlasování o Istanbulské úmluvě a Globálním paktu o migraci. Shromáždění samotné moderoval bezejmenný muž, jehož jsme na sociální síti Facebook identifikovali jako „Denise Nováka“. V druhém díle věnovaném tomuto shromáždění přiblížíme projevy většiny řečníků.