POSLEDNÍ ČLÁNKY



Během vysílání, kdy jsem porovnával každý okamžik obou vysílání, seděli ve studiu České televize jacísi „odborníci“, kteří neustále chrlili své jednorozměrné a zaujaté (bias) komentáře do hlav diváků a občas, leč asi s pětiminutovým zpožděním, nechala režie diváka zhlédnout cenzorně vybrané záběry z vojenské přehlídky.

Ve chvíli, kdy se zahraniční hosté klaněli u hrobu neznámého vojína a kdy jste byl několikrát v jasném záběru na živém RT záběru, Česká televize neodvysílala ani vteřinu z těchto záběrů. V té chvíli jsem si říkal, že veřejnoprávní médium, které si neváží svého prezidenta, vlastně zrazuje demokratickou volební vůli národa a snaží se ho rozleptat, a tím se vlastně dopouští zločinného jednání a okamžitě by jí měla být odebrána licence veřejností placeného a tudíž zákonem vyváženého média a její pracovníci, zodpovědní za tento únos a zneužívání veřejností vlastněného média, by měli okamžitě ztratit svá zaměstnání…

A přitom je Rusko i v nynějších ořezaných hranicích hospodářsky soběstačné, naše úpěnlivé shánění zahraničních investorů vyplývá z našeho bezbřehého duševního úpadku a zoufalství. (Zahraniční investice jsou přípustné a mohou být užitečné, když je spolehlivě ochráněna domácí výroba a platí přísný zákon o vývozu kapitálu nebo polotovarů.) A naše zapojování do mezinárodního finančního světa nás dosud neotužilé napojuje na cizí finanční krize, kterým bychom se jinak vyhnuli. V hospodářské sféře jsme se bezmyšlenkovitě a s nebezpečnou uspěchaností vrhli do přijímání západních forem života. To je ale nedosažitelné. Cizí styl života se bez bolestného přechodu nedá okopírovat, musí organicky vyplývat z tradic země, Jak říká přísloví, vlastní bolest se cizím zdravím neléčí. Na cestu, která by byla od západní k nerozeznání, se Rusko stejně nevydá, ať se budeme snažit jakkoli. * Rozšíření NATO na východ (a podstata není v Česku, Maďarsku, Polsku, ale v expanzi do Pobaltí, Ukrajiny nebo Běloruska, k Černému a Baltskému moři) by bylo možné, i když obtížné, vysvětlit pouze setrvačností západního vojenského myšlení po tolika letech vedené jakoby „nedovedené“ studené války. * Možná ale budou Spojené státy ještě hořce litovat, že v Evropě tak usilovně vytvářely muslimské bosenské předmostí.

<!--:cs-->Návrh novely zákona o ochraně přírody nechrání dostatečně lesy v národních parcích<!--:-->

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v uplynulých dnech předložilo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Snahou MŽP je předejít administrativně náročnému vyhlašování národních parků – zřízených v roce 1991 nařízením vlády – novými zákony, což se týká i Národního parku Šumava [1]. Stínová vědecká rada NP Šumava (SVR) sjednocení základních pravidel současně pro všechny národní parky v rámci zákona o ochraně přírody podporuje. V otázce ochrany přírody pro lesy však novela nedostatečně zohledňuje podstatné souvislosti. I koncepčně dobrý záměr tak může přírodní hodnoty lesů v národních parcích ohrozit.

Nebojme se být evropskými muslimy

„Nebojme se, nebojme se být novináři, nebojme se být policisty, nebojme se být židy,“ řekl podle Českého rozhlasu francouzský premiér Manuel Valls. Nezapomněl na někoho? Měli by se muslimové jako Ahmed Merabet chlubit svým zaměstnáním u policie, ale ustrašeně tajit svou víru? A patří do dnešního Pochodu republiky v Paříži nacionalistická Národní fronta Marine Le Penové? Těšme se na odpověď chystaného čísla Charlie Hebdo.

<!--:cs-->Sněmovna by měla odmítnout skandální senátní návrh zákona o Národním parku Šumava<!--:-->

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bude pozítří (29. října 2014) projednávat senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Přestože tento návrh odmítli jak poslanci výboru pro životní prostředí, tak zástupci ministerstva životního prostředí, je zařazen na program středeční schůze. Celkové vyznění senátního návrhu popírá smysl národního parku, je v rozporu s mezinárodními předpisy i zákonem o ochraně přírody a krajiny, jehož novelu připravuje ministerstvo, a odsouvá ochranu přírody na Šumavě na vedlejší kolej. Poslanci výboru pro životní prostředí se nedávno postavili za více než 43 000 signatářů petice za dobrý zákon o Šumavě, kteří požadují, aby ochrana divoké přírody na Šumavě dostala přednost před developerskými projekty a kácením stromů.

<!--:cs-->Dopis Jany Hybáškové o stanoviscích Evropské komise k situaci v Iráku<!--:-->

Vážení přátelé,

s uspokojením jsem přijala informaci, že se dnes v Praze na Václavském náměstí koná shromáždění, které má upozornit veřejnost na vážnou humanitární a lidskou krizi v Iráku, a vyzvat ke shromáždění potřebné pomoci ohroženým osobám. Protože se tohoto důležitého shromáždění nemohu osobně zúčastnit, dovolte mi, abych vás jako vedoucí delegace Evropské unie v Bagdádu alespoň zprostředkovaně seznámila se stanoviskem Evropské komise k situaci v Iráku.

<!--:cs-->Členové Evropského parlamentu na obranu svobody vyznání jako základního lidského práva<!--:-->

Mezi nejzákladnější lidská práva patří právo na svobodu vyznání. Je součástí deklarace lidských práv z roku 1948 a je obsaženo v celé řadě národních právních dokumentů, národních ústavních a  mezinárodních dokumentů.

V současnosti jsme svědky eskalace růstu počtu osob perzekvovaných kvůli svému náboženskému přesvědčení. Nejsilněji se to projevuje ve stávajících ozbrojených konfliktech v Iráku a Sýrii, kde jsou masově zabíjeni, mučeni a vyháněni jezídové, křesťané, šíité, umírnění sunnité, a to teroristy z tak zvaného islámského státu.

Vražda telefonem

V Paříži na konci září zemřel muž, kterého počátkem srpna dohnaly zlovolné telefonní žerty k infarktu. Vyšetřující soudci zahájili trestní řízení pro úmyslné plánované ublížení na zdraví proti pachateli, Grégorymu Chellimu. Chelli vystupuje pod přezdívkou Ulcan jako sionistický hacker, nejzákeřnější útoky ovšem v srpnu zaměřil na redaktory, kteří o něm publikovali článek zpochybňující jeho technickou zdatnost, a na jejich […]

Německo musí zvednout mzdy

Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění László Andor řekl v rozhovoru pro nedělní Die Welt, že pro záchranu eurozóny musí Německo zvýšit mzdy. Zároveň kritizoval úsporné politiky vnucované Řecku a dalším zadluženým státům. Zajímavé je, že francouzský deník Libération o tomto rozhovoru informoval už v sobotu.European Commissioner for Employment, Social Affairs and Inclusion László Andor said in an interview for the Sunday issue of Die Welt that to save the eurozone Germany must increase wages. At the same time he criticised the austerity policies forces on Greece and other indebted states. Interestingly, the French newspaper Libération informed of the interview already on Saturday.

Obracíme se na všechny spisovatele, žurnalisty, učitele, obracíme se na slušné lidi (lidi!) celého světa, aby byli rezistentní vůči zezvířečtění politiky v diktatuře junty, zrůd pod lidskými maskami. Ani pohled jim nevěnujte, ani slova s nimi nepromluvte. A pokud se nespokojíte s pasivní rezistencí, jistě víte, co máte dělat. Stačí nechat promluvit hlas vlastního svědomí. Čeští spisovatelé s krajním znepokojením sledují, jak jsou cynicky a brutálně potlačována elementární lidská práva, včetně práva na fyzickou existenci. Raketové, letecké, dělostřelecké a jiné útoky na hustě osídlené oblasti, jakými jsou Gaza, největší koncentrační tábor na světě, nebo Doněck či Lugansk, perly Donbasu, obrácené v ruiny s rozesetými dětskými hračkami a mrtvolami narychlo pokrytými plachtami, mezi nimiž v hrůzném zoufalství, jindy už takřka lhostejně, procházejí ti ještě živí. Zápalné, kazetové a fosforové bomby, raketomety grad, smerč či uragán, dokonce i balistické rakety se mají stát a stávají nástrojem masového zabíjení a gigantické devastace. Jako by velký satan destrukce skřehotal vítězné rekviem lidskosti. To vše se vede s cílem zastrašit, vyhnat či vyvraždit co největší počet obyvatel. Představují se zločiny genocidy, zločiny proti lidskosti, zločiny nepromlčitelné a – hlasy všech mrtvých, umučených a zraněných krutým způsobem – do výšin nebes volající.

<!--:cs-->Skandální návrh zákona o NP Šumava schválen, přečtete si citace senátorů<!--:-->

Ve čtvrtek 19. června projednával Senát druhou verzi zákona o Národním parku Šumava, která podle Stínové vědecké rady NPŠ odsouvá ochranu přírody na vedlejší kolej. Senátoři navíc projednáváním návrhu zákona ignorují petici, kterou podpořilo více jak 25 tisíc občanů a žádají přesný opak než je obsahem návrhu.

Proti schválení návrhu senátora Pavla Eyberta a jiných senátorů se občané angažovali hromadným rozesíláním e-mailů členům výboru. Senátoři e-maily označili za sprosté, hloupé a vyděračské a celou e-mailovou akci tak prohlásili za kontraproduktivní. Ohradili se také proti ekologickým aktivistům a vědcům, kteří si z grantů na ochranu přírody vytvořili výnosný byznys.

<!--:cs-->Senát projedná skandální návrh zákona o NP Šumava, petice ho nezajímá<!--:-->

Senát Parlamentu ČR bude zítra (19. června 2014) podruhé projednávat senátní verzi návrhu zákona o Národním parku Šumava. Přestože tento návrh prošel senátním výborem pro životní prostředí, celkové vyznění návrhu stále odsouvá ochranu přírody na Šumavě na vedlejší kolej. Senát se tak navíc chystá učinit paradoxně před projednáním petice, v níž svůj postoj k novému zákonu pro Národní park Šumava vyjádřilo přes 25 tisíc občanů. Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, který byl poprvé projednán v dubnu tohoto roku, byl v uplynulých týdnech posouzen senátním výborem pro životní prostředí a postoupen k dalšímu projednání v senátu.

<!--:cs-->Prestižní cena pro šumavské rebely<!--:-->

Skupina vědců, zabývajících se výzkumy v Národním parku Šumava, obdržela za tyto výzkumy prestižní Cenu Antonína Friče. Ocenění přichází paradoxně v době, kdy šumavští politici kritizují kroky Ministra životního prostředí, který vědeckou obec a výsledky dlouhodobých výzkumů respektuje výrazně více, než tomu bylo u předchozího vedení MŽP.

Čestná Cena Antonína Friče je příležitostně udělována v rámci cen odborného časopisu Živa za mimořádný počin z hlediska obsahu časopisu Živa. Vědci ji včera získali za publikaci bloku odborných článků věnovaných dlouhodobému výzkumu na Šumavě (Živa 5/2013).













Volba lidskosti