České odborné společnosti a vědecké ústavy zaslaly představitelům vlád a parlamentních stran dopis na podporu funkční ochrany přírody v NP a CHKO Šumava. V dopise vyjadřují nesouhlas s jmenováním Jana Stráského do funkce prozatimního ředitele NP Šumava a jsou nespokojení s jeho činností.
Odborná společnost nesouhlasí s potlačením role vědců v Radě NPŠ, s vyhlášením kalamitního stavu kvůli kůrovci, s prolomením hranice bezzásahovosti, s výsadbami mladých stromků v dosud „bezzásahových oblastech“, s plánovanou „tvrdou turistikou“ v oblasti I. a II. zón a se stažením žádosti o „Diplom Rady Evropy“.
Vědci navrhují na území NP Šumava ponechat chráněné území a poskytnout přírodě prostor pro přirozený vývoj. Uvědomují si, že jejich požadavky jsou v rozporu s ekonomickými zájmy podnikatelů a starostů přilehlých obcí, kteří by radši z NPŠ vytvořili hospodářský les.
Podle odborné společnosti má NPŠ sloužit vědeckým cílům. Odvolávají se na Nařízení vlády České republiky ze dne 20. března 1991, kterým se zřizuje národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany (163/1991 Sb.), konkrétně na paragraf druhý o poslání národního parku:
§ 2
Poslání národního parku
(1) Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí.
(2) Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů podle odstavce 1.
Odborná společnost nesouhlasí se zrušením vědecké sekce Rady NPŠ. Před nástupem Jana Stráského měla Rada dvě sekce: vědeckou a regionální. Vědeckou sekci zastupovali vědci a odborníci, kteří problematice NPŠ rozuměli. Regionální sekce byla ze zákona zřízena pro starosty a podnikatele, kteří hájili ekonomické zájmy přilehlých obcí. Zastoupení členů v obou sekcích bylo vyrovnané. Jan Stráský zrušil vědeckou sekci a tím významně potlačil podíl vědců v Radě NP. V současné době má Rada 45 členů, ale jen osm z nich jsou vědci. Zbytek Rady tvoří podnikatelé a starostové, kteří hájí své ekonomické zájmy, viz § 20 zákona č. 114/1992 Sb.
S vyhlášením kalamitního stavu by se les otevřel pro těžbu dřeva. Vědci zásadně nesouhlasí s těžbami v bezzásahových zónách a za podobnými snahami vidí ekonomické zájmy. Jejich domněnky potvrzuje fakt, že kůrovcová kalamita již kulminovala a tak je na vyhlášení kalamitního stavu pozdě.
Jan Stráský navrhuje potlačit kůrovcovou kalamitu biocidní prostředky, které jsou neselektivní, zabíjí hmyz a v žádném případě nepatří do národního parku.
V neposlední řadě jsou vědci proti vykácení širokých koridorů podél turistických cest, které by z levé i z pravé strany měly mít šířku 30 metrů. Se započítáním cest by vznikly 90-100 metrů široké koridory.
Vědci navrhují zachovat bezzásahové zóny, ve kterých by se příroda ponechala přirozenému vývoji. Bezzásahovost by pokrývala 30% Šumavy, zbylých 70% by byla pufrační pásma. V pufračních zónách by se hospodařilo přírodě blízkým způsobem. Vědci nedoporučují kácet uschlé stromy, protože nepředstavují žádné nebezpečí, naopak vytvářejí stíny pro semenáčky a vrací živiny zpět do půdy. Kácet by se nemělo v rašeliništích, jelikož se zde nacházejí nejcennější biotopy a návrat k původnímu stavu by trval nejméně jedno století.
Podle bývalého hejtmana Jihočeského kraje Jana Zahradníka mělo být po orkánu Kyrill odvezeno všechno padlé dřevo, aby nezpůsobilo kalamitu kůrovcem. Dále zdůraznil, že těžba dřeva není jen výsadou pana Stráského. Těžilo se už před ním, už za ředitele Krejčího a Žlábka. Za rozhodnutím Stráského tudíž nestojí žádné temné síly, žádné skryté průmyslové zájmy ani zájmy lobbistů.
Evropský rozhled děkuje za cenou přednášku Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, především pak jmenovitě prof. Ing. Haně Šantrůčkové, CSc. a doc. RNDr. Jaroslavu Vrbovi, CSc.
Zákon České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny
