Během krátkého večerního happeningu KDU-ČSL konaného dne 23. října 2014 přečetla Alexandra Alvarová dopis, který po krátké ekumenické snídani sestavili poslanci Evropského parlamentu, když přemýšleli o tom, co odpovědí, až se jich papež při své návštěvě zeptá, co dělá EP pro ochranu křesťanů pronásledovaných v Iráku a v Sýrii. Dopis sestavilo sedm věřících poslanců napříč evropskými frakcemi.
Členové Evropského parlamentu na obranu svobody vyznání jako základního lidského práva.
Mezi nejzákladnější lidská práva patří právo na svobodu vyznání. Je součástí deklarace lidských práv z roku 1948 a je obsaženo v celé řadě národních právních dokumentů, národních ústavních a mezinárodních dokumentů.
V současnosti jsme svědky eskalace růstu počtu osob perzekvovaných kvůli svému náboženskému přesvědčení. Nejsilněji se to projevuje ve stávajících ozbrojených konfliktech v Iráku a Sýrii, kde jsou masově zabíjeni, mučeni a vyháněni jezídové, křesťané, šíité, umírnění sunnité, a to teroristy z tak zvaného islámského státu.
Existují samozřejmě také surové útoky salafistů z ozbrojených milic Boko Haram v Nigérii, diskriminace Budhistů v Tibetu, muslimských Ujgurů v Číně a koptských křesťanů v Egyptě.
Tři čtvrtiny světové populace žije v zemích, kde je náboženská svoboda ohrožena. Náboženské minority jsou nejzranitelnější tváří v tvář organizované státní a ozbrojené represi. Poslední léta Evropská unie stupňuje své úsilí prosazovat svobodu víry a přesvědčení po celém světě.
V červnu 2013 přijali ministři dokument vymezující svobodu vyznání se zvláštním důrazem na ochranu před násilím, nenávistí a diskriminací náboženských menšin. Na základě zmíněných dokumentů my, členové Evropského parlamentu, reprezentujeme různé životní filozofie a různá náboženství, musíme navázat na uskutečněné dílo a trvat na ochraně náboženských svobod jako základního lidského práva.
Právo na svobodu vyznání a víry musí být aplikováno na všechny bez rozdílu. Všechny formy náboženské perzekuce musí být ukončeny. Svoboda praktikovat náboženství nesmí být marginálním právem uplatňovaným jen v extrémních situacích.
Podepsáni poslanci Evropského parlamentu, místopředseda Parlamentu Rainer Wieland, Arne Lietz, Reinhard Bütikofer, Nirj Deva, Michael Gahler, Sajjad Karim, Cecilia Wikström a další.
