FACEBOOKOVÝ DETEKTIV


Facebookový detektiv dokáže najít různé informace o facebookových profilech. Jediné, co potřebujete, je znát ID profilu, o který se zajímáte.

1. Přihlašte se na Facebook

2. Jděte na zájmový profil

3. Zkopírujte url adresu profilu

4. Nechte si ji převést na ID, například tady.Pozn. Časem vytvoříme vlastní skript.

5. ID profilu vložte níže do polí a hledejte.


Příspěvky



Příspěvky, které profil napsal

Příspěvky, ve kterých je profil označen

Příspěvky, pod kterými profil komentoval

Příspěvky, které se profilu líbily


Fotografie


Fotografie s označeným profilem

Fotografie nahrané uživatelem

Fotografie, na kterých je profil označen

Fotografie, které profil okomentoval

Videa, na kterých je profil označen

Fotografie, které se profilu líbily


Ostatní



Skupiny, ve kterých je profil členem.

Soukromé skupiny, ve kterých je profil členem.

Přátelé profilu.

Stránky, které se profilu líbí.


POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

 

V sobotu 17. listopadu se od 11 hodiny dopolední konalo před Hlávkovou kolejí v Praze utajované shromáždění českých komunistů. Podnětem k setkání byly historické události roku 1939, z větší části ale komunisté kritizovali současné demonstrace proti premiérovi Andreji Babišovi. Pietní akt byl hned v úvodu narušen kolemjdoucí ženou, která připomněla komunistům, že sami vraždili ve čtyřicátém osmém, načež velmi rychle zase zmizela v pražských uličkách.

 
Komunisté si připomínají popravu mladých nacionalistů s antikomunistickými sklony

K pochopení paradoxní situace, kdy se čeští komunisté setkávají před Hlávkovou kolejí, aby vyjádřili úctu nad popravenými studenty z roku 1939, je potřeba hned v úvodu připomenout politické aktivity těchto studentů a jejich vztah k českému nacionalismu, fašismu a komunismu. Během následných projevů Marty Semelové a Wilhelma Feigla by se totiž mohlo zdát, že popravení studenti snad byli levicově smýšlející s odporem vůči nacionalismu, opak je však pravdou.

Například popravený Josef Adamec působil v mládeži Národního sjednocení, nacionalisticky orientované politické strany z první republiky. Strana vznikla sloučením Československé národní demokracie, Národní ligy a Národní fronty. První z uskupení hlásalo český nacionalismus, v roce 1922 strana zřídila fašizující organizace Červenobílí a Národní hnutí. Po vzniku Komunistické strany se hnutí soustředila na antikomunistickou osvětu.

Podobně to bylo i s Janem Černým, který byl členem Vlajky, československého nacionalistického, z části i fašistického, hnutí. Jaroslav Klíma byl členem mládeže Národního sjednocení. Bedřich Koula byl mluvčím studentského oboru Národního sjednocení. Josef Matoušek byl v Československé národní demokracii a poté v Národním sjednocení. František Skorkovský působil v studentském odboru Národního sjednocení. Václav Šaffránek předsedal Sociální studentské akci. Dokonce i popravený pedagog Jan Weinert byl členem již tolikrát zmíněného Národního sjednocení.

Jako jediný nepatřil k české nacionální opozici popravený Žid Marek Frauwirth.

Velká většina popravených studentů byla tedy českými nacionalisty nesouhlasícími s komunistickými idejemi.

 
Marta Semelová nesouhlasí s házením kytic vrcholných představitelů státu do koše

Pietní akt trval necelých deset minut a vystřídali se na něm dva řečníci – bývalá poslankyně Marta Semelová a představitel Komunistického svazu mládeže Wilhelm Feigl. Ještě předtím ale komunisté položili své kytice k věncům, které tam hodinu před nimi položili přední političtí a akademičtí zástupci České republiky spolu s Armádou ČR.

Poté se slova ujala Marta Semelová, která vylíčila události roku 1939. Výročí 17. listopadu 1939 vnímá jako datum, kdy byli zatýkáni a vražděni čeští lidé, protože na výročí Československa, 28. října 1939, protestovali proti fašismu, nacismu, proti válkám a demonstrovali za mír.

Mezi hloučkem třiceti osob přivítala jmenovitě poslance Stanislava Grospiče s Levicovým hnutím žen v zastoupení Alenou Grospičovou, dále představitele Levé perspektivy a vedoucího tajemníka MěV KSČ soudruha Romana Blaška. V neposlední řadě také skupinku mladých lidí.

Následně Marta Semelová vyjádřila pochybnosti nad těmi, kteří nyní demonstrují v pražských ulicích, neboť si není jistá, zda si vůbec uvědomují, za co demonstrují. Protestují podle ní za úplně jiné zájmy, než za které byli umučeni a popraveni lidé, kteří bojovali proti fašismu a nacismu. Její kritika cílila hlavně proti aktivitám Kaputinu a Rebelů, kteří ráno vyhodili do koše kytice vrcholných představitelů státu.

„Kde byli tito lidé, kteří dnes vyhazují květiny, ať už jsou prezidentovi, premiéra a jiných představitelů? Kde byli, když se protestovalo v ulicích například proti rozdělování Československa? Kde byli, když se protestovalo proti tomu, abychom byli zataženi do válečného paktu NATO, který je v přímém rozporu s tím, proti čemu protestoval Jan Opletal? Tento pakt je tady proto, aby rozdmýchával nepokoje a války. Kde byli, když se rozkrádala republika v tomto kapitalistickém režimu?“

 
Wilhelm Feigl považuje studenty z Majdanu za naivní a přirovnal k nim studenty protestující proti Babišovi

Marta Semelová následně předala slovo členu vedení Komunistického svazu mládeže Wilhelmu Feiglovi. Ten se zpočátku věnoval historickým událostem z roku 1939 podrobněji, následně ale i on začal kritizovat současné politické dění.

„Nejprve studentská demonstrace proti nacistům byla rozehnána střelbou, studenti byli posláni do koncentračních táborů a několik studenských vůdců bylo popraveno. Sám Jan Opletal podlehl následkům střelby. To, co následovalo po zavření českých vysokých škol, bylo natolik nevídaným aktem agrese ze strany nacistických okupantů, že ten den, jehož výročí dnes slavíme, se stal Mezinárodním dnem studentstva. Po válce, v roce 1946, pak byl v Praze založen Mezinárodní svaz studentů, který spolu se Světovou federací demokratické mládeže (pozn. organizace hlásící se často k ideálům komunismu, Komunistický svaz mládeže je stále jejím členem) měl pomáhat bránit opětovnému nástupu fašismu v Evropě,“ uváděl Wilhelm Feigl a následně celou situaci postavil do kontrastu s děním na Ukrajině a demonstracemi proti Andreji Babišovi.

„Po kontrarevoluci však centrála těchto odborů byla doslova vyhnána z Prahy. Ztráta organizací hájící zájmy studentstva umožňující nezávisle se organizovat se těžce podepsala nejen na české mládeži. Neorganizování a ovlivnitelní studenti se stali snadným terčem propagandy a neznaje vlastní zájmy stali se nástroji plnící zájmy. Podívejme se třeba jako příklad, který snad hovoří za vše, na Ukrajinu, kde studentské demonstrace vydláždily cestu k moci zcela otevřeně nacistickým skupinám. Byli snad tito studenti, kteří tenkrát demonstrovali, fašisti? Samozřejmě, že ne. Ale nechali se snadno zneužít, uvěřili živým ideám a pomohli zbořit zkorumpovaný kapitalistický režim jenom proto, aby na jeho místě byl vystaven ještě zkorumpovanější, ještě méně funkční režim, který vedl vlastní válku proti vlastnímu lidu. No a nyní se tito studenti diví, jak se to mohlo stát, jak se jim to celé mohlo vymknout z rukou, ale pravda je, že oni to nikdy ve svých rukou neměli,“ pokračoval.

„I u nás už můžeme pozorovat podobné tendence. Zrovna poslední dobou po Praze zase začaly probíhat všelijaké antibabišovské a podobné demonstrace, jejichž klíčovou složku opět tvoří studenti. Právě oni se mimo jiné hlásí také k odkazu Jana Opletala, ale už nevidí, jak se v zákulisí šikují daleko reakčnější síly než ty, které oni chtějí svrhnout, jako například hnědnoucí ODS, stavící se do pozice hrdinského zastánce demokracie. Cesta do pekla, jak se říká, je dlážděna dobrými úmysly.“

Následně prohlásil, že zásadní je, aby studenti zastávali svoji tradiční úlohu a bojovali proti fašismu, aniž by jim někdo napovídal. „Komunistický svaz mládeže, jakožto člen Světové federace demokratické mládeže, se zavázal, že bude stát na popředí pokrokového boje mládeže a antifašistického boje,“ zakončil svůj projev.

 

 
Monitoring účastníků

Shromáždění moderovala Marta Semelová, bývalá poslankyně za KSČM. Po ní nastoupil představitel Komunistického svazu mládeže Wilhelm Feigl. Toho jsme už v minulosti představili v souvislosti s cestou na Donbas, během které navázal užší spolupráci se separatistickou Brigádou Přízrak. Spolu s Wilhelmem Feiglem se shromáždění účastnil také Nikola Čuřík, představitel Levé perspektivy a Společnosti přátel DLR a LLR, rovněž účastník květnové delegace na Donbas.

Z vrcholných představitelů KSČM byl přítomný Ivan Hrůza, jehož jméno je spjato s předlistopadovou kontrarozvědkou, v rámci které měl na starost ochranu mládeže. Přišel i Josef Skála, který schvaluje anexi Krymu, účastní se propagandistických akcí v Rusku a narušuje rusko-ukrajinskou hranici s cílem proniknout na území okupovaného území Krymu. To ho vyneslo na seznam nepřátel Ukrajiny centra Mírotvůrce. Ne jinak je na tom další účastník, poslanec Stanislav Grospič, který se například účastnil Všeslovanských národopisných slavností 2018 v Ruském středisku vědy a kultury. Spolu s ním dorazila i Alena Grospičová.

Objevil se Viktor Pázler, člen VV ÚV KSČM za Prahu, pravidelný účastník prvomájových sjezdů komunistů u Křižíkovy fontány v pražských Holešovicích.

Velmi významnou, avšak zcela neznámou osobou, je vedoucí tajemník KSČ Roman Blaško. Ten například nedávno moderoval setkání s ukrajinskou aktivistkou Jevhenijí Bilčenko v Jazzové sekci, nyní se připravuje na tiskovou konferenci „Braňte svobodu slova“, na které vystoupí novináři převážně z východoevropských zemí – Ruslan Kocaba, Andrej Babickij, Alexander Gaponenko, Natalia Skurtul, Arthur Bekmatov, Jan Rychetský a Ulrich Hayden. Stane se tak 27. listopadu 2018 v Evropském domě v Praze.

Z mladší generace kromě již zmíněného Wilhelma Feigla a Nikoli Čuříka přišel Ondřej Kazík z Komunistického svazu mládeže. Přítomen byl také dispečer Lukáš Vrobel, jeden z nejslušnějších a k diskusi nejotevřenějších komunistů, avšak také pravidelný cestovatel do KLDR za vedení Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan. Přítomen měl být podle zvláštního zpravodaje také Martin Peč, který se osobně setkal se syrským prezidentem Bašárem Asadem.

Josef Gottwald, již delší dobu monitorovaný redaktory Evropského rozhledu, se během demonstrace věnoval focení členů naší redakce.

Z méně známých aktivistů se pietního aktu účastnila Libuše Staňková, která byla například v Poslanecké sněmovně zachycena na fotografii s transparentem Pryč z NATO. Dále byla přítomna Jiřina V., která působí v KSČM déle jak 60 let (její identitu známe, ale pro vysoký věk jsme se ji rozhodli nezveřejnit).

Pietních aktů se pravidelně účastní Zdeněk Nagovský, nevyjímaje vzpomínkových akcí na Kobyliské střelnici, kde se likvidovali vlastenci po atentátu na Reinharda Heydricha.













Volba lidskosti