POSLEDNÍ ČLÁNKY



Omar Chajjám, celým jménem Ghíját al-din Abú l’Fath Umar Ibn Ibrahim al-nisaburi al Chajjám, zkráceně Omar Chajjám, se narodil 18. května 1048 v perském Nišapúru a zemřel ve stejném městě 4. prosince 1131. Proslavil se jako špičkový matematik, astronom, filozof a básník. Napsal bezpočet studií o mechanice, geografii, mineralogii a astronomii.

 

Jay Hambridge (1867 – 1924) - From Constantinople to the Home of Omar Khayyam

Jay Hambridge (1867 – 1924) – From Constantinople to the Home of Omar Khayyam


 

Jeho jméno v překladu znamená výrobce stanů a zdědil ho pravděpodobně po svém otci Ibrahimovi. Význam jména byl zřejmě nejasný už za jeho života, jak jinak si vysvětlit, že jej objasňuje v jednom ze svých čtyřverší:

 

Chajjám, který sešíval stany vědy,
Padl do pece zármutku a byl náhle spálen,
Nůžky osudu přestřihly stanové provazy jeho života,
A lamač Naděje jej prodal za nicku!

 

V mladém věku se přestěhoval do Samarkandu, jednoho z nejstarších měst ve střední Asii, a poté do Bukhary. Je autorem jednoho z nejvýznamnějších pojednání o geometrické algebře, řešil kubické rovnice průsečíkem hyperboly s kružnicí a přispěl k reformě kalendáře.

Za to, že Chajjám neupadl v zapomnění, vděčíme především Al-Zamakhsharimu, proslulému učenci z Mu’tazily, školy islámské teologie založené na racionálním uvažování. Al-Zamakhsharimi ho považoval za filosofa světa a jako takového ho prezentoval i svým studentům. V zahraničí ho proslavil Thomas Hyde, anglický orientalista shromažďující nejen arabské texty, a Edward FitzGerald, básník a spisovatel, který se proslavil právě překladem Chajjámových čtyřverší.

Někdy to jsou právě panovníci, nikoliv samotní vědci, kteří rozhodují o tom, jestli poznání půjde kupředu nebo zamrzne a upadne v zapomnění. Omar Chajjám v této politické otázce měl částečné štěstí (ale i velkou smůlu), neboť byl v přízni seldžuckého sultána Melika-Šáha I., který mu umožnil v Isfahánu založit observatoř. Po dobu dlouhých osmnácti let tam Omar Chajjám shromažďoval špičkové astronomy své doby a věda vzkvétala.

Sultán Melik-Šáh I. si Omara Chajjáma vybral spolu s dalšími sedmi učenci, aby reformovali kalendář. A těm se podařilo vytvořit kalendář přesnější než Juliánský a Gregoriánský, který vstoupil do povědomí jako Jalalský kalendář a jehož verze jsou dodnes používány v Íránu a Afghánistánu. Oproti Juliánskému kalendáři přibližně každý 157 rok má o jeden den více, Některé vlastnosti zdědil po dříve používaném Yazdgerdinském kalendáři. Jalalský se jmenuje právě po saldžuckém sultánovi, jehož celé jméno zní Muizz ad-Dunya wa ad-Din Jalal ad-Dawlah Hasan Malik-Shah ibn Muhammad.

Omaru Chajjámovi se podařilo naměřit délku roku s neuvěřitelnou přesností na možnosti, kterou jeho doba poskytovala. Délku roku vyčíslil na 365,24219858156 dne. Dnes se pro srovnání délka roku určuje s přesností 365,242190 dne.

Ostatně desetinná čísla mu nebyla vůbec neznámá a věděl, že mohou v počtu míst za desetinnou čárkou dosahovat až do nekonečna. Když reinterpretoval řeckou geometrii, uvedl, že není možné některé hodnoty vyjádřit pomocí aritmetických čísel. Myslel především poměr obvodu kruhu k jeho průměru, který označujeme jako Pí (řecky π), jednu z nejdůležitějších matematických konstant. Další podobnou konstantou je poměr úhlopříčky čtverce k délce jeho strany, kterou zapisujeme jako √2.

Chajjám výrazně přispěl k rozvoji neeuklidovské geometrie, i když to nebyl jeho původní záměr. Ve snaze prokázat postulát o rovnoběžkách náhodně dokázal vlastnosti obrazců neeuklidovské geometrie. Také poskytl důležité poznatky o zlomcích a rozšířil Euklidovu práci o násobení zlomků. Zkoumal obě definice Euklidovy rovnosti zlomků (které byly navržené Exodem) a definice rovnosti zlomků dříve navržené islámskými matematiky jako byl al-Mahani, které byly založené na řetězových zlomcích. Chajjám prokázal, že obě definice jsou si rovny. Také položil otázku, zda zlomek může být považován za číslo, ale tuto otázku už nechal nezodpovězenu.

Jak již bylo zmíněno výše, mimo svět matematiky je znám jako básník, to zásluhou Edwarda Fitzgeralda, který v roce 1859 přeložil téměř 600 krátkých Chajjámových čtyřverší. Ne všechny napsal Chajjám, některé básně existovaly v Persii dávno před tím. Autorství mu lze přičíst u 120 z nich.

Omar Chajjám dnes odpočívá v Chajjámových zahradách a má i vlastní mauzoleum.

 
Použitá literatura:
Ztracené objevy -Dick Teresi, Simon & Schister, New York 2002
Omar Khayyam v historii MacTuroručeský překlad zde.
Melik-šáh I. – WikiPedie
Jalali calendar – WikiPedia













Volba lidskosti