POSLEDNÍ ČLÁNKY



Archiv autora (6)

Když jsem přišla na poporodní prohlídku ke své porodní asistence, ta mne odmítla přijmout, protože pojišťovna jí neproplatila moji prenatální péči a porod. Mé vysvětlení, že se jedná o omyl, nezabralo. Dostalo se mi zdvořilé rady, že si to musím vyřešit sama a že její služby mi nejsou k dispozici, protože jsem neplatící pacient a dlužím několik tisíc dolarů za služby, které mi byly poskytnuty v rámci těhotenství a další dluh akumulovat nemůžu. Rok jsem neúspěšně korespondovala s pojišťovnou, která trvala na svém a nebyla jsem schopna přesvědčit ji, že mám nárok na proplacení služeb. Pak mi někdo poradil, abych kontaktovala senátora, protože s pojišťovnami často pacient sám nepořídí. Intervence senátora byla úspěšná, pojišťovna zaplatila vše, na co jsem měla nárok a já jsem pochopila, že být pojištěn v USA neznamená mít nárok na předplacené služby. Pojištěnec se musí ozbrojit bojovnou náladou a nevzdávat se, protože pojišťovny těží z těch, kteří se pod tlakem vzdají a vytáhnou peněženku.

Kdysi funkční vzdělávací systém v USA přivedla do záhuby testová reforma. Českým reformátorům školství, kteří by měli tendence zavádět do škol plošné testování, doporučuji, aby si přečetli knihu Diane Ravitchové, odbornice na vzdělání, která byla poradkyní prezidenta Bushe a která pomohla prosadit zákon o povinných standardizovaných testech. Dnes veřejně píše a přednáší o tom, že standardizované testy zahubily americké vzdělání a omlouvá se za to, že udělala fatální chybu, když bojovala za zavedení plošného testování. Ve své knize „Smrt a život skvělého amerického systému, aneb jak testování a volby ničí vzdělávání“ nabízí hezké poučení z krizového vývoje, které by mohlo přijít vhod národům či zemím, které přemýšlejí o reformě školství, případně které se chystají zavést do vzdělání povinné plošné testování.

V 90. letech se mi do rukou dostal vtip z časopisu American Mathematical Monthly (měsíčník Americká matematika), který vyjadřoval názor amerických univerzitních profesorů na tendence ve vývoji výuky matematiky v USA. * 60. léta: Farmář prodá pytel brambor za 10 dolarů. Jeho náklady jsou 4/5 prodejní ceny. Kolik je jeho zisk? * 70. léta: Farmář prodá pytel brambor za 10 dolarů. Jeho náklady jsou 4/5 prodejní ceny, to jest 8 dolarů. Kolik je jeho zisk? 80. léta: Farmář prodá pytel brambor za 10 dolarů. Jeho náklady jsou 8 dolarů a zisk je 2 dolary. Podtrhněte slovo brambor a diskutujte je se spolužáky.

Když jsem asi před 15 lety přijela do USA jako au-pair, těšila jsem se, že se na vlastní oči seznámím s jiným školským systémem. Byla jsem čerstvou absolventkou speciální pedagogiky, za sebou jsem měla praxi ve speciální třídě pro děti se specifickými vývojovými poruchami učení, praxi v pedagogicko-psychologické poradně a diplomovou práci na téma specifické poruchy čtení a psaní.

Americký vzdělávací systém je něžný a hravý a jeho cílem je vybudovat zdravé sebevědomí žáka a podporovat jeho tvořivost. Nevěnuje se pozornost nedůležitým dovednostem a vědomostem. Nelpí se na gramatice. Eliminovala se didaktika psaní. Děti si kreslí písmena a číslice nápodobou. Dril se nepodporuje. Ve školách se děti seznamují s matematickými koncepty, ale chybí nezbytný nácvik matematických dovedností. Násobilka není nutnou […]

Důraz na standardizované testy vytvořil zvláštní vzdělávací klima. Stát vytváří testy a učitelé jsou pod vysokým tlakem produkovat výsledky a jsou nuceni přizpůsobovat výuku tak, aby jejich žáci v testech uspěli. Méně času se věnuje výuce vědomostí, důležitý je především nácvik testových dovedností. Školy jsou zodpovědné za výsledky v testech, a to, co se netestuje, se neučí. Standardizované testy zjišťují úroven čtení, nikoliv nabyté vědomosti. Obsah vyučovaných předmětů se zužuje a vědomosti žáků jsou jen povrchní.

1












Volba lidskosti