POSLEDNÍ ČLÁNKY



Kdokoliv se postaví proti iniciativě Islám v České republice nechceme (IvČRN), čelí hrozbě společenské likvidace. Alespoň tak se svojí moc snaží prezentovat hlavní představitelé iniciativy. Já jsem ale živým důkazem, že žádnou moc nemají. IvČRN pouze zneužívají všeobecného strachu z těžké doby, ve které žijeme.

 
Nová palestinská ambasáda v pražském Suchdole, kde tragicky zahynul velvyslanec Džamál al-Džamál.
 

Před rokem jsem napsala nezávislou reportáž o první demonstraci občanského sdružení Czech Defence League (pozn. CzDL, personálně propojená s IvČRN) před palestinskou ambasádou, kolem které se strhla neuvěřitelná mela. V úvodu jsem totiž citovala čtvrtletní zprávu o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MVČR, která CzDL zařadila mezi pravicové extremisty – a to se jim prostě nelíbilo.

Když docent Konvička zjistil, že jsem studentka ze stejné školy, kde přednáší, a zároveň mám těsně před státnicemi, začal mi vyhrožovat, že školu už nikdy nedodělám a alespoň na české akademické půdě jsem vyřízená, protože potížistu si do laborky nikdo nevezme. Podal žádost rektorovi Jihočeské univerzity, aby „celou záležitost prošetřil“.

Neznámé osoby mi pak zakládaly falešné profily, kterými se mě snažily zdiskreditovat. Šířily mým jménem antisemitské myšlenky, schvalovaly terorismus a i jím hrozily, kromě toho navazovaly kontakt s Islámským státem a snažily se proti mě vyprovokovat různé psychicky labilní jedince.

>>Více o sporu: Univerzitou prý hýbal facebookový spor o islám. Hádal se vyučující a studentka

Tenkrát jsem skutečně státnice neudělala, ale v pozadí nestála žádná moc iniciativy IvČRN, jak se tehdy mnozí snažili naznačit, ale několik soudních procesů, které se se mnou vlekly už třetí rok a které mě nesmírně stresovaly, až spolu s mediálním nářezem přehltily mojí mentální kapacitu.

Těsně po neúspěšném ukončení studia všechny soudní spory dopadly v můj prospěch a otevřel se přede mnou naprosto nový a lepší svět.

A v tom novém lepším světě jsem se rozhodla, že se na Jihočeskou univerzitu vrátím a dokáži, že docent Konvička ve skutečnosti žádnou moc nad životy lidí nemá, jak se tenkrát snažili naznačovat.

K tomu mi pomohly občasné diskuse s děkanem Přírodovědecké fakulty, který stále dokola opakoval, že nikdy nikoho nevyloučí ze studií na žádost „anonymní veřejnosti“.

Po úspěšném znovupřijetí do magisterského studia se mi podařilo ve zkráceném studiu dostudovat za pouhých sedm měsíců s celkovým prospěchem 1,29 – vše jsem v květnu zakončila složením státních závěrečných zkoušek.

Dostudovala jsem, přestože za mnou stála „rozčílená občanská veřejnost“, která přes e-maily bombardovala všechny klíčové osoby smyšlenými pomluvami.

Dostudovala jsem, přestože média stála proti mě.

Dostudovala jsem, přestože mi na státní závěrečné zkoušky přizvali jako nezávislou komisi vědce z česko-izraelského vědeckého týmu.

Žijeme v těžké době a je samozřejmé, že se člověku občas něco nepovede. Je velká nezaměstnanost, i studium na školách je těžké a představitelé IvČRN toto všechno vědí. Oni prostě chtějí, abychom si mysleli, že za naším neúspěchem stojí právě oni, aby ostatní měli strach vzdorovat…

Je důležité, aby lidé nezapomínali, jak se věci doopravdy mají. Jsem živým důkazem toho, že IvČRN žádnou moc nemají.













Volba lidskosti