Před Tureckou ambasádou na pražské Ořechovce se dne 26. srpna 2015 konalo od 19 hodin shromáždění aktivistů nesoucí název „Vyjádření nesouhlasu s útoky na Kurdy“. Shromáždění hlavnímu městu Praha ohlásila Markéta Všelichová, která je zakladatelkou iniciativy Společně proti Islámskému státu. Impulsem k setkání byly turecké nálety na výcvikové středisko Strany kurdských pracujících v Iráku (PKK), ale také dlouhodobý nerovný přístup Turecka ke Kurdům a Islámskému státu.
Pozadí demonstrace
Na shromáždění dorazil poměrně malý počet osob, odhadovanou stovku vystřídalo asi třicet přímých účastníků. Příčinou je prakticky nulová propagace akce, jedinou veřejně dohledatelnou pozvánkou byla facebooková událost „Vyjádření nesouhlasu s tureckými útoky na Kurdy“, kterou založila stránka Zprávy z Kurdistánu.
Demonstraci přesto přišli podpořit různí známí lidé. Z úplně nejznámějších uveďme bývalého ministra zahraničí Jana Kavana a poslance Jaroslava Foldynu. Ze známějších aktivistů se na místě objevil například Filip Bořivoj Schneider, který postával mezi posluchači. Demonstraci podpořily svou účastí i různé aktivistické, až extrémistické spolky, jako je Levá perspektiva nebo iniciativa Islám v České republice nechceme, ti však stáli na jejím pozadí. Ačkoliv zaujímají k islámu naprosto opačná stanoviska a na mnohých demonstracích se slovně napadají, na této demonstraci stáli vedle sebe bez jediného slova.
Dominantou celého shromáždění byl velký transparent uchycený v korunách stromů s anglickým nápisem „Erdogan’s Attacks on Kurds are treason!“, což v překladu znamená „Erdoganovy útoky na Kurdy jsou zrada“. Recep Tayyip Erdoğan je historicky první prezident Turecka zvolený v přímé prezidentské volbě.
Demonstrace byla ostře sledovaná policií za přítomnosti tzv. „tajných“, což jsou policisté v civilu, kteří fotografují a na kameru natáčí průběh demonstrace. Vzhledem k nižšímu počtů účastníků shromáždění se dá říci, že na jednoho demonstranta připadal jeden policista, ne-li rovnou dva. Mnozí policisté byli schováni v civilních dodávkách, které stály několik metrů bokem na kraji silnice.
Projevy
Průběh celé demonstrace nezabral ani čtvrt hodiny, během které se vystřídali tři řečníci. Informačně nejpřínosnější projev měla svolavatelka akce Markéta Všelichová, podle které Turecko podniká ve velkém útoky proti Kurdům, ale jen v malém proti Islámskému státu.
Během bojů o syrské město Kobaň, které probíhaly v loňském roce, například Turecko proti Islámskému státu nejenže nijak nezasáhlo, ale ještě komplikovalo činnost těm, kteří zasáhnout chtěli. Velké množství tureckých Kurdů chtělo jít do Kobaně bojovat, ale turecká vláda jim to neumožnila s odůvodněním, že si nepřejí, aby turečtí občané byli zapojeni do bojů v Sýrii. Až po několika týdnech umožnili příchod asi 50-ti lidem z Iráku.
Jednou údajně z Turecka odjelo auto plné teroristů, které se odpálilo před kurdským velitelstvím v Kobani. Turecko navíc bránilo zraněným kurdským uprchlíkům vstupovat do země, zatímco členové Islámského státu, rovněž zranění, tyto problémy neměli.
Tlak na Turecko, aby něco začalo dělat, se začal stupňovat po teroristických útocích v kurdském městě Suruç u jižní hranice se Sýrií, kde bylo zabito 32 lidí, převážně Kurdů. Turecko tehdy přistoupilo na myšlenku, že by se v boji proti extrémistům mělo více angažovat, ale proti všem, tedy i proti Kurdské straně pracujících PKK. V praxi ale bojuje jen s PKK.
Hned po teroristickém útoku zatkli na 600 lidí, Kurdů. Jedna operace proti Islámskému státu přesto proběhla, ale ne v reakci na útoky v městě Suruç, ale v reakci na zabití dvou tureckých vojáků Islámským státem. Po zabití údajných 35 teroristů pokračovaly útoky na Kurdy v Iráku, ačkoliv v té době mezi Tureckem a Kurdy bylo uzavřené příměří.
V posledním týdnu se Turecko dalo do zatýkání kurdských starostek a starostů. A zatčen byl také předseda prokurdské levicové Demokratické strany lidu (HDP).
Další z řečníků byl poslanec Jaroslav Foldyna, který vyjádřil velké překvapení nad tím, jak se stát NATO chová a jak to ostatní členové Severoatlantické aliance tolerují. Hned v úvodu uvedl, že na shromáždění nepřišel jako odpůrce islámu, protože není odpůrcem žádného náboženství, ale přišel podpořit národ, který je utiskován a děje se proti němu bezpráví. A vyjádřil velký obdiv kurdským ženám, které se dokáží postavit největšímu zlu jako je extrémní islám.
Exministr zahraničí Jan Kavan uvedl, že turecká armáda je druhá největší armáda v NATO a zasáhla proti největšímu národu, který nemá vlastní stát a je rozdělen v několika zemích. A to je důvod, proč bychom měli protestovat.
Demonstraci sledovali z Turecké ambasády tři její zaměstnanci, kteří se vyhýbali fotografování, leč sami účastníky demonstrace fotografovali. Nebývá zvykem, aby demonstraci osobně sledovali zaměstnanci ambasády.
