Dny, které se navždy zapsaly do historie naší země, 51. výročí okupace Československa cizími vojsky, si před Českým rozhlasem během vzpomínkové ceremonie připomněli ústavní činitelé, představitelé politického i kulturního života, účastníci i pamětníci událostí včetně tehdejších pracovníků Československého rozhlasu. Jak řekl generální ředitel René Zavoral, byl to příběh zrady spáchané na Češích a Slovácích domnělými bratry, ale také vlastními slabošskými vůdci, kteří neunesli tíhu své odpovědnosti za osud národa.

V sobotu 17. srpna 2019 se v Praze uskutečnil mezinárodní pochod za práva zvířat nazvaný The Official Animal Rights March, pořádaný hnutím Otevři oči a Surge a s podporou zhruba dvou desítek dalších organizací. Stejný pochod se uskutečnil i  v jiných městech po celém světě, například v Londýně, Berlíně, Dublinu, Oslu, Chicagu i Manile. Účastníci pochodu se začali sdružovat na Klárově půl hodiny před pravým polednem. Jejich počty přečkaly veškerá očekávání, sešlo se jich několik tisíc. Zastoupeni byli především velmi mladí lidé. O distribuci transparentů mezi účastníky pochodu se postaraly samy iniciativy, nejvýraznější měla iniciativa Hlas zvířat (Plicka & Parners). Zástupci Anonymous for the Voiceless přišli v černých tričkách s bílým nápisem hnutí a maskami Guy Fawkese. V tričkách hnutí přišli i stoupenci hnutí Zvířata nejíme.

V sobotu 10. srpna 2019 se na pražském Václavském náměstí začali od raních hodin scházet zástupci sexuálních menšin na každoroční pochod LGBT, kterým vrcholí festival Prague Pride. Proti nim každoročně protestují skupinky křesťanů, podle kterých je homosexualita neslučitelná s boží vírou. Letos seznam rozšířili i o další skupiny, mimo jiné PC maniaky, a varovali je před blížícím se božím soudem.

U Velvyslanectví Ruské federace v Praze se ve středu 31. července 2019 od 18:30 hodiny konal protest nazvaný „Demonstrace proti brutalitě režimu Vladimíra Putina“. Impulsem ke shromáždění byl policejní zásah vůči demonstrantům v Moskvě, kteří požadovali spravedlivé volby do Moskevské Dumy. Zároveň ale současný režim v Rusku již několik týdnů bombarduje civilní cíle v syrském Idlibu. Mezi řečníky vystoupil herec ruského původu Anton Litvin, představitel syrské komunity v České republice Hassan Charfo či filosof a pedagog Václav Němec.

Ve čtvrtek 27. června 2019 se ve Skautském institutu v Praze uskutečnila přednáška Radka Mokryka z Ústavu východoevropských studií FF UK na téma Ukrajinský disent v boji o právní stát. Stalo se tak v den výročí popravy Milady Horákové a v předvečer Dne ústavy Ukrajiny, tedy v období vzpomínek na ty, kteří bojovali proti totalitním režimům. Radko Mokryk ve čtyřiceti minutách shrnul historicko-kulturní události z Ukrajiny, které vedly až k vyhlášení její nezávislosti.

Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

Pirátský poslanec Ivan Bartoš zaslal Svobodě a přímé demokracii – Tomia Okamury (SPD) předžalobní výzvu požadující stažení falešného příspěvku uveřejněného na facebookových stránkách Regionálního klubu SPD Praha, který u části veřejnosti vyvolává dojem autentičnosti. Ve falešném výroku plném gramatických chyb Ivan Bartoš sděluje, že během pochodu za legalizaci marihuany několika účastníkům policisté zabavili drogy, což je natolik skandalizující, že se záležitost chystá projednat na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Ačkoliv je příspěvek opatřen hashtagem #politickasatira, řada obyčejných občanů kvůli němu verbálně napadá jak Ivana Bartoše, […]

V sobotu 29. června 2019 se v pravé poledne uskutečnila v kryptě s ostatky Karla Kramáře v Chrámu zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech každoroční pieta Národní demokracie spojená s politickým projevem Adama B. Bartoše. Konala se k příležitosti 82. výročí úmrtí prvního premiéra Československa, který sice zemřel již 26. května, ale z důvodu konání voleb do Evropského parlamentu byla pieta o měsíc odložena. V rámci pravidelného monitoringu přinášíme informace o tom, jakým směrem se nyní Národní demokracie ubírá.

Na Letné se uskutečnila jedna z největších demonstrací od roku 1989. Nedělní shromáždění Milionu chvilek pro demokracii přilákalo do Prahy dle policejních odhadů přes 200 tisíc lidí, dle mobilního operátora T-Mobile až 258 tisíc. Spolu s Mikulášem Minářem a Benjaminem Rollem, hlavními představiteli nezávislé platformy, promluvily na pódiu i známé osobnosti jako Elva Frouz, Filip Rajmont a Jiří Padevět. O hudební program se postaral například Tomáš Klus, Vladimír Mišík, Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř.

Pod záštitou primátora hlavního města Prahy Zdeňka Hřiba, starosty Městské části Praha 1 Pavla Čižinského a starosty Města Mnichovo Hradiště Ondřeje Lochmana se v pátek 21. června 2019 konalo v Chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí a u pamětní desky se jmény popravených mučedníků pietní shromáždění k uctění památky 27 popravených představitelů stavovského odboje. Piety se kromě europoslance Jana Zahradila zúčastnili také potomci těchto mučedníků. V každodenním shonu si málokdo povšimne, že na boční stěně Staroměstské radnice visí pamětní deska se jmény 27 mučedníků, kteří v pondělí 21. června 1621 od páté hodiny do deváté ranní obětovali svůj život za svobodu českého království. K připomínce jejich oběti je v dlažbě 27 bílých křížů.

Na pietních akt v Lidicích, kterému byli přítomni vysocí čeští politici, zástupci ministerstev, velvyslanci a zástupci desítek ambasád, přijeli neohlášeně Noční vlci, kteří se chtěli účastnit oficiálního programu. To jim nebylo umožněno. Redaktorka Evropského rozhledu byla u toho, když jeden z pořadatelů odmítl Noční vlky na pietní akt vpustit. Pietní akt v Lidicích od rána doprovázela zvýšena bezpečnostní opatření. Není divu, na místě se pohybovali velmi významní zástupci domácí i zahraniční politické scény. Na bezpečnost dohlížela Policie ČR i Vojenská policie, řada velvyslanců a diplomatů byla doprovázena svými osobními strážci.

V sobotu 15. června 2019 se v Lidicích konal pietní akt k připomenutí 77. výročí vyhlazení obce nacisty. Událost si připomněli zástupci politických stran, ministerstev, velvyslanci a zástupci zemí celého světa. Akce začala ranní mší českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila, pokračovala kladením věnců a projevy předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO), vojenského kaplana Miloslava Kloubka, starostky obce Lidice Veroniky Kellerové a přeživší pamětnice Marie Šupíkové. Po projevech následovala přehlídka Světlo za Lidice, během které zazpívaly dětské sbory.

V Lidicích si dnes připomínali 77 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Kromě politických představitelů během piety u společného hrobu lidických mužů promluvily také dvě ženy, jejichž příbuzní v důsledku lidické tragédie zahynuly. Starostka obce Lidice Veronika Kellerová poděkovala přítomným nejen jako starostka obce, ale také jako vnučka lidické ženy za to, že přišli uctít památku jejich příbuzných. Zda na hrobě lidických mužů, kde leží i její pradědeček a strýc, se jí mluví těžce.