V sobotu 19. října 2019 o 15 hodině odpolední byla na adrese Skořepka 355/2 na Starém Městě odhalena pamětní deska Doc. MUDr. Janu Jesenskému a jeho ženě MUDr. Alžbětě Jesenské. Docent, posmrtně jmenovaný profesorem, spolupracoval s parašutisty z Anthropoidu a dalšími skupinami. Za vlastenectví byli oba manželé popraveni 24. října 1942 v Mauthausenu. Odhalení pamětní desky zorganizovala Iniciativa A i Československá obec legionářská a další. Pamětní deska je v posledních pěti letech již v pořadí devatenáctá, kterou odhalili.
Dříve již odhalili pamětní desku v Resslově 1939/7 bratru Jana Jesenského – zubnímu technikovi Jiřímu Jesenskému a jeho ženě Žofii. Osudy rodiny jsou velice zajímavé a procházejí českou historií napříč několika staletími.
Badatel Vlastislav Janík stručně seznámil přítomné s osudem Jesenských. Jan Jesenský se narodil v roce 1904 a vystudoval gymnázium na Smíchově, poté přešel ke studiím na Karlově univerzitě, kde vystudoval lékařství a stal se z něj zubní lékař. V roce 1930 se seznámil se svojí budoucí manželkou Alžbětou, která byla rovněž lékařkou. Čtrnáct dní po svatbě se přestěhovali do Skořepky č. 2. Dům měl dvě čísla popisná a jeho manželka v ulici za rohem s č. 14 měla svoji zubní ordinaci.
Manželé se zapojili do podpory skupiny Anthropoid a dalších skupin přes bratra Jana Jiřího. Jiří se s parašutisty seznámil v dubnu 1942 a bylo to konkrétně s Josefem Gabčíkem a Josefem Valčíkem. Vlastnil automobil a jezdil s nimi po Praze a blízkém okolí. Poté, co se Jiří Janovi svěřil, manželé Jesenští se zapojili do sítě, která se kolem parašutistů vytvořila.
Po selhání parašutisty Karla Čurdy byla tato síť postupně rozkrývána a 23. června 1942 byli manželé zatčeni (manželka snad o týden později, historické zdroje se rozcházejí), Jiří byl zatčen o den dříve. Po výsleších v Petschkově paláci byli převezeni v září 1942 do malé pevnosti Terezín a ve své nepřítomnosti byli koncem září 1942 stanným soudem odsouzeni k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Tato svědectví pochází od jejich otce Františka, který v roce 1945 na Ministerstvu národní obrany podal tato svědectví.
Zástupce Iniciativy A k tomu dodává, že Jiří a Jan byli bratranci novinářky Mileny Jesenské, přítelkyně Franze Kafky a 320 let před jejich popravou skončil na popravišti jejich pokrevní příbuzný Jan Jesenský. Pokaždé, když české země stihl válečný konflikt, tak členové této rodiny skončili na popravišti.
Oba bratři byli úspěšnými stomatology, měli luxusní byty a mohli žít v době protektorátu bezproblémový život, přesto svůj život dali všanc československému odboji.
V laboratořích České stomatologické kliniky byla před dvěma měsíci odhalena deska Jiřímu Jesenskému a Jan Jesenský je také připomínán.
Doktor Jan Černý z České stomatologické komory přiblížil rodinu z pohledu profesní úspěšnosti. Jan Jesenský vystudoval medicínu a zřejmě inspirován svým strýcem profesorem Janem Jesenským, který po celá dvacátá a třicátá léta stál v čele stomatologické zubní kliniky, už jako medik v roce 1926 požádal o to, aby mohl být demonstrátorem na této klinice a bylo mu vyhověno. Po promoci krátce praktikoval ve všeobecné chirurgii, potom vypracoval asi 13 prací do doby habilitace. Habilitoval v roce 1937 monografií o porcelánových korunkách.
Dvě pamětní desky Jiřímu i Janovi jsou umístěny v prostorách Stomatologické kliniky, čili opatruje je nejenom Česká stomatologická komora, ale především fakulta a Stomatologická klinika v Kateřinské ulici.
Jan pracoval jako zubní lékař až do svého zatčení v roce 1942, kdy byl teprve na začátku svých tvůrčích sil a mohl dokázat mnohem více. Po válce byl jmenován čestným univerzitním profesorem.
Velkou zásluhu měl Janův strýc i otec, který založil respektované stomatologické muzeum, které se nachází v prostorech Stomatologické kliniky a které obhospodařovaly další významné osobnosti české stomatologie jako profesor Kostečka, profesor Toman a nedávno zemřelý profesor Mazánek.
Titul čestného profesora získal posmrtně, což byl jeden z posledních aktů, které Edvard Beneš vykonal v červnu 1948, než abdikoval. Na pamětní desce má ale titul docenta, neboť iniciátoři desek přijali úzus, že tak jako u vojenských hodností uvádí hodnosti, které hrdinové měli za svého života.
Uctít památku doktora Jesenského se rozhodla i kancelář německého velvyslance, a tak na slavnostním odhalení pamětní desky promluvil velvyslanec Christoph Israng. Dle jeho vyjádření povstali manželé Jesenští proti bezpráví a proti teroristické nadvládě. Atentát na Heydricha byla jediná úspěšná akce proti nacistickému pohlavárovi a Česká republika může být na akt těchto hrdinů právem hrdá. V Německu takových hrdinů moc nebylo. Lidé jako oni nám ukazují, jak důležitý je boj proti utlačovatelům a diktátorům za demokracii a svobodu.
Před domem Jesenským se následně hrálo na skotské dudy a poté byla odhalena pamětní deska a k ní umístěny pamětní kytice. Obyvatelka domu Skořepka 2 si převzala informační tabulku, která bude vyvěšena na chodbě domu. Závěrem následoval drobný přípitek a pohoštění.
