Před budovou Velvyslanectví Spojených států amerických se uskutečnila komunistická demonstrace „Ruce pryč od Venezuely“. Shromáždění svolalo České mírové hnutí v rámci mezinárodní kampaně Světové rady míru za účelem vyjádření solidarity s Bolívarovskou republikou Venezuela po té, co byl prozatímním prezidentem země prohlášen Juan Guaidó. Demonstrace se v ničem nelišila od všech ostatních komunistických shromáždění – zaznívaly hlasy nesouhlasu s politikou Spojených států amerických a čím dál častěji zaznívaly také nesouhlasy s prohlášeními prezidenta Miloše Zemana a s kroky ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka.

 
Upozornění

Smyslem tohoto článku není šířit desinformace vyřčené během demonstrace před budovou velvyslanectví, ani podporovat komunistickou štvavou propagandu proti USA, Západu a českým politickým představitelům. Cílem je co nejpřesněji zaznamenat současný vývoj na komunistické aktivistické scéně a podchytit argumenty, se kterými oslovují veřejnost. Článek se tak může stát například podkladovým materiálem k dalším odborným studiím a analýzám.

Mnohé z výroků řečníků jsou pro svou vulgaritu a míru urážlivosti jen velmi obtížně publikovatelné v seriozním tisku, nicméně i taková vyjádření k aktivistické scéně patří a neměla by být opomenuta. Článek je proto nevhodný pro osoby mladší 18-ti let.

Osobám, které byly v článku komunisty pomluveny, se tímto omlouváme.

  Projevy před ambasádou

 
Hlavní slovo během demonstrace měl Milan Krajča z Českého mírového hnutí. Shromáždění svolal za účelem vyjádření solidarity s Bolívarovskou republikou Venezuela a jejím národem tvořeným takovými osobnostmi, jako byl například Simón Bolívar nebo Hugo Chávez.

Venezuela dlouhá léta čelí útlaku ze strany Spojených států amerických. Nesouhlasí, aby spojenci USA ve Venezuele připravovali imperialistickou agresi a zkoušeli zopakovat puč z roku 2002, který Milan Krajča označuje za fašistický.

Vadí mu také „patolízalská“ politika českých představitelů, kteří na pokyn z Washingtonu a Bruselu uznali za prozatímního prezidenta Venezuely Juana Guaidá.

„Je to ostuda nejenom pro ministra Petříčka, ale i vlády premiéra Andreje Babiše a prezidenta republiky Miloše Zemana, který Guaidá pozval na návštěvu,“ nešetří Krajča kritikou, zatímco komunisté provolávají „Hanba!“

Krajča závěrem vyjadřuje podporu prezidentu Nicolásu Madurovi a jeho lidu, aby vytrval v resistenci a neustupoval imperialismu.

 
Václav Novotný, předseda iniciativy Ne základnám, navázal na kritiku českých politických představitelů. Nevíme, s čím nám premiér Andrej Babiš přijede z Ameriky (premiér byl tou dobu na návštěvě u amerického prezidenta Donalda Trumpa).

„Podplukovník naší armády řekl do vysílání naší televize, že co se týče Iráku, oni tam byli, aby svrhli režim Saddáma Husajna, nikoliv pro zbraně hromadného ničení,“ uzavřel svůj krátký projev.

Milan Krajča vzápětí představuje levicová politická hnutí zapojená do protestního shromáždění. Solidaritu s venezuelským lidem podporuje Světová odborová federace v zastoupení české členské organizace Odborového svazu Čech, Moravy a Slezska. Nicméně předseda odborového svazu Stanislav Grospič se z účasti omluvil. Dále je přítomna Světová federace demokratické mládeže v zastoupení členské organizace Komunistického svazu mládeže. Za ně promluvil Wilhelm Feigl.

 
Wilhelm Feigl demonstraci pojal jako boj proti americkému imperialismu. V nastalých událostech ve Venezuele shledává imperialistické snahy o zničení suverénního státu. Na úvod přečetl prohlášení Světové federace demokratické mládeže a uvedl, že se v dubnu chystají na solidární misi do Caracasu společně se Světovou radou míru.

ZA MÍR A PROTI VÁLCE VE VENEZUELE

Světová federace demokratické mládeže odsuzuje imperialistický nápor proti Venezuelské bolívarovské republice, probíhající pod taktovkou vlády USA. Americká vláda spolu s dalšími používá na rodnou zem Simóna Bolívara všechny metody nekonvenčního boje s jasným záměrem dostat odvážný venezuelský lid do kolen.

Vytváření falešných záminek je opět nedílnou součástí monstrózní imperialistické mašinérie. Při předložení svého návrhu usnesení Radě bezpečnosti OSN se imperialisté uchýlili k podvodům a pomluvám, když vyjádřili vážné znepokojení nad „humanitární situací a situací v oblasti lidských práv… Nedávnými pokusy zablokovat poskytování humanitární pomoci, existencí milionů migrantů a uprchlíků… Nadměrnému využívání síly proti mírumilovným demonstrantům, bezpečnostní situací v regionech“ ve Venezuele a naléhavě vyzývá k přijetí nezbytných opatření.“ To nám bez stínu pochybnosti naznačuje, že USA chystají vojenskou intervenci.

Světová federace demokratické mládeže opakuje svou neochvějnou solidaritu s revoluční mládeží, s venezuelským lidem a s ústavním prezidentem Nicolásem Madurem Morosem a vyzývá všechnu mládež světa, aby bránila mír a postavila se proti další imperialistické vojenské intervenci v Latinské Americe a Karibiku.

 
„Přátelé, situace je vážná. Neúspěch v Sýrii je známkou toho, že dny absolutní nadvlády amerického impéria se chýlí ke konci. Důvěra lidí v USA jak doma, tak v zahraničí rapidně klesá, dlouholetí spojenci pomalu začínají pokukovat po jiných alternativách a ekonomika stagnuje. Ale, jak už naši předci velmi dobře věděli, zraněné zvíře je nebezpečné a nevyzpytatelné. A imperialistická velmoc se velice podobá zvířeti, které pro své přežití udělá cokoliv. Proto říkám – situace je vážná,“ pokračoval Wilhelm Feigl.

„Přátelé, ve Venezuele se odehrává klíčový boj. Lidé občas říkají „Venezuela bude druhý Vietnam“ ale já si myslím, že přirovnání s Kurskem by bylo trefnější. Úpadek impéria v této fázi je nezadržitelný, je pouze otázkou, kdy k němu dojde a kolik škody bude napácháno, kolik zemí bude rozvráceno, kolik lidí zemře či skončí na útěku. Pokud hrdinný lid Venezuely ubrání svou vlast před krvácející bestií a zasadí jí další ránu, podobně jako tomu učinila Sýrie, tak jen urychlí nezadržitelný úpadek a zachrání životy nespočtu lidí. Podobně jako rudá armáda v bitvě u Kursku, kdy osud Třetí říše byl již zpečetěn, ale vítězství pomohlo výrazně urychlit konec války.“

Závěr projevu Feigla byl narušen kolem jdoucí dvojicí antikomunistů. Antikomunisté na demonstranty křičeli, že se mají stydět a jít do Moskvy. Josef Skála se s nimi pustil do slovní potyčky a argumentoval jim, že ve Venezuele lidé umírají kvůli Američanům. Dvojice posléze odešla, ale jeden z nich se ke kovovým zátarasům, které určovaly místo demonstrace, posléze vrátil a začal si komunisty filmovat. Přes ulici pak postávala ještě jiná dvojice propagující Evropu společně (ESO) Jaromíra Štětiny.

 
Josef Skála, emeritní člen výkonného výboru Světové rady míru, po slovní potyčce upřesnil, jak to myslí s Američany, které před chvíli spojil s mrtvými ve Venezuele. Nepřišli protestovat proti více než 300 milionům Američanům. Američany považuje za pracovité lidi, jsou solidární a má mezi nimi mnoho přátel. Přišli ale protestovat proti politice, která škodí jak Americe, tak celému světu. Zmiňuje americkou revoluci z konce 18. století, kdy se Amerika těšila sympatiím celého světa, který nebyl otočen zády k pokroku.

„Ale podívejte se dnes na průzkumy veřejného mínění napříč světem a shledáte, že prestiž USA je nižší než u zemí označovaných za darebácké státy,“ pokračoval.

Nelíbí se mu, že se někdo pokouší diktovat, kdo bude hlavou Venezuely. Je to stejné, jako kdyby někdo řekl, že naším prezidentem nebude Miloš Zeman, ale ani Jiří Drahoš, který s ním ve volbách alespoň soupeřil. Prezidentem by se stal Kalousek, Němcová nebo někdo, kdo ve volbách získal jen 6 % hlasů. Mrzí ho, když se takové informace zatajují a když si i Česká republika dělá ostudu přitakáváním takové „čudárně“.

Venezuela má velké zásoby ropy. Jak je možné, že tam mají deficit potravin a základních komodit, které jsou nezbytné? To neví ovšem jen člověk, který do politiky spadl z višně. Nedávno zaznělo i v Radě bezpečnosti OSN, že jenom za poslední měsíc bylo Venezuele ukradeno přes 30 miliard dolarů za ropu. Venezuela je za 10 let banánovou republikou, jen místo banánů má ropu. Venezuela kromě ropy musí vše dovážet a je na dovozu závislá, tím snadněji se vytváří chilské scénáře. Svého Pinocheta ale ještě nenašli a zda se, že jej hledají marně.

Doufá, že hulákání „Maduro musí jít!“ skončí stejně jako s Bašárem Asadem a poměr sil mezi těmi, kteří chtějí mír a rozvoj, převáží nad těmi, kteří chtějí hegemonii a dolovat rentu z celého světa. Přeje si, aby si na Madurovi vylámala zuby politika, která vnucuje celému světu chamtivou cizí vůli.

 
Marta Semelová, předsedkyně Krajského výboru KSČM v Praze, připomněla několik historických událostí. V květnu 2018 jsou ve Venezuele mimořádné volby. Vítězem se stává Nicolás Maduro. Následují protesty a nezákonná prohlášení předsedy venezuelského Národního shromáždění, který se prohlásil prozatímním prezidentem země. Jako první ho uznaly USA.

„Na tučnou kořist mají nos vždycky a půdu a loutky pro jejich získání si pečlivě a dlouhodobě připravují. Nejde jim o demokracii a lidská práva. Jde jim o ovládnutí bohatých ropných zdrojů země, o vládní převrat, o skandální vměšování se do vnitřních záležitostí jiného státu, o zpochybňování ústavního pořádku a legitimně zvoleného prezidenta Nicoláse Madury. Svůj americký vzor jestřábů následují další satelity a pozadu není Evropský parlament, který vyzval ke stejnému kroku. Miloš Zeman jej rovnou pozval na návštěvu České republiky,“ nešetří kritikou Semelová.

Přirovnává situaci k samozvolení Drahoše prezidentem. Vláda se skrze Petříčka už poněkolikáté zpronevěřila spravedlnosti, demokracii a suverenitě a uznala Guaidá prozatímním prezidentem Venezuely. Stojí před USA ambasádou, protože Donald Trump zavedl nové sankce vůči Venezuele. Obnovený dekret o sankcích je falešnou hrou a záminkou pro vytváření napětí a odůvodnění agrese s cílem vyvolat změnu režimu a převzít kontrolu nad bohatstvím země. USA, samozvaný světový četník, který si myslí, že je pánem světa, že může beztrestně rozdmýchávat napětí a válečné konflikty, inicializovat státní převraty, lhal, aby na lžích následně mohl bombardovat, střílet a zabíjet nevinné civilisty v různých koutech.

„Ohrožují světoví mír. Ruce pryč od suverénních států, ruce pryč od Venezuely,“ zakončuje demonstraci Semelová.

  Monitoring účastníků shromáždění

 
Novináři

Na demonstraci přišel Vladimír Franta s tiskovou kartou ruského zpravodajského kanálu Sputnik. Jevil se neznalý zdejší aktivistické scény a překvapením pro něj byla i skutečnost, že česká policie natáčí na kamery účastníky shromáždění, což nesl nelibě. Větší pozornost věnoval Josefu Skálovi, na kterého neustále zaměřoval svůj objektiv.

Z dalších alternativních novinářů přišel Jan „Dolens“ z Raptor TV, který ale od Žarka Raptora Jovanoviče dostal zákaz zveřejňovat záznam pod hlavičkou stanice. Chodí na všechny demonstrace bez rozdílu, i na ty, se kterými nesympatizuje.

Dostavil se Karel Růžička, dříve píšící pro Haló noviny, který na okraji shromáždění diskutoval s aktivistkou známou pod jménem Pavlína Perutková, dříve aktivní v Nové antikapitalistické levici, angažující se v oblasti práv zaměstnanců České pošty.

Mezi posledního alternativního novináře můžeme zařadil Pavla Rejfa, který spravuje například webovou stránku conematevedet.cz, což je stránka s informacemi, které se „v hlavních sdělovacích prostředcích nevyskytují“. Zde propaguje vystoupení z NATO a EU, je proti ilegální migraci, nadnárodním korporacím, exekucím a proti zrušení Benešových dekretů. Jako doporučené webové stránky uvádí ty, které jsou veřejně označovány za desinformační, včetně Sputniku.

 

 
Aktivisté

Z významnějších komunistů se shromáždění účastnil Ivan Hrůza, člen předlistopadové kontrarozvědky se zaměřením na ochranu mládeže, dnes místopředseda KV KSČM v Praze, bývalý zastupitel Zastupitelstva hlavního města Praha. Účastník mnoha komunistických shromáždění, o několika z nich jsme již dříve psali.

Přišel se podívat Josef Gottwald, jmenovec Klementa Gottwalda, rovněž komunista, který už před lety hlásal podle serveru iDnes.cz: „Únor 1948 otevřel cestu k lidsky a ekonomicky spravedlivější společnosti.“

Podle našeho zvláštního zpravodaje měl být před americkou ambasádou Vladimír Chaloupka, na fotkách jej však zachyceného nemáme.

Nechyběla Nataša Weberová. Do širšího povědomí veřejnosti vstoupila jako žena, která se zúčastnila delegace komunistů do KLDR. Je členkou Společnosti česko-korejského přátelství Pektusan a na prvomájových oslavách KSČM u Křižíkovy fontány každoročně sedává u stolku Slovanského výboru. V květnu 2018 nesla věnec na vzpomínkové akci Českého svazu bojovníků za svobodu, kam se přesunula z ruského pochodu Nesmrtelný pluk.

Vedle ní stála Jiřina V., celé jméno je nám známé, ale pro její velmi pokročilý věk jej nebudeme zveřejňovat. V komunistické straně je členkou přes 60 let.

Jeden z větších transparentů držel komunista Zdeněk Milata. Do tohoto mladého zastupitele se kdysi pustil Jiří X. Doležal z Reflexu kvůli facebookovému příspěvku, ve kterém údajně naváděl ke střílení ekonomických migrantů na hranicích.

Z dalších dřívějších zastupitelů za KSČM se dostavil například Jan Zeman, či Jaromír Petelík.

Zajímavou osobou je Nikola Čuřík, na veřejnosti vystupující pod falešnou identitou Nikola Čech. Dříve aktivní v Nové antikapitalistické levici, později v přetransformované Levé perspektivě. Od konfliktu na Donbase je členem Společnosti přátel Doněcké lidové a Luganské lidové republiky. V květnu minulého roku se s Wilhelmem Feiglem vypravil na Donbas, kde se mimo jiné setkal se separatisty a ruskými vojáky z Mechanizované brigády Přízrak.

Za Syřany přišel Nizar Trabulsi, o kterém jsme již psali v souvislosti s demonstrací proti válce na Donbase. Konala se před Velvyslanectvím Ukrajiny v listopadu 2018.

Za Komunistický svaz mládeže kromě Wilhelma Feigla dorazil například mladý student Ondřej Kazík. Často vystupuje na demonstracích a přednáškách, na kterých čte své projevy z papíru.

K méně známým aktivistům patří Rudolf Macura, Jan Miklas, Petr Vlček, Petr Lang, Mirko Honc, či úplně neznámý muž vystupující pod jménem Martin Zítek, který však může být na pozadí rusko-ukrajinského konfliktu důležitější, než by se mohlo zdát.

 
Řada komunistů vystupuje na veřejnosti pod falešnými jmény, pro běžného člověka jde jen o obtížně odhalitelnou skutečnost. Falešná jména často přebírá i mainstreamový tisk a prezentuje je jako pravá.