POSLEDNÍ ČLÁNKY



 
Rober Vašíček
 

V druhém díle o demonstraci prokremelsky orientovaných aktivistů se zaměříme na projev pražského zastupitele Roberta Vašíčka (SPD), který vnímá Ruskou federaci pozitivně skrze pravoslavnou víru a často bývá viděn v období pravoslavných svátků v přítomnosti kněze Libora Halíka. Zároveň Robert Vašíček dokáže na základě kontextově vytržených historických faktů přesvědčit své posluchače, že Krym nikdy nepatřil Krymským Tatarům, natož Ukrajině, ale vždy pouze Rusku. Protiruské sankce, Napoleon Bonaparte, Čína i snaha umlčet názorové oponenty, to vše dominovalo jeho projevu před ruskou ambasádou.

 
Demonstranti s vlajkami NATO

Robert Vašíček bývá na demonstracích zneklidněn osobami, které přijdou vyjádřit odlišný názor. Již před demonstrací si zjišťoval u pořadatele, jestli se má věnovat pouze tématu, či je žádoucí vymezit se i proti osobám z jiného politického spektra, ale nedostala se mu konkrétní odpověď.

Hlouček osob s vlajkami NATO, který dával jasně najevo nespokojenost se současnou politikou Kremlu, ho nakonec donutil změnit začátek projevu. Požádal přítomnou policii, aby proti demonstrantům zasáhla, ale ta se jeho žádostí neřídila, a to ani když jim připomněl, že při demonstraci Marine Le Penové na Václavském náměstí v dubnu 2019 každého na jejich žádost z demonstrace vyvedla.

>>Okamura pozval na Václavské náměstí nacionalisty z celé Evropy

Pozastavoval se nad tím, proč odpůrci současné politiky Kremlu chodí na demonstrace, které tuto politiku podporují. Proč mávají na takové demonstraci vlajkami NATO? Má to brát tak, že tím zvou Rusko do NATO? Přišli snad s nabídkou hospodářské spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskou federací? Chtějí prosadit zrušení sankcí, které od roku 2014 poškozují především české firmy? Zmíní Madetu, která už do Ruska nemůže vyvážet sýry a její zahraniční produkce byla nahrazena americkou.

V reakci na protiprávní anexi Krymu a záměrnou destabilizaci Ukrajiny Evropská unie zavedla různá omezující opatření vůči Ruské federaci, mezi které vedle diplomatických opatření a individuálních omezujících opatření (v rovině cestovních omezení a zmrazení majetku) patří také omezení hospodářské spolupráce.

Hospodářské sankce se týkají jen konkrétních hospodářských odvětví, proto je možné například v České republice uvažovat nad tím, že jadernou elektrárnu Dukovany dostaví ruská státní firma Rosatom, zatímco jihočeská Madeta má zákaz vývozu sýrů do Ruské federace. Činnost Obchodního zastupitelství Ruské federace na Sibiřském náměstí v Praze rovněž nebyla pozastavena, stejně tak Mezinárodní investiční banka, založená vládami členských států RVHP, nadále může poskytovat úvěry českým podnikatelům a zvyšovat tak ruský ekonomický vliv v zemích EU. Sankce se na činnost podobných institucí nevztahují. České firmy zavedením hospodářských sankcí byly ekonomicky poškozeny a Ukrajina se ani po 6-ti letech nedočkala pomoci ze strany Evropské unie, která by vedla k vyřešení situace na Krymu a Donbasu.

Více o omezujících opatřeních vůči Ruské federaci na stránkách Rady EU.

Robert Vašíček považuje protidemonstraci za neohlášenou a připomíná mu guerilla marketing (nízkonákladový marketing, často s agresivními prvky). Jednoho demonstranta dokonce poznává z jiných akcí a prohlásí o něm, že přijel z řeporyjského úderného oddílu Schutzstaffel od starosty Pavla Novotného, který se na prekremelské scéně netěší obliby kvůli realizaci pomníku vlasovcům. Tento demonstrant ale chodí s vlajkou NATO skoro na všechny prokremelsky orientované demonstrace. Na fotografii níže je vyfocen jiný demonstrant.

 
Demonstrant s vlajkou NATO

 
Pravoslavná víra

Zatímco předřečník Aleš Kejval obdivoval Ruskou federaci skrze politickou činnost Stalina, Robert Vašíček se rozhodl o Stalinovi nemluvit, protože na něm neshledává jen klady, ale také zápory. Při dřívějších demonstracích na podporu zachování pomníku maršála Koněva na pražském náměstí Interbrigády bylo možné si povšimnout, že Robert Vašíček sice dostává prostor na shromážděních promluvit po boku komunistických představitelů KSČM, ale jeho názory se netěšily oblibě. Na rozdíl od komunistických představitelů si je ale Robert Vašíček plně vědom, jak je současná politika Kremlu pevně spjata s pravoslavnou vírou, a on se pravoslavnému vlivu nijak nebrání.

Toho dne přišel přímo z pravoslavné mše věnované svatému Janu Nepomuckému, kterou vedl otec Libor Halík v Sázavském klášteře. Klášter vnímá jako místo slovanské liturgie, která nás spojuje s Ruskou federací. Nezapomíná zmínit starou legendu o svatém Prokopovi, který zkrotil čerta a donutil ho, aby vyoral brázdu a ochránil tím českou zemi před pohanstvím, neznabohy a satanismem.

Druhého dne, na den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, se s knězem Liborem Halíkem účastnil mše v Chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.

Na počátku 11. století se nad řekou Sázavou usadil poutník Prokop. Spolu se svou komunitou vybudovali benediktinský klášter, který navázal na učení věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Během krátkého vyhnanství za vlády knížete Spytihněva II. odešli učenci do kláštera ve Visegrádu, kde navázali vztahy s kyjevskými mnichy a po návratu i s mnichy Pečerské Lávry.

Dnes Kyjevskopečerská lávra v Kyjevě spadá pod Moskevský patriarchát (počátky jeho přemístění do Moskvy jsou datovány do 16. století) a tvoří autonomní součást Ruské pravoslavné církve. S konfliktem na Ukrajině se objevují neshody mezi konstantinopolským a moskevským patriarchátem, což vede konstantinopolský patriarchát k ukončení podřízenosti proletátů vůči patriarchátu moskevskému. Krátce poté v Kyjevskopečerské lávře zasahuje ukrajinská tajná služba SBU na základě paragrafu o porušování rovnoprávnosti občanů kvůli náboženskému vyznání.

>>Historie Sázavského kláštera

>>Ukrajinci provedli razii v nejvýznamnějším klášteře pravoslavné církve v zemi

Ruská pravoslavná církev má v České republice dvě zastoupení, a to v Karlových Varech a v Praze při Velvyslanectví Ruské federace v České republice.

Robert Vašíček proto Ruskou federaci vnímá jako zemi po staletí spjatou s pravoslavím, ale i jako Ruské impérium v době Petra Velikého a Kateřiny Veliké.

 
Krym

Robert Vašíček si je dobře vědom, co v současné době pro Ruskou federaci znamená anektované území Krymu. Snaží se přítomným podsunout, že jde původně o slovanskou zemi, která byla okupovaná Krymskými Tatary, načež se poloostrov stal součástí Zlaté hordy a později Krymského chanátu. V době, kdy krymští Tataři ovládali Krym, pořádali genocidní nájezdy na území jižní Ukrajiny, do tehdejší Kyjevské Rusi. Krymští Tataři vraždili muže, ženy i děti a slovanské otroky odvlekli na Krym a později do Osmanské říše, protože Krymský chanát se stal vazalem Osmanské říše. Kateřině Veliké se podařilo Krymský chanát dobýt, a za to by chtěl Ruské federaci poděkovat.

„Rusko je země, která dokázala porazit Turka, která dokázala porazit invazivní islám, který nás ohrožoval jak z části Krymu, tak z Balkánu. Ruské impérium nejvíc pomohlo balkánským zemím, jako Bulharsko, Srbsko, i Řecku,“ uzavírá Robert Vašíček tuto kapitolu.

Nejstaršími obyvateli Krymu byli dle dochovaných záznamů Taurové a po nich se část poloostrova nazývala Taurida. Vedle nich žil divoký kmen Skythů. V 7. století před naším letopočtem území začali kolonizovat Řekové a o dvě století později vzniká Bosporská říše. Pak na Krym vtrhli Ostrogóti, později byli vyhnáni Huny. Krym byl také z části Chazerský kaganát a Kerčský poloostrov býval začleněn do Tmutarakanského knížectví. Janované zde sváděli bitvy s knížectvím Feodoro a pak tam mongolští Tataři vytvořili Krymský ulus a janovské kolonie dobyla turecká sultánová flotila. Komu tedy území Krymu z historického hlediska patří nejvíce je značně polemické, ale je jednoznačné, že Ruská federace se v tomto pohledu nad zbytek světa povyšovat nemůže, a to ani přestože je známo, že Krymští Tataři podnikali na Moskvu nájezdy a zotročovali Ukrajince a Rusy, jednou dokonce i Moravany. Nejdéle ze zachovalých zmínek na tomto území žili právě Krymští Tataři.

 
Napoleon Bonaparte

Podle Roberta Vašíčka vděčíme Rusku i za poražení Napoleona Bonaparteho. Kdo dlouhodobě sleduje vývoj na prokremelské scéně, nemohlo mu uniknout, jak je téma Napoleona pro Ruskou federaci důležité, a často také dáváno do paralely se současnou Evropskou unií. Armádou Napoleona Bonaparteho se dříve zabýval ve své přednášce Jak by měla vypadat armáda ČR vojenský analytik Jaroslav Štefec, který ji předložil posluchačům jako odstrašující příklad.

Robert Vašíček Napoleona Bonaparteho označil za nacistu 19. století, který snil o sjednocení Evropy v jeden stát, jednu unii. Dobyl většinu Evropy a poslední stát, který jeho „fašistickému“ záměru odolal, bylo Ruské impérium. Za to vděčíme caru Alexandru I., ruskému generálovi Kutuzovi a dalším. Porazili Napoleona a vrátili Evropě národní svobodu.

>>Zápisky z panelové diskuse Jak by měla vypadat armáda ČR – otázky pro Jaroslava Štefce (část 4.)

 
Zhroucením Ruska se otevřou dveře Číně

Závěrem Robert Vašíček prohlásí, že bez součinnosti Ruska by Evropa nebyla bezpečná. Impérium chránilo křesťanství i evropské hodnoty. Dnes je Rusko silnou jadernou velmocí, která nestojí na kořenech bolševismu, komunismu a podobných ideologiích.

Kdyby došlo ke zhroucení Ruské federace, okolní státy by začaly expandovat a na dálněvýchodní hranici Ruské federace je Čína.

„Takže vy všichni, kdo tu máváte vlajkami NATO, si uvědomte, že zhroucením Ruska byste otevřeli dveře Číně. Evropská unie je největší obchodní partner Číny,“ pustil se opět do hloučku s vlajkami NATO, ale ti mu oponovali.

V třetím díle si přiblížíme projev pravoslavného kněze Libora Halíka a konflikt mezi příznivci a odpůrci politiky současného Kremlu.













Volba lidskosti