POSLEDNÍ ČLÁNKY



Na prvomájové demonstraci neonacistů v Přerově vystoupil se svým projevem rovněž čtyřiadvacetiletý Jakub Svoboda, tajemník za Dělnickou mládež a šéfredaktor Hlasu mládeže.

Jakubovu projevu dominovalo téma zadlužování členských zemí Evropské unie, které je podle něj zapříčiněno tím, že ekonomiky států jsou vázány k Bruselu. Vlády proto nemohou samy rozhodovat o tom, jaká opatření přijmou, aby postupující krizi ve své vlastní zemi zastavily. Ostatní země jsou potom nuceny postiženým zemím poskytovat záchranné balíčky. Kdyby vlády mohly samy rozhodnout, jak se s krizí ve své zemi poperou, ekonomiky států by se nepropadaly do tak hluboké propasti a ostatní členské státy by na ně nemusely doplácet. Tak to bývalo v minulosti a tak by to mělo být i dnes.

 

 

Jakub Svoboda, tajemník za Dělnickou mládež:

zvukový záznam (zhoršená kvalita)

 
Dobrý den, dámy a pánové!

Sešli jsme se dnes na tomto místě, abychom vyjádřili nesouhlas s tím, v jaké situaci se nachází naše země. Enormní státní dluh, úpadek morálky, plíživé oklešťování našich svobod, nekompetentní lidé a zloději ve vládě. To je zlomek toho, čeho jsme dennodenně svědky. A k celkovému úpadku našeho státu začalo docházet okamžitě po Sametové revoluci. Došlo k prudké devalvaci měny a poté začaly pletichy z privatizacemi a jiné pochybné podniky. Však toto období privatizací a rozkrádání mají mnozí z vás v paměti. Vše bylo politiky ospravedlňováno, všechny kroky podle nich vedli k lepší budoucnosti, ke svobodnému člověku ve svobodném státě.

Realita je ale poněkud jiná. Lidé jsou okradeni o peníze, o sociální jistoty, se vstupem do Evropské unie také o suverenitu, která nám náleží. Ale v budoucnu nás budou čekat ještě horší kroky, pokud se jim už dnes nepostavíme. Můžeme být okradeni o osobní svobodu, aniž bychom se něčím provinili. Již dnes je na nás nahlíženo tak jako nikdy jindy v historii lidstva. Věřte, že budoucnost je ve sjednocené Evropě ještě horší.

Teď něco málo k nedávné historii. Integrace do západoevropských struktur byla po Sametové revolucí jedním z hlavních cílů Československa. V roce 1996 proto podala naše vláda žádost o vstup do Evropské unie a v roce 2003, rok před vstupem České republiky, byl tento záměr schválen 77 % našich spoluobčanů v referendu. Pochopitelně byla před referendem vedena masivní kampaň, která vychvalovala Unii ve všech směrech, a opozičním hlasům nebyl dán v médiích takřka žádný prostor.

Jako příklad tehdejší propagace uvedu dva televizní šoty. V jednom si řecký kavárník vychvaluje vstup do Unie, protože mu přibylo turistů a tedy i zákazníků. Ke kavárně si pořídil penzion a nyní prožívá zlaté časy. V jiném šotu mladý hezký muž říká, že se díky vstupu Irska do Evropské unie postavila tato země na nohy.

Není asi třeba připomínat, že jak Řecko, tak Irsko, se dnes řadí mezi nejvíce zadlužené země. Někdo by jistě mohl namítat, že to nezpůsobila Evropská unie, ale celosvětová krize, ale to není zcela pravda. Kdyby totiž finanční politika a rozpočty těchto zemí nebyly vázány na Brusel a jednotnou měnu euro, mohly by tak zodpovědné vlády nastavit opatření, která by zabránila tak rozsáhlé krizi o obrovskému úpadu místních ekonomik. Ani ostatní země by tak nemusely platit sto miliardové záchranné balíčky pro postižené země. Jak elegantní řešení. Krizí postižená země si sama podle svých potřeb pomůže od problémů a ostatní země si uleví od placení dluhů za jiné. Takto to fungovalo v minulosti. A takto by to fungovalo i dnes bez Evropské unie.

My jsme si tohoto vědomi a nynější stav se nám příčí. A proto jsme dnes na tomto náměstí, protože jsme se scházeli i v jiných městech v minulosti, a proto se budeme scházet i v budoucnu. Jsme si vědomi nesmyslnosti tohoto megalomanského projektu s názvem Evropská unie, jehož cílem je vytvoření jedné, šedé, anglicky mluvící, anglicky píšící a snad i anglicky myslící kultury, která by se táhla od Portugalska až k hranicím Ruska. My nacionalisté sice také chceme jednotný svazek evropských národů, ale národů svobodných a nezávislých, s fungující sociální politikou a ekonomikou, nikoliv vázanou k Bruselu. Takhle to řízení odkudsi z Evropského parlamentu je drahé, neefektivní a odtržené od reality. Úředník v Bruselu sotva ví, co potřebuje český, moravský či slezský zemědělec.

Dámy a pánové, Evropská unie je kšeft, je to nástroj mocných, bohatých, je to možná zábava zlodějských mocipánů, to vše může být. Ale určitě to není životaschopný a už vůbec ne užitečný projekt, už jen vzhledem k nákladům na svojí vlastní armádu úředníků, které v minulém roce dosáhly 1,7 miliardy euro. To je neuvěřitelných 43 miliard korun, které v minulém roce padly za oběť šesti tisícům evropských úředníků. Na tomto místě bych rád skončil s řečmi a přešel k činům. Těší mě, že jste tak učinili i vy, kteří jste dnes přišli podpořit tuto akci zaměřenou proti Evropské unii. Jsem rád, že jsme se tu dnes sešli, abychom společně řekli důrazné NE Evropské unii a nezůstávejme jen u dneška. Chraňme si svojí identitu stejně dnes jako za rok, stejně ve škole jako v práci, taky v osobním životě. A pamatujte – my nejsme euroskeptici, my jsme pouze eurorealisté, a proto – Pryč z krize! Pryč z Evropské unie!

Děkuji za pozornost.













Volba lidskosti