POSLEDNÍ ČLÁNKY



V období zlatého věku islámské civilizace vzkvétala v arabském světě věda. Hnací silou bylo právě náboženství, kvůli kterému se mnozí myslitelé snažili například odhalit poselství zjevená Mohamedovi. V honbě za náboženskými otázkami položili muslimové základy matematiky, fyziky, astronomie a jiných významných vědeckých disciplín.

Al-kindi Málokdo ví, že Arabové objevili kryptoanalýzu a to vše díky Koránu. Zjevení, která archanděl Gabriel sděloval proroku Mohamedovi, jsou shrnuta v Koránu, ale ne v chronologickém pořadí, jak byla Mohamedovy diktována. Islámští teologové pro určení správné chronologie počítali frekvenci slov v každém zjevení, a vycházejíce z toho, že v každé době se některá slova používala častěji než jiná, byli schopni určit, kdy byl text napsán.

Filosof Al-Kindí na základě tohoto poznatku položil základy frekvenční analýzy. Pokud je některý text šifrovaný pouhou záměnou písmen, lze text rozluštit na základě frekvence výskytu písmem v daném jazyku.

Al-Kindí byl jeden z nejvýznamnějších myslitelů arabského světa. Narodil kolem roku 800 n.l. v Basře a vzdělání se mu dostalo v Bagdádu.

První zmínka o něm pochází z roku 833 n.l, kdy započal svou filosofickou kariéru pod kalifem al-Mu’tasim, na kterého se odkazuje ve svém nejvýznamnějším díle O první filosofii (On first Philosophy).

Arabové v té době byli ochránci intelektuálních úspěchů jiných kultur. Překládali nejvýznamnější zahraniční díla do arabštiny a uchovávali je pro budoucí evropské generace. V Bagdádu byl postaven Dům moudrosti, Bait al-Hikman, a město se tak stalo obdobou známé Alexandrie.

Al-Kindí navázal na práci Harúna ar-Rašída, kalifa z Bagdádu, který v osmém století n.l. vyhledával řecké a syrské texty a překládal je do arabštiny.

I al-Kindího hlavní životní náplní bylo překládání řeckých filosofických a vědeckých knih do arabštiny. Velkou měrou se zasloužil o uchování řecké kultury tím, že se stal strážcem jejich dědictví v dobách, kdy byla v Řecku intelektuální krize.

Jeho znalosti řecké vědy byly rozsáhlé a byl jí značně ovlivněn. Uchovával například znalosti Nicomachuse, či samotného Eukleida. Největší vliv na něj měl bezesporu Aristoteles, jehož učení shrnul v pojednání On the Quantity of Aristotle’s Books.

Tak jako jiní arabští filosofové se i al-Kindí snažil svou filosofii používat k obhajobě Islámu. Využil například pasáží z Koránu ve svém meteorologickém pojednání Why the Higher Atmosphere is cold.

Navzdory anti-empirickému charakteru své epistemologie věnoval al-Kindi obrovské množství energie různým odvětvím fyzikálních věd.

Velkou měrou přispěl k rozvoji matematiky, kterou používal jako filosofickou metodu poznávání zákonitostí světa. Napsal také bezpočet pojednání o muzice, kterou považoval za odvětví matematických věd.

Dobrým příkladem, jak al-Kindí používal matematiku, je jeho aplikování geometrie na optiku. Vycházel z tradic položených Eukleidem, ve kterých se geometrie používala k vysvětlení jevů jako je vizuální perspektiva, stíny, lom a odraz. Al-Kindí světlo znázornil jako geometrickou přímku. Byl fascinován vyzařováním a vytvořil teorii paprsku. Vidění vysvětloval na základě Empedokla, Eukleida a Ptolemaia. Stejně jako Ptolemaios věřil, že oko vyzařuje paprsky vidění v tvaru kužele a ty že nesou teplo. Ostatně přenos tepla, oteplování a ochlazování, postavil rovněž na geometrických základech.

Kromě fyziky se věnoval nemalou měrou také astronomii a položil základy arabské astrologie. Jeho spolupracovník Abu Ma’shar se stal nejvýznamnějším astrologem své doby. Oba dva astrologii považovali za racionální vědu, která je položena na fyzikálních základech.

Al-Kindímu se podařilo položit racionální základy Islámu a studiem děl zahraničních filosofů rozvinul muslimskou kulturu. Nemalý vliv měl i na židovského filosofa Izáka Izraelského a jeho studenti byli stejně jako on ovlivněni neoplatonickými mysliteli.

 
Odkazy:
Stanfordská encyklopedie filosofie
Ztracené objevy -Dick Teresi, Simon & Schister, New York 2002













Volba lidskosti