Sobota 20. dubna, 2024
Evropský rozhled

Mezináboženská bohoslužba Za společný život – pokoj dalekým i blízkým

V sobotu 31. ledna 2015 od 11:30 do 12:00 se na Staroměstském náměstí u pomníku Jana Husa v Praze uskutečnilo ekumenické a mezináboženské bohoslužebné shromáždění Za společný život. Impulsem ke konání bohoslužby byl plánovaný pochod proti islamizaci ČR a Evropy, jehož účastníci podněcují k náboženské nenávisti – ten odstartoval na stejném místě ve 12:00 hod.

 
Farář Mikuláš Vymětal během bohoslužby na Staroměstském náměstíFarář Mikuláš Vymětal během bohoslužby na Staroměstském náměstí.
 

Svolavatelem bohoslužby byl evangelický farář z iniciativy Společně žít v míru Mikuláš Vymětal. Na Facebooku k bohoslužbě svolávala vedle nich ještě iniciativa Konexe. Společně založili facebookovou událost Za společný život.

Podtitulem shromáždění bylo shromáždění proti nenávisti k menšinám, islamofobii, antisemitismu, anticiganismu a dalším.

Účastníci bohoslužby společně zpívali písně, četli náboženské texty, nabádali k náboženské toleranci a drželi minutu ticha jak za oběti radikálního islámu, tak za oběti radikálního křesťanství. Úplně na začátku se tak zpívala píseň Jednou budeme dál.

Výběr místa bohoslužby se vázal i k významným místům Staroměstského náměstí. V blízkosti stojí pomník Jana Husa, na kterém je nápis „Milujte se, pravdy každému přejte“. Je tu Staroměstská radnice, kde bylo 21. června 1621 popraveno 27 účastníků českého stavovského odboje proti Habsburkům. Také zde do roku 1918 stával Mariánský sloup, vztyčen jako akt poděkování za úspěšnou obranu pražského souměstí před Švédy na podzim roku 1648, po vzniku Československa stržen rozvášněným davem jako symbol Habsburků. Všechny tyto místa připomínají situaci, kdy někdo chtěl věci vyřešit rychle a radikálně a kdy to mělo špatné důsledky.

„Upálením Jana Husa kacířství neskončilo, ale začala reformace a začaly husitské války. Popravou 27 pánů a rekatolizací se České země zdánlivě staly evropskými a byly čistě katolické, ale když se podíváme do historie, tak počet jejich obyvatel se snížil ze 4 milionů na 1 milion. Byl to velký úpadek jak kulturní, tak ekonomický. Teprve poté, co se vrátila tolerance do Českých zemí, tak začaly vzkvétat. Poražením Mariánského sloupu odstartovalo nepřátelství mezi evangelíky, katolíky a mnoha humanisticky smýšlejícími lidmi bez víry,“ uvedl farář Mikuláš Vymětal.

 
Na bohoslužbu dorazily i muslimské rodiny.Na bohoslužbu dorazily i muslimské rodiny.
 

Následovala modlitba a minuta ticha za všechny oběti nenávisti po celém světě. Poté Renata Wesleyová, husitská farářka z místního kostela sv. Mikuláše, přečetla náboženské texty o míru a o pokoji, kde například zaznělo:

    „Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.“

 
Na demonstraci vystoupil mimo jiné i Vladimír Sáňka, který předčítal texty z Koránu. Než ale tak učinil, upozornil na jeden z velmi nebezpečných nešvarů dnešní doby a tím je vytrhávání vět z kontextu, které tím nabývají naprosto jiného významu než v jakém byly původně napsány a sděleny. Následně citoval z Koránu mnohé verše, my zde uvedeme jen některé:

    „Neurážejte ty, které oni vedle Boha vzývají, aby z nenávisti své neuráželi Boha z neznalosti.“
    „Vy, kteří věříte, nechť neposmívají se jedni lidé druhým, možná že tito jsou lepší než oni, a nechť jedny ženy se neposmívají druhým, možná že tyto jsou lepší než ony. Neurážejte se vzájemně a nenazývejte se přezdívkami.“

 
Připomenuta byla i Listina základních práv a svobod, která mimo jiné o náboženství píše následující:

    „Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.“

 
Zazněly i básně z úst představitelů radikální levice, známých kolem kolektivu Kliniky, a četly se citáty mistra Jana Husa z knihy Řeč o míru.

Předčítalo se také z dokumentu Charty Oecumenica o rozvíjení vztahu s islámem, kterou podepsala většina církví v České republice, katolická, evangelická i pravoslavná:

    Již po staletí žijí v Evropě muslimové. V některých evropských zemích tvoří silnou menšinu. Odsud vycházely a vycházejí mnohé dobré kontakty a sousedské vztahy mezi muslimy a křesťany, také však hromadné výhrady a předsudky na obou stranách. Zakládají se na bolestných zkušenostech v historii i nedávné minulosti.
    Chceme zintenzivnit na všech úrovních setkání křesťanů a muslimů, jakož i dialog mezi křesťanstvím a islámem. Zvláště doporučujeme vzájemné rozhovory o víře v jediného Boha a objasnění chápání lidských práv.
    Zavazujeme se,
    že budeme k muslimům přistupovat s úctou;
    že se budeme spolu s muslimy podílet na společných záležitostech .

 
Ivanka Mariposa Čonková zpívá romskou písničku a drží česko-romskou vlajku slovenského umělce Tomáše Rafy.Ivanka Mariposa Čonková zpívá romskou písničku a drží česko-romskou vlajku slovenského umělce Tomáše Rafy.
 

V závěru shromáždění zazněla slova epištoly svatého Pavla Římanům. Pak Mikuláš Vymětal připomněl, že nejpronásledovanějšími mezi námi jsou Romové. Ti nemají vlastní svaté texty. Mnozí vyznávají křesťanství, někteří islám, ale co je všechny spojuje, jsou písně. Proto shromáždění ukončila Ivanka Mariposa Čonková zpěvem jedné z nich.

Za to, že na shromáždění přinesla česko-romskou vlajku slovenského umělce Tomáše Rafy, byla spolu s Mikulášem Vymětalem zadržena policií a odvezena policejním antonem. Podle policejní mluvčí Jany Rösslerové byli předvedeni na policejní služebnu pro podezření ze spáchání přestupku proti pořádku ve státní správě, hanobení státního symbolu.

 
Závěrem několik fotografií účastníků protidemonstrace, která navazovala na bohoslužbu:

 
Demonstraci sledovali i účastníci druhé strany barikády, tedy ti, kteří islám v České republice nechtějíDemonstraci sledovali i účastníci druhé strany barikády, tedy ti, kteří islám v České republice nechtějí.

Slečna z druhé strany barikády demonstranty pozorně fotila. Zaujalo nás především její tetování za ušima, které měla z obou stran. Tetování v norštině „selv om jeg går i dødsskyggens dal“ je čtvrtý verš biblického žalmu, jak ho citoval norský masový vrah Anders Behring Breivik, který na ostrově Utoya postřílel 69 mladých lidí, údajných podporovatelů multikulturního soužití.

My nejsme náckové, ale je nás tu většina.„My nejsme náckové, ale je nás tu většina.“