Na prvního máje se v Praze uskutečnily desítky kulturně-politických akcí. Evropský rozhled pokryl čtyři z nich – setkání České Suverenity s projevem Davida Ratha na Střeleckém ostrově, pochod studentského Majálesu z náměstí Váslava Havla, prvomájové shromáždění KSČM včetně zatýkání italského komunisty po útoku pepřovým sprejem na mladíka z antikomunistické skupiny a nakonec jsme zavítali k Werichově vile na pražskou Kampu, kde se konal Den Evropy se spojenci, během kterého se do země zasadila jabloň Medy Mládkové.

Ve středu 8. května 2019 ve 13:00 hodin proběhl na Olšanských hřbitovech v Praze u pomníku padlých vojáků Rudé armády pietní akt s kladením věnců a kytic. Tohoto důležitého kroku se ujalo Velvyslanectví Ukrajiny v České republice spolu s Československou obcí legionářskou za podpory Ministerstva obrany České republiky. Na Olšanských hřbitovech jsou pochováni vojáci 1. ukrajinského frontu, kteří položili své životy při osvobozování Československa před nacismem.

Na sociální síti Facebook k protestům proti příjezdům Nočních vlků vybízel Ondřej Zeman, kandidát ESO do Evropského parlamentu. Noční vlky označil za fašistickou skupinu otevřeně podporující diktátorský režim a vojenskou agresi vůči suverénnímu státu Ukrajině. K této příležitosti vznikla i facebooková událost Noční vlky v ČR nechceme, která se jasně vymezila proti vstupu a příjezdu Nočních vlků Českou republikou. Noční vlky považují za skupinu podporující vojenskou agresi vůči Ukrajině, adorující masového vraha Stalina a popírající jeho roli v rozpoutání druhé světové války. Obětí Rudé armády při osvobozování naši země si váží, ale tento způsob piety je pro ně neakceptovatelný.

Noční vlci dorazili na Slavín s téměř dvou hodinovým zpožděním. V jejich čele kráčel Andrej Bobrovský, protože vůdce Nočních vlků Alexandr „Chirurg“ Zaldostanov se dostal na sankční list USA i Evropské unie. Ačkoliv Noční vlci tvrdí, že na svých cestách vítězství jedou uctít oběti vojáků Rudé armády v druhé světové válce, nesli s sebou vlajky Doněcké a Luhanské lidové republiky, neuznané státy „vzniklé“ po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, které v době druhé světové války vůbec neexistovaly a nemají tedy nic s obětmi druhé světové války společného. Delegace se během piety ani nezašla podívat na čestné pohřebiště vojáků nacházející se hned vedle pomníku na Slavíně, nepoklonili se k žádnému z hrobů padlého vojáka. Nedržela se ani minuta ticha za padlé, nezazněl ani projev, který by připomenul některý z hrdinských činů alespoň jednoho jediného vojáka.

V Ústředním výboru KSČM v pražské ulici Politických vězňů se ve čtvrtek 2. května 2019 uskutečnila diskuse s kandidáty do Evropského parlamentu, konkrétně s jedničkou Ing. Kateřinou Konečnou (KSČM) a devítkou Ing. Petrem Pickem, Ph.D. (nestraník, aktivista hnutí Ne základnám). Na besedu, která nebyla nijak blíže propagována, se přesto dostavili dva novináři, nichž jeden se postaral o nebývalý rozruch, když se pokoušel nafotit osobní údaje z prezenční listiny přítomných posluchačů a byl přistižen při činu druhým novinářem, korespondentem Sputniku, který se činu pokusil zabránit. Ten následně ale kandidáta za společnou levicovou kandidátku Petra Picka zkritizoval, že nedělají dost proto, aby si Česká republika jako z jednu možností mohla vybrat i odchod Evropské unie.

V sobotu 27. dubna 2019 se v Praze konal již devatenáctý ročník Národního pochodu pro život a rodinu zaštítěný Hnutím Pro život ČR. Letos si organizátoři kladli za cíl podpořit snahu poslanců Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny, aby zlomek z evropských fondů byl využit na podporu rodin se třemi a více dětmi, a tím se zabránilo zbytečným potratům z ekonomických důvodů. Akce započala pontifikální mši svatou v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, pokračovala doprovodným programem na Klárově, odkud pochod vyrazil na Václavské náměstí, kde byl zakončen projevy. Pochod byl na Mánesově mostě zablokován aktivisty a aktivistkami, kteří demonstrovali za právo žen za potrat. Ti pozadí celé akce vidí v naprosto jiném rozměru. Kardinál Duka se následně proti blokádě důrazně ohradil ve velmi emotivním německém projevu.

Ve čtvrtek 25. dubna 2019 se na Václavském náměstí v Praze konala předvolební demonstrace SPD Tomia Okamury proti imigraci a islamizaci Evropy, na které vystoupili přední evropští nacionalisté. Vystoupil například lídr kandidátky do Evropského parlamentu Ivan David, belgický europoslanec Gerolf Annemans, předseda Strany pro Svobodu Geert Wilders, poslankyně britské strany UKIP Janice Atkinson či francouzská nacionalistka Marin Le Pen. Proti nim se postavila celá řada lidskoprávních aktivistů i zastánců Evropské unie, nevyjímaje ani českou anarchistickou scénu. Na bezpečnost demonstrací dohlížely desítky policistů, kteří museli řešit někdy až kuriózní konflikty.

V úterý 23. dubna 2019 se v Knihovně Václava Havla konala přednáška „20 let v NATO, stálo to za to?“, kterou knihovna pořádala společně s thinkem tankem TOPAZ. Hosty večera byl armádní generál a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel a diplomat Petr Kolář, kteří se snažili zodpovědět základní otázky, kam jsme za 20 let s NATO došli a kam směřujeme do budoucna. Stručně byly popsány i základní hrozby pro státy Severoatlantické aliance, jak plynul čas. Večerem provázel Michael Žantovský.

Ve čtvrtek 11. dubna 2019 se konala na Hradčanském náměstí v Praze akce studentů z ukrajinského Charkova na podporu vězněného režiséra Oleha Sencova. Podle Jarema Diducha, manažera komunikace Ukrajinské akademie lídrů, si umělecká protestní akce kladla za cíl především upozornit Evropany na osudy Ukrajinců vězněných na Krymu. Podobné akce by měly proběhnout i v zahraničí – v Bratislavě, Bruselu, Haagu i Paříži.

V třetím závěrečném díle o tiskové konferenci české redakce Sputniku určené pro česká lokální média se zaměříme na diskusní část večera. Kromě zástupců lokálních médií, stejně jako Sputnik označovaných odbornou veřejností za desinformační, na nich promluvil třeba zástupce Deníku N. Ačkoliv šlo o tiskovou konferenci české redakce pro české novináře, polovina diskuse byla vedena v ruském jazyce bez dodatečného překladu. Není se ale čemu divit, česká redakce Sputniku totiž sídlí v Moskvě a v České republice má pouze svého korespondenta.

Leč je Sofia Ovanesová šéfredaktorkou, její jméno na portálu Sputniku je uvedeno mezi autory. A napsala pouhé dva články v polovině letošního března, tedy jen deset dní před zahájením konference v RSVK. Dohledat k jejímu jménu na internetu jakoukoliv relevantní informaci je skoro nemožné, a to přestože její jméno zkusíte napsat v různých přepisech v latince i azbuce. Pravděpodobně se nejmenuje Ovanesová, ale Avanesová (София Аванесова). Pod tímto druhým jménem má několik uzavřených účtů na různých sociálních sítích se svou fotografií. Pod jménem Ovanesová jsme na internetu vysledovali pouze jedinou aktivitu, a to její účast na slovenském Mezinárodním mediálním fóru „„Sloboda žurnalistiky v kontexte ľudských práv, nových technológií a medzinárodnej informačnej bezpečnosti“ z (prosinec 2018).

Anna Starková v minulosti vystoupila na ekonomickém fóru v Deplhi, kde byla uvedena jako expertka na mezinárodní vztahy a public relations. Dříve pracovala jako poradkyně výkonného ředitele ve Valdajském mezinárodním diskusním klubu, kterého se pravidelně účastní ruský prezident Vladimír Putin. V roce 2015 se sjezdu klubu zúčastnil i  bývalý prezident České republiky Václav Klaus. Starková pracovala i na pozici vedoucí mezinárodních projektů v Agentuře strategických iniciativ a působila v zahraničním oddělení politické strany Jednotné Rusko.

V Evropském parlamentu se příští týden bude schvalovat směrnice o copyrightu, jejíž některé části podle kritiků přinášejí cenzuru a omezení svobody internetu. V sobotu se proti přijetí směrnice protestovalo v celé Evropě. V Praze se konala demonstrace na Palackého náměstí pod vedením České pirátské strany. Vystoupili na ní nejen čeští poslanci, ale i bývalá švédská europoslankyně Amelie Andersdotter či ruský Pirát Alexandr Isavnin. Moderátorem sobotního odpoledne byl Marcel Kolaja, lídr pirátské kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu. Od hlasování nás dělí jen několik málo dní a už v úterý se rozhodne, zdali se lidé budou moci svobodně vyjadřovat na internetu.