FACEBOOKOVÝ DETEKTIV


Facebookový detektiv dokáže najít různé informace o facebookových profilech. Jediné, co potřebujete, je znát ID profilu, o který se zajímáte.

1. Přihlašte se na Facebook

2. Jděte na zájmový profil

3. Zkopírujte url adresu profilu

4. Nechte si ji převést na ID, například tady.Pozn. Časem vytvoříme vlastní skript.

5. ID profilu vložte níže do polí a hledejte.


Příspěvky



Příspěvky, které profil napsal

Příspěvky, ve kterých je profil označen

Příspěvky, pod kterými profil komentoval

Příspěvky, které se profilu líbily


Fotografie


Fotografie s označeným profilem

Fotografie nahrané uživatelem

Fotografie, na kterých je profil označen

Fotografie, které profil okomentoval

Videa, na kterých je profil označen

Fotografie, které se profilu líbily


Ostatní



Skupiny, ve kterých je profil členem.

Soukromé skupiny, ve kterých je profil členem.

Přátelé profilu.

Stránky, které se profilu líbí.


POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

 

V České republice v posledních deseti letech vznikly desítky alternativních zpravodajských webových stránek, jejichž vlastnická struktura je mnohdy zcela neznámá, a které vytvářejí, či přebírají prokazatelně nepravdivé informace. Ačkoliv nikdo vlastně nevíme, kdo tyto webové stránky založil a z jakého důvodu tyto tzv. fake news vytváří, novináři už mají jasno – veškerý internet musí být regulován.

V podvýboru pro svobodu slova a média začali v dubnu tohoto roku projednávat domnělou cenzuru emailové korespondence, konkrétně využívání softwaru ze strany soukromých subjektů, který dle klíčových hesel filtruje poštu uživatelům. Do bonity filtru však byly započítány i různé webové stránky alternativního zpravodajského obsahu a uživatel nebyl nijak vyrozuměn, že mu e-mail s tímto obsahem nebyl doručen. Členové podvýboru se usnesli na nutnosti vyžádání si stanovisek společnosti Tiscali.cz a Economia.cz.

Předseda podvýboru pro svobodu slova a média Leo Luzar nedávno poskytl rozhovor pro Info.cz o tom, jak například velký business si začíná určovat, jakým způsobem bude přenášet obsah, který nepovažuje za důležitý. Sociální síť Twitter nedávno omezila přístup na weby, které považuje za desinformační a jejich obsah za škodlivý. Zde se ale dostáváme k otázce, kdo určil, který obsah je vhodný a nevhodný k publikování.

Novináři se často odvolávají na Ministerstvo vnitra České republiky, ale Leo Luzar popřel, že by za blacklisty stálo právě ono. Ze šetření podvýboru vyplývá, že existuje určitá skupina osob/firma, která vytváří blacklisty nevhodných stránek a pak je nabízí dále, například mediálním domům. Měli bychom se vždy ptát, na základě čeho vznikl daný blacklist a kdo určil, že tento server je nebezpečný a desinformační. Podle Leo Luzara si má právo každý vybrat, které informace bude přijímat a neměl by existovat žádný mezičlánek, který by říkal – tohle číst nebudeš, to je škodlivé. „Pod dobrými úmysly se může skrývat čertovo kladívko,“ uvádí poslanec v závěru.

 
Už půl roku se snažíme zjistit, proč je Evropský rozhled desinformační portál

Svojí osobní zkušenost se sestavováním blacklistů má i Evropský rozhled, který se objevil na seznamu „stránek, které křiví pravdu“ v bulletinu o nové světové válce na portálu Aktuálně.cz. Bulletin následně získal Novinářskou cenu Nadace Open Society Fund považovanou za jednu z nejprestižnějších cen za novinařinu.

Jako vlastník alternativního média ale vím, že svým čtenářům nepravdivé zprávy nepřinášíme.

Začala jsem proto pátrat, jakým způsobem se Evropský rozhled na seznam desinformačních portálů dostal. Moje cesta trvá už měsíce a začíná se ukazovat, že mediální společnosti mlží o tom, jak takové blacklisty vznikají.

 
Zapojení aplikace Buzzsumo

Novináři z Aktuálně seznam výskytu desinformací zpracovali pomocí analytického nástroje Buzzsumo. U nás údajně zaznamenali 6 nepravdivých zpráv z celkového počtu asi 1,5 tisíc článků.

O Buzzsumu jsem si něco nastudovala a zjistila jsem, že se vyhodnocováním nepravdivých informací nezabývá, ale seřazuje články podle interakcí na sociálních sítích. Využívá se hlavně v marketingovém průmyslu ke zjištění, jaký obsah má největší sdílení na sociálních sítích. Tento poznatek se následně využívá například při vytváření nové reklamy. Samotný seznam závadných webových portálů, který byl následně Buzzsumem analyzován, ale musel sestavit někdo jiný.

Než se pustím do pátrání, kdo seznam sestavil, uvedu, jaké články na Evropském rozhledu jsou podle Buzzsuma nejsdílenější. Koho to nezajímá, může celou kapitolu bez obav přeskočit, text za ní na ni nenavazuje.

 
Zanalyzovala jsem Evropský rozhled Buzzsumem

Pokusila jsem se z uvedeného počtu interakcí v bulletinu detekovat, o jakých 6 závadných článků by mohlo jít a použila jsem k tomu stejnou aplikaci Buzzsumo.

Podle výsledků analytického nástroje byl samozřejmě nejsdílenější článek z rubriky Novinářská kachna, konkrétně „Zeman omylem prodal Ovčáčkovo tělo na výstavu Body The Exhibition“.

Dalšími údajnými desinformacemi by mohly být články „Profil Jiřího Nováka píše separatistické zpravodajství z okupovaných území na Ukrajině“, „Luhanský zpěvák Roman Razum opěvuje padlé teroristy“ a „Projekt Target je úspěšnější, než se očekávalo“.

Oficiální důvod zařazení, ani o které články šlo, mi do dnešního dne ale nikdo nesdělil. Pátrání ale přineslo zajímavé zvraty.

 
Hodíme vinu na Ministerstvo vnitra

Jako první mě tedy zajímalo, o jaké nepravdivé zprávy jde. Jeden ze spoluautorů bulletinu uvedl, že ve skutečnosti nejde o jejich poznatky, ale jde o materiály MVČR. Netuší však, proč jsme v materiálu uvedeni.

Zdroj informací jako MVČR posléze potvrdil i druhý spoluautor článku Lukáš Prchal v rozhovoru pro Český rozhlas. Novináři Aktuálně.cz se dostali k materiálům Ministerstva vnitra z jejich monitoringu a na základě toho sestavili seznam desinformačních zpravodajských webových stránek.

Jako další krok tak byla žádost o informace zaslaná MVČR. Ta se protáhla na několik měsíců, protože první žádost nebyla formálně správně sepsaná a můj druhý pokus byl dopředu zaznamenán zaměstnanci MVČR a před zasláním žádosti mi otázky zodpověděli telefonicky.

V telefonátu popřeli, že by redaktorům Aktuálně.cz poskytli seznam desinformačních webových stránek, ale potvrdili, že naše stránky sledují, nikoliv však proto, že jsme desinformační portál, ale protože monitorujeme různé akce.

Bohužel telefonický rozhovor nemá žádnou právní váhu, zvlášť pokud nebyl monitorován, a nemůžu ho k očištění jména před veřejností použít.

K odeslání druhé žádosti došlo v květnu tohoto roku a MVČR ji odmítlo s odůvodněním, že se nemohou vyjadřovat k seznamům, které neexistují, a logicky je tedy nemohli ani Aktuálně.cz poskytnout. K otázce, zda nás vedou jako desinformační portál či ne, jsme se tak nedostali.

S tímto jsem oslovila znovu redakci Aktuálně.cz, aby nás ze seznamu odstranili, ale manažer oddělení mi odepsal, že nás ze seznamu neodstraní, protože v článku neuvádějí jako zdroj informací MVČR, a proto se nemohu divit, že mi v tomto duchu MVČR odpovědělo na žádost o informaci.

Zde nutno podotknout, že v žádosti MVČR se ptám po seznamech poskytnutých redakci Aktuálně.cz, nicméně dle jejich vyjádření šlo o materiály, z kterých seznam sestavili. Jde o slovíčkaření, ale odpověď MVČR je tak z právního hlediska nepoužitelná. Třetí žádost již posílat nebudu.

Měli bychom se spíš zaměřit na podstatu problému a tím je, že se zde vyskytují mediální společnosti, které zveřejňují seznamy nežádoucích zpravodajských portálů, aniž by vůbec popsaly svá hodnotící kritéria a vysvětlily, proč se daný portál na seznamu ocitl. Navíc nejsou schopny prokázat, kdo je vlastně autorem daného seznamu.

Má nadcházející cesta poznání už nepovede skrze komunikaci mezi alternativním médiem a mainstreamovým deníkem, ale skrze rozhovory s politiky a akademickou obcí, aby zavčas těmto tendencím ohrožujícím svobodu slova zabránili.

 
Jak to ohrožuje svobodu slova

Svoboda slova je ohrožena v tom smyslu, že s uvedenými blacklisty se dále pracuje. Uvedený článek se používá například ve výuce na školách. Děti se na příkladu Evropského rozhledu učí, že takto pravda nevypadá (přestože takto vypadá).

Seznam dále slouží ke zvýšení tlaku na čtenáře, aby nečetli obsah zpráv na uvedených webových portálech a nesdíleli tento obsah. Naopak pokud zjistí, že někdo jiný takový obsah čte a sdílí, aby mu nevěřili a pokusili se ho od takového jednání odradit.

Seznamy navíc často přejímají studenti ke svým dalším projektům, například mladí programátoři vytvářejí aplikace na blokování nevhodného obsahu na internetu a v jednom případě použili právě seznam z Aktuálně.cz.

V jiných případech, jak bylo popsáno na začátku tohoto článku, dochází k zakazování sdílení takového obsahu na sociálních sítích. E-mail obsahující odkaz na webové stránky je filtrován jako spam, některé komerční firmy seznamy přebírají, aby se na nich neobjevila jejich reklama.

Seznam přitom vytvořili novináři mainstreamu, tedy vlastně naše konkurence. Opravdu byli nezávislí, nebo spíše chtějí odrovnat konkurenci a ovládnout mediální prostor?

Navíc se stále potýkáme s tvrzením, že soukromá firma má právo si určit, jaký obsah se na její službě bude objevovat. Jenže v dnešní době je veškerá komunikace řízená soukromými firmami. Ty sice prohlížení obsahu zpráv mají ošetřeno v právních podmínkách, pokud byste ale s podmínkami nesouhlasili, skončíte v digitální tmě.













Volba lidskosti