Česká (katolická) veřejnost zřejmě nevnímá, že vyspělá duchovní osoba by neměla kritizovat své nadřízené veřejně (v tomto případě arcibiskupa Dominika Duku), ale interní cestou, pokud tedy vůbec. Schopnost najít vhodnou situaci a vhodné slovo ke sdělení odlišného názoru, kdy se nepřileje žádný další olej do ohně, není pouze zřetelným znakem obyčejné lidské slušnosti, ale především moudrým činem, který pomáhá vytvářet harmonické vztahy ve společnosti.
Takto ukázkově ctnostně by se neměli chovat jenom duchovní, kteří si dali praktickou mravnost a živou etiku za vlastní životní úkol, ale každý člověk ve svém všedním obyčejném životě – ať už jde o hierarchii a informační toky (opravné, kritické, tedy nutné) v běžné firmě nebo třeba v politické straně.
Zajímavá a aktuální je otázka, zda by pravá role duchovní osoby neměla spočívat v hledání řešení v oblasti „vyšší reality“, tedy v duchovním působení a v proměně reality skrze změnu vědomí, skrze modlitbu.
Neměl by se katolický kněz Tomáš Halík za svého arcibiskupa nebo za svého prezidenta spíše (nejlépe v skrytu) u vyšších hierarchií přimluvit, než jej veřejně kritizovat?
Jsme svědky toho, jak vznikají „spontánní“ podpisové akce (viz odkazy níže). Jaký je však jejich přímý důsledek? Jakou náladu ve společnosti vytvářejí? Přátelskou a laskavou? I těchto konkrétních důsledků svých činů si musí být kněz Tomáš Halík vědom.
Zdá se, že prvoplánovým cílem je diskreditace Hradu, nikoliv náprava špatné situace v zemi.
Je zřejmé, že česká veřejnost, která je vysoce tolerantní (moderní sexuální vztahy), se vzhledem ke zhoršujícímu se image Hradu (mj. i v důsledku Prague Pride), a také vzhledem k situaci po odstoupení fašizujícího Bátory (smutný fakt), jednoznačně postaví za kněze Halíka a bude proti prezidentu Klausovi.
Měli bychom velmi dobře zvažovat, zda nejde mj. o „trest“, který musel na Klause a Hrad zákonitě přijít za to, že hlava státu, tedy prezident naší České republiky, nepoklonkuje vládě USA a k povinné vizi jednotné EU (dnes již i fiskální) vyjadřuje trvale skepsi.
Jiná otázka je, zda staví kněz Halík veřejnost proti arcibiskupovi Dominikovi Dukovi vědomě či nikoliv.
.
___________
Dále k tématu:
• Hájek a Halík jsou adventní čerti, míní Duka
>>Arcibiskup tak kárá oba aktéry aféry s „falešným“ vysvěcením. Halík totiž Duku často kritizuje, ža jeho náklonnost k prezidentu Klausovi, Hájek zase přilévá olej do ohně zpochybňováním Halíkova kněžství.
„Nebudu po někom házet shnilými jablky, když to dělá on. Pak je těch shnilých jablek ještě víc. To je můj názor. Pan arcibiskup se spíš do toho nezapojuje, protože je to nedůstojné,“ dodala sestra.<<
>>Snad každý se domnívá, že plně pochopil Ježíšovo rčení, že snadněji člověk vidí třísku v oku svého bratra, než břevno v oku svém. Leč většina lidí ve skutečnosti tomuto výroku nerozumí. Zpravidla je tento výrok interpretován tak – že se má člověk učit vůči svému bližnímu shovívavosti. Nutnost shovívavosti Ježíš přirozeně myslil také – ale až ve druhé řadě.
Ve skutečnosti máme tohoto výroku využívat jako měřítka pro sebe sama. Totiž - právě ty myšlenky, činy a věci, které nás na našem bližním nejvíce rozrušují, jsou velmi silně vyvinuty u nás samých. Bližní tu slouží vlastně jako zrcadlo. Tato zákonitost působí bez jediné výjimky – stačí pouze dobře pozorovat lidi kolem nás. Poznání této zákonitosti nám teprve otevře oči, jací jsme, protože některé vlastnosti zůstávají skryty, nejen očím bližních, ale i nám samým.
Např. někdo přijde do úřadu, kde má něco projednávat a doslova ho rozzuří striktní a arogantní chování úředníka. Pokud zná tuto zákonitost, může se zarazit – já, že jsem arogantní a jednám striktně? Vždyť mne všichni znají jako bodrého a žoviálního chlapíka! Ano nyní jsi příteli bodrý a žoviální, zejména proto, že nemáš žádné postavení a s ním spojenou moc, ale i odpovědnost, jakmile bychom tě ale zařadili na místo dotyčného úředníka, prakticky ihned se začneš chovat „přiměřeně“ novému postavení, to jest – striktně a arogantně. Tvé pravé vlastnosti byly zatím zastřeny a buď rád, že pomocí „zrcadla“ jsi na ně přišel ještě dřív, než jsi skutečně onou funkcí byl pověřen, protože zatím máš ještě čas na sobě pracovat…
Pro náš vývoj znamená znalost této zákonitosti velmi mnoho, ba dokonce u některých lidí může toto poznání a následná aplikace do života znamenat zásadní zlom.<<
• Jsem prý zmatený, nevzdělaný a … nebezpečný!
>>Moderátor: Pane profesore, co jste říkal takovým těm náznakům v předvolební kampani, v některých případech chopit se těch populistických, ožehavých nebo, řekněme, i extremistických témat. Určitě jste se, určitě jste je zaznamenal.
>>Tomáš Halík: Zaznamenal jsem je velmi, protože je považuji za znepokojující a jsem strašně rád a tady bych něco zase pochválil a je to dobře, když člověk něco může pochválit, že se do parlamentu, ani do Senátu nedostaly ty vyloženě extremistické, populistické síly. Víte, tady jsou takové strany, jako ta bývalá Dělnická strana, že jo, blízká neonacistickým ideologiím, pak je ta populistická strana Suverenita Jany Bobošíkové, pak je ta protievropská SS, ti Svobodní, strana Svobodných a tyhle ty strany jsou skutečně nebezpečné, protože ty přesně vyjadřují to, co si myslí lidé, kteří nemyslí. Ti přesně vyjadřují takové pocity lidí, kteří jsou prostě zmateni, většinou jsou to lidi, kteří nemají velký rozhled, nemají velké vzdělání a kteří prostě přichází nějak zkrátka k té současné společnosti, jsou z toho zmateni a teďka chtějí někoho, kdo jim ukáže, za to někdo může, za to může Evropská unie, za to mohou cikáni, za to mohou prostě ti či oni.
Tímhle tím způsobem přicházeli k moci nacionalisté, rasisté, komunisté, fašisté, že, nacisté, přesně tím, že oslovovali tento typ těch zmatených lidí a místo, aby vykonávali to, co zodpovědný politik má dělat, učit tyto lidi, jakým způsobem vzít zodpovědnost za svůj život a zodpovědnost za život své země, tak jim ukazují nějakého vnějšího nepřítele, rozněcují v nich ty vášně, ty závisti, nenávisti, ukřivděnost a říkají, vy s tím nemůžete nic dělat, tam to jsou ti viníci, Evropská unie, a tak dále, že, migranti. A vidíte, že to jsou lidé, kteří často tak jsou velmi pragmatičtí. Já se domnívám, že oni sami nevěří tomu, co hlásají, že snad tak hloupí nejsou, že jsou to lidé, kteří, aby se udrželi u moci a u peněz, tak udělají cokoliv, že jo.<<
• Konzervativní hodnoty Václava Klause
>>Závěrem: Nikterak jsem se nechtěl trefovat do Václava Klause ani polemizovat s jeho názory, pouze jej uvádím jako momentálně nejkřiklavější případ pro zachování jakýchkoli hodnot velmi zhoubného jevu. Protože platí, pokud někoho „trápí stále rychleji se rozpadající hodnotový systém„, tak s nápravou musí ze všeho nejdříve začít sám u sebe. Jinak jde jen o prázdnou pokryteckou pózu.<<
• Satan v Brně. Čerti nám přinesli Halíka
>>Myslím si, že právě zde, v této fázi se hloubavější lidé dají spíše na stranu Michala Semína, Petra Hájka a dalších. Zde budou chtít víc. Zde už nebudou stačit humanistické ideály, sklony ke spiritualitě, snaha prosadit mír a lásku po celém světě. Zde nastanou ožehavější témata – tito lidé budou chtít řešit pronásledování křesťanů ve světě, budou chtít co nejvíce zamezit potratům, budou přemýšlet nad definicí manželství, budou se ptát, zda je islám skutečně mírumilovné a rovnoprávné náboženství.
Mohl bych zde rozebírat další věci, ve kterých s Tomášem Halíkem nesouhlasím (jeho odpor k pochodům pro život nebo odpor k expresivnějšímu vyjadřování víry u některých zj. amerických evangelických církví atp.), nicméně můj pohled je takový, že obě křídla jsou důležitá a mají zde své místo. Obě by se měla snažit co nejvíce působit na hledající či ignorující, a méně se hádat mezi sebou. Jde jim totiž v zásadě o to samé, avšak mají odlišné cesty (a obě jsou správné; jen ne vždy vhodně situované).<<
• Spor Hájka s Halíkem hýbe českou společností
>>Farář Zbigniew Czendlik hodnotí celý spor jako nešťastný. Nechápe ani postup teologa Halíka, který si s Hájkem začal vyřizovat účty také přes média. Nevím, proč se k tomu vyjadřoval, kdyby se to týkalo mě, mlčel bych, řekl. Život je příliš krátký na to, aby se z něho dělalo bojiště, komentoval přestřelku Czendlik s tím, že celý spor, stejně jako Halíkovu obhajobu, považuje za zbytečné. << (Farář Zbigniew Czendlik v pořadu Uvolněte se prosím – čas 21:00)
• Politik ze spacáku
>>Útok Tomáše Halíka na prezidenta a představitele církve odsoudil též Hradu blízký ředitel Institutu sv. Josefa Michal Semín. Tomáš Halík varuje před nebezpečím vzniku aliance trůnu a oltáře, před zneužitím církve pro politické účely. Jak pokrytecké! Vždyť to byl právě Tomáš Halík, který dal svoje kněžství plně do služeb politických vizí Václava Havla. V dobách, kdy Halík uplatňoval vliv na pražského arcibiskupa, docházelo k opakovanému zneužívání církve k propagaci Evropské unie či politických stran, Havlovi blízkých. Vzpomeňme na Halíka ve spacáku na Kavčích horách, Impuls 99 a mnohé další politické iniciativy, na nichž měl aktivní podíl. Před nebezpečím politického klerikalismu tu varuje kněz, jenž zcela vážně uvažoval o kandidatuře na prezidenta republiky, zlobí se Semín.
Projev Václava Klause ve Staré Boleslavi dráždí Halíka paradoxně z toho důvodu, že je v něm kladen důraz na svobodné působení církve ve společnosti v duchu jejích opravdových tradic, jež jsou s Halíkovou formou náboženství, chcete-li modernismem a náboženským pokrokářstvím, neslučitelné. Navíc Halík má mnohdy s katolickou věroukou společné asi tak tolik, jako Tomáš Řepka s fotbalovou Slávií, dodal Semín.
>>Pokud Klaus zásadně změnil svůj vztah k církvi a náboženství či poměru morálky a ekonomie, měl by to jasně říci, jinak je vzhledem k jeho mnoha dosavadním výrokům jeho postoj nekonsistentní, a tudíž velmi podezřelý z populistické účelovosti. Ostatně před několika lety se týž Klaus rozčiloval nad tím, že ve veřejnoprávní televizi je dán tak velký prostor bohoslužbě církve, která je přece něčím na způsob zahrádkářského spolku – tenkrát tam totiž nekázal; těžko se ubránit podezření, že pokud by si ovšem církev a její představitele ochočil, mluvil by o ní medovým jazykem. Nemohu si pomoci, Klausovi coby kazateli morálky z řady důvodů prostě nevěřím.
Klausova ideologie – zejména jeho neustálé útoky na křesťanskou ideu sociálně-ekologického tržního hospodářství – je v naprostém protikladu k sociálnímu učení katolické církve a k sociálně-politickému myšlení papeže Benedikta XVI., který neoliberalistickou ideologii všespasitelného trhu soustavně kritizuje. Stačí si přečíst papežovy nedávné projevy v Německu (včetně jasné podpory ekologických snah, které Klaus démonizuje), abychom viděli, že se Klaus papeže dovolává neoprávněně: buď tedy nerozumí tomu, o čem mluví, nebo se dopouští záměrného zkreslení. Klaus vyzval církev ke spojenectví v neoliberalistickém odporu proti myšlence „sociálního státu“. Model sociálního státu má mnoho podob (včetně některých dnes opravdu nereálných), nicméně totální negace této myšlenky může také znamenat nebezpečné odmítání jakékoliv sociální odpovědnosti státu – a na to církev opravdu nemůže přistoupit, nechce-li popřít vlastní učení.<<
• Prohlášení ČBK k výrokům prof. Halíka
>>1. 10. 2011, 09:54 – Česká biskupská konference reaguje na výroky prof. Mons. Tomáše Halíka, které byly uveřejněny ve včerejším deníku Právo (30. 9. 2011):
Vztah církve a státu je po Druhém vatikánském koncilu vnímán jako kooperativní vztah. Oslavy svátku sv. Václava jsou nepochybně svátkem církevním, ale i státním. Svatý Václav je nejen církevním patronem českého národa, ale také nepopiratelným symbolem české státnosti. Pozdrav prezidenta České republiky, pana Václava Klause, tedy zcela jasně zapadá do kontextu těchto oslav. Česká biskupská konference<<
• Dominik Duka, velkorysý milovník disciplíny
>>Rozložení sil – i povahu Dukových zbraní – může lépe demonstrovat poněkud bizarní spor o to, jaká hudba se má hrát při mších. Po loňské návštěvě papeže Benedikta XVI. kolovala petice, ve které část katolíků tvrdě kritizovala doprovod k papežské mši ve Staré Boleslavi. Byla pro mládež, a tedy jakoby samo sebou s klávesami, kytarami a bubny.
„Hudba ve Staré Boleslavi dosahovala takové dekadence, že způsobená ostuda se dá připodobnit k situaci, kdy bychom papeži připravili místo kalichu z ušlechtilého kovu jeho plastovou napodobeninu a místo vkusného ornátu igelitovou pláštěnku,“ stojí v petici. Následovala ji antipetice s „tisícerými díky“ za hudební doprovod.
A Dominik Duka? Kytarovou hudbu při mších považuje za něco, co se hodí pro mladou generaci. Ale ta ji nemůže „vnucovat“ všem. „Když plánuji slavnostní katedrální bohoslužbu, tak aniž bych ji chtěl urazit nebo podcenit, nebudu zvát mladou kapelu Veku. Ale určitě ji pozvu, když bude setkání mládeže nebo když bude potřeba ukázat, že církev není církví jedné generace nebo jednoho období,“ řekl Duka v knižním rozhovoru V duchu pravdy od novináře Martina Leschingera.
Ano, mládežnická hudba ve stylu „hip hop aleluja“ (jak ji vtipně nazval teolog Tomáš Halík) většinou není nijak soudobá ani moderní. Střet je to však mnohem hmatatelnější než třeba úvahy o změně přístupu k potratům či svazkům homosexuálů. O ty se ve vedení dnešní církve rozhodně nehraje. Tím méně v české provincii.
Za pozornost stojí hlavně způsob argumentace, která se v diskusi o „liturgickém popu“ používá.
Styl Dukova uvažování ohledně hudby pasuje i na situaci, kdy si má vybrat mezi prezidenty Havlem a Klausem. S oběma vychází, oba má velmi rád. Ale směrem ke Klausovi kývne přece jen dvakrát – Havel má rád postmoderní myšlenky, Klaus je zastáncem tradic a rodiny. Duka s Klausem jsou proto dobří přátelé a každý rok před Vánocemi se scházejí, aby si vyměnili dárky.<<
• Klaus přijal papežova vyslance, arcibiskupa Vlka zřejmě vystřídá Duka
>>Dominik Duka
Zřejmě nejschopnější diplomat mezi českými biskupy se narodil jako Jaroslav 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Po gymnáziu pracoval ve strojírenském podniku v Hradci Králové, kde se vyučil zámečníkem a po dvouleté vojenské službě byl v roce 1965 přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.Vysvěcen na kněze byl 22. června 1970.
Už začátkem roku 1968 vstoupil do tajného noviciátu řádu dominikánů, přijal jméno Dominik. Po vysvěcení působil na farářských místech, ale v roce 1975 přišel o státní souhlas. Až do revoluce pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň. I nadále se ale věnoval duchovní činnosti u dominikánů,za což ho komunistický režim v letech 1981-1982poslal do vězení. Po revoluci kromě služby také vyučoval teology v Olomouci. V červnu 1998 byl jmenován sídelním biskupem královéhradecké diecéze, od jara do podzimu 2008 vedl jako dočasný správce i litoměřickou diecézi.
Duka byl členem pracovní skupiny pro jednání mezi českým státem a Vatikánem, která připravila mezinárodní dohodu o postavení katolické církve. Poslanci ji ale odmítli.Připouští také, že spory o majetek škodí obrazu církve, která by se podle něj měla například přestat soudit o katedrálu sv. Víta.
Chtěl by ukončit „nekonečnou diskusi“ o restituci majetku a prosazuje dohodu o definitivním majetkovém narovnání církví a státu.<< ČTK
• Arcibiskup Duka to se vztahem ke Klausovi přehání, říká Tomáš Halík
>>Své časté spory s prezidentem republiky Halík vykládá tak, že chápe coby svou mravní povinnost nazývat věci pravými jmény. “Rozhodně mi to u spousty lidí přináší sympatii, protože se nebojím a říkám, co si myslím,“ soudí Halík.<<
• Kritika Klause rozzuřila prezidentovy muže. Halík je diagnóza, tvrdí Hájek
>>„Halík také uvedl, že církev se musí rozhodnout, zda bude v duchu austrokatolicismu „okuřovat panovníka, který se jí snaží populisticky vlichotit“, nebo zda bude umět lidem Klausova typu odporovat.“<<
• Nemít víru, už bych to vzdal
>>Zmínili jsme německého prezidenta Köhlera. Není tajemstvím, že máte kritický vztah k českému prezidentu Klausovi. Mohl byste srovnat styl obou prezidentů?
To je opravdu radikální, nebetyčný rozdíl. Muž stojící v čele 80 milionů Němců je neobyčejně skromný a pozorný, dokáže trpělivě naslouchat, nepoučuje, nýbrž zdůrazňuje, že je třeba stále se učit od druhých. Žádná samolibost, žádná vysutá brada, žádná arogantní otázka: „A vy jste kdo?“ Václav Klaus musí na počátku každého rozhovoru partnery nejprve něčím urazit a ponížit a dokud nenastane dusná atmosféra, cítí se zřetelně nesvůj. Osobnost prezidenta poznáte také podle typu lidí, jimiž se obklopuje. V týmu prezidenta Köhlera jsem nikoho podobného pánům Jaklovi či Hájkovi nezahlédl.
Václav Klaus se při papežově návštěvě prokázal doslova jako vzorný hostitel, doprovázal papeže na každém kroku. Vidíte v tom jakýsi posun v jeho postojích, nebo za tím máme vidět pragmatismus zkušeného politického profesionála?
Když jsem sledoval Václava Klause, jak se nemohl od papeže odtrhnout, s jistou úzkostí jsem čekal, kdy s ním ještě nastoupí do papamobilu a začne žehnat zástupům nebo jim rozdávat svaté obrázky se svou tváří (nezapomeňme, že jeden takový nechal před lety v olbřímí podobě vztyčit na místě Stalinova pomníku na Letné). Obávám se, že znám Klause příliš dobře na to, abych ho podezíral z konverze či z upřímnosti; myslím, že prostě využil, či spíše zneužil papežské návštěvy k vlastnímu zviditelňování. Musím však uznat, že je dobrý herec a dobrý hráč, umí „sbírat body“. Protože Václav Klaus valem ztrácí vážnost a sympatie přemýšlivých lidí i velké části politiků demokratického spektra, začíná lovit sympatizanty svých protievropských postojů v dosti kalných vodách extrémistů napravo i nalevo: tleskají mu dnes komunisté, extrémní nacionalisté včetně neonacistické Dělnické strany, populistka Bobošíková, sektářská Strana svobodných občanů – a k tomu vzorku se dnes ochotně přidávají někteří katoličtí ultrakonzervativci typu Michala Semína, bratrstvo „lipového kříže“ a podobné spolky. Ti všichni se předhánějí strašením Evropou a nejraději by nás z té cesty do Evropy, kterou zahájily listopadové události, odvedli někam zpátky či stranou – pozitivní reálnou alternativu však nenabízejí.
I já jsem přesvědčen, že na půdě Evropské unie bude třeba svést mnohé ideové a politické zápasy, aby tam nezvítězily hlasy militantního sekularismu a krajního liberalismu – ale proboha ne tím stylem, který myšlenky křesťanství a konzervativismu vulgarizuje a spíše diskredituje. Představa některých katolíků, že šance prosadit „křesťanské hodnoty“ je větší v českém parlamentu než v Evropském parlamentu (kde má největší slovo Lidová strana), svědčí o jejich zmatenosti.<<
• Halíku, jste neznaboh a buddhista. Nemluvíte za Církev, vrací Hájek úder za Klause
>>Modernistický kněz Tomáš Halík v pátečním Právu ostře napadl prezidenta republiky Václava Klause za jeho pozitivní vztah ke Katolické církvi a nepřímo i vrcholné představitele Církve v ČR včetně arcibiskupa Dominika Duky, který je znám svými přátelskými vztahy s prezidentem.
Na Halíkova prohlášení reagoval pro ParlamentníListy.cz vicekancléř prezidenta Petr Hájek a Halíkův útok odsoudili i někteří katoličtí laikové.<<
• Veřejnost vyzývá Hájka k omluvě Tomáši Halíkovi a kardinálu Meisnerovi
>>Režisér a scenárista Ivo Bystřičan dnes na Facebooku sepsal veřejnou výzvu vicekancléři Hájkovi, která žádá veřejnou omluvu Tomáši Halíkovu a kardinálu Meisnerovi:
„Vaše mediální zpochybnění kněžského vysvěcení Mons. prof. Tomáše Halíka by od člověka Vašeho formátu nebylo až tak překvapující. Bizarními projevy, nesnášenlivostí, posměšky, podpásovkami a nactiutrháním svých ideových nepřátel jste všeobecně znám a těžko říci, zda jde jen o vedlejší produkt Vaší pracovní činnosti, či o její hlavní náplň.
Jakkoli je Váš poslední výstřelek nepřekvapující, je na místě, abyste se omluvil. Nejen za křivé obvinění samotnému Tomáši Halíkovi, ale rovněž kardinálu Meisnerovi, jehož jméno jste pro svůj záměr pošpinit tuzemskou veřejně uznávanou autoritu rovněž zneužil. Není jaksi možné, že by se „pan kardinál velmi divil, jak si mohl Tomáš Halík něco takového vymyslet,“ když nyní Halíkovo svěcení sám potvrdil. Využil jste jeho jméno pro svou lež. Pravděpodobně v doufání, že kardinál Meisner neumí česky a o Vaší lži se nedozví.
Žádáme Vás proto, abyste se jak knězi Halíkovi, tak i kardinálovi Joachimu Meisnerovi za tuto sprosťárnu veřejně omluvil. Vaši veřejnou omluvu žádáme proto, že svou lež jste prezentoval rovněž veřejně,“ píše se v textu, který bude odeslán zítra Hájkovi.
Iniciativa má již několik desítek podpisů, mezi nimi je například Zdeněk Bárta, evangelický farář a bývalý senátor Senátu PČR, Věra Tydlitátová či tlumočnice Angela Rögner. Autor upozorňuje, že výzvu je možné podepsat posláním svého jména, příjmení a profese na e-mail ivo.bystrican@seznam.cz<<
• Duka vzdoruje Halíkovi a děkuje Klausovi
>>Katolický kněz a dlouholetý Klausův kritik Tomáš Halík minulý týden uvedl, že Klaus náboženskou slavnost ve Staré Boleslavi zneužil. Církev by si podle Halíka měla dávat pozor na sbližování s prezidentem, který se jí snaží vlichotit.<<








