POSLEDNÍ ČLÁNKY



Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v uplynulých dnech předložilo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Snahou MŽP je předejít administrativně náročnému vyhlašování národních parků – zřízených v roce 1991 nařízením vlády – novými zákony, což se týká i Národního parku Šumava [1]. Stínová vědecká rada NP Šumava (SVR) sjednocení základních pravidel současně pro všechny národní parky v rámci zákona o ochraně přírody podporuje. V otázce ochrany přírody pro lesy však novela nedostatečně zohledňuje podstatné souvislosti. I koncepčně dobrý záměr tak může přírodní hodnoty lesů v národních parcích ohrozit.

 

 

Předmětem novely je změna právní úpravy v části zákona o ochraně přírody a krajiny týkající se národních parků, jež by měla sjednotit pravidla pro všechny národní parky, včetně jasnějších a konkrétnějších podmínek pro jejich vyhlašování a následnou péči.

Nemělo by docházet ke snahám upravovat podmínky ochrany v jednotlivých národních parcích speciálními zákony. Ty mohou být snadno ovlivnitelné lobbisty a zájmovými skupinami, které by si chtěly národní parky přisvojit pro vlastní podnikání a omezení ochrany přírody. Příkladem byl návrh zákona o NP Šumava od senátorů z ODS a ČSSD kolem senátora Jirsy (ODS). Ten Sněmovna zcela oprávněně zamítla v říjnu loňského roku,“ říká Ing. Karel Matějka, CSc., člen Stínové vědecké rady NP Šumava.

Problematická je však část novely o ochraně přírody pro lesy. „Přestože novela zákona o ochraně přírody, kterou po dlouhé diskuzi a připomínkách předložilo do Vlády Ministerstvo životního prostředí, jde správným směrem, její část zabývající se ochranou lesů je nedostatečná,“ pokračuje Ing. Karel Matějka, CSc.

Na rozdíl od celkově dobrého záměru, nejsou v novele dostatečně ochráněny lesy a jejich přirozený vývoj,“ konstatuje prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví Univerzity ve Wageningen, a dodává: „Ten je přitom pro mnohé parky naprosto klíčový. V novele je uvedeno, že „lesy v národních parcích nejsou lesy hospodářskými“, což je pouhá deklarace, neboť na území národních parků novela neruší platnost lesního zákona, pouze ji omezuje v nejpřísněji chráněných zónách. Lesní zákon je ale jednostranně a úzce zaměřen na pěstování lesů k produkci dřeva, a vůbec nezohledňuje požadavky moderní ochrany přírody. V lesích mimo přírodní zónu tak bude podle novely možno dělat holiny a asanovat kůrovce a vývraty stejně jako v komerčních lesích.“

Paradoxně je většina pasáže věnované lesům (téměř polovina paragrafu č. 22) zaměřena na ochranu lesa před požáry. „Považujeme to za záminku pro trvalou údržbu sjízdných cest těžkou technikou a obnovu či výstavbu umělých vodních nádrží i v místech nejpřísněji chráněné přírody, v tzv. přírodní zóně, jež by měla být ponechána samovolnému vývoji. Ten je deklarovaným cílem zřizování národních parků a lesní požáry součástí přirozeného vývoje jsou. Nicméně v našich podmínkách nastávají jen velmi zřídka,“ říká prof. RNDr. Karel Prach, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Josef Fanta k tomu dodává: „Lesy v národních parcích mají být na velkých rozlohách ponechány samovolnému vývoji, a to bez jakýchkoliv omezujících opatření. To ale bohužel předložená novela nesplňuje. Jedinou cestou by bylo současně novelizovat zákon o lesích, který by umožňoval v zájmu ochrany přírody uplatnit bezássahový režim v lesích národních parků“.

Diskutabilní je však také podmínka změny zonace národních parků až po 15 letech od jejího vyhlášení. Příroda již několikrát sama ukázala (naposledy po orkánu Kyrill v roce 2007), že člověkem naplánovaný vývoj se může během několika hodin zcela změnit. Proto by změna zonace podle aktuálních podmínek měla být dle SVR možná nad rámec administrativního plánu.

[1] http://www.mzp.cz/cz/ochrana_prirody_krajiny_zakon_2014

 
O Stínové vědecké radě Národního parku Šumava

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 16* členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.

SVR si jako cíl dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.

 
Aktuální seznam členů Stínové vědecké rady NP Šumava

  • Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze
  • Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice
  • RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  • Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví, Univerzita ve Wageningen, Nizozemí
  • Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
  • RNDr. Roman Fuchs, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  • Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  • Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Průhonice
  • RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  • Ing. Karel Matějka, CSc., IDS Praha
  • RNDr. František Pojer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
  • Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Třeboň
  • PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze
  • Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D., Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze
  • Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
  • Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno

 

* Následující osoby svoje působení ve SVR v souvislosti s přijetím účasti v Radě NPŠ (od 30. 1. 2015) zastavili:

  • Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, Praha
  • Ing. Pavel Šamonil, PhD., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno
  • Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  • Prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice













Volba lidskosti