Na Mezinárodní den památky obětí holocaustu si lidé z celého světa připomínají oběti druhé světové války. Genocidu, která způsobila smrt 6-ti milionům Židů, 2 milionům Romů, 250,000 fyzicky a psychicky postižených a 9,000 homosexuálů, měl na svědomí nacistický režim a jeho přisluhovači.
Pamětní den byl vyhlášen 1. listopadu 2005 na 42. plenárním zasedání Valného shromáždění OSN v rezoluci 60/7, známou též pod názvem „Připomínka holocaustu“. Připomíná den, kdy v roce 1945 osvobodila armáda tehdejšího Sovětského svazu největší nacistický tábor smrti Auschwitz-Birkenau.
Před rezolucí 60/7 existovaly různé národní památné dny jako německý Tag des Gedenkens an die Opfer des Nationalsozialismus (Den vzpomínky na oběti národního socialismu) vyhlášený spolkovým prezidentem Romanem Herzogem, či Pamětní den holocaustu ve Velké Británii.
Jak si lze den připomenout
Americké Muzeum holocaustu vybízí občany, aby na sociálních sítích po celý den sdíleli své úvahy k holocaustu pod hashtagy #irememberby a #memory2action.
UNESCO například zmiňuje, že vzdělání je prevencí genocidy. Americká ambasáda v Nepálu upozornila na deník Anny Frankové. Jiní jsou ochromení proslovem Johanny Neumannové, přeživší holocaustu.
Občané rovněž mohou sledovat živé vysílání k pamětnímu dni přímo na stránkách Muzea. Mimo jiné je zde spousta materiálu k přečtení i ke shlédnutí, včetně příběhů pamětníků druhé světové války.
Rezoluce 60/7 valného shromáždění OSN
Rezoluce 60/7 ustanovující 27. leden jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu nabádá každého člena Spojených národů, aby vzpomínal na oběti holocaustu, a vybízí k rozvoji vzdělávacích programů o dějinách holocaustu s cílem předejít opakování genocidy v budoucnosti.
Odmítá jakékoliv popírání holocaustu a odsuzuje všechny projevy náboženské nesnášenlivosti, nenávistné podněcování, obtěžování nebo násilí proti osobám či skupinám obyvatel na základě jejich etnického původu či náboženského přesvědčení. Rovněž požaduje, aby byla zachována místa, která sloužila jako nacistické vyhlazovací tábory, koncentrační tábory, tábory nucených prací a vězení, stejně tak ustanovuje vzdělávací programy OSN na památku obětí holocaustu.
Za vznikem památného dne stojí Stát Izrael, jmenovitě ministr zahraničních věcí Státu Izrael Silvan Šalom, který byl v čele delegace Izraele při OSN.
Podstata rezoluce 60/7 spočívá ve dvou základních rovinách. První se zabývá vzpomínkami na ty, kteří byli zmasakrováni během holocaustu, a další klade důraz na vzdělávání budoucích generací o těchto hrůzách.
