V sobotu 14. září 2019 se před CrossClubem v pražských Holešovicích začala scházet freetekno komunita na každoroční DIY karneval, v letošním ročníku s anglickým podtitulem „Make Music, Not Weapons“ (dělej hudbu, ne zbraně). Subkulturní karneval s mnoha soundsystemy byl zaměřený proti zbrojnímu průmyslu, který čím dál víc ovlivňuje politiku a způsobuje utrpení nevinným civilistům.

Rozhodnutí Prahy 6 odvézt sochu maršála Koněva z náměstí Interbrigády zatím na blíže neurčené místo neplní jen stránky českých médií, ale také těch ruských. Připravili jsme letmý přehled, o čem ruská média informovala v pátek 13. září 2019. Zároveň věříme, že naši čtenáři jsou natolik znalí, že i bez dovysvětlujících komentářů dokáží rozpoznat rozdíly v informování mezi českými a ruskými médii a dokáží si informace sami ověřit.

Na fóru České pirátské strany se diskutovalo, jak vyřešit spory kolem sochy maršála Koněva. Piráti mají své zastupitele na Praze 6 a záležitost se jich přímo týká. Zastupitel Ondřej Chrást vyzval Piráty Celostátního fóra, aby se vyjadřili k jeho návrhu vyhlásit místní referendum. Do diskuse, která se nesla spíše v duchu odstranění sochy maršála Koněva, se zapojil i Roman Kučera, který namítl, že referendum je sice pěkná věc, ale nesmí být v rozporu s mezinárodní smlouvou. Jeho výroků se chytli novináři Deníku N a ve svém článku jej vykreslili jako proruského kolaboranta. Roman Kučera popírá, že by výroky zveřejněné v článku novinářům řekl.

    Platforma Vědci pro Šumavu, kterou tvoří vědci dlouhodobě se zabývající výzkumem šumavské přírody, zaslala hejtmance Jihočeského kraje otevřený dopis, jehož přílohou je i dokument vyvracející nepravdy a mýty, které se kvůli kůrovcové kalamitě objevují v médiích a na sociálních sítích. Vědci mimo jiné vysvětlují příčiny, proč takové nepravdivé zprávy ve veřejném prostoru vznikají, především varují před nejrůznějšími […]

Další otázku položil panelistům český korespondent Sputniku Vladimír Franta. Otázka směřovala na Four-Power Pact (Pakt čtyř) z počátku třicátých let, ve kterém byla zahrnuta i vojenská spolupráce s Hitlerem. Smlouva je dnes uložena v Itálii s tím, že se údajně neratifikovala, ale víme, že proběhly nějaké vojenské akce, například Itálie byla v Albánii a Etiopii, byl tam použit bojový plyn. Německé bombardéry ve Španělsku údajně používaly britské motory.

Michael Žantovský naznačil, že pan profesor Andrey Zubov je vrátil až k té antické poučce, chceš -li mír, připravuj válku a otázka je, jestli na tomto principu stále ještě existuje konsensus mezi zeměmi v Evropě. Mimo Evropu většinou ano, ale v Evropě je to předmět diskuse. Nastal okamžik, aby kladli otázky posluchači, protože odkaz Václava Havla je především o dialogu a porozumění. První otázky se ujal muž, kterého jsme zaznamenali již na setkání Lidových novin k 50. výročí okupace Československa. Tehdy prosazoval ruský pohled na historii a nyní to nebylo o nic jiné.

Michael Žantovský pokládá panelistům otázku, do jaké míry byla válka nevyhnutelná. Domnívá se, že ve chvíli podepsání paktu už válce nešlo zabránit. Měly třetí strany možnost účinně zasáhnout, aby k válce nedošlo? Byla tu Mnichovská smlouva, anšlus Rakouska, remilitarizace Porýní. Byl tu podíl Československa na vztazích s Polskem, v meziválečném období poznamenané nedůvěrou, nedorozuměním a racionálními zájmy. Polsko se cítilo ohrožené Sovětským svazem a Německem. Naopak Československo se cítilo v bezpečí.

Michael Žantovský zmínil, že už dva až tři dny po podepsání smlouvy Molotov-Ribbentrop byl znám nejenom obsah smlouvy, ale i obsah tajných protokolů, které dlouho Sovětský svaz popíral a objevily se v plném znění až po válce. The Guardian a The New York Times už 25. srpna 1939 psaly, že skutečným smyslem smlouvy je rozdělení Polska a sfér vlivu v Pobaltí a Rumunsku. Žantovský se domnívá, že to jsou věci, na které ty okolní státy možná měly reagovat. Jak k tomu došlo, že obsah tajné smlouvy byl tak brzo znám?

Ve čtvrtek 22. srpna 2019 se v Knihovně Václava Havla sešli tři výjimeční hosté – Andrey Zubov, ruský historik, Andrzej Nowak z krakovské Jagellonské univerzity a Tatjana Tönsmeyer z univerzity ve Wuppertalu. Na osmdesáté výročí podepsání spojenectví mezi německou nacistickou 3. říší a Sovětským svazem diskutovali o tom, zda pakt Ribbentrop-Molotov byl příčinou druhé světové války. Na přednášce Zapomenutá válka? Evropa mezi Berlínem a Moskvou se diskutovalo ve čtyřech jazycích – česky, rusky, polsky a německy, což je pro zpracování velice náročné, soudě však podle zájmu zástupců polské ambasády je přáním, aby přednáška někde zachycena byla a aby byla srozumitelná v celém svém průběhu v jednom z jazyků. Pokusíme se o to postupně v několika dílech.

Ve středu 21. srpna 2019 si na pražském Václavském náměstí spolek Milion chvilek pro demokracii připomínal 50. výročí událostí z 21. srpna 1969, kdy proběhly protesty těch, kteří nesouhlasili s okupací Československa trvající v té době přesně jeden rok. Tehdejší protesty byly násilné, pět lidí bylo zastřeleno, stovky lidí utrpěly zranění. Na pódiu se objevila tehdejší pamětnice, lékařka Jana Kulhánková, která v nemocnici té strašlivé noci ošetřovala zraněné. Dvěma chlapcům již pomoci nemohli, přivezli je mrtvé.

Dny, které se navždy zapsaly do historie naší země, 51. výročí okupace Československa cizími vojsky, si před Českým rozhlasem během vzpomínkové ceremonie připomněli ústavní činitelé, představitelé politického i kulturního života, účastníci i pamětníci událostí včetně tehdejších pracovníků Československého rozhlasu. Jak řekl generální ředitel René Zavoral, byl to příběh zrady spáchané na Češích a Slovácích domnělými bratry, ale také vlastními slabošskými vůdci, kteří neunesli tíhu své odpovědnosti za osud národa.

V sobotu 17. srpna 2019 se v Praze uskutečnil mezinárodní pochod za práva zvířat nazvaný The Official Animal Rights March, pořádaný hnutím Otevři oči a Surge a s podporou zhruba dvou desítek dalších organizací. Stejný pochod se uskutečnil i  v jiných městech po celém světě, například v Londýně, Berlíně, Dublinu, Oslu, Chicagu i Manile. Účastníci pochodu se začali sdružovat na Klárově půl hodiny před pravým polednem. Jejich počty přečkaly veškerá očekávání, sešlo se jich několik tisíc. Zastoupeni byli především velmi mladí lidé. O distribuci transparentů mezi účastníky pochodu se postaraly samy iniciativy, nejvýraznější měla iniciativa Hlas zvířat (Plicka & Parners). Zástupci Anonymous for the Voiceless přišli v černých tričkách s bílým nápisem hnutí a maskami Guy Fawkese. V tričkách hnutí přišli i stoupenci hnutí Zvířata nejíme.

V sobotu 10. srpna 2019 se na pražském Václavském náměstí začali od raních hodin scházet zástupci sexuálních menšin na každoroční pochod LGBT, kterým vrcholí festival Prague Pride. Proti nim každoročně protestují skupinky křesťanů, podle kterých je homosexualita neslučitelná s boží vírou. Letos seznam rozšířili i o další skupiny, mimo jiné PC maniaky, a varovali je před blížícím se božím soudem.