POSLEDNÍ ČLÁNKY



Vážený pane řediteli,

Správa Národního parku Šumava pod Vaším vedením spustila (především na oficiálním webu NPŠ) velice ostrou mediální kampaň v reakci na soudní zrušení otevření stezky Luzenským údolím z Březníku na Modrý sloup turistům. Váš výklad problému, argumentace a interpretace skutečnosti jsou natolik zavádějící, že se stávají až manipulací s širokou veřejností. Je vedlejší, že čelíme velmi nevybíravým atakům některých nespokojených návštěvníků Šumavy. Závažnější skutečností je, že se překrucováním reality dopouštíte cílené dehonestace občanské iniciativy a institutu nevládní organizace, jakož i (a to je neméně závažné) devalvace legislativně nastavených zásad ochrany přírody, což je s ohledem na kompetence, jež jsou Vám svěřeny právě z titulu zákona o ochraně přírody a krajiny, neomluvitelné. Důrazně Vás touto cestou žádáme o veřejné zodpovězení níže uvedených otázek:

  1. Proč uvádíte širokou veřejnost v omyl tvrzením, že předmětná stezka není otevřena vinou „ekologických aktivistů“?

Je Vám velice dobře známo, že jsme nikdy neusilovali o uzavření cesty Luzenským údolím turistům tzv. a priori, tedy z jakési utkvělé představy či z potřeby činit naschvály. Snažili jsme se vždy docílit zákonnými nástroji toho, aby bylo citlivé území českoněmeckého pomezí centrální Šumavy řádně posouzeno z hlediska vlivů potenciální sítě turistických tras na populaci tetřeva. To znamená zajistit tzv. naturové hodnocení, řízení dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a vést řádné správní řízení o výjimce z ochrany zvláště chráněných druhů. Nic z toho Správa NPŠ nezajistila, tj. postupovala protizákonně, což nyní potvrdil soud. Taková je realita – velice odlišná od Vaší interpretace. Nejde o otevření či neotevření cesty, jak se snažíte veřejnost přesvědčit. Jde o způsob, jakým se daný záměr prosazuje, a ten byl pod Vaším vedením zvolen velmi neprofesionálně.

  1. Proč uvádíte širokou veřejnost v omyl tvrzením, že v Luzenském údolí téměř nežije tetřev a z jakých konkrétních údajů vycházíte?

Ve své argumentaci zmiňujete (ovšem necitujete!) českoněmecký monitoring tetřeva hlušce. My základní výstupy tohoto monitoringu známe a docházíme k opačným závěrům. Jaká konkrétní data tedy používáte? Zde jsou základní mapové výstupy zmíněného výzkumu, jasně dokládající výskyt tetřeva i v Luzenském údolí:

 

 

 

Luzenské údolí ve své podkladové práci pro obnovu klidových území na Šumavě zařadili mezi jádrová území výskytu tetřeva s omezeným vstupem též odborníci NPŠ Bufková a Lorenc (2011). I nálezová databáze AOPK eviduje v lokalitě výskyt tetřeva.

Pane řediteli, žádáme Vás o předložení jasných důkazů (nikoli jen vágních tvrzení), že v Luzenském údolí se tetřev nevyskytuje, neboť prameny, o něž se oficiálně opíráte, hovoří jinak.

  1. Proč uvádíte širokou veřejnost v omyl názorem, že tetřevovi turistický ruch nemůže ublížit?

Rozhodující je pro nás odborný závěr z dokumentu monitoringu tetřeva „První výsledky výzkumu“ (Müller, J.; Rösner, S.), kde v kapitole 4. (Vytlačuje člověk tetřevy z vhodných stanovišť?) stojí: …byla vypracována „mapa zatížení člověkem“, která používá čtverce o velikosti 50 ha a má zvláštní verzi pro letní období, zimní období a vliv těžby dřeva. Na jejím základě se pak v rámci území výskytu (tedy 389 čtverců) testoval zároveň vliv vhodnosti stanoviště, turistického využití a lesnického využití. Výsledky ukazují, že tetřevi více využívají vhodná stanoviště, jsou turismem z vhodných stanovišť vytlačováni a pro lesnické hospodaření se v tomto rozlišení neprokázalo „prostorové vyhýbání“. Je tak zřetelné, že již dnes je nevelký rozsah příhodných stanovišť turistickým využitím dále omezen. Jednoduchý příklad je vrchol Roklanu, i přes vysokou kvalitu a příhodnost stanoviště se mu tetřevi vyhýbají. V úplném závěru dokumentu se uvádí: Populaci tetřeva v pohraničí je možno označit jako schopnou přežití a propojenou. Člověk svým vlivem ale již dnes omezuje vhodná stanoviště a snižuje tak velikost populace.

Materiál, jenž byl zpracován pro Správu jako podklad k vyhlášení klidových zón, již zmiňovaná práce Lorence a Bufkové z r. 2011 říká: Je nutno počítat s tím, že na populaci tetřeva hlušce působí primárně negativní jevy vyplývající z mezidruhových vztahů, jako je parazitismus či predace, z vnitrodruhové interakce, jako je vnitropopulační dynamika druhu, a vlivy prostředí, jako jsou klimatické podmínky (tvrdé a dlouhé zimy, chladná a deštivá jara a léta), které ovlivňují úspěšnost rozmnožování populace a tím její růst, stagnaci, popř. depresi. Jakékoli další negativní vlivy, převážně antropogenního charakteru, mají kumulativní charakter a mohou u takto malé populace vyvolat daleko razantnější změny v početnosti a s vyšší mírou pravděpodobnosti vyhynutí druhu, popř. vymizení druhu z dané oblasti, než je-li to u populace velké (Raup 1995).

Ta samá práce (Lorenc et Bufková, 2011) podává na otázku vlivu turismu na populaci tetřeva výmluvnou odpověď: Předběžné výsledky porovnání dat z monitoringu tetřeva hlušce na počátku tisíciletí (1998 – 2004) a v aktuální době (2005 – 2010) ukazují na rozpad hromadných tokanišť a větší míru fragmentace subpopulací v oblasti Plesné, Poledníku a Kvildy, kde se během posledních let zvýšila intenzita negativních vlivů jako je návštěvnost a lesnická činnost. …Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci ochrany populace tetřeva hlušce na Šumavě, jejíž velikost je na hranici přežívání (Grimm et Storch 2000) a je izolovanou populací od ostatních populací střední Evropy (Segelabcher et al. 2003) bez možnosti imigrace dalších jedinců, je nutno přistupovat systémově a komplexně. V jádrových územích populace tetřeva hlušce je tedy nutné vyloučit všechny negativní vlivy, které lze predikovat (např. vliv turistické zátěže, nevhodné lesnické hospodaření) a zejména jejich kumulativní vliv.

Závěrem si dovolujeme vyjádřit nesouhlas s Vaší neslušnou snahou svalit Vaše profesní selhání, které potvrdil soud, na činnost „jedné zlomyslné ženy“. Upozorňujeme Vás, že Okrašlovací spolek Zdíkovska má řadu členů (mimo jiné i lesníků), a ačkoli nás nazýváte dnes již pejorativním označením ekologičtí aktivisté, jsme především obyvateli a návštěvníky Šumavy.

Pane řediteli, vyzýváme Vás k veřejné odpovědi na výše uvedené otázky a argumenty. Pokud budete tento otevřený dopis ignorovat, dospějeme k závěru, že Vaše dosavadní tvrzení jsou zcela nepodložená a na zmíněné otázky nejste schopen podat uspokojivou odpověď. V takovém případě Vás vyzýváme k rezignaci na funkci ředitele Národního parku Šumava pro vážné selhání v čele státní organizace sloužící primárně k zajištění ochrany přírody na Šumavě.

Ve Zdíkově dne 24.7.2013

Za Okrašlovací spolek Zdíkovska

Dagmar Kjučuková, předsedkyně













Volba lidskosti