POSLEDNÍ ČLÁNKY



 
Kurdové na náměstí Republiky
 

Ve středu 30. října 2019 se na náměstí Republiky začali scházet Kurdové, aby vyjádřili nesouhlas s uplatňováním turecké politiky na území Sýrie, kterou považují za agresivní z důvodu vraždění civilního obyvatelstva tureckými džihádisty. Demonstraci svou účastí v druhé části konané na Václavském náměstí podpořilo několik významných politiků, jmenujme například Hayata Okamuru nebo Ivana Bartoše.

Od devátého října zahynulo asi tisíc lidí, statisíce dalších jsou na útěku a nemají kam jít. Kurdové v úvodu protestu poděkovali prezidentu Miloši Zemanovi za odsouzení turecké agrese a České pirátské straně za organizaci petice pro uvalení ekonomických sankcí na Turecko. Ekonomické sankce považují Kurdové za jedno z efektivních a zároveň neagresivních nátlaků na tureckou vládu, které povede k zastavení agrese v Sýrii.

 
Česká média a Kurdové

Demonstrace byla českými médii skromě pokrytá, za to na místě nechyběli představitelé kurdských médií. Ti fotografie a videozáznamy následně poslali do Kurdistánu 24 a Rudaw (oficiální severoirácká KRG) nebo ANF English (turecká PKK).

Česká média pokrývají především demonstrace pořádané českými anarchisty, kam se ovšem Kurdové, kterých se problém přímo dotýká, ke slovu v hojnosti nedostávají. Čeští anarchisté se v Rojavě zapojují do ozbrojených milic.

Podobně když Kurdové nedávno demonstrovali na Václavském náměstí, česká média upřednostnila ve zpravodajství ilegální blokádu dopravy hnutí Extinction Rebellion, která se konala asi o třicet metrů výše.

 
Z projevů

Na demonstraci promluvil představitel Kurdů žijících v České republice Rachid Khalil. Podle něj jsou politici v řešení konfliktů příliš pomalí. Toho rána přišla zpráva z amerického kongresu, že byla schválena rezoluce, která označila vraždění Arménců před sto lety za genocidu. Návrh tam ležel 19 let, než jej schválili. Z tohoto důvodu se musí na českou vládu vyvíjet nátlak, aby byla aktivnější i v rámci EU a NATO.

Rachid Khalil dále upozornil, že Turecko je členem NATO, které bombarduje území s civilními obyvatelstvem, i věznice a tábory s vězni Islámského státu. Preferují proto zavedení bezletové zóny nad oblastí. Stejně tak jsou pro zavedení ekonomických sankcí na Turecko.

Jana Kunšteková v konfliktu vidí jednak paralelu s jinými malými národy, včetně českého, které jsou dány napospas velmocím pro jejich ekonomické zájmy. Zodpovědnost nese NATO, protože Turecko má druhou největší armádu v NATO, ale také Evropská unie, která měla hned první den schválit rezoluci a odsoudit Turecko, ale o rezoluci se nesmělo ani hlasovat. Po odchodu Velké Británie mají Francie a Německo zájmy v koncernech, jako je Siemens, Mercedes. Kdyby jim to Erdogan znárodnil, přišly by o velké peníze.

Kunšteková je v kontaktu s německými Kurdy, kteří požadují prosadit po své vládě a EU několik bodů. Podotýká, že německých Kurdů je přes milion.

Němečtí Kurdové chtějí, aby:
1. Turecko opustilo obsazené území,
2. mezinárodní orgány zřídily bezletovou zónu,
3. OSN zřídila podél tureckých hranic ochranou zónu, která by ochránila YPG a YPJ,
4.  zřídili mezinárodní tribunál, který by soudil zločiny turecké armády,
5. zavedli sankce včetně zákazu vývozu zbraní,
6. pozastavili turecké členství v NATO,
7. bojkotovali turistiku do Turecka,
8. ukončili celní unii s Tureckem,
9. a jiné.

Demonstranti se poté vydali na pochod na Václavské náměstí za pokřiku: „Ať žije Kurdistán!“ či „Terorista Erdogan!“.

 
Pochod na Václavské náměstí
 

Na Václavském náměstí pak promluvilo mnoho dalších řečníků, nutno zmínit, že mnozí pozvaní řečníci na demonstraci nedorazili.

Hayato Okamura se snažil seznámit s historií kurdského národa, ale zjistil, že je to složité. Apeloval, abychom zachovali platná pravidla mezinárodního práva, abychom neztráceli citlivost pro lidství a dokázali jsme odsoudit zločiny proti lidskosti, které jsou na Kurdech páchány.

Předseda senátního klubu KDU-ČSL Petr Šiler sdělil, že většina horní komory Parlamentu České republiky stojí za Kurdy. Výbor pro bezpečnost, který vedl jeho kolega Fischer, 16. října ostře odsoudil počínání v Sýrii. Odsoudil ofenzivu Turecka do severní Sýrie a vyzval je k zastavení operací, odsoudil válečné zločiny, kterých se dopouštějí ozbrojené milice, a podpořil společné prohlášení Evropské unie, ve kterém členské státy vyzvaly Turecko k ukončení agrese.

Sám k tomu dodává, že kdo chce pochopit Kurdy, musí pochopit celou situaci na Blízkém východě. Při pobytu pochopil, že Turecko je skutečně agresivní stát, na Arméncích páchá genocidu a totéž dělá proti Kurdům. U nás se ani hladovému nevěří, demokracii máme zadarmo, naše společnost je nemocná lhostejností. Nestačí jen pochopit, musí se pomáhat.

Tashin Houssein vysvětlil, že Kurdové jsou stejní lidé jako Česi. Žije v Čechách přes 30 let, je ze Žižkova, pije i pivo. Demonstrují proti Erdoganově fašistické vládě fašismu, ne proti Turkům jako lidem. Nechápe, jak mohou být Turci členem NATO. Turecko podporuje Islámský stát.

Zástupce Kurdů v České republice opět připomněl, že genocida na Arménech byla uznána až sto let poté. Dnes žijeme v 21. století a válka probíhá online. Říká se, že je příměří, ale stále umírají Kurdové. Nevěřte Turkům, že se zastaví 30 km od hranic Sýrie. Nesmíme dopustit, aby spojenec NATO a další páchali zvěrstva na civilistech. Obrací se tímto na Petra Šilera a Hayata Okamuru a další, aby v rámci svých pracovních povinností zařadili hlavní bod, jak zastavit válku a jak pomoci syrskému obyvatelstvu na severovýchodě Sýrie. Tam nejsou jen Kurdové, ale i Arménci, Drúzové a další. Aby česká vlada alespoň uvalila ekonomické sankce na Turecko.

Váží si, že Češi narušili turecký svátek v dejvickém hotelu a že Piráti pořádají za zavedení sankcí petici.

Ivan Bartoš uvedl, že není v silách české vlády zajistit světový mír. Jeho projev byl značně nesrozumitelný z důvodu projíždějících aut, včetně červené dodávky, z které kdosi vykřikoval: „Ať žijí Turci!“ Kolem projížděly i houkající sanitky. Také přihlížející byli po hodině a půl stání v zimě značně neklidní a dlouhou chvíli si krátili hlasitými diskusemi k tématu, což srozumitelnost dalších projevů komplikovalo. Ivan Bartoš se v tomto neklidu snažil upozornit na premiéra Babiše, který se objevil na fotografii s Erdoganem. Dále zmínil, že Ministerstvo průmyslu a obchodu zastavilo export zbraní do Turecka a v této strategii plánují pokračovat přes EU i se zavedením ekonomických sankcí. Postavil se proti Američanům, kteří umožnili tuto tureckou agresi.

Natália Šramová popisovala těžkou situaci žen v oblasti, kdy se se ženami obchoduje. Jak si Islámský stát koupil ženy a ty nechaly auto, v kterém je vezli, raději havarovat. Přežila jen jedna jediná jezídka.

Navštívila ženy na základnách, které vlastnily jen uniformy a samopaly a když zjišťovala, co by jim udělalo radost, chtěly ručníky a pyžama. Tyto ženy jsou zvané teroristkami. Islámský stát byl podle ní předehrou k obnovení Osmanské říše.

Po skončení projevů se hrála kurdská muzika.













Volba lidskosti