POSLEDNÍ ČLÁNKY



V současném světě  plném individualismu, sobectví, povýšenosti a agresivity  je solidarita sprostým slovem.  Nedejbože, aby někdo chtěl „sockám“ z řad dětí právě vržených  z vyhřátého bezpečí dětských domovů do surového světa či  lidí, kteří ne vlastní vinou přišli o jednu z nejzákladnějších lidských potřeb – o bydlení,  dokonce i nějak pomáhat.  Posvátné zlaté tele má přece přednost vždy, všude a za všech okolností, a komu se to nelíbí, toho vyneseme v zubech.

OLD RED BRICK WALL © Anankkml

Žilo bylo jedno občanské sdružení, které založila parta nadšenců odhodlaných  pomáhat lidem, kteří byli v současné společnosti řídící se hobbesovským  heslem člověk člověku vlkem ponecháni svému osudu. I vyhledali vhodný objekt, obešli všechny dotčené úřady, s pomocí dobrovolníků i samotných lidí bez domova  objekt opravili, vybavili základním nábytkem, nádobím, postelemi… prostě vším, co ke slušnému bydlení patří.  Lidé bez domova se nastěhovali a začali hospodařit. Uklízeli  a udržovali pořádek nejen ve zmíněném objektu, ale i mimo něj, pracovali, chovali se slušně.  Lidé ze sousedství i někteří vášniví hráči airsoftu za nimi chodili na kávičku a kus řeči.  Život v objektu pomohl mnoha lidem bez domova vrátit se domů nebo zpět do normálního života a mohl pomáhat mnoha dalším lidem bez přístřeší, kteří  se chtějí vrátit zpátky z té bludné cesty zvané život na ulici. To by ovšem nesmělo snažení onoho občanského sdružení narazit na útes  touhy po mamonu, lidské nadřazenosti a agresivity.

Měsíc se s měsícem sešel a začaly se dít věci. Když byli lidé bez domova na brigádě, někdo jim vytloukl okna a zdemoloval  pracně zbudované zařízení a vybavení.  Lidé bez domova škody opravili a doufali, že budou moci normálně žít, ale nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř, a tak se lidé bez domova setkali s nevítanou návštěvou osobně. Došlo na provokace, vyhrožování, a to i likvidací  psa, kterého dostali od hodných lidí na hlídání.  Následovalo další daleko brutálnější zdemolování všeho, co si lidé svépomocí pracně opravili a vyházení těchto předmětů do blízkého lesa. Lidé bez domova byli vyděšení, a proto je občanské sdružení stáhlo na nějaký čas do bezpečí. Když si ale šli pro to málo, co jim ještě zůstalo, byli  znova napadeni a jeden z nich byl zraněn. Co následovalo, čtenář možná uhádne, pokud ne mohu již teď prozradit, že  předsedovi sdružení se dostalo nejen výpovědi z objektu, ale také ujištění, že lidem bez domova útočníci nedají pokoj.

P. S.   Nedávno si  podobný  nadčlověk s velkým  N odplivl před kamarádem.  Proč? Spáchal ten nejhorší hřích – byl na návštěvě u lidí bez domova.  Kdo se povyšuje, bude ponížen, a tak  si třeba z modrého nebe někdo na  prvně jmenovaného také odplivne.  To je totiž  ďábelská síla i na Velkého architekta vesmíru a  stvořitele všech živých tvorů.













Volba lidskosti