POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Igor Rybakov na Mediálním fóru 2019 (vpravo).

Igor Rybakov na Mediálním fóru 2019 (vpravo).


 

Ruský zpravodajský kanál Sputnik na výročí sametové revoluce přinesl krátký rozhovor s bývalým ředitelem Ruského střediska vědy a kultury v České republice a zároveň diplomatem Andrejem Viktorovičem Končakovem, který do povědomí širší veřejnosti vstoupil jako neprávem obviněný „ricinový agent“. V zavádějícím článku se dočteme, že celou kampaň proti němu rozpoutala česká média, z kontextu zcela vypadla role jeho podřízeného Igora Rybakova, který si, podle tiskové konference premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, celý příběh vymyslel a podstoupil ho až k tajným službám. Opravdu jsou ale zaměstnanci kulturního střediska jen nevinnými obětmi, za které se vydávají? Čtvrtý díl o ruské diplomacii se zaměří na jejich kulturní aktivity.

Za Andreje Viktoroviče Končakova se v Ruském středisku vědy a kultury konalo mnoho kulturních akcí, některé z nich však ke kultuře měly daleko. Jednou z nich byly oslavy 75. výročí Karpatsko-dukelské operace konané ve čtvrtek 3. října 2019. Vojensko-společenskou událost moderoval Zdeněk Zbytek, bývalý vysoký důstojník Československé lidové armády. Na přiloženém zvukovém záznamu si lze vyslechnout, jak v horizontu několika dní podniknou akci proti veliteli Západního vojenského okruhu Mojmíru Zachariášovi. Mojmír Zachariáš v listopadu 1989 čelil tlakům, aby vojska Západního vojenského okruhu vystoupila na obranu režimu, ale on vojska na Prahu odmítl poslat. Dá se tak říct, že v Ruském středisku vědy a kultury za Andreje Končakova probíhaly události plánující či podporující akce proti lidem, kteří se zasloužili o demokratizaci tohoto státu.

 

 

Na sametovou revoluci navázal na ruském Mediálním fóru 2019 i údajný viník celé ricinové aféry Igor Rybakov, tou dobou zaměstnanec české kanceláře Rossotrudničestva v České republice, a tedy přímý podřízený Andreje Viktoroviče Končakova. Zítra to bude přesně na den jeden rok, kdy mluvil o svobodě médií.

„Svoboda se projevuje skrze média. Jednou ze svobod je nezasahovat do svobody médií a soukromého vlastnictví. Novinář by ale měl být neutrální a zprostředkovávat pohledy více lidí, aby lidé nedostávali zkreslené informace,“ citovali jsme jej tehdy ve stručnosti. Celý jeho projev (v ruštině) si můžete poslechnout níže.

 

 

Propojení žurnalistiky s vládnoucím politickým režimem v Ruské federaci není nic zvláštního. Tamější žurnalisté slouží režimu, na ty ostatní je pohlíženo jako na bezpečnostní hrozbu. Igor Rybakov ale vyjádřil na svobodu médií poměrně odlišný názor než jeho kolegové z panelu.

Mediálnímu fóru tehdy bylo přítomno mnoho diplomatů a administrativně technických pracovníků Velvyslanectví Ruské federace v České republice, mimo již v minulých dílech zmíněného Michaela Labzina a Evgena Holikova tam v posledních řadách seděl ještě Sergej Čerkalin, jehož diplomatická mise byla letos v září 2020 i v důsledku koronavirové pandemie ukončena. Při cestách do Moskvy musel opakovaně postupovat testy na Covid-19 a jeho zpravodajské aktivity se stávaly až příliš viditelné. Diplomat, kterého bylo možné potkávat v ulici Na Zátorce, tak zcela zmizel ze scény.

 
Sergej Čerkalin na Mediálním fóru 2019.
 

Po ricinové aféře se ředitelem Ruského střediska vědy a kultury stal Alexandr Pavlovič Tkačev, dlouholetý šéfredaktor mezinárodní zpravodajské agentury RIA Novosti (celým názvem Ruská informační agentura Novosti) a poté i vedoucí jejího hlavního vydání.

RIA Novosti spadá pod tiskovou agenturu Rusko dnes (Россия сегодня, neplést s RT), která vznikla výnosem prezidenta Vladimíra Putina na přelomu let 2013 a 2014 sloučením Hlasu Ruska a RIA Novosti. Hlas Ruska nahradila agentura Sputnik. RIA Novosti i Sputnik se uvádí jako dceřinné společnosti Ruska dnes.

Alexandr Pavlovič Tkačev vystudoval Fakultu mezinárodní žurnalistiky na MGIMO, což je kontroverzní diplomatická škola při Ministerstvu zahraničních věcí Ruské federace, o které Stanislav Čerjňavskij, ředitel centra postsovětských studií MGIMO, pro týdeník Ekonom uvedl:

„V době, kdy jsem končil školu, polovina absolventů dostala umístěnku na ministerstvo zahraničí, třetina šla do KGB a 20 procent do vojenské rozvědky. To byly stabilní kvóty, to dnes není žádné tajemství.“

>>Hlídací pes: Absolventů moskevské školy MGIMO mezi českými velvyslanci přibylo, Polsko se jich zbavilo

K RIA Novosti se váže událost z minulého roku, která nesla známky zpravodajské aktivity.

V sobotu 25. května 2019 se konal Den otevřených dveří vojenského letiště Čáslav. Na místo dorazily dvě osoby vydávající se za novináře zpravodajské agentury RIA Novosti s oficiálním úkolem natočit reportáž o sovětském letounu MiG-15. Ačkoliv nebyly předem ohlášené jako jiní novináři, dostaly od tiskové mluvčí povolení vstoupit do veřejnosti nepřístupných míst a udělat rozhovor s místním údržbářem. Po skončení reportáže neveřejná místa neopustily, ale vydaly se k bojovým letounům, která jsou v současnosti nasazována v zahraničních misích. Při prohlížení a fotodokumentování kokpitů pokládaly vojákům otázky, jaké firmy zajišťují pro letouny náhradní díly, či jak byly letouny přestavěny od původní „tovární verze“.

Poté se vydaly ke slovenským vojákům, kteří na Den otevřených dveří dorazili s MiG-29, a ti novinářům vstup do letadla nejenomže neumožnili, ale odmítli jim poskytnout i rozhovor, natáčet vnitřní prostory letadla z venku a nesměla se ani na žádném záznamu objevit přítomná posádka. Po celou dobu jeden z vojáků oba novináře doprovázel a kontroloval, co na kameru natáčí. Odůvodnili to slovy, že mají ruským novinářům zakázáno poskytovat informace a podivovali se nad tím, že pro ruskou státní agenturu pracují občané České republiky.

O několik minut později k novinářům přijelo vozidlo vojenské policie a byli vyzváni, aby opustili neveřejný prostor a vrátili se do míst vyhrazených pro veřejnost.

Jeden z dvojice novinářů se s novým ředitelem Ruského střediska vědy a kultury zná osobně.

 

Rakety Kub na letišti v Čáslavi.

Rakety Kub na letišti v Čáslavi.


 

Asi nepřekvapí, že Alexandr Pavlovič Tkačev má stejně jako jeho předchůdce Andrej Končakov diplomatické krytí a pracuje na místní ambasádě jako velvyslanecký rada pro politické záležitosti.

V současnosti Rossotrudničestvo vede Jevgenij Primakov z Moskvy. V Moskvě se rozhoduje o tom, kdo bude v jednotlivých zemích pracovat v místních pobočkách. Jevgenij Primakov do vedoucí role nastoupil teprve nedávno v červnu 2020 a v Ruské federaci je znám spíše jako poslanec Státní dumy a televizní žurnalista.

Pochází z velmi významné ruské rodiny. Je vnukem ruského politika Jevgenije Primakova, který se stal v letech 1998-99 premiérem Ruské federace, a poté byl ředitelem Služby vnější rozvědky (SVR), zpravodajské služby zaměřené na zahraniční záležitosti. S tajnými službami přišel ale do kontaktu již mnohem dříve, a to když pracoval jako dopisovatel pro sovětský deník Pravda a sovětský státní rozhlas, které mu posloužily jako krycí legenda při plnění úkolů pro KGB.

S rodinou jsou úzce spjaty i temné dějiny Sovětského svazu. Pradědeček Jevgenije Primakova zmizel během Stalinovy čistky v gulagu, tehdy se rodina ještě jmenovala Finkelsteinova. Otázka spíše pro historiky je, nakolik byl rodině příbuzný i Vitalij Markovič Primakov, bývalý velitel Charkovského vojenského okruhu, který byl jedním z popravených v procesu s Tuchačevským.

Jevgenij Primakov z Rossotrudničestva byl vychováván dědečkem, neboť mu otec zemřel, když mu bylo pouhých 5 let. Dědeček si ke konci života přál vylepšit vztahy se Západem a změnit i současnou politiku vůči Ukrajině. Bude-li v naplnění jeho snu i s ohledem na krev prolitou dávnými předky během čistek pokračovat jeho vnuk, ukáže až čas.

Ale vraťme se ještě na okamžik zpět do České republiky. Kulturní akce se nekonají jen na půdě Ruského střediska vědy a kultury, ale přesahují mnohem dál. V minulém díle jsme letmo zmínili soutěž Stříbrný lukostřelec, která si klade za cíl rozvíjet česko-ruské vztahy. V odborné radě na pozici marketingového ředitele pracuje Olga Buzanová z informačního portálu 420on.cz. Čeští aktivisté z prokremelsky orientované scény Olgu Buzanovou znají.

V minulosti jsme o jejích aktivitách psali, byť jsme ji jmenovitě přímo neuvedli. Například přes portál 420on.cz prodávala lístky na koncert Olega Gazmanova v pražském Karlíně, ruského státního umělce, který podporuje anexi Krymu a doprovázel prezidenta Vladimíra Putina na jeho cestě do Sevastopolu.

>>Oleg Gazmanov: Opěvuje okupaci Krymu, vystoupil v pražském Karlíně

Ruské velvyslanectví v České republice s ní jako s jednou z mála novinářek komunikuje a má tak možnost účastnit se akcí přímo na půdě ambasády. Čeští novináři, kteří se někdy snažili získat nějaké vyjádření ruské ambasády, vědí, že ambasáda s novináři nekomunikuje a nelze tak získat pro vyváženost článků žádné jejich oficiální stanovisko.

 

С Днём Победы! Ждём начала официального приема в посольстве России.

Zveřejnil(a) Olga Buzanova dne Úterý 9. května 2017













Volba lidskosti