POSLEDNÍ ČLÁNKY



Na místě Koněva koná se hostina pro vrány

    V pondělí 28. prosince 2020 to bylo přesně 123 let, kdy se vesnici Lodějna u Nikolska ve Vologdské oblasti narodil maršál Ivan Stěpanovič Koněv. Na náměstí Interbrigády v Praze 6 ale již jeho pomník nestojí. Poslední zbytky piedestalu byly odstraněny před měsícem. Zůstala jen hlína posypaná travním osivem, kde se konají hostiny pro vrány a holuby. Pandemie […]

EXIF roku 2020

Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

Poslední záchvěvy Koněvova podstavce

rvní pracovní den po zveřejnění předposledního dílu o rozpadajícím se podstavci, na kterém kdysi stávala socha maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, začala Praha 6 s pomocí bagru odstraňovat jeho zbytky. Stalo se tak 18. listopadu 2020. Kolem staveniště byl kol dokola umístěn plot s bílou plachtou, na který zastánci zachování pomníku umisťovali své poslední vzkazy. Lidé na několika místech bílou plachtu natrhli, aby mohli škvírami pozorovat, jak rozebírání pomníku probíhá. Ruská ambasáda o sobě dala po dlouhé době opět vědět, a to 20. listopadu, na výročí zahájení Norimberských procesů, kdy toto datum označila za den, kdy byl podstavec zbourán.

Monitoring ruské diplomacie v České republice (IV.)

Ruský zpravodajský kanál Sputnik na výročí sametové revoluce přinesl krátký rozhovor s bývalým ředitelem Ruského střediska vědy a kultury v České republice a zároveň diplomatem Andrejem Viktorovičem Končakovem, který do povědomí širší veřejnosti vstoupil jako neprávem obviněný „ricinový agent“. V zavádějícím článku se dočteme, že celou kampaň proti němu rozpoutala česká média, z kontextu zcela vypadla role jeho podřízeného Igora Rybakova, který si, podle tiskové konference premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, celý příběh vymyslel a podstoupil ho až k tajným službám. Opravdu jsou ale zaměstnanci kulturního střediska jen nevinnými obětmi, za které se vydávají? Čtvrtý díl o ruské diplomacii se zaměří na jejich kulturní aktivity.

U Koněvova podstavce hrozí úrazy

Místo, kde kdysi stávala socha maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, se pomalu ztrácí v čase. Nedá se však říct, že by bylo zapomenuto, je to stále místo společenského dění, jen komunisty z KSČM a ruské diplomaty vystřídali místní kluci na skateboardech, kteří si z mramorových desek piedestalu stavějí překážkové dráhy, případně na mramorových deskách zanechávají podpisy sprejeři. O rychlé zmizení místa z povrchu zemského, které se stalo centrem mezinárodního sporu, se tak paradoxně stará místní mládež. Mramorové desky vytrhávají chlapci ze země a stavějí si z nich skateboardové dráhy, po kterých se následně na prknech prohánějí. Ne vždy jsou však jejich stavby bezpečné pro neznalé terénu, a na místě je tak zvýšené riziko, že zde dojde k úrazu.

Chuligáni se k Úřadu vlády nedostali

V neděli 18. října 2020 proběhly v Praze násilné protesty fotbalových a hokejových chuligánů proti vládním opatřením kvůli pandemii koronaviru. Zneužita k tomu byla oznámená demonstrace iniciativy HON, která v první vlně pandemie proběhla zcela bez konfliktů, nicméně byla rovněž namířena proti vládním opatřením a hemžila se odpůrci nošení roušek. Vědomi si zvýšeného nebezpečí nákazy Covid-19 během nastalého stavu nouze a lhostejnosti této části veřejnosti k přijímání fundamentálních opatření k zastavení šíření nákazy, rozhodli jsme se násilné protesty monitorovat z Letenského profilu nad Úřadem vlády pomocí ultrazoomového fotoaparátu ze vzdálenosti několika kilometrů, aniž by kolem nás během celé doby prošel jediný člověk.

Zprávy o vojenských pozorovacích letech a návštěvách České republiky na stránkách Ministerstva obrany Ruské federace

Jednou za rok nad územím České republiky proletí ruské pozorovací letadlo, které monitoruje české vojenské objekty. Jindy vojenská zařízení v České republice jsou přezkoumávána ze strany ruských vojenských inspektorů. Děje se tak v souladu s Vídeňským dokumentem z roku 2011 o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti mezi smluvními státy a také na základě Smlouvy o otevřeném nebi. Zpravodajství Ministerstva obrany Ruské federace o událostech pravidelně s předstihem informuje ruskojazyčnou veřejnost.

Monitoring ruské diplomacie v České republice (III.)

Stříbrný lukostřelec je soutěž pořádaná pod záštitou prezidenta České republiky Miloše Zemana, která oceňuje projekty zlepšující česko-ruské vztahy. Zároveň je to také akce, kde se s ruskými diplomaty setkávají společensky známí lidé, jako je analytik Petr Pirunčík z Kanceláře prezidenta České republiky, novinářka Lenka Procházková, či hudebník Jarek Nohavica a mnozí další. Petr Pirunčík, který byl rovněž na seznamu pozvaných během Mediálního fóra 2019 v pražském hotelu Grand Majestic Plaza, sedí v listopadu 2017 v Národním domě na Vinohradech u jednoho stolu spolu s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským a diplomaty Alexejem Kolmakovem i Feodosijem Vladyševským.

Mramorové bloky Koněvova podstavce byly rozkradeny a poškozeny

Několik dní po sepsání prvního článku o osudu podstavce, na kterém kdysi stávala socha maršála Koněva, místo navštívil neznámý člověk, který část mramorových desek naložil do auta a odjel. Místostarosta městské části Jan Lacina tuto událost nahlásil policii. Za částečnou devastací podstavce pomníku, který do několika měsíců zcela zmizí, stojí ale i jiní lidé než ona neznámá osoba z auta. Řada mramorových desek je popraskaná, jak se na ní na skateboardech proháněla mládež, a viklá se natolik, že nic netušící chodec může velmi snadno ztratit rovnováhu, pokud na desky došlápne. Z některých vylomených bloků si mladí lidé postavili překážkovou dráhu. Prohlédněte si fotografie posledních zbytků podstavce socialistického pomníku.

Na Karlově mostě vznikl lidský řetěz pro Bělorusko

V neděli 23. srpna 2020 se po 18 hodině začal na Karlově mostě utvářet lidský řetěz v barvách běloruské vlajky. Impulsem k výročí bylo jednak 31. výročí živého řetězu o délce 670 km, který v roce 1989 spojil tři hlavní města pobaltských zemí – Talinn, Rigu, Vilnius, jednak se Bělorusové v zahraničí rozhodli spojit s Běloruskem, aby řetězem solidarity vyvedli svou zemi pryč z diktatury a vydali se cestou ke svobodě.

Před budovou rozhlasu si připomněli jak okupaci Československa, tak současné dění v Bělorusku

Před historickou budovou Českého rozhlasu si nejvyšší státní zastupitelé, zástupci Českého rozhlasu, přímí účastníci a široká veřejnost připomněli 52 .výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, které se událo 21. srpna 1968. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral vyjádřil úctu všem přímým účastníkům bojů a ocenil i činnost svých tehdejších kolegů. Ačkoliv sám patří ke generaci, která vpád vojsk nezažila, čerpá ze vzpomínek pamětníků, z vyprávění rodičů a dobových rozhlasových nahrávek.

Pochod NE-Tunelu Moskva-Dukovany

V předvečer 52. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se před sídlem KSČM v pražské ulici Politických vězňů konal protest iniciativy Ne tunelu Moskva-Dukovany, která nesouhlasí s tím, aby se vyběrového řízení na největší strategickou dosavadní zakázku České firmy účastnila ruská státní firma Rosatom. Firma nesleduje svůj ekonomický zisk, ale prosazuje politické zájmy režimu, který v průměru každých pět let vede válku s dobýváním cizího území a opakovaně se dopouští zločinů proti lidskosti. Přes celou ulici Politických vězňů byl rozvinut symbolický černý tunel, v závěru zaznělo několik projevů připomínajících události roku 1968, současné dění v Bělorusku, ale i ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který byl přesně v den protestu pravděpodobně otráven.

Autogramiáda Kejvala k přetření řeporyjského pomníku vlasovcům na růžovo

Brzy nad ránem prokremelsky orientovaný aktivista Aleš Kejval přetřel v pražských Řeporyjích památník vlasovcům, malý tank na vysokém kovovém podstavci, na růžovo. Stalo se tak na 52. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ve dvě hodiny odpoledne k této příležitosti pořádal na náměstí Kinských během již dříve ohlášené akce „Svobodná Česká republika“ autogramiádu fotografií z akce. Ne vše ale probíhalo podle jeho plánu.













Volba lidskosti