POSLEDNÍ ČLÁNKY



 
Na Letné se uskutečnila největší demonstrace od roku 1989.
 

Na Letné se uskutečnila jedna z největších demonstrací od roku 1989. Nedělní shromáždění Milionu chvilek pro demokracii přilákalo do Prahy dle policejních odhadů přes 200 tisíc lidí, dle mobilního operátora T-Mobile až 283 tisíc. Spolu s Mikulášem Minářem a Benjaminem Rollem, hlavními představiteli nezávislé platformy, promluvily na pódiu i známé osobnosti jako Elva Frouz, Filip Rajmont a Jiří Padevět. O hudební program se postaral například Tomáš Klus, Vladimír Mišík, Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř.

Hodinu a půl před zahájením protestu proti premiéru Andreji Babišovi a na obranu české justice už nebylo možné zabrat místa v prvních řadách přímo před pódiem. Na Letné v tu chvíli už postávalo tolik lidí, kolik jich nebývá ani na „běžných“ pražských demonstracích. První řady obsadili aktivisté Rebelů, kteří jsou známí svým pronásledováním Andreje Babiše, ať jde, kam jde. Na místě už byly i aktivistky pražského Majdanu v kloboucích s čapím hnízdem. Nad demonstranty vlály české a evropské vlajky. Rozdávaly se odznáčky Milionu chvilek pro demokracii a na místě už byli připraveni i tlumočníci do znakové řeči. Na velkoplošných obrazovkách se promítaly fotografie demonstrantů z různých koutů světa. Jak lidí přibývalo, v 16:18 jsme zaznamenali výpadek mobilního připojení k internetu u sítě Vodafone. Obnovil se až po třech hodinách.

 
Čápí hnízdo
 

Ve chvíli zahájení lidé skandovali „Bureši, končíme!“ či „Demisi!“ a „Máme toho dost!“.

Benjamin Roll, místopředseda spolku Milionu chvilek pro demokracii, věřil, že plná Letná se už nebude muset opakovat. Již dva měsíce demonstrují na podporu nezávislosti justice a proti špatné vládě. Díky nim o problémech českého premiéra ví snad už opravdu každý. Stále více lidem záleží na demokracii a jsou ochotni pro ni něco udělat. Pomalu se uskutečňuje proměna naší společnosti. Přesto nesmíme usnout na vavřínech, čeká nás ještě běh na dlouhou trať. Premiér i prezident vytvářejí prostředí, ve kterém dominuje arogance moci, ignorace potřebných, ničení přírody. Vytváří prostředí, ve kterém bují populismus, vítězí hulvátství, strach a lži. Ačkoliv se hlásí k odkazu roku 1989, dnešní situace je jiná. Chtějí varovat před tím, kam se naše země pod Babišem a Zemanem ubírá, aby nedošlo k ochočení justice, médií a uzurpaci moci několika oligarchy a aby nám demokracie nebyla nepozorovaně ukradena.

Římskokatolický jáhen ze Sudet Robert Elva Frouz vyzval každého přítomného, aby věnoval chvilku pozornosti sám sobě. Každý sám pro sebe si může pojmenovat, proč sem přišel. Může si připomenout, co chce, po čem touží a také co odmítá a s čím nesouhlasí. Jsme tu každý sám za sebe a také spolu. Naše vůle a přání tvoří synergii. Nechal všechny, aby v malé chvíli ticha si tuto energii prožili.

 
Mikuláš Minář s Benjaminem Rollem
 

Mikuláš Minář, předseda spolku Milion chvilek pro demokracii, shrnul, co se za poslední dva měsíce odehrálo. Dne 17. dubna policie navrhla obžalovat Andreje Babiše. Ten prohlásil, že je to komplot. A den poté vyměnil ministra spravedlnosti, přičemž novou ministryní se stala Marie Benešová, která má jasnou vazbu jak na prezidenta, tak premiéra.

Na konci dubna vyšli do ulic. Od té doby týden co týden demonstrovalo stále více lidí, a to nejenom v Praze, ale po celé republice. Dnes se jim podařilo zaplnit Letnou, podle výškových fotografií přišlo na 250 tisíc osob a další stále přicházejí.

Když přišel audit z Evropské komise, nová ministryně se postavila za premiéra a řekla, že mu věří, že je v tom nevinně.

Vrcholem však je předevčírem představená novela o státním zastupitelství. Místo aby byla rychle přijata poslanecká novela, která by vládě sebrala možnost kdykoliv odvolávat nejvyššího státního zástupce, předložila Marie Benešová vlastní zákon, který má velké nedostatky. Například začne platit až v roce 2022, takže se nebude týkat vlády Andreje Babiše. Marie Benešová navrhla, že právě ona bude vybírat tři z pěti členů komise pro výběr vrchních státních zástupců. Kdo je nakonec schválí? Zase ministr spravedlnosti a to je parodie na výběrové řízení. A to je důvod, proč požadují její demisi.

Nejde ale jen o justici, země má mnoho jiných problémů, které vláda neřeší a neřeší je proto, že jedinou starostí premiéra je vymotat se ze svých vlastních osobních problémů. Je nepřijatelné, aby našim premiérem byla trestně stíhaná osoba, bývalý agent StB, oligarcha vlastnící média, který inkasuje stamilionové dotace hrazených i z kapes českých daňových poplatníků. A proto požadují i jeho demisi.

Podporu si zaslouží opoziční strany, které chtějí vyslovit nedůvěru vládě Andreje Babiše. Snad tyto strany udělají vše proto, aby ubránily nezávislost justice, veřejnoprávní média i další demokratické instituce. Snad strany udělají vše proto, aby nabídly voličům důvěryhodnou politickou alternativu a porazily Andreje Babiše ve volbách.

 
Tomáš Klus
 

Zpěvák Tomáš Klus za střed pozornosti pokládá Voldemortův střet zájmů. Pokud budou všichni pozorní jako nyní, už nikdy se nemusíme do podobné situace dostat.

„Pakliže vytrváme s vědomím, že každý jeden z nás je důležitou součástí nedílného pilíře demokratické společnosti, tedy občan s občankou, popřípadě mladými občánčaty, a budeme-li ochotni popasovat se s pluralitou názorů a sledu myšlení, které demokracii dělají, bude-li naší hlavní motivací dialog ve všech rovinách mezilidských vztahů, máme možnost zvítězit nad největším ze všech nepřátel – nad pocitem odtržení, vyčleněnosti a zbytečnosti.“

Poděkování si zasluhují ti, kteří nejsou k politice lhostejní. I vzduch, který dýcháme, je výsledkem politiky. Věří, že politici pod dohledem občanů budou jednat mnohem zodpovědněji.

Na pódiu byly dále přečteny tři vzkazy. První byl napsaný pomocným biskupem pražským Václavem Malým, který v demonstracích spatřuje touhu pokojným způsobem přispět k očištění veřejného prostoru od lží a polopravd. Ve druhém vzkaze signatářka Charty 77 Dana Němcová naznačila, že politici jsou vázaní nám a ne my jim a nelze mlčet ke lžím a manipulacím. Poslední vzkaz přišel od slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která rozumí protestům na Václavském náměstí, neboť rozumí i náměstí v Bratislavě. Obě spojuje pokojný tón.

Expert na vzdělávání a desinformace Bohumil Kartous nastínil, že Andrej Babiš není jediným zosobněním všeho špatného v české politice, neboť tu je ještě prezident Miloš Zeman se svou podporou zájmů Ruska a Číny. Nepodkopává jen bezpečnost této země a jejích spojenců, když se klaní k autoritářským a totalitním režimům, ale hájí tam i zájmy skupiny PPF Petra Kellnera. Pokud se české elity vzhlíží v režimech, které vězní, mučí a vraždí novináře a opoziční politiky a vlastní občany zavírají do koncentračních táborů, je naší povinností jim v tom zabránit. Jejich cesty nás vedou k predátorskému kapitalismu Ruska, kde čtvrtina obyvatel země je zasažena exekucemi.

Filip Rajmont přečetl prohlášení herců Národního divadla. Umělecké elity děsí návrat normalizační mentality, kde lež se stává normou, nenávist nástrojem a ohnutá páteř ctností. Přejí si takové politiky, kteří nás budou vést čestně a spravedlivě a budou usilovat o blaho, moudrost a pokoj v naší společnosti. Pod prohlášení se podepsal například David Prachař, David Matásek, Vladimír Javorský, Ondřej Pavelka, Igor Orozovič, Pavla Beretová nebo Saša Rašilov.

Do paměti se nezapomenutelně vrylo umělecké vystoupení slammerů Tukana a Anatola Svahilce, jejichž vystoupení se nedá popsat, musí se vidět.

 
Svahilec - YouTube
 

Sedlák od Milešovky Daniel Pitek upozornil na nedávný „rádoby ekologický projev“ Andreje Babiše. Chtěl nás přesvědčit, že ho ekologie zajímá, ale opak je pravdou. Premiér zablokoval společně s Maďarskem a Polskem nový závazek zemí EU k boji s klimatickou změnou.

Dlouhé roky je vlastníkem skupiny Agrofert, hlavním protagonistou průmyslového intenzivního a velkoplošného zemědělství, které navazuje na socialistická JZD a je příčinou degradace zemědělských půd na velkém území republiky, vodní a větrné eroze, způsobuje velký pokles biodiverzity a může za rychlý odtok vody ze zemědělských ploch a následné sucho.

Andrej Babiš pohrdá drobnými a středně velkými firmami, českými sedláky z rodinných farem, kteří udržují pestrou českou krajinu. Pro něj je premiér symbolem ohrožení demokracie v naší zemi, postupného oklešťování práv a svobod občanů a především symbolem ničení českého venkova, krajiny a půdy.

 
Daniel Pitek a Jan Piňos
 

Ekolog Jan Piňos o ekologii mluví proto, že na mrtvé planetě není prostor pro demokracii. Andrej Babiš s Milošem Zemanem nevládnou, ale ovládají, dopouští se násilné manipulace s veškerým životem. V ekologii patříme na chvost Evropy. Polovina zemědělské půdy ohrožuje eroze, máme nejnemocnější lesy v Evropě, naše smrky umírají největší kalamitou. Jsme rekordmani ve vypouštění plynů na osobu a máme jedno z nejnečistějších ovzduší v Evropě. Vláda neřeší sucho a klima, ani energetiku a v pátek Andrej Babiš zmařil plán na ochranu klimatu. Parlament sebral lidem možnost bránit se úřední cestou proti tomuto ničení.

Ekologická řešení jsou známá, ale Babišova vláda je ignoruje. Velmistrem vládních mystifikací je Richard Brabec, bývalý ředitel Babišovy chemické továrny. Přes pět let je ministrem životního prostředí. Seznam jeho selhání je velmi dlouhý, ale díky manipulacím má obraz přesto růžový.

Závěrem nastínil, jak by si představoval ideální prostředí. V přírodě se vytváří sítě, kde se všechny části vzájemně propojují ve prospěch celku, ukázkou může být les. Lesní internet je důmyslnější než lidský, pracuje totiž vždy ve prospěch celku.

Předseda Asociace soukromých zemědělců Miroslav Šebek přečetl prohlášení sedláků, které nedávno přijali na valné hromadě. Střet zájmů předsedy vlády považují za nepřijatelný a připojují se k výzvě Milionu chvilek za demokracii za jeho odstoupení. Jménem svých 7,5 tisíc členů v celkem 50-ti organizacích po celé republice vyzývají Ministerstvo zemědělství a další příslušné státní organizace, aby přestaly podporovat stávající model zemědělské velkovýroby, který historicky vychází z násilně kolektivizovaného venkova a vytváří podmínky pro nepřirozeně velké agrární holdingy v desítkách tisíc hektarů. Tento model poškozuje přírodní zdroje, venkov, krajinu a zvyšuje riziko zneužití prostředků daňových poplatníků. Vláda zároveň svým přístupem poškozuje pozici České republiky při vyjednávání podmínek společné zemědělské politiky EU po roce 2021 a ohrožuje budoucnost desítek tisíc zemědělců v České republice. Pokud se to nezmění, na podzim přijedou na traktorech. „Svobodný selský stát bude na venkově hrát proti bolševikům!“

 
Vladimír Mišík
 

Poté zazpíval Vladimír Mišík.

Umělecký vedoucí dejvického divadla Martin Myšička přečetl text Petra Pitharta. Jeho krátká úvaha na téma demokracie versus populismus zmiňuje demokracii umožňující svobodné volby. Může v nich vyhrát kdokoliv, třeba i demagog, oligarcha, populista nebo i diktátor. Ne každá demokracie ale umožňuje, aby pak příště vyhrál někdo jiný. Vítěz někdy ovlivní justici a média, nahromadí bohatství a nikdo už ho z mocenských pozic nedostane. Nemusí se hned zmiňovat třicátá léta minulého století v Německu, stačí se podívat do sousedního Maďarska. Jde jim o demokracii, která se před vítězi dokáže ubránit, o demokracii liberální, bojující. Chrání nejen vítěze voleb, ale i poražené ve volbách, aby příště mohli vyhrát oni, dnes poražení. To dokáže zaručit jen právní stát. Vláda práva znamená, že právo je výše než kdokoliv jiný. Jde o rozdělení tří mocí ve státě, moci zákonodárné, vládní i soudní. Jedna hlídá druhou, aby se moc nesoustředila na jedno místo. Hlavně střeží nezávislost justice a svobodu slova, kde to všechno začíná. Demokracie pro poražené je mnohem cennější než demokracie pro vítěze.

Historik a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět varoval před populismem, někdy zabaleným do národních barev, někdy do zlatavého pozlátka, snažícím se rozleptat demokratickou společnost. Připomněl populismus z roku 1969, kdy československým komunistům došlo, že je výhodnější uzavřít s obyvateli společenskou smlouvu, než je vraždit. Občané koupení relativním dostatkem jsou ochotni nechat vládnoucí menšinu zničit ekonomiku, přírodu, soudnictví, media a nakonec i společenské vztahy.

Podobná situace se opakuje i dnes a dá se na ní ukázat rozdíl mezi demokratickou a populistickou správou státu. Demokracie od nás vyžaduje odpovědnost, vůli k rozhodování, respekt k jinému, ke slabšímu, vyžaduje od nás myšlení. Populismus od nás vyžaduje mlčení. Vyžaduje, aby ti, kdož se rozhodnou populistického vůdce následovat, odložili svoje názory a touhy a přijali ty jeho. Populisté se často stylizují do role otců vlasti, bez kterých by nic nefungovalo, stylizují se do role opatrovníků, kteří nemají na starost nic jiného než blaho všech. Dokonce i blaho těch, kteří o to nestojí.

Demokracie je méně pohodlná než populismus, nutí občany přemýšlet, přít se o politické směřování. Populismus nabídne konejšivou a chápavou náruč, posadí vás do měkkého křesla a otevře vám na správné stránce ten správný stranický tisk. Populismus vás nikdy nebude strašit budoucností, i kdyby na planetě rostl poslední strom.

Justin Tong, účastník protestů z Hong Kongu, zaslal do Prahy pozdrav, který přednesla Eva Lee. Popisoval v něm, jak byl ještě před 20-ti lety Hong Kong známý jako město protestů. V nedávných letech ale vláda přestala být ochotna naslouchat a lidé už nevěřili, že protesty mohou vést ke změnám. Všiml si, jak je společnost rozdělená, přestali si vážit lidí s opačnými názory. Začali je nenávidět. V červnu 2019 lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti extradičnímu zákonu a proti vládě. Na třetím protestu už jich byl milion. Vláda ale názor nezměnila, vyslala policii, aby brutálně rozehnala protestující i novináře. Jeden z demonstrantů dokonce obětoval svůj život. Minulý týden už vyšly do ulic 2 miliony lidí. Shromáždění se stalo největší v dějinách Hong Kongu. Vlada zákon pozastavila, ale nezrušila. Protesty proto pokračují.

Protestovalo se v dalších 20-ti městech po celém světě a Anna Pchálková přečetla jejich společné prohlášení, dle kterého politika není sprosté slovo a občané se nebojí sebevědomě se ozvat a zapojit se do ní. Odpovědí nebývá mlčení, ale aktivní dialog a vzájemné naslouchání, které osloví společnost jako celek. Politika začíná u občanů.

Benjamin Roll osvětlil, zda Milion chvilek pro demokracii bude politickou stranou. Ale nebude, chtějí zůstat nadstranickou občanskou iniciativou, která chce spojovat všechny, kterým záleží na demokracii. V nadstranickosti je síla těchto protestů. Pokud by se spolek stal politickou stranou, ztratil by schopnost spojit různorodé lidi za tím podstatným. Jejich cílem je propojovaní občanské společnosti, formulace témat a poskytnutí možnosti se sejít, když je to potřeba.

Aktivní občanská společnost může transformovat politickou scénu. Každý z nás nese zodpovědnost za společnost a může si najít menší či větší chvilku pro demokracii, každý může informovat o politice a problémech, které se v politice i jinde dějí.

Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř zahráli a zazpívali dvě písničky, mezi kterými měl Zdeněk Svěrák krátký projev. Myslel si už, že naše obyvatelstvo už ztratilo čuch, spisovně čich. Protože jinak by muselo cítit, že je něco shnilého ve státě českém. Ale když vidí tento tábor lidu, ví, že zápach také cítí. Pro koho je tento tábor lidu dobrý? Hlavně pro nás. I když jde o protestní shromáždění, cítí to jako oslavu. Čerpá energii z toho, kolik lidí se nenechalo opít rohlíkem, natož koblihou. Pokojný hněv není marný. Varoval ale před národním rysem, který se historicky u nás opakuje, a to, že se dokážeme pochlapit jen na chvíli. Měli bychom se snažit být takoví po delší dobu.

Po jejich hudebním vystoupení na pódium přišlo hned několik osobností najednou – paralympionik Jan Povýšil, výtvarník Krištof Kintera, herečka Simona Babčáková, herec a zpěvák Ondřej Havelka, herečka Sandra Pogodová, zpěvačka Bára Basiková, zpěvák Radek Banga, umělkyně a zakladatelka hospice Cesta domů Martina Špinková a youtuber Karel Kovář „Kovy“.

Podle paralympionika Jana Povýšila Ústava České republiky říká, že lid je veškerým zdrojem státní moci. Před sebou vidí lid více jak 20 okresních měst, který sem přišel, přestože ti, kteří by měli zastupovat jeho zájmy, se mu vzdálili natolik, že jeho vůli neslyší. Dostal šanci mluvit za ty, kteří potřebují, aby jim stát pomáhal z nejrůznějších důvodů. Ví o dalších celých 20-ti okresních městech, jejichž lid přijít nemohl, protože zrovna teď, stejně jako v kteroukoliv jinou dobu, pečuje o své handicapované blízké. Pečující a jejich blízcí přijít většinou nemůžou a dokud bude stát k jejich potřebám hluchý a netečný, přijít moct nebudou. Dokud stát nebude sociální a férový, nikoliv jako ten současný populistický a uplácející snadno získatelné příznivce, nemohou přijít, protože vykonávají to, co stát jejich blízkým slibuje a zaručuje. Přál by si stát, který by měl řádného správce a hospodáře, stát, který bude pomáhat, když to bude potřeba, a nebude klást zbytečné překážky. Přál by si stát sociální bez populismu a fungující a nerozdělenou Českou republiku. „Pravda a láska jednoho dne fakt zvítězí,“ uvedl nakonec.

Krištof Kintera by si přál, aby nám konečně přestali vládnout bezcitní psychopati. A to nejen v Evropě, ale na celém světě. Aby v čele našeho státu stáli lidé, za které se nemusíme stydět, ale které můžeme spíše obdivovat. Chce, aby ve vedení státu stáli filantropové, ekologové a humanisté. Bohužel má pocit, že se v této zemi již nějakou dobu dotýkáme dna, ale doufá, že to brzo skončí a začneme zažívat nové období. Proto se tu scházíme a scházet budeme, dokud se to nepodaří.

Herec Ondřej Havelka se politiky příliš neúčastní, ale nedávno zaznamenal rozhlasovou diskusi s mluvčím prezidenta Ovčáčkem. Ten několikrát vzkázal Minářovi, že ulici se neustupuje. A protože je Ondřeji Havelkovi už „lehce nad 30 let“, ví, že před 30-ti lety pobýval na Letné na demonstracích i Miloš Zeman a byl členem ulice. Je zajímavé, jak si takto po pár letech změnil názor. Chtěl by vzkázat k Hradu, že my už nebudeme ustupovat konjunkturálním populistům.

Sandra Pogodová by si přála žít ve státě, kde se právoplatně zvolení zástupci řídí zákony a neobcházejí je. Přeje nám, abychom 30 let po sametové revoluci neměli za hlavního představitele bývalého StBáka, protože to svědčí o velmi krátké paměti národa. Přeje si, aby hlavou státu byl člověk, který chápe, že jeho postavení je především posláním probouzet v národu sklon k pravdě, k slušnosti a hlavně k důstojnosti. A přeje si, aby občanům této země bylo nasloucháno.

Bára Basiková by si přála, aby prezident této země, i když ho polovina národa nevolila, a jehož arogance nezná mezí, si uvědomil, že když tisíce lidí v jeho státě demonstrují, měl by je vyslechnout a ne se jim vysmívat a urážet je. Měl by se zajímat o to, proč jsou nespokojeni. Přála by si, aby premiér, který vůbec netuší, co znamenají slova jako pravda, čest, svědomí, a který námi pohrdá jako s póvlem, odešel z prohraného boje a vrátil se na Slovensko. Přála by si, aby lidé za slušnost demonstrovat nemuseli, aby jí mohli žít.

Zpěvák Radek Banga si dnes přečetl, že prý jsme jen hrstka. Ale toto není hrstka. Má jen jedno jediné přání – aby na deset minut udělali všichni takoví bordel směrem k Hradu, aby je ten „kazisvět“ pořádně slyšel.

Martina Špinková si přeje, abychom se nebáli, když je třeba něco udělat a udělali to. Abychom pak na konci života nelitovali, že jsme to nechali být, že jsme se nezastali těch, kterým bylo hůř, že jsme mlčeli. Přeje nám, abychom si nemysleli, že jsme moc malí, a že není možné svět proměnit alespoň trochu k lepšímu.

 
Youtuber Karel Kovář "Kovy"
 

Karel Kovář „Kovy“ citoval Palachovu větu: „Člověk by měl bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.“ Požádal ostatní, aby chytli za ruku člověka vedle sebe, i když ho třeba neznají. Dnešní demonstrace je důkazem toho, že společnost nespí a je vzhůru. A má jedno jediné přání – aby občanská společnost už nikdy neusnula.

Simona Babčáková jako každý, kdo zná Hvězdné války, ví, že síla je jen jedna. Jediné, co rozhoduje, je, kam zaměří svojí pozornost. Chtěla by centralizovat přání, která zde probíhají. Dnes v noci je shodou okolností svatojánská noc, čas, kdy se stírají hranice mezi realitou a magií, otevírají se poklady a plní se přání. Měla sen, jak zde stojí a říká, co teď říká. Je emocionální a nevadí jí emoce sdílet s ostatními. Chtěla by využít to velké množství energie, to morfické pole, které vzniklo tím, že tolik duší přišlo na jedno místo. Vyzvala ostatní, aby se na jednu minutu obrátili do svého srdce. Věří, že lidé se tu sešli, protože v srdci touží po něčem jiném.

Pozdrav od kapitána české hokejové reprezentace Jakuba Voráčka z technických důvodů nebyl puštěn, ale objeví se na sociálních sítích.

 
Jakub Voráček
 

Trio Víti Troníčka složilo píseň, která se stala soundtrackem demonstrací a z níž pochází i sousloví Naděje zlátne, a ta také na Letné zazněla.

Mikuláš Minář v závěrečném poselství vzpomněl na to, co dělal 18. dubna. Vzal si na záda batoh, zavřel dveře od bytu a vyrazil na vlak, aby strávil Velikonoce s rodinou. Náhle mu však přišla SMSKa, že rezignoval ministr spravedlnosti. Došel na nádraží a přišla mu další SMSka se jménem nové ministryně. Chvilku váhal a pak se vrátil domů. Netušil, že ho čekají nejtěžší dva měsíce jeho života. Ale důležitější je, co všechno se dalo do pohybu.

Dva měsíce protestů a pokaždé větší účast, třikrát Staroměstské náměstí, dvakrát Václavské náměstí, dnes Letná. Sto statečných protestujících obcí v dubnu, dvě stě v květnu a tři sta v červnu. K tomu fotky, které obletěly celý svět od Austrálie po Kanadu, od Finska po Japonsko. Preference hnutí ANO klesají, připojilo se k nim mnoho různých osobností a organizací a dalších 70 tisíc lidí podepsalo petici za odstoupení Andreje Babiše, na www.milionchvilek.cz už ji podepsalo 400 tisíc lidí. Dnešní shromáždění je vrcholem dosavadních protestů. Není to však tečka, ale dvojtečka.

Vzápětí představil svůj plán, který má pět kroků.

Za prvé je léto a není možné, aby chodilo protestovat stále více lidí. Není to ani hlavní cíl. Ale pokud dojde na vážné porušení demokratické hry, sejdou se na náměstích znovu, ať to bude v červenci nebo v srpnu.

Za druhé mnoho obcí napsalo, že se budou setkávat dál. Nejenom kvůli protestům, ale protože lidé se chtějí potkávat a chtějí spolu mluvit. Chtějí hledat cestu dál.

Za třetí, aby každý z nás osobně pokračoval v tom, co se teď nastartovalo. Tomáš Garrigue Masaryk tomu říkal každodenní drobná práce. Udělejme vše proto, aby i přes léto byla proměňována situace v naší zemi. Mikuláš Minář požádal přítomné, aby jim posílali maily, co důležitého si uvědomili a co zkusili pro demokracii udělat.

Za čtvrté na 28. září chystají celorepublikovou akci nazvanou Kroky pro demokracii. Doufají, že se stovky obcí a skupin zapojí uspořádáním pochodu, procházky, výstupu na kopec či během pro demokracii.

Za páté je možné, že se problémy premiéra prohloubí. Možná bude obžalován a půjde před soud. Je možné, že předběžné audity Evropské komise budou na podzim finální. Proto na 16. listopadu 2019 v sobotu se opět potkají zde na Letné, a v neděli 17. listopadu je naplánováno setkávání ve stovkách obcí po celé republice. Ale pokud nastanou mimořádné události, sejdou se dřív.

Spolek Milion chvilek pro demokracii je tvořen dobrovolníky a lidé od nich očekávají víc, než dokáží splnit. Jsou rádi, že pomohli probudit vlnu občanského zájmu v naší zemi. Ale je lepší od nich nečekat zázraky. Namísto toho by každý měl převzít osobní odpovědnost, najít si malou či velkou věc, kterou budou pro demokracii dělat právě oni. Stav demokracie totiž závisí na nás všech.

Dne 25. listopadu 1989 pronesl Josef Kemr zde na Letné: „Přátelé, jsme běžci na dlouhou trať. Desetkrát delší než maraton. Připravme se a vydržme.“ Revoluce od nesvobodného režimu proběhla rychle, ale revoluce od nesvobodného myšlení není hotová ještě ani dnes.

Václav Havel to ve své eseji Moc bezmocných vyjádřil slovy: „Pouhá změna režimu nestačí. Je zapotřebí také změna myšlení.“ Sametová revoluce nepřinesla konec, ale nový začátek. Nebo lépe řečeno úkol. Tomuto úkolu Václav Havel říkal „existencionální revoluce“. Každý z nás se má vnitřně proměňovat a stávat oním bytostným demokratem, po němž volal Masaryk a za oním svobodným občanem, po němž volal Karel Kryl.

Pokračování příště…

 
Transparenty na panelovem domě













Volba lidskosti