Vandalové rozkopali svíčky, které na Václavském náměstí v Praze hořely za oběti pařížských atentátů. Stalo se tak během sobotní demonstrace „Vlastenci, na hrad!“, kterou organizovala pravicově extrémistická Národní demokracie a hnutí Za naši kulturu a bezpečnou zem. Organizátoři shromáždění před pietním místem postavili pódium, za kterým stáli jejich přívrženci v převlečení za dobové bojovníky. Jelikož však za pódiem z důvodu piety nebylo volné místo k stání, svíčky plápolající za oběti teroristického činu bez jediného slova rozkopali a pošlapali.

V nedávných dnech Senát rozhodl, že prezident Miloš Zeman není velezrádcem v tom smyslu, jak situaci popisuje „Petice vyzývající Senát Parlamentu České republiky k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana“. Senát nicméně naznačil, že prezident republiky se pohybuje velmi nahraně až za hranou Ústavy České republiky, nikoliv však v těch bodech, jak je předložili petenti, jejichž petice se toho dne projednávala. V jednom případě by o velezradu skutečně mohlo jít, pokud by prezident ve svém jednání nadále pokračoval.

Ve středu 28. října 2015 se na náměstí Míru v Praze konala demonstrace xenofobního uskupení Blok proti islámu, kterou přišly podpořit nejen motorkářské gangy, ale také německá Pegida. Akce se měl účastnit mimo jiné i Tommy Robinson, zakladatel English Defence League.

Ke konci demonstrace se jedné lidskoprávní aktivistce podařilo proniknout před pódium a rozvinout transparent. Dav jí fyzicky napadl, transparent jí roztrhal. Zasahující policisté ženu odvedli.

V neděli 22. listopadu 2015 se v podvečerních hodinách v Praze uskutečnilo protestní shromáždění Ať mír dál zůstává s touto krajinou – Modlitba pro Martu 26 let poté organizované spolkem Setkání dobré vůle. Hybným impulsem k pořádání protestu byla podpora ústavních hodnot napadených prezidentem, k čemuž došlo tím, že prezident svou přítomností na Albertově znemožnil studentům pietně uctít památku obou 17. listopadů. Navíc se postavil na jedno pódium vedle Martina Konvičky, vůdce xenofobního uskupení Blok proti islámu. Organizátoři chtějí útok na základní hodnoty z nejvyšších míst řešit ústavněprávní cestou.

V úterý 17. listopadu 2015 se na pražském Albertově konala Demonstrace na podporu názorů prezidenta republiky M. Zemana na imigraci a islám, kterou pořádala Jelena Vičanová, a na které vystoupilo i xenofobní uskupení Blok proti islámu. Na akci bok po boku čerstvě obviněnému docentu Konvičkovi z podněcování nenávisti vůči náboženství vystoupil také prezident republiky Miloš Zeman, který za to posléze sklidil nemalou kritiku. Demonstrace později vstoupila do povědomí jako „ukradený Albertov“, neboť kvůli záboru prostranství nebylo studentům umožněno důstojně oslavit Mezinárodní den studentstva.

V roce 1939 si český národ připomíná 28. říjen jako den založení Československa. Součástí byly poklidné studentské demonstrace hlásící se k demokratickým principům první republiky. Nacistickými okupanty však byli zavražděni student medicíny Jan Opletal a pekařský učeň Václav Sedláček. Pohřební průvod Jana Opletala vycházel právě odsud z Albertova. Následné demonstrace se zúčastnily tisíce lidí, kteří protestovaly proti okupaci. Reakcí okupantů bylo uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939. Hromadné zatýkání studentů a popravy devíti jejich vedoucích představitelů. Útrapy koncentračních táborů nepřežilo asi dvanáct set ze zatčených studentů.

V mnoha evropských zemích včetně Česka zneužijí tohoto barbarského činu v Paříži extrémistické skupiny, které se učí využívat strach jako předvolebního fenoménu. Paní Le Penová bude mít našlápnuto, stejně jako Zeman, na prezidentství. Konvičkovi se otevře cesta do Parlamentu. Některé Evropské země se začnou obepínat ostnatým drátem, jiné nikoliv. Evropská jednota utrpí mnohem větší trhliny než přičinilo nesolidární jednání visegrádských států, které odmítly relokace uprchlíků.

My občané, kteří ctíme poselství 17. listopadu 1989, kteří máme více než kdy jindy obavy o osud naší demokracie, svobod a ústavnosti, chceme prezidentu České republiky připomenout ústavu České republiky.

Pokládáme za nutné to udělat, protože máme pocit, že v ohrožení je nejen naše ústava, ale i hodnoty, které zaručuje.

Přátelé,

o minulosti by se dalo mluvit dlouho, ale dnes budeme mluvit o tom, co se stalo dnes. A dnes došlo zatím k největšímu pošlapání české státnosti, znesvěcení svátku svobody a demokracie, k urážce studentů.

Stalo se, že studenti, kteří přišli ráno uctít památku Albertova, tam nebyli v puštěni, aby bylo připraveno představení s předem připraveným programem a diváky. Pečlivě byli odehnáni všichni, kdo by chtěli vyjádřit jiný názor.

Během pochodu antifašistů z pražského Albertova kolem botanické zahrady v ulici Na Slupi jeden z antifašistů zapálil fialovou dýmovnici. To se mu tentokrát nevyplatilo, protože Policie ČR v posledních dnech dbá na dodržování zákona o požární ochraně a rozhodla se sebrat. Zatýkání se však policistům vymklo z ruky a dav stovek antifašistů se na ně vrhl. Mladíka měli velmi dobře zmapovaného, a tak mu nepomohl ani rychlý útěk. Dostihli ho u plotu botanické zahrady. Byl vyděšený, nepočítal s tím, že ho za dýmovnici zadrží, a tak jen držel ruky nad hlavou a vzdával se. Odejít s ním ale přesto nemohli, protože jiní antifašisté ho zcela organizovaně začali okamžitě bránit vlastními těly.

Letošní dvojí brutální útok náboženských fanatiků v Paříži nám znovu připomněl, jak nebezpečný fenomén 21. století je terorismus. Demokracie musí v konfrontaci s bezohledným násilím prokázat svojí sílu. A sjednocená Evropa je povinná garantovat svým občanům mír a bezpečí. Nesmíme se nechat zastrašit. Musíme trvat na našich demokratických a liberálních hodnotách, včetně rovnosti, včetně tolerance. Porážka teroristů Islámského státu musí být prioritou celého mezinárodního společenství. A nenechme se prosím manipulovat. Ačkoliv nedávné teroristické útoky v Paříži proběhly v době migrační krize, je nutno i uvědomit, že vraždili dobře organizovaní islamističtí radikálové. Náš hněv se musí obrátit proti nim, nikoliv proti uprchlíkům, které z jejich domovů často vyhnalo právě náboženské nebo etnické násilí šířené úplně stejnými vraždícími fanatiky.

V neděli ráno se před francouzskou ambasádou v Praze stále scházeli lidé, aby zde zapálili svíčky za oběti pátečních pařížských útoků. Jsou to především francouzské rodiny, které sem v neděli ráno našly cesty. V jejich očích je patrný více zmatek a zaraženost, než přímo strach. Objekt ambasády hlídá jedna hlídka, která se před deštěm ukrývá v autě. Na pražském Hradě jsou staženy vlajky na půl žerdi a vlají zde černé zástavy, objekt u vstupu hlídá jeden ozbrojený voják, který nevěnuje příchozím pozornost, protože se povídá s kolegou od policie. I přes vydatný déšť a brzké ranní hodiny je návštěvnost Hradu poměrně vysoká.

Piráti se na základě soudního rozhodnutí na svých webových stránkách omluvili společnosti LEGO za použití žlutých postaviček v předvolebním spotu. Teď ale vrací úder a podávají dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Argumentují tím, že volební kampaň politické strany nemůže být chápána jako „užití označení v obchodním styku“ podle zákona o ochranných známkách. Právě o něj se přitom LEGO ve své žalobě opírá. Pirátská strana nepoužila žluté panáčky ve volebním spotu za účelem získání „hospodářského prospěchu“ a samozřejmě neprovozuje ani žádnou obchodní činnosti, zákon tak porušit nemohla. Podle Pirátů žaloba stojí na chatrných základech a věří, že Nejvyšší soud tuto argumentaci přijme a rozsudek zruší.