Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský zaslal ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi návrh na vyhlášení výjimečného stavu v NPŠ. Přijetím návrhu by se mohla praktikovat opatření, která by vedla k utlumení kůrovcové kalamity.

Vědci s činností ředitele NPŠ Jana Stráského nesouhlasí. V pondělí 28.3.2011 se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity uskuteční přednáška o Šumavě. Fakulta je známá svým nesouhlasným postojem k omezení či zrušení bezzásahových zón.

Nechme však pro dnešní den spory mezi zástupci vědecké a regionální sekce stranou, a podívejme se v obrazech na naučnou stezku „Duch pralesa“, jejímž autorem je Mgr. Josef Štemberk. Na přiložených fotografiích jsou vidět uschlé stromy napadené kůrovcem, popadané stromy po orkánu Kyrill, ale také spousta nových zelených stromků, které v budoucnosti nahradí dnes „naoko“ mrtvý les.

Stezka je doprovázena mnoha naučnými cedulemi, které ve stručnosti shrnují například pojmy Mrtvý les, Kůrovec či Dutiny. Hned na začátku stezky se nachází i cedule věnovaná spisovateli Adalbertu Stifterovi, rodáku z Horní Plané, který má na konci naučné stezky postaven pomník.

„Les stojí jako vlna za vlnou až k té poslední a protínají nebe. Je to něco velkolepého, když kupy mraků spočívají na nebi a modří skvrn svých stínů prostupují toto lesní moře.“ – Adalbert Stifter

„Odumřelé (uschlé) stromy nebo jejich části mají velký význam pro ekosystém přirozeného lesa. „Mrtvé“ dřevo je mrtvé pouze zdánlivě. Je domovem mnoha zástupců živočišné říše, zejména ptáků a hmyzu.“

„Prales má svůj vlastní řád a pořádek. V odumřelém dřevě nebo na něm nalézá domov spousta druhů živočichů i rostlin. V mrtvém dřevě je dostatek bezpečných úkrytů pro každého a navíc hojnost potravy. Lepší je proto pro obyvatele lesa tento, jak říkáme, „neuklizený“ les.“

„V přirozeném lese nalezneme ve stromech dutiny častěji než kdekoliv jinde. Mluvíme pak o „doupných stromech“. Právě vlivem jejich kácení ubývají tak užiteční a krásní ptáci jako datel, strakapoud nebo náš datlík.“

„Polomy i hmyzí „škůdci“ jsou přirozenou součástí lesa. Bořivé větry i kůrovec způsobují zánik „dospělých“ stromů. Volná místa přirozeně osídlují nové stromy.“

„Prales se nejen svým vývojem, ale i vzhledem liší od hospodářského lesa. V pralese člověk nenarušuje jeho přirozený vývoj kácením a odvozem dřeva anebo výsadbou nových stromů.“

„Příroda sama určuje vývoj i vzhled takového území. Člověk chce mít vše pod kontrolou. Copak je možné, aby si les dělal, co se mu zlíbí? V národních parcích to možné je. Jsou tady právě proto, aby zůstaly zachovány ony poslední ostrůvky původní divočiny, do které kdysi patřil i člověk Homo sapiens. Nejvyšší ochranu zasluhují přírodní procesy probíhající za nerušeného vývoje lesního ekosystému. V Trojmezském pralese probíhají přírodní děje po stovky let.“

Kliknutím na obrázek jej zvětšíte.