FACEBOOKOVÝ DETEKTIV


Facebookový detektiv dokáže najít různé informace o facebookových profilech. Jediné, co potřebujete, je znát ID profilu, o který se zajímáte.

1. Přihlašte se na Facebook

2. Jděte na zájmový profil

3. Zkopírujte url adresu profilu

4. Nechte si ji převést na ID, například tady.Pozn. Časem vytvoříme vlastní skript.

5. ID profilu vložte níže do polí a hledejte.


Příspěvky



Příspěvky, které profil napsal

Příspěvky, ve kterých je profil označen

Příspěvky, pod kterými profil komentoval

Příspěvky, které se profilu líbily


Fotografie


Fotografie s označeným profilem

Fotografie nahrané uživatelem

Fotografie, na kterých je profil označen

Fotografie, které profil okomentoval

Videa, na kterých je profil označen

Fotografie, které se profilu líbily


Ostatní



Skupiny, ve kterých je profil členem.

Soukromé skupiny, ve kterých je profil členem.

Přátelé profilu.

Stránky, které se profilu líbí.


POSLEDNÍ ČLÁNKY



Evropský rozhled inicioval schůzku s předsedou  Svazu obcí Národního parku Šumava Jiřím Hůlkou ve snaze přiblížit veřejnosti vliv NP Šumava na ekonomický rozvoj tamějších obcí.  Z rozhovoru vyplynulo, že největší překážkou je absence trvale udržitelné zimní sezóny.

GEOGRAFICKÁ POLOHA OBCÍ BRZDÍ EKONOMICKÝ ROZVOJ

1. Ekonomický rozvoj Horní Plané je negativně ovlivňován geografickými faktory. Z jižní strany je město oddělené Lipnem od Rakouska, ze severu je izolováno od zbytku republiky vojenským prostorem Boletice, na západě se nachází NP Šumava. Město navíc leží v CHKO Šumava. Neomezuje město víc než NP Šumava vojenské pásmo Boletice, kvůli kterému je komplikovanější vnitrostátní doprava?

Vnitrostátní doprava je možná pouze východozápadním směrem. Severojižní komunikační možnost je geograficky omezená. Těžko uděláme něco s jezerem. Musela by se vytvořit velká stavba, např. most, která by znamenala významný zásah do životního prostředí, stejně jako výstavba přehradní nádrže Lipno.

Vojenský prostor Boletice vznikl jako náhrada za vylidněné území po odsunu a dále na základě zákona „Lex Schwarzenberg“ ( pozn. redakce: neformální název zákona č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou) v roce 1947. Z ekonomického hlediska by byla příznivější cesta do vnitrozemí právě přes vojenský prostor Boletice. Ministerstvo obrany hodlá přehodnotit počet vojenských prostorů, a zdá se, že minimálně 17 % území Boletic by se dalo zcivilnit. Pokud by přibyla nějaká rozumná dopravní osa přes vojenský prostor, bylo by to městu ku prospěchu.

GIRL ON THE BEACH © Bx3tSkrz vojenský prostor vedla kdysi historická cesta druhé třídy, kudy se jezdívalo nejkratší cestou na Prahu. Dnes už v podstatě neexistuje a nevíme ani, jestli by bylo ekonomicky výhodné cestu obnovovat. Silnice přes Boletice směrem na České Budějovice, Písek a Prahu by se musely znovu vystavět, a myslím, že tyto plány jsou mimo realitu.

Komunikace jižním směrem pravděpodobně nepřinese žádné významné ekonomické oživení ve smyslu industriální kooperace. Nejblíže bychom se dostali ke Kollerschlagu s přípojkou na Německo, ale není to ideální způsob.

2. V roce 1994 vláda schválila posunutí hranic CHKO Šumava. Domníváte se, že by posunutí hranic pomohlo rozvoji města?

Hranice zůstala nezměněná. Pan ministr Kužvart sice připravil text pro posunutí hranice na kvótu 726 m n. m. na pravém břehu jezera, což by znamenalo, že oblast od Frymburka po Horní Planou vypadne z CHKO. Ale nikdy nebyl stanoven termín, do kdy posunutí hranic má být hotové. Záležitost stále probíhá, ale není nikde stanoveno, kdy má být činnost ukončena.

Osobně si myslím, že posun hranice CHKO nic neřeší. Pro nás je NP a CHKO vítanou a stále ještě nedoceněnou marketingovou značkou. Na rozdíl od Lipna nad Vltavou chce jít Horní Planá jiným směrem. Nechceme zastavovat území masivní zástavbou. Chceme využít existence CHKO i NP v nezměněných hranicích, ale s mírně odlišným režimem tak, aby se v nich dalo žít.

 

PODNIKY PŘIŠLY O DŘEVO A ZAČALY PROPOUŠTĚT

3. Nedaly by se v Horní Plané využívat přírodní a vodní zdroje k ekonomickým aktivitám? Existuje mnoho možností, jak nabídnout práci místním obyvatelům – letní školy v přírodě, školy jachtingu, nebo průmysl šetrný k životnímu prostředí, např. oděvní nebo potravinářský.

V minulosti zde bylo mnoho pracovních míst. Vojenské lesy zaměstnávaly 800 pracovníků do doby, než vznikl NP. Když Vojenské lesy předaly lesy NP, počet zaměstnanců klesl na 169. Přes šest stovek lidí muselo někam odejít. Ze 400 zaměstnanců kdysi Státních statků jich je 40. Lira zaměstnávala 110 lidí. Zpracovávala místní surovinu a byla součástí dřevařského průmyslu. Lira se kvůli efektivitě přestěhovala se do Českého Krumlova.

Pily, které jsou v okolí, musí dovážet dřevo z Vysočiny, aby měly vůbec z čeho řezat. Přitom každý den přes náměstí projedou tři čtyři kamióny plně naložené dřevem a jedou do Rakouska nebo do Německa. Dřevo z NP je za 1000 Kč/m3. Místní musí dovážet dřevo z Vysočiny za 1500 Kč/m3… Byly to provozy, které nepoškozovaly životní prostředí a dokázaly vytvořit dostatek pracovních míst pro místní lidi. Místním pilám na provoz stačí 100 tisíc kubíků dřeva. Za poslední dva roky bylo v NP vytěženo a prodáno 800 tisíc kubíků, za ředitele Krejčího, ministra Bursíka a dalších. Takové množství dřeva by místním pilám vystačilo na osm let. Ale my jsme z toho neviděli ani třísku. Dřevo se prodávalo přes přeprodejce, nakonec skončilo v zahraničí.

Ten, kdo přinese investici do turismu, musí mít záruku, že se mu ta investice vrátí. Ale pouze z letní sezóny se mu investice nevrátí. Pokud by to fungovalo, letní školy jachtingu by byly v každé vesnici. Jediná jachetní škola je v Lipně nad Vltavou. Proč to tam funguje? Na to je jednoduchá odpověď – je tam celoroční sezóna, i v zimě.

 

BEZ LANOVKY NEBUDE V OBCÍCH ZIMNÍ SEZÓNA

4. Nebylo by ekonomicky výhodnější zaměřovat se na zimní sporty? Např. vytvářet trasy pro běžkaře, prostory na Lipně pro bruslaře? Proč ve městě není ekoturistika a agroturistika?

SNOWBOARDER JUMPING HIGH IN THE AIR © Jeffrey Van DaeleMěsto si před 8 lety zakoupilo vlastní rolbu. V zimě vytváříme přes 20 km běžeckých tras. Udržujeme zimní bruslařskou dráhu. Ročně nás to stojí 100 tisíc korun. Není běžkař, který by přišel a řekl: „Tady máte dvacet korun, jdu si zajezdit.“ Město to prostě platí ze svých. Chybí tu sjezdové lyžování, které jako vedlejší produkt dokáže financovat i tvorbu běžeckých stop. Proč existuje zimní turistická sezóna na Kramolíně? Protože tam mají sjezdový areál. Synergický efekt zimy dojde nejdál od Lipna nad Vltavou do Frymburku.

Pátým rokem vozíme lidi autobusem přes hraniční přechod Zvonková, aby mohli lyžovat na Hochfichtu. Hraniční kopec objíždíme 45 km do Rakouska, abychom je vezli zase 45 km zpátky. Přitom máme alternativní možnost postavit lanovou dráhu z Nové Pece. Další možností by byla příměstská tramvaj, jezdilo by se po železnici s přestupem na lanovku. O tomto projektu mluvíme 12 let.

Agroturistiku máme v územním plánu od roku 1998. Nevznikla zde ale ani jediná agroturistická farma. Aby se v šumavských podmínkách uživila, potřebuje mít nejméně 100 hektarů zemědělské plochy. Jsou tu dva velké kolosy, jedním je Sitter, s. r. o., druhým je AGRO Šumava, s. r. o. Ti vlastní tisíce hektarů. Je otázka, kolik lidí by se na farmě dokázalo uživit. Podle ekonomiky tak maximálně šest rodin ve správním území Horní Plané. Sitter, s. r. o., ale zaměstnává 70 pracovníků a to je výhodnější.

5. Chcete vytvořit nová pracovní místa pro místní obyvatelstvo. Kolik lidí je v současné době nezaměstnaných a jaké jsou jejich profesní zkušenosti. Budou mít uplatnění na nově vzniklých pozicích?

Alternativní propojení s lyžařským areálem Hochficht v Rakousku s sebou generuje minimálně 500 pracovních míst v okolí. Jedním projektem se dá nastartovat a rozjet zimní sezóna, která bude generovat stálé pracovní příležitosti s využitím stávajících ubytovacích kapacit. Přes zimu je nezaměstnanost kolem deseti procent, přes léto kolem sedmi procent. Chceme docílit, aby se zimní nezaměstnanost snížila na úroveň léta. Zimní sezóna je v našich podmínkách mnohem delší než letní.

Kvalitní personál v hotelích, restauracích a v dalších službách nebude čekat na dva měsíce v roce, aby deset měsíců byl na úřadě práce. V létě, když potřebujete kvalitní personál, seženete nekvalitní pracovní síly, protože kvalitní personál dávno odešel jinam. Pokud bude i zimní sezóna, pak nabízíte lidem trvalou pracovní příležitost. Během roku se ustálí kvalita pracovní síly rekvalifikačními kurzy, školením a samovzděláváním.

Každý investor požaduje, aby se mu investice vrátila, ale ve stávajících sociálně-ekonomických a geografických podmínkách sem nikdo investovat nebude. Čím víc se přibližujete do NP, tím je situace horší.

6. Jak jsou na tom místní podnikatelé. Kde je třeba hledat příčinu, proč tak málo hornoplánců jde podnikat?

Záleží na tom, jakou možnost člověku dáte. Pokud stát řekne: „Žijte z turistického ruchu, ale jen dva měsíce a zbytek jděte na úřad práce,“ pak nikdo nebude podnikat. Pokud se vytvoří vhodné podmínky, jako uvolnění 14 hektarů pro jednu lanovku a vygenerují se pracovní místa pro 500 lidí v oblasti od Volar přes Horní Planou do Černé v Pošumaví, bude to impulz i pro ostatní lidi. Místní podnikatelé pracují dva tři měsíce v létě, jinak jsou devět deset měsíců na úřadě práce. Ale pokud bude zimní sezóna, budou podnikat celoročně.

 

VOJENSKÉ LESY ZVLÁDLY POLOM KYRILL I KŮROVCE

7. Horní Planá je sídlem státního podniku Vojenské lesy. V čem spočívá lesní hospodaření tohoto státního podniku?

V první řadě hospodaří Vojenské lesy ve vojenském prostoru Boletice. V druhé řadě z lesů, které tu zůstaly mimo NP. Podívejte se na kvalitu jejich lesů a na to, jak zvládli polom Kyrill na Knížecím stolci, který je z 50 % nově osázen listnatými stromy. O takovou skladbu lesa se v NP snažíme už 20 let.

 

V NP ŠUMAVA SE TĚŽÍ DLOUHÁ LÉTA

8. Přejděme k současné situaci v NP Šumava. Klasická otázka je kácet či nekácet?

Kácet nekácet je špatně položená otázka, protože kdy se kácelo na Šumavě a kdy ne? Kácí se celou dobu. Kácelo se za Žlábka, za Pavlíčka i za Krejčího. Za Krejčího se kácelo úplně nejvíc v historii. Tak kdy se nemá kácet? Komu by taková otázka měla pomoc? Dřevařské lobby. A není náhodou bývalé vedení NP úzce propojené s dřevařskou lobby, když vytěžilo nejvíc kubíků v historii parku? Celkem 800 tisíc kubíků dřeva během dvou let. Teď se nevytěžilo vůbec nic a už křičí ti, kteří kdysi ten park řídili. Podle nich dojde k devastaci Šumavy. Ale za poslední tři roky odumřel více než jeden milion stromů. A dalších 800 tisíc kubíků dřeva bylo vytěženo.

Souhlasím s bezzásahovou oblastí. Co říká pan Stráský, pod to se podepisuji. Šumava je natolik velká, že by se do ní vešli vědci s bezzásahovou oblastí, vešel by se tam turista i místní obyvatelé. Souhlasili jsme s tím, že je zde 13–17 % bezzásahových oblastí a bezzásahové oblasti se rozhodnutím jednoho ministra pak rozšířily i do druhých zón. A to bylo špatně. Kůrovcová kalamita je kalamita a přiznávají to všichni.

9. Kam zmizely peníze z těžby?

Na to by vám odpovědělo bývalé vedení NP. Já to nevím. Pro nás je NP státní instituce a někdo tam něco udělal špatně. Dohodli jsme se na bezzásahových oblastech, aby kolem nich byly pufrační zóny a najednou před čtyřmi lety ministr Bursík rozhodl, že se nebude zasahovat ani v pufračních zónách. Nelíbí se mi, že za asistence vědců, kteří byli v NP v pracovním výboru a podporovali bezzásahové záležitosti i v druhých zónách, se dnes křičí, že chce někdo zlikvidovat Šumavu. To byli oni, kdo ji zlikvidovali. Když se podívám na dříve zelenou Smrčinu, vidím jen uschlé stromy a Hruška mi řekne: „Budou tam jen malé stromky.“ Na Smrčině byly 200 let staré stromy, ty uschnou, ale les má být přece různověký. My chceme, aby Šumava byla zelená, aby neuschla celá. A proto jsme podpořili ředitele NP Stráského.











Volba lidskosti