U příležitosti Dne ukrajinské vlajky se na Velvyslanectví Ukrajiny v Praze promítal dokumentární film Baluch: Putinův rukojmí pojednávající o životě politického vězně Volodymyra Balucha z vesnice Serebrjanka na Krymu. V prosinci 2016 si pro něj domů přišli pracovníci ruské Federální služby bezpečnosti (FSB) a následně byl odsouzen k tří a půl letému trestu odnětí svobody za údajnou snahu opatřit si zbraně a munici. Po promítání filmu následovala videokonference s režisérkou filmu Anželou Rudenkou.

Ve čtvrtek 22. srpna 2019 se v Knihovně Václava Havla sešli tři výjimeční hosté – Andrey Zubov, ruský historik, Andrzej Nowak z krakovské Jagellonské univerzity a Tatjana Tönsmeyer z univerzity ve Wuppertalu. Na osmdesáté výročí podepsání spojenectví mezi německou nacistickou 3. říší a Sovětským svazem diskutovali o tom, zda pakt Ribbentrop-Molotov byl příčinou druhé světové války. Na přednášce Zapomenutá válka? Evropa mezi Berlínem a Moskvou se diskutovalo ve čtyřech jazycích – česky, rusky, polsky a německy, což je pro zpracování velice náročné, soudě však podle zájmu zástupců polské ambasády je přáním, aby přednáška někde zachycena byla a aby byla srozumitelná v celém svém průběhu v jednom z jazyků. Pokusíme se o to postupně v několika dílech.

Ve středu 21. srpna 2019 si na pražském Václavském náměstí spolek Milion chvilek pro demokracii připomínal 50. výročí událostí z 21. srpna 1969, kdy proběhly protesty těch, kteří nesouhlasili s okupací Československa trvající v té době přesně jeden rok. Tehdejší protesty byly násilné, pět lidí bylo zastřeleno, stovky lidí utrpěly zranění. Na pódiu se objevila tehdejší pamětnice, lékařka Jana Kulhánková, která v nemocnici té strašlivé noci ošetřovala zraněné. Dvěma chlapcům již pomoci nemohli, přivezli je mrtvé.

Dny, které se navždy zapsaly do historie naší země, 51. výročí okupace Československa cizími vojsky, si před Českým rozhlasem během vzpomínkové ceremonie připomněli ústavní činitelé, představitelé politického i kulturního života, účastníci i pamětníci událostí včetně tehdejších pracovníků Československého rozhlasu. Jak řekl generální ředitel René Zavoral, byl to příběh zrady spáchané na Češích a Slovácích domnělými bratry, ale také vlastními slabošskými vůdci, kteří neunesli tíhu své odpovědnosti za osud národa.

V sobotu 17. srpna 2019 se v Praze uskutečnil mezinárodní pochod za práva zvířat nazvaný The Official Animal Rights March, pořádaný hnutím Otevři oči a Surge a s podporou zhruba dvou desítek dalších organizací. Stejný pochod se uskutečnil i  v jiných městech po celém světě, například v Londýně, Berlíně, Dublinu, Oslu, Chicagu i Manile. Účastníci pochodu se začali sdružovat na Klárově půl hodiny před pravým polednem. Jejich počty přečkaly veškerá očekávání, sešlo se jich několik tisíc. Zastoupeni byli především velmi mladí lidé. O distribuci transparentů mezi účastníky pochodu se postaraly samy iniciativy, nejvýraznější měla iniciativa Hlas zvířat (Plicka & Parners). Zástupci Anonymous for the Voiceless přišli v černých tričkách s bílým nápisem hnutí a maskami Guy Fawkese. V tričkách hnutí přišli i stoupenci hnutí Zvířata nejíme.

V sobotu 10. srpna 2019 se na pražském Václavském náměstí začali od raních hodin scházet zástupci sexuálních menšin na každoroční pochod LGBT, kterým vrcholí festival Prague Pride. Proti nim každoročně protestují skupinky křesťanů, podle kterých je homosexualita neslučitelná s boží vírou. Letos seznam rozšířili i o další skupiny, mimo jiné PC maniaky, a varovali je před blížícím se božím soudem.

U Velvyslanectví Ruské federace v Praze se ve středu 31. července 2019 od 18:30 hodiny konal protest nazvaný „Demonstrace proti brutalitě režimu Vladimíra Putina“. Impulsem ke shromáždění byl policejní zásah vůči demonstrantům v Moskvě, kteří požadovali spravedlivé volby do Moskevské Dumy. Zároveň ale současný režim v Rusku již několik týdnů bombarduje civilní cíle v syrském Idlibu. Mezi řečníky vystoupil herec ruského původu Anton Litvin, představitel syrské komunity v České republice Hassan Charfo či filosof a pedagog Václav Němec.

Ve čtvrtek 27. června 2019 se ve Skautském institutu v Praze uskutečnila přednáška Radka Mokryka z Ústavu východoevropských studií FF UK na téma Ukrajinský disent v boji o právní stát. Stalo se tak v den výročí popravy Milady Horákové a v předvečer Dne ústavy Ukrajiny, tedy v období vzpomínek na ty, kteří bojovali proti totalitním režimům. Radko Mokryk ve čtyřiceti minutách shrnul historicko-kulturní události z Ukrajiny, které vedly až k vyhlášení její nezávislosti.

V úterý 16. července 2019 Ústavní soud Ukrajiny potvrdil, že zákon odsuzující komunistický a nacistický režim a zákaz propagace jejich symbolů na Ukrajině je v souladu s Ústavou, tak jak jej schválil ukrajinský parlament dne 9. dubna 2015 ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud Ukrajiny konstatuje, že právo na svobodu myšlení a projevu není absolutní a může být omezeno zákonem v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejného pořádku.

Pirátský poslanec Ivan Bartoš zaslal Svobodě a přímé demokracii – Tomia Okamury (SPD) předžalobní výzvu požadující stažení falešného příspěvku uveřejněného na facebookových stránkách Regionálního klubu SPD Praha, který u části veřejnosti vyvolává dojem autentičnosti. Ve falešném výroku plném gramatických chyb Ivan Bartoš sděluje, že během pochodu za legalizaci marihuany několika účastníkům policisté zabavili drogy, což je natolik skandalizující, že se záležitost chystá projednat na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Ačkoliv je příspěvek opatřen hashtagem #politickasatira, řada obyčejných občanů kvůli němu verbálně napadá jak Ivana Bartoše, […]

Před budovou Velvyslanectví Ukrajiny v pražské ulici Charlese de Gaulla se nachází výstava obrazů ukrajinského novináře Romana Suščenka, kterého moskevský soud poslal za údajnou špionáž na 12 let do vězení. Roman Suščenko pracoval šest let jako pařížský zahraniční zpravodaj agentury Ukrinform, ale jezdil do Moskvy navštěvovat své příbuzné. Ve své práci se věnoval vlivům propagandy Ruské federace na Francii a Evropu. Agenti ruské FSB ho zadrželi jako údajného agenta ukrajinské armádní rozvědky, který sbíral informace o ruských ozbrojených silách.

V sobotu 29. června 2019 se v pravé poledne uskutečnila v kryptě s ostatky Karla Kramáře v Chrámu zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech každoroční pieta Národní demokracie spojená s politickým projevem Adama B. Bartoše. Konala se k příležitosti 82. výročí úmrtí prvního premiéra Československa, který sice zemřel již 26. května, ale z důvodu konání voleb do Evropského parlamentu byla pieta o měsíc odložena. V rámci pravidelného monitoringu přinášíme informace o tom, jakým směrem se nyní Národní demokracie ubírá.

Na Letné se uskutečnila jedna z největších demonstrací od roku 1989. Nedělní shromáždění Milionu chvilek pro demokracii přilákalo do Prahy dle policejních odhadů přes 200 tisíc lidí, dle mobilního operátora T-Mobile až 258 tisíc. Spolu s Mikulášem Minářem a Benjaminem Rollem, hlavními představiteli nezávislé platformy, promluvily na pódiu i známé osobnosti jako Elva Frouz, Filip Rajmont a Jiří Padevět. O hudební program se postaral například Tomáš Klus, Vladimír Mišík, Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř.