Čtenáři nám do redakce zasílají mnoho a mnoho stížností na systematické porušování lidských práv na pracovištích či v domovech pro seniory. V rámci možností nedokážeme posoudit, zda ty či ony informace jsou pravdivé, ale jedno víme jistě – všechny ty stížnosti jsou založeny na skutečných událostech.
Ten neblahý společenský jev označujeme slovem ŠIKANA. Šikana zraňuje nejčastěji slušné a dobré lidi, kterým nikdo nic neuvěří, kterým nikdo nepomůže. Bohužel se až příliš často stává, že blízké okolí považuje jakoukoliv stížnost na šikanu za výplod choré mysli a odmítá se podobnými případy zabývat, odmítá pomáhat. Ba naopak, začne oběť obviňovat, že si za vzniklou situaci může sama, protože je duševně narušená. Ale tak to samozřejmě není. Tak proč se zlé věci dějí dobrým lidem?
Šikanovaní bývají tedy i výjimeční a dobří lidé, i když existují výjimky. Jsou šikanované talentované děti, které znalostmi převyšují nejen své vrstevníky, ale i učitele. Jsou šikanováni milí důchodci v domovech pro seniory, protože jsou už staří a neočekává se, že by se mohli a uměli bránit. Jsou šikanováni zaměstnanci, kteří jsou pracovití a odvádějí dobrou práci. Jsou šikanováni také někteří blogeři a novináři, protože píší věci, které by neměli.
Pro patologické prostředí, v němž existuje šikana, je typické, že se v něm nenajde ani jeden člověk, který by se zastal oběti. Existují i případy, že jakmile lidé zjistí, že je někdo šikanovaný, postaví se dokonce proti němu, tedy na stranu agresora. Budou z něj dělat raději blázna a hrozit mu výchovným ústavem, trestním stíháním nebo rovnou psychiatrickou léčebnou. Největší problémy totiž dělá ten, kdo na ně upozorňuje.
Několik rad:
- Ve zvlášť nebezpečných situacích kontaktujte rovnou policii.
- Nejlepší obranou je nemocné prostředí co nejrychleji OPUSTIT a zpřetrhat všechny nitky, které by vás s daným prostředím svazovaly. Někdy takových prostředí budete muset za život opustit více.
- Pokud opustit prostředí nemůžete, snažte se NAJÍT podobné lidi ve stejné situaci a buďte hlavně s nimi.
- SHROMAŽĎUJTE důkazy, že je s vámi nakládáno v rozporu se zákonem a nechlubte se tím, že tyto důkazy shromažďujete.
- VYHNĚTE SE jakýmkoliv činnostem, kterými budete agresory dráždit. Obvykle je to projev slabosti. Snažte se, aby nevěděli, že vás skutečně trápí to, co vám dělají.
- Hledejte v knihovnách a na Internetu rady, jak se bránit.
Facebook 
Twitter 
E-mail 
Zpráva o porušování lidských práv v České republice, v tzv. „Domovech pro seniory“(DS).
Tato zpráva je napsaná na základě mých vlastních zkušeností a poznatků v tzv. „Domově pro seniory“ v Heřmanově Městci, které zřizovatelem je Magistrát hlavního města Prahy (MHMP).
Lidé jsou do těchto „Domovů“ umísťování aniž by byli obeznámení s tím, do jakého „Zařízení“ vlastně jdou.
Není brán ohled na jejich věk, celkový zdravotní stav ani na jejich individuální potřeby, které by těmto lidem umožňovali pokud možno žít i nadále plnohodnotný život.
Vedení těchto DS tuto činnost vykazuje většinou „papírově“ v podobě tzv. „individuálních plánů klientů“.
„Umístěním do Domova pro seniory ztrácí člověk – klient svoje lidská práva“.
Psychicky a duševně zdravý klient je pak často na pokoji nebo ve společných prostorách DS vystaven agresivnímu chování jiných duševně a psychicky nemocných klientů, kteří bývají často pod vlivem alkoholu, přestože užívají někdy i více léku najednou.
Jakýkoliv projev nespokojenosti s poskytovanými službami nebo s celkovými poměry v DS je vedením DS postihován.
Oprávněná kritika zaměstnanců DS je považovaná za jejich napadení.
Nespokojenému klientovi jsou nabízeny léky na uklidnění, je zastrašován psychiatrem, vystěhováním nebo rovnou umístěn do „Psychiatrického ústavu“.
Případní svědci jsou pak „ovlivňování“ pracovnicemi sociálního úseku „Domova“ aby změnili svou výpověď.
V případě „sebevraždy“ nového klienta, kterému nebyla věnována dostatečná pozornost při „začleňovaní se do kolektivu a využívaní jeho volného času“, se vedení DS „snaží zbavit odpovědnosti zkreslenými zápisy“ o chování klienta a z jeho „sebevraždy“ obviňuje postiženého klienta a jeho dřívější rodinné vztahy.
„Odpovědnosti“ se vedení DS „zbavuje“ i při dalších „mimořádných úmrtích“ i když by se „podrobnějším a objektivním šetřením“ zjistilo, že i v těchto „případech“ má vedení DS „svůj podíl viny“.
Ředitel takového „Domova pro seniory“ který je prakticky „neodvolatelný“, je tak „Pánem nad životy a osudy“ třeba i stovek lidí včetně zaměstnanců, které se snaží získat na svoji stranu mimo jiné i rozdáváním tzv. „sponzorských darů“, které „sponzoři posílají v dobré víře“ že jsou „určené pouze klientům DS a hlavně těm nejpotřebnějším“.
Podle reakcí „zřizovatele těchto „Domovů“, v tomto případě „Magistrátu hlavního města Prahy“, patří zřejmě takovéto „jednání“ s lidmi – klienty ke „Standardům poskytované péče“ v podobných „Zařízeních“.
Vedení „Domova pro seniory“ si je zřejmě moc dobře „vědomo“ toho že „tyto skutečnosti se těžko v těchto Zařízeních prokazují“ a „porušování lidských práv a jiné, ve slušné a spravedlivé společnosti zavrženíhodné jednání, je v České republice součástí každodenního života obyčejných lidí zvláště těch zdravotně postižených“ a mezi jejími veřejnými a politickými představiteli „není zájem ani síla takovému odsouzeníhodnému jednání zabránit.
Pro podrobnější informace k této „Zprávě“ doporučuji web-stránky: http://aginaj.sweb.cz nebo rozhodny.blogspot.com