POSLEDNÍ ČLÁNKY



Koncem ledna 2013 se v Bruselu konala konference na téma „S lepšími nástroji proti násilnému extremismu“. Včasné rozpoznání jevů vedoucích k radikalizaci Evropanů a zajištění podmínek pro to, aby členové extremistických skupin svých radikálních postojů zanechali, se stalo pro EU prioritou.

 

 

Evropa v minulosti zažila různé druhy teroristických útoků plynoucí z nedostatečné prevence proti násilnému extremismu. Jmenujme čin norského atentátníka Anderse Behringa Breivika, či střelbu před židovskou školou v Toulouse na jihozápadě Francie, při které zemřely tři děti a jejich profesor.

Jsou tu ale i méně známé případy násilného extremismu. Mezi ně patří například žhářský útok na šíitskou mešitu Rida v Bruselu, při které zemřel imán Abdallah Dadou, nebo nedávný případ, kdy pravicoví extremisté v Řecku ubodali sedmadvacetiletého pákistánského imigranta Shehzada Luqmana. Následně tisíce lidí demonstrovaly v Athénách proti rasismu a rasově motivovanému násilí.

„Násilný extremismus představuje jednu z největších hrozeb pro bezpečnost občanů Evropské unie. Jedná se o stále narůstající a zvětšující se problém pro vnitřní bezpečnost. Hrozba terorismu se z části přesunula od organizovaných skupin na jednotlivce, které je náročnější odhalit a jejichž činy je obtížnější předvídat. Je možné se hodně naučit od odborníků, kteří působí takříkajíc v první linii, a jejich doporučení představují důležité nástroje a konkrétní návrhy pro tvůrce politiky zabývající se bojem proti extremismu,“ řekla komisařka Cecilia Malmströmová.

„Nikdy od druhé světové války neměli extrémisté a populistické síly tak velký vliv na národní parlamenty, jako mají dnes. Je nutné, aby více vedoucích představitelů v Evropě vyjadřovalo svůj nesouhlas s nárůstem extremismu. Musíme mít odvahu se těmto silám postavit a chránit naše společné evropské hodnoty.“

 
 
Násilí začíná slovy

Jak uvedl bývalý premiér a ministr zahraničních věcí Norska Thorbjørn Jagland během konference, ani holokaust nezačal vyhlazovacími tábory, ale začal slovy. A tato slova se stala silnou zbraní pro masové vraždění.

Je potřeba si uvědomit, že anticiganismus, který pronikl už i do médií, je také projevem radikalismu. Není to tak dávno, kdy člen vedoucí strany v Maďarsku napsal, že: „Cikáni jsou zvířata a chovají se jako zvířata.“ Tato slova jsou nepřijatelná.

Nacionalistická rétorika je chytlavá a tak se rasismus, antisemitismus a islamofobie šíří Evropou.

Mladí lidskoprávní aktivisté by se měli bedlivě učit, jak správně podat své námitky proti rasismu, misogynii (nenávist k ženám) a homofobii a ostatním netolerantním formám projevu, aby ve své argumentaci byli úspěšní a efektivně potlačili počáteční projevy násilného radikalismu.

Evropský soud pro lidská práva by v tomto ohledu mohl v mnohém napomoci, i když neexistuje obecně přijímaná definice výrazu „nenávistných projevů“. Soudní dvůr ale už identifikoval celou řadu výrazových forem, které jsou urážlivé a v rozporu s Úmluvou, včetně rasismu, agresivního nacionalismu, diskriminace menšin a přistěhovalců.

Například Soudní dvůr už jasně konstatoval, že „popírání zločinů proti lidskosti byla jedna z nejzávažnějších forem rasového hanobení Židů a vedlo k podněcování nenávisti vůči nim.“ (Případ francouzského filozofa Garaudyho, který popíral holokaust v. Francie).

Zároveň je Soudní dvůr velice opatrný při rozlišování mezi skutečným podněcováním k násilnému extremismu a právem jedince – včetně novinářů politiků – vyjádřit svůj názor, včetně práva urážet a šokovat ostatní. (Případ novináře Jersilda v. Dánsko).

Nesmí se ale zapomínat na boj se sociální a ekonomickou marginalizací (tj. odsouvání jednotlivců na okraj společnosti). Hospodářská krize oslabila sociální struktury mnoha evropských společenstev.

Minulý měsíc Eurostat, statistický úřad Evropské unie, který je přímo podřízen Evropské komisi, publikoval šokující statistiky: V současné době zhruba čtvrtina obyvatel Evropské unie (tj. 120 milionů lidí) žije na hranici chudoby. V několika zemích nezaměstnanost mladých lidí dosahuje 50 %. Stále více mladých žije na okraji společnosti a stávají se snadnou kořistí pro extremistické skupiny.

 
 
Diskutované strategie v boji s násilným extremismem

V rámci již existující sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN, Radicalisation Awareness Network) vypracovali nejlepší odborníci 15 doporučení ve třech hlavních oblastech: zkušenosti a poznatky získané místními aktéry v oblasti předcházení násilnému extremismu (bod 1-9 níže), úloha diaspory při předcházení násilnému extremismu (10-12) a komunikace a „counter-messaging“ prostřednictvím internetu (13-15):

 

 

1. Zřídit platformu podobnou síti pro zvyšování povědomí o radikalizaci, skrze kterou se budou sdílet zkušenosti s násilným extremismem na národní úrovni.

2. Zvýšit spolupráci mezi pracovníky škol, policie, zdravotnictví, úřady místní samosprávy a jinými, kteří by mezi sebou sdíleli informace o extremismu. To by mohlo napomoci k včasnému odhalení násilného extremismu.

3. Zaškolovat policejní složky, aby mohly lépe odhalovat známky radikalizace vedoucí k násilnému extremismu.

4. Zvyšovat povědomí o násilném extremismu přímo ve školách mezi učiteli a žáky. Učit děti o demokratických hodnotách, historii a kritickému myšlení.

5. Ve zdravotnických zařízeních zvyšovat povědomí pracovníků o známkách radikalizace vedoucí k násilnému extremismu. Někteří jedinci, kteří přišli do styku s násilným extremismem, bývají v kontaktu se zdravotní péčí. Ačkoliv je nutné respektovat jejich povinnost mlčenlivosti, můžou hrát důležitou roli při rozpoznávání a ochraně těchto zranitelných jedinců.

6. Zvyšovat povědomí mezi vězeňskou a probační službou o radikalizaci, a vytvořit deradikalizační programy pro již obviněné extrémisty. Během pobytu ve vězení se zvyšuje riziko, že se jedinec přidá k extrémistům. Vězeňští pracovní a probační služba mají vysokou šanci toto chování včas rozpoznat a spolupodílet se na úspěšně reintegraci jedince.

7. Zahrnutí nevládních organizací do prevence radikalismu. Někteří lidé budou radši spolupracovat s nevládními organizacemi, než se státními institucemi.

8. Pomáhat jedincům a zasaženým skupinám opustit prostředí násilného extremismu, pomocí únikových strategií a deradikalizačních programů.

9. Poskytnout větší podporu obětem terorismu. Hlasy obětí jsou silným nástrojem v prevenci a deradikalizaci, ale v pouze v případě, že je oběť schopná sdílet svůj příběh s ostatními.

10. Zvýšit dialog s a podporu komunitám diaspory. Členové komunity mohou ve svých řadách rozpoznat jedince s radikálními sklony a jakožto příslušníci jeho komunity na něj preventivně zapůsobit lépe než by zvládli státní úředníci.

11. Vytvořit podpůrné sítě pro rodiny „zahraničních bojovníků“. Úspěšné programy byly už aplikovány některých zemích EU.

12. Bývalí extrémisté by mohli vyprávět své příběhy v rámci prevence proti radikalismu. Například bývalý bojovník může vyprávět o realitě výcvikových teroristických kempů a o zážitcích z válek, které nejsou tak romantické, jak by se na první pohled mohlo zdát. Efekt bude o to lepší, když ho uslyší osoby ze stejné komunity.

13. Podpořit spolupráci soukromého a veřejného sektoru a výzkumu, aby lépe posoudili rozsah a dopad násilného extremismu online.

14. Využít filmového průmyslu, PR agentur a jiných, aby vytvořily příběhy, které zasáhnou cílovou skupinu.

15. Naučit státní orgány, jak komunikovat v případě, že dojde k útoku, aby situace kolem zbytečně neeskalovala.

 
Odkazy:
http://europa.eu/rapid/press-release_IP-13-59_cs.htm

http://www.coe.int/web/secretary-general/-/high-level-conference-empowering-local-actors-to-counter-violent-extremism-session-international-dimension-of-violent-extremism

http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/networks/radicalisation_awareness_network/ran-high-level-conference/index_en.htm

Videozáznam:
http://ec.europa.eu/avservices/video/player.cfm?sitelang=en&ref=92181

http://www.regjeringen.no/en/dep/jd/whats-new/Speeches-and-articles-/ministeren/taler-og-artikler-av-grete-faremo/2013/empowering-local-actors-to-counter-viole.html?id=712992













Volba lidskosti