Ministerstvo práce a sociálních věcí založilo 1.4.2011 jeden obrovský centrální úřad práce, do jehož agendy spadají i výplaty sociálních dávek.  Ministerstvo  do konce roku očekává úspory ve výši 180 milionů korun.

Údajným smyslem tohoto úřadu je připravit a obsluhovat jediné výplatní místo. O vytvoření tohoto jednoho úřadu práce zabývajícího se také sociální agendou jsem již kdysi psal v tomto článku: Drábek vytváří mega úřad práce, který bude nejspíš k ničemu .

Na ministerstvu  tak zahájili prazvláštní krok. Spojili sociální dávky s úřadem, který se zabýval z velké části péčí o nezaměstnané. V době, kdy roste nezaměstnanost, je tento krok opravdu velmi podivný. Na jedné straně ministr vystupuje v televizi se slovy plnými šetření, ale už nikoho nenapadne, jaký tento administrativní krok bude mít vliv třeba na sociální politiku státu a další řešení nezaměstnanosti.

Pojďme se trošku nad tím vším zamyslet. První škatulata hýbejte se byla nad sociálním systémem zahájena v roce 2007, kdy vznikal zákon o sociálních službách a zároveň docházelo k transformaci příspěvku na péči. Tenkrát docházelo k přesunu dávek z pověřených obecních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou  působností. Tento krok byl velmi průlomový a dalo by se říct, že způsobil poměrně nepříjemné nakřivení sociálního systému. Sociální pracovnice, které byly na obecních úřadech se svými klienty seznámeny a znaly dokonale svůj rajón, tak byly nahrazeny novými pracovnicemi, které o případných spádových oblastech nic nevědí a mají do nich daleko.

Najednou se tak o třeba 5000 klientů staralo 7 sociálních pracovnic. Díky této administrativní změně v roce 2007 měli k sobě jak klient, tak i sociální pracovník velmi daleko. Pracovnice obecních úřadů obcí s rozšířenou působností neměly možnost získat objektivní informace při sociálním šetření. Docházelo ke zkreslování údajů a informací. Převedením vyplácení příspěvku na péči úřadům práce bude docházet k podobným důsledkům. Vše co se dělo v roce 2007 se bude dít i nyní.

Rozhodně nedojde k nějakému zlepšení činnosti v sociální oblasti, ba právě naopak. Trvalo několik měsíců, než sociální pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působnosti zmapovali svůj rajón a seznámili se částečně se svými novými klienty. Nyní, když vše tak nějak funguje, tak opět přijde další změna. Vše se těmto pracovnicím vezme a převede se na úřady práce. Pracovníci úřadů práce nemají zkušenosti například s příspěvky na péči, nemají zkušenosti se sociálním systémem jako takovým. Pracovníci úřadů práce nemají ani patřičné vzdělání, protože ho doposud nepotřebovali.

Úřady práce nemají dostatek úředníku, kteří by dostatečně pokryli potřeby sociálního systému. Úředníci úřadů práce již nyní mají problémy s vyřizováním péče o nezaměstnané. Mají svůj podstav, a pokud pracovnímu úřadu v podstavu přidělíte několik set tisíc nových klientů, tak si ani neumím představit, že nyní by tento úřad zvládal i tuto práci, když nezvládá tu současnou.  Ono, i kdyby úředníci úřadu práce zvládali práci na sociálních záležitostech, tak budou ale stále mít renonc v terénní práci sociálního pracovníka.

Nyní sociální práce v terénu zabírá jen u příspěvku na péči zhruba 40% pracovní doby. Přetížení úředníci úřadu práce nebudou mít čas na výkon této práce. Terénní činnost sociálního pracovníka dnes představuje například zjišťování stavu v domácnosti klienta sociálního systému, představuje zjišťování a posuzování přirozeného prostředí klienta atd. Místo toho, aby se úřady práce aktivně snažily nacházet lidem práci nebo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti participovaly na aktivním vytváření pracovních míst, převedou pod sebe dávky sociální péče, které s úřadem práce nemají vůbec nic společného.

Nemohu také opomenout ministrova slova o jednotném výpočetním informačním systému. . Programové vybavení pro výplatu dávek sociální péče dle vyhlášky 182/1991 Sb. se v jednotlivých městech liší.  Města musela vynaložit v roce 2003 mnoho financí na zakoupení příslušného softwarového vybavení. Tyto jednotlivé programy byly postupem času upravovány a tzv. pilovány, aby odpovídaly potřebám systému a sociálních pracovnic.

V oblasti příspěvku na péči a dávek hmotné nouze je situace podobná. V roce 2007 byl spouštěn celorepublikový program OK nouze, garantem tohoto programu je MPSV, ale v době ostrého spuštění program fungoval  napůl. Opět se musel pilovat a upravovat. Program neuměl generovat určité dokumenty a tak sociální pracovnice musely tyto dokumenty vypisovat ručně ve Wordu. Program neumožňoval zpracování odvolání, výplatu po odvolání atd.

MPSV také zaplatilo vytvoření a spuštění i pozdější každou úpravu této aplikace. Stejně tak MPSV zaplatilo výpočetní techniku, která je nyní používána. Převedením celé agendy na úřady práce bude toto aplikační prostředí odstřiženo od financí a veškeré náklady spojené s činností tohoto programu půjdou vniveč. Nevěřím tomu, že nebudou další náklady na software, protože firma, která ho bude rozšiřovat, to určitě nebude dělat zadarmo.

Program běžící na úřadech práce se bude muset rozšířit a i toto rozšíření bude stát nějaké finance. Předpokládá se, že by nový program měl pracovat na principu, ve kterém Česká správa sociálního zabezpečení vyplácí důchody. No zkuste toto říct sociální pracovnici a hrůzou se jí postaví vlasy na hlavě. Mírně řečeno, tento princip činnosti není zrovna výhodným. Například obyčejná změna výplaty důchodů není možná v systému okamžitě. Dnes v aplikačním prostředí ČSSZ toto standardně trvá minimálně 3 měsíce. ČSSZ není schopna provést změnu ve výplatě důchodu dřív, důchody jsou nastaveny 3 měsíce dopředu. U dávek sociální péče je zapotřebí vysoké  operativnosti systému, není možné výplatu dávky měnit s 3měsíčním zpožděním.

Není prakticky reálné, aby se do konce roku 2011 celý systém nastavil tak, aby odpovídal této operativnosti. Navíc není možné, aby takto systém pracoval bezproblémově. Toto bude stát spoustu financí.  Pokud bychom se chtěli zabývat personáliemi kolem přesunu sociální agendy na úřady práce, tak i zde to není moc růžové. Vyškolení pracovníci s praxí budou nahrazeni neškolenými pracovníky úřadů práce. Všichni pracovníci sociálních odborů prošli zkouškou odborné způsobilosti, což je ta nejvyšší kvalifikace pro výkon práce úředníka. Pracovníci úřadů práce nic z toho absolvovat nemuseli, a tedy tato kriteria nesplňují.

Současné sociální odbory mají potíže s počtem úředníků. Díky zrušení sociálního příplatku tak mnoho klientů sociálního systému spadá do žádostí o hmotnou nouzi, podobný stav je u příspěvku prvního stupně, kde došlo k velkému snížení z 2000 Kč/měs. na 800 Kč/měs. a tak si lidé žádají o vyšší stupně. Magistráty tak vypisují výběrová řízení na úředníky. Vyučení úředníka trvá zhruba půl roku. Lidé, kteří se přihlásí navíc neví jestli budou mít koncem tohoto roku práci. Vyučí se, stát vynaloží peníze na zaučení a posléze zaměstnance propustí. Má toto logiku?

Dodnes není jisté, jestli úřad práce zaměstná současné sociální pracovníky. Samotný úřad práce plánuje propuštění zhruba 400 svých zaměstnanců. Je stanovený horní počet zaměstnanců úřadů práce, tento počet zaměstnanců se nesmí překročit. Z tohoto se dá celkem úspěšně vyvodit, že se bude přibírat málo zaměstnanců ze sociálních odborů magistrátů.

Převod sociální agendy na úřady práce je velmi nerozumným počínáním. Celý tento akt bude stát daleko více než je lidem sdělováno, do konce roku se toto vůbec nebude moci stihnout. Školení úředníci budou nahrazeni neškolenými. Může dojít k zanedbání péče o nezaměstnané, může dojít k narušení aktivní politiky kontroly práce, dokonce i ty veleslavné kontrolní činnosti při porušování zákoníku práce budou narušené.

Je zde reálné riziko zanedbání sociální oblasti. Jsem toho názoru, že úřady práce nebudou moci kvalitně vykonávat politiku zaměstnanosti a zároveň vyřizovat sociální oblast.  Je to velmi drahý a nejistý podnik.