POSLEDNÍ ČLÁNKY



Jižní Súdán se 9. července 2011 stane nejnovějším nezávislým státem světa. Co tento kout severní Afriky čeká? Přes padesát let je zmítán guerilovovou válkou mající na svědomí na 2 miliony mrtvých.

Téměř 99 % obyvatel se v referendu rozhodlo pro samostatnost  této země. Statistiky jsou velmi neradostné. Když byly před 6 lety podepsané mírové dohody, bylo v Jižním Súdánu méně jak 20 km silnic. Přitom Jižní Súdán je velký jako Francie a  Anglie dohromady. Více než 90 % obyvatel žije za méně než 1 dolar na den, méně než 20 % dětí mělo možnost chodit do školy, a méně než 30 % obyvatel mělo přístup ke zdravotnickým službám. Tři čtvrtiny obyvatelstva je negramotných a pouhé 1 % lidí vlastní bankovní účty, 10 % dětí se zde nedožije ani svých pátých narozenin. Samotná státní správa nově vzniklého státu není schopna poskytovat veřejné služby.

Vlajka Jižního Súdánu

 

Pouhých 5 % státních zaměstnanců pracuje v oblasti terciálního vzdělávání. Od roku 2005 se za pomoci Organizace spojených národů rozjíždí několik programů, které by měly pomoci zlepšit státní správu a vzdělávání místních obyvatel. I přes veškerou pomoc jsou tyto snahy mající za úkol zlepšení situace v zemi podkopávány neustálými vojenskými výpady jedněch vůči druhým.

Oblast Jižního Súdánu je rozdělena do deseti správních celků. V každém tomto celku jsou státní úředníci vyškoleni OSN. Po dvaceti letech války to už vypadalo, že mírová smlouva z roku 2005 ukončí válečné běsnění. Vojáci začali dnes opět nové běsnění. Bohatá naleziště ropy, zemního plynu a zlata se stala terčem bojů mezi severem a jihem. Sever se totiž bojí o to, že najednou přijde o cenná naležiště.

Rada bezpečnosti OSN schválila pro oblast jižního Súdánu novou mírovou misi. Na 7000 vojáků a 900 mezinárodních policistů má dohlížet na zklidnění situace v oblasti. Je takové nasazení vojáků odpovídajícím řešením? Když vezmeme v úvahu rozsah území, možná zahraniční síly nebudou stíhat řešit situaci. Ostatně ani v minulosti si OSN tak nějak se situací nevěděla rady. Tento stav pomáhá Číně, která v oblasti těží ropu a zemní plyn.

Právě díky čínským aktivitám dochází k propadu spodních vod a Nil, který je životodárnou žílou regionu vysychá. Zástupci čínských koncernů přejímají arabská jména, staví si honosná sídla plná vodotrysků, přepychu a obyčejný Súdánec nemá ani vodu, kterou by napojil třeba své stádo koz. Jižní Súdán je navíc zmítán regionálními válkami, ve kterých bojují povstalci proti vojákům severu. Zhruba deset kilometrů od hlavního města nového státu nejsou neobvyklé únosy dětí, znásilňování a vraždění místních obyvatel. Právě Jižní Súdán je také místem, kde dochází k zakládání dětských armád.

Nový stát vzniká za podivných okolností války severu proti jihu. Vláda Jižního Súdánu utrácí ročně na 700 milionů dolarů na armádu a výzbroj. Tyto peníze nejdou tedy do vzdělávání, popírání neskutečné chudoby, za obrovské miliony se vedou hraniční války se severem o nerostná bohatství. Jižní Súdán vyprodukuje přibližně na 375 000 barelů ropy denně. Oblast jižního Súdánu totiž patří k té úrodnější části dnešního Súdánu.

Jih se může pyšnit hustými lesy, pěstováním vinné révy, stromy obtěžkanými ovocem, přesto většina měst a vesnic nemá zavedenou elektřinu a pitnou vodu. Přesto tamější lidé trpí hladem a podvýživou. Děti si často přivydělavají u nezpevněných silnic prodejem medu. Od získání nezávislosti země v roce 1956 požaduje Jižní Súdán větší samostatnost. Od té doby jsou lidé jihu považováni těmi ze severu za méněcenné. Jih je více animistický a křesťanský, kdežto sever je muslimský. Navíc jih kulturně více patří k subsaharské části než k severnímu koloritu.

Šest let se jih snaží učit hospodařit po svém. V mnohém tak za pomoci humanitárních organizací začíná od nuly. Nejhorší situace je v oblasti Abyei, kde vládne hladomor. Mezinárodní humanitární organizace se zde snaží rozdávat potraviny. Několikrát musejí humanitární pracovníci z bezpečnostních důvodů opustit území, aby se do něj opět znovu vrátili a pokračovali ve své záslužné činnosti. V hlavním městě Jižního Súdánu v Jubě se dnes bude oslavovat nezávislost, ale pro většinu obyvatel tento fakt nemá valného významu.

Mezinárodní organizace spíše řeší jak dostat k místním lidem potraviny a zdravotní péči. Je tedy něco případného k oslavám? V jihosúdánské oblasti Abyei pouze za měsíc květen tohoto roku bylo ze svých domovů vyhnáno na 100 000 lidí. Země je zmítána v humanitární krizi. Vojáci ze severu, ti vojáci současného Súdánu, na rozkaz Bašíra, prezidenta Súdánu, útočí na humanitární konvoje. Ničí nebo rozkrádají humanitární dodávky. Vládní vojáci vypalují vesnice a zabíjejí místní obyvatelstvo. Desítky až stovky tisíc lidí se ocitají bez střechy nad hlavou.

Za své počínání byl Bašír odsouzen Mezinárodním trestným tribunálem. Ale k čemu je to dobré? Sami Američané a prezident Obama vyjednávali jako hokynáři s Bašírem o možnosti těžby ropy výměnou za zrušení rozsudku nad Bašírem. Sever i nyní vyvražďuje jižany. Nezměnila to ani mírová jednání v Etiopii, kterých se zúčastnil jak Bašír, tak zástupci jihu.

Nejhorší je, že občané Jižního Súdánu jsou zabíjeni zahraničními zbraněmi. Transparency International vyzývá OSN ke kontrole distribuce zbraní v jihosúdánském Kordofanu. Čína, Rusko a Spojené státy jsou zeměmi, které poskytly zbraně a výcvik příslušníkům Súdánských ozbrojeneckých sil a Súdánské lidově osvobozenecké armádě, která je oficiální armádou Jížního Súdánu. Byla to právě ruská letadla dodaná Ruskem severu Súdánu, která dělala nálet na jihosúdánskou vesnici Kadugli. Súdánská armáda používá letadla Suchoj Su-25, 14 těchto letadel bylo v letech 2008/2009 dovezeno z Běloruska. Stejně tak 14. června a 25 . června Rusko dodalo Bašírově armádě nové rakety, které byly nedávno použity na jihu země. Rusko také dodává vrtulníky a školí severosúdánské piloty na výcvikových centrech v Rusku.

Rusko dodává severosúdánské armádě bombardéry, kterými jsou koseny vesnice na jihu. Čína se stává hlavním dodavatelem konvenčních zbraní Bašírově armádě. Vydává své vývozy zbraní za sportovní kulovnice, i když ve skutečnosti jde o zbraně, které na základě důkazů humanitárních pracovníků a pozorovatelů mají na svědomí minimálně 10 000 lidských životů. Válka v Súdánu se stává byznysem pro světové velmoci. Čína za svůj obchod trhla minimálně 23 milionů amerických dolarů. Tolik přesně podle čínských soudruhů stojí životy jihosúdánských obyvatel. Podobně se na obchodu se smrtí podílí také Ukrajina, které skrze dodávky do Keni a Ugandy propašovala do Súdánu tanky, pušky a náboje. Spojené státy podle dostupných informací dostaly od jihosúdánské armády za zbraně na 100 milionů amerických dolarů. Americká armáda se stejně jako Rusové zapojují do školení vojáků, akorát s tím rozdílem, že USA cvičí vojáky jihu. Dnešní sváteční den vzniku nového Jížního svobodného Súdánu je tak trochu ve stínu těchto hrůz spojených s pokryteckými obchody se zbraněmi.

Dnes, úderem půlnoci vzniká tedy nový stát, a já mu přeji všechno nejlepší. Tato 193. země světa se prozatím koupe ve vlastní krvi a neskutečné humanitární krizi. Jih se severem se doposud nedohodnul na přesné podobě vzájemné hranice, dokonce nedošlo ještě ani k dohodám kolem dělení zisků z těžby ropy. Nicméně severní Súdán byl první zemí, která svého jižního souseda uznala jako suverenní stát. Naopak Libye, Eritrea a Írán jsou zeměmi, které nový stát neuznávají za samostatnou zemi.

Budu stále doufat, že se situace v této bohem zapomenuté části světa zlepší. Uganda i Keňa určitě velmi rádi přijmou Jižní Súdán jako stabilní a klidný region. Tyto státy jsou totiž právě největší obchodní partneři, kteří s jihem obchodují.

Držím Jižnímu Súdánu palce, ale obávám se, že se z bláta, ve kterém se nachází, velmi těžko dostane.













Volba lidskosti