- Evropský rozhled - http://www.evropsky-rozhled.eu -

Kurdové v Praze demonstrovali proti turecké politice v Sýrii

 

 

Ve středu 30. října 2019 se na náměstí Republiky začali scházet Kurdové, aby vyjádřili nesouhlas s uplatňováním turecké politiky na území Sýrie, kterou považují za agresivní z důvodu vraždění civilního obyvatelstva tureckými džihádisty. Demonstraci svou účastí v druhé části konané na Václavském náměstí podpořilo několik významných politiků, jmenujme například Hayata Okamuru nebo Ivana Bartoše.

Od devátého října zahynulo asi tisíc lidí, statisíce dalších jsou na útěku a nemají kam jít. Kurdové v úvodu protestu poděkovali prezidentu Miloši Zemanovi za odsouzení turecké agrese a České pirátské straně za organizaci petice pro uvalení ekonomických sankcí na Turecko. Ekonomické sankce považují Kurdové za jedno z efektivních a zároveň neagresivních nátlaků na tureckou vládu, které povede k zastavení agrese v Sýrii.

 
Česká média a Kurdové

Demonstrace byla českými médii skromě pokrytá, za to na místě nechyběli představitelé kurdských médií. Ti fotografie a videozáznamy následně poslali do Kurdistánu 24 a Rudaw (oficiální severoirácká KRG) nebo ANF English (turecká PKK).

Česká média pokrývají především demonstrace pořádané českými anarchisty, kam se ovšem Kurdové, kterých se problém přímo dotýká, ke slovu v hojnosti nedostávají. Čeští anarchisté se v Rojavě zapojují do ozbrojených milic.

Podobně když Kurdové nedávno demonstrovali na Václavském náměstí, česká média upřednostnila ve zpravodajství ilegální blokádu dopravy hnutí Extinction Rebellion, která se konala asi o třicet metrů výše.

 
Z projevů

Na demonstraci promluvil představitel Kurdů žijících v České republice Rachid Khalil. Podle něj jsou politici v řešení konfliktů příliš pomalí. Toho rána přišla zpráva z amerického kongresu, že byla schválena rezoluce, která označila vraždění Arménců před sto lety za genocidu. Návrh tam ležel 19 let, než jej schválili. Z tohoto důvodu se musí na českou vládu vyvíjet nátlak, aby byla aktivnější i v rámci EU a NATO.

Rachid Khalil dále upozornil, že Turecko je členem NATO, které bombarduje území s civilními obyvatelstvem, i věznice a tábory s vězni Islámského státu. Preferují proto zavedení bezletové zóny nad oblastí. Stejně tak jsou pro zavedení ekonomických sankcí na Turecko.

Jana Kunšteková v konfliktu vidí jednak paralelu s jinými malými národy, včetně českého, které jsou dány napospas velmocím pro jejich ekonomické zájmy. Zodpovědnost nese NATO, protože Turecko má druhou největší armádu v NATO, ale také Evropská unie, která měla hned první den schválit rezoluci a odsoudit Turecko, ale o rezoluci se nesmělo ani hlasovat. Po odchodu Velké Británie mají Francie a Německo zájmy v koncernech, jako je Siemens, Mercedes. Kdyby jim to Erdogan znárodnil, přišly by o velké peníze.

Kunšteková je v kontaktu s německými Kurdy, kteří požadují prosadit po své vládě a EU několik bodů. Podotýká, že německých Kurdů je přes milion.

Němečtí Kurdové chtějí, aby:
1. Turecko opustilo obsazené území,
2. mezinárodní orgány zřídily bezletovou zónu,
3. OSN zřídila podél tureckých hranic ochranou zónu, která by ochránila YPG a YPJ,
4.  zřídili mezinárodní tribunál, který by soudil zločiny turecké armády,
5. zavedli sankce včetně zákazu vývozu zbraní,
6. pozastavili turecké členství v NATO,
7. bojkotovali turistiku do Turecka,
8. ukončili celní unii s Tureckem,
9. a jiné.

Demonstranti se poté vydali na pochod na Václavské náměstí za pokřiku: „Ať žije Kurdistán!“ či „Terorista Erdogan!“.

 

 

Na Václavském náměstí pak promluvilo mnoho dalších řečníků, nutno zmínit, že mnozí pozvaní řečníci na demonstraci nedorazili.

Hayato Okamura se snažil seznámit s historií kurdského národa, ale zjistil, že je to složité. Apeloval, abychom zachovali platná pravidla mezinárodního práva, abychom neztráceli citlivost pro lidství a dokázali jsme odsoudit zločiny proti lidskosti, které jsou na Kurdech páchány.

Předseda senátního klubu KDU-ČSL Petr Šiler sdělil, že většina horní komory Parlamentu České republiky stojí za Kurdy. Výbor pro bezpečnost, který vedl jeho kolega Fischer, 16. října ostře odsoudil počínání v Sýrii. Odsoudil ofenzivu Turecka do severní Sýrie a vyzval je k zastavení operací, odsoudil válečné zločiny, kterých se dopouštějí ozbrojené milice, a podpořil společné prohlášení Evropské unie, ve kterém členské státy vyzvaly Turecko k ukončení agrese.

Sám k tomu dodává, že kdo chce pochopit Kurdy, musí pochopit celou situaci na Blízkém východě. Při pobytu pochopil, že Turecko je skutečně agresivní stát, na Arméncích páchá genocidu a totéž dělá proti Kurdům. U nás se ani hladovému nevěří, demokracii máme zadarmo, naše společnost je nemocná lhostejností. Nestačí jen pochopit, musí se pomáhat.

Tashin Houssein vysvětlil, že Kurdové jsou stejní lidé jako Česi. Žije v Čechách přes 30 let, je ze Žižkova, pije i pivo. Demonstrují proti Erdoganově fašistické vládě fašismu, ne proti Turkům jako lidem. Nechápe, jak mohou být Turci členem NATO. Turecko podporuje Islámský stát.

Zástupce Kurdů v České republice opět připomněl, že genocida na Arménech byla uznána až sto let poté. Dnes žijeme v 21. století a válka probíhá online. Říká se, že je příměří, ale stále umírají Kurdové. Nevěřte Turkům, že se zastaví 30 km od hranic Sýrie. Nesmíme dopustit, aby spojenec NATO a další páchali zvěrstva na civilistech. Obrací se tímto na Petra Šilera a Hayata Okamuru a další, aby v rámci svých pracovních povinností zařadili hlavní bod, jak zastavit válku a jak pomoci syrskému obyvatelstvu na severovýchodě Sýrie. Tam nejsou jen Kurdové, ale i Arménci, Drúzové a další. Aby česká vlada alespoň uvalila ekonomické sankce na Turecko.

Váží si, že Češi narušili turecký svátek v dejvickém hotelu a že Piráti pořádají za zavedení sankcí petici.

Ivan Bartoš uvedl, že není v silách české vlády zajistit světový mír. Jeho projev byl značně nesrozumitelný z důvodu projíždějících aut, včetně červené dodávky, z které kdosi vykřikoval: „Ať žijí Turci!“ Kolem projížděly i houkající sanitky. Také přihlížející byli po hodině a půl stání v zimě značně neklidní a dlouhou chvíli si krátili hlasitými diskusemi k tématu, což srozumitelnost dalších projevů komplikovalo. Ivan Bartoš se v tomto neklidu snažil upozornit na premiéra Babiše, který se objevil na fotografii s Erdoganem. Dále zmínil, že Ministerstvo průmyslu a obchodu zastavilo export zbraní do Turecka a v této strategii plánují pokračovat přes EU i se zavedením ekonomických sankcí. Postavil se proti Američanům, kteří umožnili tuto tureckou agresi.

Natália Šramová popisovala těžkou situaci žen v oblasti, kdy se se ženami obchoduje. Jak si Islámský stát koupil ženy a ty nechaly auto, v kterém je vezli, raději havarovat. Přežila jen jedna jediná jezídka.

Navštívila ženy na základnách, které vlastnily jen uniformy a samopaly a když zjišťovala, co by jim udělalo radost, chtěly ručníky a pyžama. Tyto ženy jsou zvané teroristkami. Islámský stát byl podle ní předehrou k obnovení Osmanské říše.

Po skončení projevů se hrála kurdská muzika.