Evropa


POSLEDNÍ ČLÁNKY



Evropská komise dnes plánuje podepsat mezinárodní protipirátskou dohodu ACTA. Hlavním záměrem dohody ACTA je globální vynucování politiky „duševního vlastnictví“ jak na Internetu, tak i mimo něj. Dohoda usnadní globální represivní zásahy, stejně jako se stalo v posledních dnech v případě úložiště MegaUpload.

 Kliknutím na obrázek přejdete na stránku s peticí proti ACTA.

 

AKTUALIZACE:  Česká republika a další země EU dnes podepsaly dohodu ACTA

Pirátská strana považuje dohodu z hlediska digitální ekonomiky za škodlivou a apeluje na Parlament České republiky a Evropský parlament, aby ji zamítly. Dohoda ACTA staví práva držitelů monopolů nad práva občanů a zákony jdou na ruku ve prospěch korporací hudebního a filmového průmyslu. Pirátská strana pečlivě prostudovala dohodu ACTA [1] a vypracovala následující stanovisko, proč by dohoda měla být odmítnuta:

1.    Pochybný vznik. Vyjednávání dohody ACTA probíhalo utajeně pod velkým vlivem nahrávacích a filmových korporací. Dlouhou dobu k ní neměli přístup ani poslanci jednajících zemí, ani významné organizace zastupující spotřebitele. České ministerstvo průmyslu a obchodu odmítlo text poskytnout s odůvodněním, že se jedná o utajované informace. ACTA obsahuje některá ustanovení „policy laundering“, která by v národních parlamentech v transparentním legislativním procesu nikdy neprošla. Tajné vyjednávání zásadních mezinárodních smluv bez zástupců veřejnosti je nepřijatelné a postrádá demokratickou legitimitu.

2.    Nereálná očekávání. ACTA vychází z nereálného předpokladu, že přísnější vynucování politiky „duševního vlastnictví“ povede ve všech ekonomických oblastech k prosperitě. Pro tento předpoklad chybí věrohodné důkazy. Naopak ekonomiky zemí jako Čína tento předpoklad vyvracejí, protože vykazují hospodářský růst i bez přísného vynucování duševního vlastnictví.

3.    Obcházení existujícího rámce. ACTA uplatňuje boj za „duševní vlastnictví“ mimo rámec Světové obchodní organizace (WTO), aby vyspělým zemím přinesla výhody v mezinárodním obchodu. Globální uplatňování „duševního vlastnictví“ znamená, že rozvojové země musí rozvinutým zemím platit za technologické monopoly a ztrácejí tím šanci vymanit se z chudoby. Systém vynucování monopolů tak vrací rozvojové země zpět do koloniální závislosti.

4.    Jednostrannost. ACTA je postavena jednostranně a její zastánci ignorují veškerou kritiku z řad odborné veřejnosti. Celé tažení proti pirátství se opírá o studie, které si objednaly „protipirátské“ organizace; výsledkem je silnější postavení majitelů monopolů, nové povinnosti pro uživatele a nejasné pojistky proti zneužití. Evropská komise ani příslušná ministerstva neberou v úvahu názory akademiků, informují o obsahu ACTA jednostranně a uvádějí zavádějící informace (např. kopírování je údajně nebezpečné pro spotřebitele atd.).

5.    Konzervace monopolu. Velká část ACTA konzervuje existující prostředky vynucování „duševního vlastnictví“ v době, kdy je evidentní, že celá politika kopírování vyžaduje přehodnocení ve světle digitálních technologií. Dnešní ratifikace by znamenala, že do budoucna bude těžší současný systém jakkoliv reformovat. Problémy s opatřeními, které poškozují spotřebitele, bude ještě těžší napravit (fiktivní škody, globální DRM).

6.    Porušování lidských práv. ACTA není slučitelná se standardem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv EU. Podle studie vypracované pro politickou skupinu Greens/EFA v Evropském parlamentu ACTA nepřiměřeně zasahuje do základních lidských práv a vyžaduje nebo povoluje postupy rozhodování, které zvýhodňují držitele kopírovacích monopolů.

7.    Nepřezkoumatelnost. ACTA předpokládá vlastní neformální mechanismy, díky kterým se bude de facto vyžadovat autoregulace poskytovatelů internetového připojení. Stát tím obchází smluvní závazky o ochraně základních lidských práv (zákaz cenzury, svobodný přístup k informacím atd.). ACTA přenáší vynucovací náklady z držitele monopolu na poskytovatele internetového připojení.

8.    Represivní metody vynucování. ACTA se snaží vynutit politiku kopírovacího monopolu novými represemi. ACTA požaduje odstrašující sankce za porušování „duševního vlastnictví“, zavádí globální tresty za kopírování a požaduje zničení zboží, které by jinak mohly využívat neziskové organizace.

9.    Kontroly počítačů jako standard. Nepovinná opatření ACTA sice neukládají státům právní povinnosti, ale jsou považována za doporučení a příklady „dobré praxe“. ACTA podkopává principy svobodné společnosti tím, že povoluje kontroly počítačů a obdobné elektroniky na státních hranicích, odpojování od Internetu a jiné praktiky, které jsou v rozporu s lidskými právy, a považuje je za standardní.

10.    Globální regulace Internetu. ACTA je první smlouvou, která má regulovat Internet. Vyžaduje po státech zavedení „urychlených nápravných opatření“, která by zabránila porušování „duševního vlastnictví“ a opatření, která mají „odrazující účinek vůči dalšímu porušení“. Tyto požadavky nabádají k zavedení systému, který blokuje přístup k internetovým stránkám a odpojuje uživatele od Internetu (praxe některých zemí vyjednávajících ACTA).

Proti dohodě ACTA se zvedá podobná vlna odporu jako proti americkým cenzurním zákonům SOPA a PIPA. Online petici proti dohodě již podepsalo přes 70 000 lidí [2]. V Polsku, které se dohodu chystá ratifikovat, probíhají demonstrace jak v režimu on-line, tak off-line. V neděli a v pondělí vedly kybernetické protesty k nedostupnosti řady vládních webů. [3] Vzhledem k narůstající aktivitě hacktivistické skupiny Anonymous se dají kyberprotesty očekávat i v České republice. Pirátská strana bude proti dohodě bojovat politickými prostředky, jednoznačně ovšem schvaluje motivaci hnutí Anonymous a podporuje jeho právo demonstrovat, stejně jako další formy občanského odporu proti této nebezpečné hře zájmových skupin.

„ACTA symbolizuje vše, proti čemu Pirátské strany celosvětově bojují – politiku prováděnou v zákulisí, upřednostňování korporátních zájmů před lidskými právy, politiku, která se neopírá o fakta, nýbrž o tlak vlivné lobby a v neposlední řadě politiku, která řeší problémy zástupné namísto problémů zásadních. Výzvy typu udržení síťové neutrality, která je klíčová pro rozvoj Internetu, současní mocní neřeší. Místo toho dělají z kopírování jedniček a nul problém globálního rozsahu. Na druhou stranu možnost odmítnutí ACTA dává oběma našim parlamentům, jak evropskému, tak tomu českému, šanci zlepšit si reputaci v očích voličů. Věřím, že svou šanci využijí,“ říká Mikuláš Ferjenčík, spoluautor analýzy dohody ACTA.

Pozn.: Částečnou korekci s cílem zmírnit náročnost textu provedla redakce ER.

Odkazy:
[1] Podrobná analýza dohody ACTA – http://piratskenoviny.cz/?c_id=33494
[2] Petice proti ACTA – https://www.accessnow.org/page/s/just-say-no-to-acta
[3] Protesty v Polsku – http://goo.gl/VA2r7
[4] Zdroj – Tisková zpáva Pirátů ze dne 26 1. 2012 - http://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/acta-10-duvodu-proc-se-pripojit-k-protestum