Na počátku ukrajinského konfliktu jsme v článku Odstartoval nábor českých žoldnéřů na pomoc ruským povstalcům, hlásí počítačoví hackeři informovali o tom, jak na území České republiky dochází k verbování mužů do pololegálních povstaleckých armád v Novorusku. Zcela záměrně jsme tehdy pomlčeli o osobách, které celý přesun Praha – Doněck zorganizovaly, a zaměřili jsme se jen na nejslabší článek – Petra Králíčka. Lidé, kteří za náborem stáli, žili po zbylé měsíce v domnění, že o nich nikdo neví. Opak byl ale pravdou.

Ve středu 1. června 2016 se v odpoledních hodinách konala ve Slovenském domě v Soukenické ulici tentokrát veřejná schůze Asociace nezávislých médií. Navazovala na květnovou schůzi a byla poslední před udělováním Krameriovy ceny kontroverzním představitelům desinformační scény. Na přednášku JUDr. Heleny Chaloupkové na téma Mediální právo a chystané novinky v legislativě týkající se médií přišlo kolem třiceti osob, které se zajímaly, jak mají prezentovat své politické postoje a jiné názory v alternativních médiích, aniž by jim hrozil právní postih.

Aktivismus docenta Martina Konvičky vzbuzuje nejednu otázku, kde bere čas na svou odbornou publikační činnost, díky které je považován za jednoho z nejlepších českých vědců v oblasti entomologie. Docent Konvička na české poměry dosahuje poměrně vysokého h-indexu, který měří produktivitu a dopad publikované práce vědce. V následující studii jsme se zaměřili na to, jak tohoto vysokého h-indexu dosáhl. Veškerá data použitá k analýze pocházejí z databáze citací a abstraktů Scopus. H-index docenta Konvičky dosahuje hodnoty 26, což zahrnuje 96 publikací a 2056 citací. Pokud vyloučíme autocitace, to je citace, kdy docent Konvička cituje svoje vlastní publikace, pak h-index klesne na hodnotu 24 a počet citací na 1730. Pokud vyloučíme citace všech jeho spoluautorů, h-index se sníží na hodnotu 23 a počet citací na 1561.

Parlamentní listy čelily hackerskému útoku. Někdo jejich ilustrační obrázky vyměnil za tibetskou vlajku a fotky Václava Havla, dalajlámy a Milady Horákové. Ten někdo jsem byla já a věřte nebo ne, nedopustila jsem se tím žádného trestného činu. Parlamentní listy jsou známé svou neseriózní žurnalistikou. Jsou schopny přepsat cizí článek větu od věty jen s přehozením pár slov. V mém případě Parlamentní listy dokonce místo copy and pastu rovnou embedovaly (tj. článek se zobrazil na jejich webu, ačkoliv byl reálně umístěn na tom mém).

Kdo náš kanál sleduje delší dobu, si jistě uvědomuje, že nejsme jen skupina lidí, která píše články na webové stránky, ale že jsme především skupina programátorů a vědců, která své znalosti využívá k rozkrývání dění na extremistické scéně. O naší úspěšnosti svědčí řada odvetných reakcí, ať už jde o fyzické ataky nebo právní žaloby zakázat nám naší publikační činnost. Jedno z posledních zatím nepodaných trestních oznámení směřuje na zveřejňování seznamů facebookových fanoušků nenávistných skupin, jako je Islám v České republice nechceme.

    V listopadu 2016 byla publikována příručka Keira Gilse o ruské informační válce. Určena je především zaměstnancům NATO, kteří se v ruské informační problematice zatím neorientují. Publikace cituje mnohé ruské představitele a pasáže z ruských vojenských publikací o vedení informačně-psychologických a informačně-technologických operacích mimo území Ruska. Autor příručky Keir Giles je britský akademik, který se zabývá bezpečnostními otázkami. Spolupracuje s Královským […]

V úterý 10. května 2016 sestupuji po schodech do sklepních prostorů pražského Slovenského domu v Soukenické ulici, kde se chystá schůze Asociace nezávislých médií (ANM) se zástupci českých desinformačních médií. Na té by se mimo jiné mělo projednávat komunitní financování alternativ. Jedná se o jednu ze zpravodajsky nejdůležitějších událostí na desinformační scéně za rok 2016. Ve sklepení bez oken překvapivě nesedí žádná mládež, jak by se dalo očekávat, ale různé významné osobnosti mediálního a bezpečnostně zpravodajského života.

Evropský rozhled počátkem týdne čelil značným nepříjemnost, jejichž cílem mělo být donutit nás okamžitě ukončit veškerou činnost. My jsme se ale nezalekli a nepřistoupili jsme požadavky kladené vyděračem, byť jeho hrozby za „neposlušnost“ měly a stále mají být likvidační. Co se stalo vysvětlím vzápětí. Domnívám se zároveň, že tento text bude i přínosným materiálem pro ty, kteří se zabývají studiem alternativních médií a desinformační scénou.

Mladá studentka ze Slovenska zmínila události z roku 1939, které nikdy nebudou zapomenuty. V den oslav vzniku Československa toho roku demonstrovali studenti proti nacistické okupaci. Reakcí okupantů byla střelba do davu, která si vyžádala životy dvou mladých lidí. Jedním z nich byl Jan Opletal, student lékařské fakulty Univerzity Karlovy, jehož pohřeb se proměnil v masovou demonstraci proti nacismu. Okupanti následně uzavřeli všechny vysoké školy, útočili na internáty v Praze a zatýkali studenty a více jak 1200 studentů odvezli do koncentračních táborů.

Ruská televize přímo financovaná prezidentem Putinem a jeho blízkými spolupracovníky vyslala do pražských ulic svoje reportéry, kteří monitorovali účastníky shromáždění na Hradčanském náměstí v Praze. Jejich zaměstnanci se po Praze tentokrát pohybovali bez označení „press“ a i ze svých kamer sundali svou značku. Na webových stránkách Ruptly.tv následně zveřejnili dvě videa, ve kterých popisují, jak Prahou kráčeli stovky podporovatelů prezidenta Zemana na výročí sametové revoluce. Záběry pocházejí z demonstrace na náměstí Republiky, kterou pořádal Jiří Černohorský, a zaznívají na ní výzvy k uzavření hranic České republiky.

Fenomén čajové kultury v ČR nebývá podporován pouze kouzelnou atmosférou provoněných čajoven s teplými šálky padnoucími přímo do ruky, ale také notnou dávkou rádoby intelektuálních diskusí tématicky předpřipravených desinformační scénou. Poprvé jsme si tohoto fenoménu všimli na Čajomír Festu v roce 2015. Tehdy spolu se vstupenkou na pražský festival čaje návštěvníci dostávali zdarma časopis Vědomí. Šéfredaktorem časopisu Vědomí je přitom Ondřej Geršl, který provozuje celou řadu desinformačních webových stránek, včetně AC24.cz.

Před několika dny proběhlo první soudní stání u soudu pro Prahu 10 ohledně žaloby studentky Střední zdravotnické školy muslimského vyznání na tuto školu, která jí měla zakázat studovat ji, protože odmítala ve vyučovacích hodinách odložit symbol své víry hidžáb. Když pomineme vlnu emocí, která se ohledně celé soudní pře nesla a faktický stav, kdy škola patrně postupovala mimo rámec svých kompetencí, což následně potvrdila i zpráva školské inspekce a ombudsmana pro lidská práva, ukázala se ještě zajímavou jedna skutečnost.

Jako z Orwelova románu 1984 působí zřízení útvaru boje proti dezinformacím, které dnes ohlásil ministr vnitra Milan Chovanec. Nová organizační složka Chovancova úřadu začne pracovat od příštího roku a podle slov jeho zřizovatele bude mít za úkol „bránit šíření nepravdivých nebo zavádějících informací a propagandy“. Piráti to považují za další pokračování v omezování osobních svobod občanů. Sněmovna tento týden také schválila zákon o boji proti terorismu, který umožňuje trestat až 12 letým trestem za „schvalování terorismu“. Kombinace těchto „opatření“ vytváří vysoká rizika v oblasti umlčování a trestání nepohodlných názorů.