Evropa


POSLEDNÍ ČLÁNKY



Život v průmyslově vyvinuté civilizaci je zcela nepochybně pohodlnější a bezpečnější než v jiných, zejména rozvojových zemích. Bohužel toto pohodlí s sebou přináší rizika civilizačních nemocí. To jsou takové nemoci, které souvisejí s životním stylem uvnitř civilizace. Jednou z takových nemocí je metabolický syndrom inzulinové rezistence. Tato jednotka má ještě několik dalších názvů, jako metabolický syndrom X, syndrom X, Deadly Quartet = smrtící čtveřice, civilizační syndrom, dysmetabolický syndrom, syndrom nového světa atd. Tyto názvy nám již něco o tomto syndromu, resp. o jeho závažnosti, napovídají. Inzulinová rezistence v názvu tohoto syndromu znamená sníženou citlivost na inzulin. Inzulin je jedna z nejdůležitějších látek v lidském organismu. Jeho nedostatek znamená cukrovku. Ta  však nemusí být zapříčiněna pouze nedostatkem inzulinu, ale také tím, že tkáně (svalová, tuková apod.) jsou k tomuto hormonu jaksi necitlivé, jedním slovem jsou inzulinorezistentní. Necitlivost tkání na inzulin je právě ústředním bodem metabolického syndromu. Metabolický syndrom je spojen s celou řadou dalších závažných poruch. Jsou to např. vysoký krevní tlak, vysoká hladiny krevních tuků – triglyceridů, poruchy srážlivosti krve, vysoká hladina kyseliny močové v krvi, obezita, deprese apod.

Doktor s injekcí - © avn


Co metabolický syndrom je: definice

Tento syndrom definoval G. M. Reaven roce 1988 jako sníženou citlivost tkání na inzulin (inzulinovou rezistenci), poruchu tolerance glukózy (až diabetes = cukrovka), zvýšenou hladinu inzulinu v krvi, poruchu metabolismu tuků a vysoký krevní tlak. V současnosti definujeme metabolický syndrom podle amerických kritérií z roku 2001. Podle těchto doporučení pro metabolický syndrom svědčí splnění nejméně tří z pěti následujících bodů:

- hladina krevních tuků – triglyceridů >= 1,7 mmol/l
- další z krevních tuků – lipoproteiny s velkou hustotou (tzv. HDL cholesterol) < 1,0 mmol/l u mužů nebo < 1,3 mmol/l u žen
- krevní tlak >= 130/85 mm Hg nebo antihypertenzní léčba
- hladina krevního cukru nalačno >= 6,1 mmol/l
- obvod pasu (viz níže)

Nyní máme k dispozici i evropská doporučení, která jsou ještě přísnější. Jelikož v praxi stále ještě používáme více ta americká, stačí když si povíme, že jakýmsi ústředním bodem těch přísnějších evropských je obvod pasu. Ten se totiž v poslední době jeví jako významný ukazatel rizika vzniku srdečněcévních onemocnění. Doporučuji čtenářům změřit si obvod pasu. Americké kritérium pro metabolický syndrom je obvod pasu > 102 centimetrů u mužů a 88 cm u žen. Evropská doporučení jsou ještě přísnější, tam je hranice obvodu pasu 94 cm u mužů a 80 cm u žen. Pokud má tedy pacient větší obvod pasu než jsou doporučené hodnoty, je třeba se zamyslet nad tím, zda nejsou překročena i další kritéria. To je třeba zjistit ve spolupráci s lékařem.

 

Proč je důležitý obvod pasu

Jak bylo výše uvedeno, obvod pasu je v současnosti považován za ukazatele rizika vzniku srdečněcévního onemocnění. To, že se tuk ukládá přednostně v oblasti pasu právě u metabolického syndromu, asi nebude náhoda. Tuková tkáň totiž není nějakým pasivním odkladištěm, ale je aktivním účastníkem metabolických pochodů v lidském organismu. Buňky této tkáně podléhají složité regulaci pomocí hormonů. Také metabolický syndrom je spojen s poruchami regulace metabolických pochodů pomocí hormonů. A souvislost metabolického syndromu a většího obvodu pasu je jedním ze základních poznatků, které o tomto problému máme.

 

Rozšíření v populaci

S věkem roste výskyt metabolického syndromu. Máme za to, že v bělošské populaci se výskyt metabolického syndromu pohybuje asi kolem 25–30 %. V ČR, pokud vycházíme ze studie MONICA z let 2000–2001, je to 24,4 % u žen 32 % u mužů. U mužů tedy více. Tato situace u nás zůstává již několik let stejná. Z tohoto důvodu hovoří někteří lékaři o epidemii. Pokud procenta přepočteme na absolutní čísla, skutečnost je to velmi alarmující. Choroby srdce a cév jsou stále na vedoucí pozici v příčinách nemocnosti i úmrtí v mnoha zemích.

 

Význam

Význam metabolického syndromu je hlavně v tom, že je rizikovým faktorem srdečněcévních onemocnění. Je významně spojen s možností vzniku infarktu myokardu, který může i přes dnešní velmi pokročilou léčbu mít závažné až fatální (smrtelné) důsledky. Těžiště problematiky těchto rizik je hlavně v tom, že na sebe příliš neupozorňují. Zvýšená hladina krevních tuků nebolí a stejně tak ani zvýšený krevní tlak nemusí pacientům zpočátku činit žádné potíže. Prvním projevem pak může být až např. infarkt myokardu se všemi jeho možnými důsledky. Mezi ně patří např. srdeční selhání, které výrazně zhoršuje kvalitu života pacientů.

 

Léčba metabolického syndromu

Při léčbě je třeba na prvním místě zmínit režimová opatření, mezi která patří zejména redukce tělesné hmotnosti, fyzická aktivita a dietní opatření. Tedy zhubnout, co nejvíce se pohybovat a držet dietu. I když tyto „léčebné prostředky“ vypadají na první pohled samozřejmě, mnozí pacienti s nimi mívají problém. V léčbě se nejlépe osvědčily léky, které působí na více složek metabolického syndromu zároveň. Jsou to např. některé léky na obezitu, na cukrovku nebo vysoký krevní tlak. Když se pacientovi zdá, že polyká příliš mnoho tablet najednou a podléhal by pokušení některé z nich vynechat, může lékař volit léky, které v sobě zahrnují více různých účinných látek.