Demonstrace jsou potřeba, ale s mrtvou opozicí ztrácejí na síle a účinnosti. Stoprocentně souhlasím s demonstrací dopravců. Tato vláda zahájila boj proti svým vlastním občanům, a tak demonstrace jsou velmi zdárnou možností poukázat na celkové dění a náladu ve společnosti. S reformami nesouhlasí absolutní většina obyvatelstva, a přesto jsou reformní balíčky vlády přijímány navzdory občanskému odporu.
U nás v České republice musíme mít pokaždé nějakou zvláštnost. Odbory, které se z obecného hlediska chovají vypočítavě se nyní staví za práva občanů. Není tomu až tak moc dávno, kdy i tyto odbory odmítaly pomoc zdravotně postiženým a nechtěly na svých akcích zastávat také práva lidí s handicapem. Nyní se vše děje přesně naopak. Odborářské hnutí se velmi rádo bere i za práva lidí se zdravotním postižením. Já se ptám sám sebe, jak to, že se vše tak rychle obrátilo?
Odbory ucítily mrtvolný zápach sociálních demokratů, pochopily, že tato strana není tím akčním pilířem schopným vést demonstrace. Ti radši budou sedět v pozadí, jejich poslanci si přijdou také zademonstrovat, předseda partaje prohlásí, že podporuje demonstraci a to je tak všechno. Na náměstích a ulicích nebudou vlát standarty socanů. Zde se budou ve větru ukazovat standarty odborových hnutí. Ona umrlost sociálních demokratů je také v této věci trošku uměle samotnou ČSSD přikreslována.
Pondělí třináctého může tak být pro mnohé dnem potíží a problémů. I přesto všechno říkám, že s tímto projevem občanské neposlušnosti plně souhlasím. Sedmdesátiletý strojvůdce, nebo sedmesátiletí průvodčí ve vlacích jsou nemístnou komedií na pravicové představy společné budoucnosti. Demonstrace měla být oznámena dříve, už například kvůli zdravotně postiženým občanům, kteří si nemohou tak narychlo přesmlouvat své asistenty. V tomto odbory spáchaly trošku takovou tu větší botu.
Občané jsou v pohodě a neumí odhadnout následky „reforem“
Obyvatelé si neuvědomují co všechno se stane následkem Nečasových reforem. Jsou zticha, nezajímá je to, dokonce ani předešlá demonstrace nezaznamenala moc velký společenský zájem. Ve společnosti, která je apatická je někdy dobré ukázat šokovou terapií vážnost celého stavu věci. Obávám se ale, že česká společnost opět nic nepochopí a spíše budou proti demonstraci. Naštvanost občanů nebude na politiky, kteří vše zavinili. Naštvanost bude na odbory a odborářské skupiny dopravců.
Na jednu stranu se nesmíme lidem divit, že jsou naštvaní z toho, že se nedostanou na svá pracoviště a do škol. Na druhou stranu je třeba zvážit ty vyšší cíle celého demonstrování. Cílem je hnout Nečasem a jeho lidmi směrem k omezení asociální politiky, která občanům neslouží. Jakékoli představy o vyvolaném konci vlády nebo o odchodech poslanců jsou pouze nereálnými sny. Občanská naštvanost nedosáhla ani svého základního bodu, a proto je možné, že se bude na demonstrování láteřit, místo toho, abychom byli rádi, že se něco proti vládě dělá.
Jak zareaguji velká média? Stejně jako vždy? Proti zájmům většiny občanů?
Veřejnoprávní a soukromá média budou k chystané demonstraci hledat názory občanů a vyberou nakonec ty, které z nějakého demonstrování nejsou nadšené. Další demonstrace jsou a budou pak už jen pouhými vlaštovkami. Dokud nezmizí stínová hra mezi odbory a opozicí, tak nedojde k žádné větší změně. Nesouhlas lidí vyvolávaný odbory dává dalším nezúčastněným obyvatelům státu signál, který bude zatím vysílaný někam ven do otevřeného vesmíru názorů.
Spoluobčané by měli přestat být egoisty myslícími pouze na sebe. V tomto boji jde především o společný zájem nás všech. Levicoví politici se bojí použít správná slova, která by vyburcovala občany do ulic. Ta obrovská odvaha během předvolebních období je nyní v tahu jako zimní sněhy. Nyní opozice se jen tak válí a čeká co z toho všeho bude. Právě z takového chování dochází k utišování hlasu demonstrací. Jistí páni v kravatách a dámy v oblečcích drahých značek se stydí klesnout na úroveň demonstrantů a odborů. Stydí se zahájit burcování lidí, protože sami těží z nastalé situace.
Řešením není podpora ČSSD nebo odborářských předáků, ale práv občanů
Odbory sílí a stávají se čím dál mocnějšími. Kéž by takto sílili občané a byli by schopni vyhodit Nečase se svou vládu ven ze Strakovy akademie. Co ale bude potom? Nastoupí proradní zástupci neschopných oranžových růží? Odbory se možná pokusí o hrátky na politickou stranu a někteří z odborářů uvíznou v síti vysoké politiky. Nevím jestli tento stav zrovna tím pravým ořechovým. Odbory nejsou čistými anděli z nebe spadlými. Jsou stejně proradní jako politické strany a jdou si tam, kde mají větší zisk a moc.
Cesta ven z tohoto marasmu není jednoduchá.
Pochopí konečně občané, že toto neni politická hra, ale skutečný boj za práva nás všech?
Žijeme ve zvláštní situaci, ve které odboráři suplují politiky a politici levicových gigantů si hrají na neviditelné duchy. Toto musí po několika demonstracích a svržení vlády přestat. Poté musí začít skutečná vláda občanů s přímou demokracií. Bude poté i k tomuto nějaký společenský a odborářsko-politický konsenzus?
