Ve čtvrtek 14. června 2018 proběhlo ve Slovenském domě v Praze již třetí udělování kontroverzní Krameriovy ceny Asociace nezávislých médií, která sdružuje mnohá desinformační a prorusky orientovaná média. Doslova pozdvižení vyvolalo rozhodnutí udělit cenu in memoriam Jánu Kuciakovi, který by ji pravděpodobně, být živ, nikdy nepřijal. Za Kuciaka ji převzal slovenský velvyslanec v České republice Peter Weiss.
Ve Slovenském domě, kde Asociace nezávislých médií sídlí, Peter Weiss uvedl, že na Krameriově ceně ho oslovila snaha vytvořit mosty mezi mainstreamovými a alternativními médii a touha oceňovat ne podle toho, pro jaké médium novinář píše, ale jak si ve svém psaní dokáže udržet osobní integritu a nezávislost. Na Jánu Kuciakovi si váží, že byl zodpovědným investigativním novinářem a jeho poslední článek nevyšel jenom proto, že si chtěl ověřit ještě některé údaje. Přál by si, aby smrt Jána Kuciaka byla vyšetřena a abychom pochopili, co za ní stálo, a aby všechny události vedly k uzdravení vztahů nejen v žurnalistické obci, ale i mezi politiky a žurnalisty. Slovensko i Česká republika potřebuje toleranci v tvrdé polemice.
Z jeho projevu bylo patrné, že nemá dobré vztahy s mainstreamovými novináři, o některých prohlásil, že jim stačí psát 20 % pravdy a zbytek si vymyslí.
Od května 2018 se Peter Weiss objevil na několika akcích, které by mnozí kritizovali jako pro stát rizikové. Sám ale k ničemu rizikovému ve svých projevech nepřispěl.
Ve středu 2. května se konal pietní akt u pomníku maršála Koněva. Akci pořádalo Ministerstvo obrany České republiky, Český svaz bojovníků za svobodu a MČ Praha 6. Piety se zúčastnil ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij, slovenský velvyslanec Peter Weiss, velvyslanec Kazachstánu Seržan Oralbajevič Abdykarimov, předseda ČSBS Jaroslav Vodička a tajemník velvyslanectví Valerij Konnov. Ruští zástupci se vymezili proti přepisování dějin, které v případě pomníku Koněva znamenají přidání dovysvětlující cedulky o jeho kontroverzní historické roli. Rusové uvedli, že velel jednotkám, které osvobodily Prahu před nacisty, a proto se k němu žádná doplňující informační tabule přidávat nemá. Akce se zúčastnili vojáci čestné stráže Ministerstva obrany ČR a celkem přišlo asi 200 osob.
Ve středu 9. května se na Chodovském hřbitově uskutečnila pieta za padlé sovětské vojáky v bitvě u Sokolova organizovaná MČ Praha 11 i Českým svazem bojovníků za svobodu. Představitelé Ruské Federace byli na tuto akci pozváni. Piety se účastnil slovenský velvyslanec v České republice Peter Weiss, starosta MČ Praha 11 Petr Jirava a zástupce Československých bojovníků za svobodu Jiří Pitín.
S Československými bojovníky za svobodu se Peter Weiss objevil i na pietní akci u pomníku druhého odboje na pražském Klárově. Na jeho projevu nebylo ale nic, co by neslo propagandistické prvky či záměrné ohýbání historie. Naopak se vyslovil pro zachování Evropské unie, která vznikla za účelem udržení trvalého míru v Evropě po skončení 2. světové války.
Jeho celý projev z 8. května 2018 na Klárově přinášíme v českém překladu níže.
Peter Weiss – projev na Klárově
Drazí čeští přátelé,
8. května si Evropa připomíná bezpodmínečnou kapitulaci Německé říše před vojsky protifašistické koalice.
Nejstrašnější a nejničivější války v dějinách se zúčastnilo 31 států a více jak 110 milionů vojáků. Celková populace planety přitom byla něco kolem dvou miliard. Během bojů, v plynových komorách i na popravištích od nemocí, chladu, mrazu a strádání zemřelo podle nejnovějších studií kolem 72 milionů lidí. Z toho vojenské ztráty jdou do 25 milionů. Spojenci ztratili asi 61 milionů lidí, z toho sovětské ztráty byly 26,6 milionů. Státy Osy ztratily 11 milionů.
K tomu započítejme 42 milionů zbídačených lidí, mnoho ponížení, strachu, stresu a psychických traumat lidí, kteří přežili boje, zajatecké tábory, či akce teroristických komand a utrpení těch, kteří přišli o nejbližší, často o celé rodiny, a kteří se už nedokázali vrátit do normálního života. Život dvou generací žen, které si nemohly najít životního partnera, neboť mužů se domů vrátilo zoufale málo.
Představme si jen důsledky faktu, že mezi mladými muži narozenými v Sovětském svazu v letech 1919 – 21 se konce vojny dožily jenom tři procenta. Radek Augustýn již vzpomněl na oběti občanů Československé republiky. Asi 365 tisíc z nich nás řadí mezi deset nejpostiženějších států Evropy v poměru k počtu obyvatel.
Druhá světová válka i po 73 letech proto stále nutí evropské národy k hluboké sebereflexi. Hitlerovým politickým programem bylo, a to bychom si měli stále připomínat, abychom nezlehčovali fakt kolaborace s jeho režimem, a to i u nás doma na Slovensku, dobití nového životního prostoru na východě i na západě a jeho bezohledná germanizace, systematické vyhlazení celých národů i etnických skupin a zotročení těch skupin obyvatelstva, které neměly být podrobeny genocidě.
Tyto zločinné cíle potřebovaly na svojí realizaci zločinné metody. Očišťování od nežádoucích živlů, k jakým se počítali příslušníci inteligence okupovaných krajin, či od rasově méněcenných lidí, ke kterým se řadili Židé, ale i Romové a příslušníci některých slovanských národů, se dělo na základě Norimberských rasových zákonů a prostřednictvím nacistických koncentračních táborů, které genocidu uskutečňovaly promyšleným způsobem.
Konečné řešení židovské otázky mělo být provázané vyčištěním východního prostoru od dvou třetin a více původního obyvatelstva s tím, že zbytek měl být poněmčený, aby o sto let později žilo v Evropě nikoliv 80, ale 250 milionů Němců.
My, Slováci a Češi, bychom neměli mít žádné iluze o tom, co by se stalo, kdyby válku nevyhráli spojenci, ale Hitler.
Skutečnost, že hitlerovskému Německu vyšlo zotročení celých národů, že ve válce šlo doslova o biologické přežití stovek milionů lidí a zachování elementárních základů jejich dosavadního způsobu života, vedla k vytvoření antifašistické koalice. Tedy i ke spolupráci mezi USA, Velkou Británií a dalšími zeměmi západní Evropy se Sovětským svazem, ačkoliv o Stalinově režimu neměli Spojenci žádné iluze. Roosevelt a Churchill dobře věděli, že kdyby Sovětský svaz neodolal útokům Třetí říše, a v roce 1941 – 2 to navzdory obrovské statečnosti Rudé armády tak i vypadalo, na řadě budou oni i celý svět, který ještě nebyl ovládaný nacistickým Německem a militaristickým Japonskem.
Z tohoto zásadního důvodu antifašistická koalice jako výraz všelidského humanismu a úsilí o záchranu lidské civilizace před plány Hitlera, navzdory nesmiřitelným rozporům a úplně protiřečícím se představám Spojenců o poválečném uspořádání Evropy, přečkala celou válku až do konečné porážky Německa a Japonska. Až potom se naplno a velmi rychle projevily vzpomínané ideologické a politické rozdíly a vznikla Studená válka.
Drazí čeští přátelé, i když se válečné časy stále více vzdalují a přímých účastníků bojů za osvobození od nacismu je z roka na rok méně, činy statečných lidí, kteří pomohli vyhrát tuto válku za zachování evropské civilizace, nesmí na Slovensku ani v Čechách nikdy upadnout do zapomnění.
A když už si zítra připomínáme den Evropy, dovolte mi celkem na závěr říci, že Evropská unie vznikla jako výsledek politické a mravní reflexe příčin 2. světové války a jako prevence proti novým válkám a vznikla jako projekt udržení trvalého míru v Evropě. Díky EU si členské státy užívají bezprecedenčně dlouhé 73 let trvající období míru. Už proto bychom na to měli upozorňovat každého, kdo si lehkomyslně pohrává s myšlenkou EU opustit nebo dokonce rozbít.
Děkuji.
