POSLEDNÍ ČLÁNKY



 
Volby 2017
 

V České republice je právě v těchto dnech na vzestupu pandemie koronavirem COVID-19, a proto se dá předpokládat, že v následujících několika měsících občané nebudou chodit k žádným volebním urnám odevzdávat své hlasy. Nastal tedy nejlepší okamžik upozornit veřejnost na několik zranitelnosti současného volebního systému v zemi, a nebýt tak veřejností obvinění z úmyslného maření voleb.

*Volebních zákonů máme v České republice několik, pro zjednodušení toto článku budeme vycházet ze zákona o volbách do Parlamentu České republiky (zákon č. 247/1995 Sb.). Podobné věci platí ale i pro jiné volební zákony.

 
1. Ne každý může sedět ve volební komisi

Dle § 14e zákona č. 247/1995 Sb

(3) Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina pro volbu do Poslanecké sněmovny byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, a každá politická strana, politické hnutí a koalice i nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby do Senátu ve volebním obvodu, jehož součástí je volební okrsek, může delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 14c odst. 1 písm. c), jmenuje před jejím prvním zasedáním členy na neobsazená místa starosta. V případě, kdy počet členů okrskové volební komise poklesne pod stanovený počet v průběhu voleb do Parlamentu České republiky a nejsou-li náhradníci podle věty první, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy komise.

Pokud vás do okrsku v zákonném termínu nominovala například kandidující politická strana jako svého delegáta, může být pro vás překvapením, že to i přes výše uvedený odstavec nemusí nutně stačit. Může se vám stát, že vás v zákonném termínu nominuje například více politických stran a tím jste automaticky vyřazeni z možnosti zasedat v okrskové volební komisi. Někdy si to lidé způsobí sami, když se „preventivně“ přihlásí do komise za více stran, jindy vás ale některé strany přihlásí bez vašeho vědomí, a tím vás z členství v okrskové volební komise de facto vyřadí.

Na situaci jsme již v minulosti upozornili Ministerstvo vnitra ČR s otázkou, zda by úřady neměly mít povinnost souhlas s kandidaturou zpětně ověřovat. Tam o problému s nominacemi bez vědomí kandidáta vědí, ale zatím se setkali jen s výjimečnými situacemi.

„Předpokladem pro delegaci je souhlas delegované osoby se svou nominací. Obecní úřad však nemá povinnost podle volebního zákona ověřovat, zda navržení členové souhlasí se svou nominací. Vzhledem ke krátké časové lhůtě mezi delegováním a prvním zasedáním a vzhledem k dalším povinnostem obecního úřadu při volbách by se jevila taková povinnost jako přitěžující.“

Spíše než o zpětné ověřování ze strany obecního úřadu, zda kandidáti o své kandidatuře vědí, uvažovali nad tím, že by byl zaveden požadavek ověřeného, příp. prostého podpisu nominujícího člena na seznamu. Jelikož bylo ale doposud z členství okrskových komisí zatím vyřazeno jen minimum kandidátů, považují zpřísnění požadavků za zbytečně zatěžující pro kandidující subjekty.

Na druhou stranu upozorňují, že pokud je někdo nominován do okrskové volební komise bez souhlasu se zpracováním osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., jedná se o zneužití osobních údajů se všemi důsledky vyplývajícími z citovaného zákona.

 
2. Po domluvě s členem komise lze odvolit pod jiným jménem

Jednalo by se samozřejmě o porušení volebního zákona, ale na základě dosavadního fungování okrskových volebních komisí tuto možnost vyloučit nelze.

V České republice je mnoho okrskových volebních komisí, ale velmi často se stává, že se v okrskových volebních komisích objevují stejní lidé a dokonce sedí i několikrát v roce na stejném místě se stejným seznamem voličů. Vědí tedy dopředu, kdo k volbám chodí a kdo ne, a kdo tedy s vysokou pravděpodobností opět volit nepřijde.

Zároveň se v okrskových komisích stává, že každý člen komise si drží svoji část voličského seznamu sám, sám si za ni zodpovídá a když přijde někdo volit, sám také zkontroluje doklad totožnosti voliče a sám si ho zakroužkuje.

Může se tedy stát, že k němu po předešlé domluvě mohou chodit volit lidé, kteří nejsou oprávněnými voliči, a jednoduše se pak zakroužkuje jméno toho voliče, o kterém se předem ví, že nechodí k volbám. Ostatní členové komise v takovém případě nezaregistrují nic podivného, neboť nefunguje dvojí kontrola dokladu totožnosti a dvojí kontrola, kdo je kroužkován.

Pokud volič náhodou přijde a všimne si, že jeho jméno bylo již zakroužkované, obvykle se dozví, že došlo jen k omylu a měl být zakroužkován volič o řádku vedle.

V menších obcích je toto nápadnější, ale například v Praze je zcela běžné, že komisaři neznají své voliče.

 
3. Volební urnu lze snadno otevřít zezadu

Volební urna je v České republice opatřena plastovým víkem, které díky pantům vzadu lze odklopit. Proto se dodávají zámky, kterými se víko má k urně uzamknout, aby ho nešlo odklopit. A aby se předešlo i možnosti, že si přes noc člen okrskové komise s klíči od urny urnu odemkne, dodávají se papírové pečetě na přelepení víka.

Málokdo však ještě donedávna věděl, že plastové panty víka urny šlo snadno vysadit a urna tak byla otevíratelná ze zadní části. A teď si vzpomeňte, kolikrát jste byli volit u urny, která byla zabezpečena jen ze předu.

O problému s víky panuje už na úřadech větší povědomí a komisím se dávají pokyny, aby urny pečetily zepředu i zezadu. Přesto neuškodí, když si volič urnu sám zkontroluje, protože některé komise to přesto nedělají.

Dalším problémem je, že pečetě lze z urny beze stopy odlepit, pokud se na urnu opravdu nepřitlačí tlakem, a lze je opakovaně k urně znovu přilepit. Podpisy členů komise vedené přes takto ledabyle nalepenou pečeť opravdu nejsou žádnou garancí, že s pečetí nebylo manipulováno.

 
4. Voličské průkazy jsou problematické

Na problematiku s voličskými průkazy jsme už upozorňovali několikrát, od roku 2018 ale nedošlo k žádné změně.

Člen okrskové komise nemá například možnost ověřit, že člověk, který k němu přišel s voličským průkazem, je zároveň vyškrtnutý z oprávněného voličského seznamu v okrsku svého trvalého pobytu. Stejně tak pokud se volič do okrsku přistěhuje po uzávěrce voličského seznamu, prokáže se sice trvalým bydlištěm v okrsku a je mu umožněno volit s tím, že je dle pokynů dopsán do seznamu oprávněných voličů, ale už není možné dohledat, zda mu v předešlém místě bydliště nebyl vydán voličský průkaz – respektive lze to ověřovat telefonicky, ale není to povinnost komisaře a většinu okrskových komisařů ani nenapadne, že by tento scénář mohl nastat.

Dalším problémem je, že členové okrskové komise nemají celorepublikové seznamy platných voličských průkazů, čili v nich nemohou odškrtávat a mít jakousi (byť i tak zpochybnitelnou) jistotu, že někomu nebylo obcí vystaveno více voličských průkazů.

Komisaři pouze dodané voličské průkazy shromažďují do obálek a vypisují archy s voliči, kterým je umožněno volit jen na základě toho, že donesou papír vytištěný na tiskárně s něčím, co vypadá jako razítko úřadu, přičemž někteří voliči chodí i s těžce čitelnými razítky a chybně vyplněnými voličskými průkazy, ale po telefonické dohodě s úřady na vyšší úrovni je jim obvykle povoleno odvolit, protože chyba nenastala na straně voliče.

Jestli někdo odevzdané voličské průkazy kontroluje na vyšší úrovni a jak, členové okrskových komisí již nevědí, rozhodně se tak neděje před zveřejněním výsledků voleb, a členové okrskových komisí tak vlastně už z principu nemohou vědět, zda nedošlo k nějakému podvodu s voličským průkazem.

Dříve jsme i upozorňovali na to, že některé obce v republice vydávají poměrně obsáhlé seznamy se sadami čísel zneplatněných voličských průkazů, a pokud taková situace nastane, jsou zapisovatelům dodány seznamy zneplatněných průkazů, podle kterých se má voličský průkaz ověřit. Tyto seznamy se ale komisím nedodávají, pokud v republice k žádnému takovému případu zneplatnění nedošlo, takže pokud zapisovatel sám neřekne, že takový seznam byl vydán, komisaři se o něm nemusí dozvědět a mohou žít v domnění, že žádný takový případ nenastal a seznam tedy neexistuje.

 
O jiných nedostatcích ve volbách jsme psali již před lety:

Odhalení: Ve volbách je možné hlasovat vícekrát
Volební systém má trhliny, někteří lidé mohou výjimečně volit až dvakrát













Volba lidskosti