V sobotu 27. dubna 2019 se v Praze konal již devatenáctý ročník Národního pochodu pro život a rodinu zaštítěný Hnutím Pro život ČR. Letos si organizátoři kladli za cíl podpořit snahu poslanců Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny, aby zlomek z evropských fondů byl využit na podporu rodin se třemi a více dětmi, a tím se zabránilo zbytečným potratům z ekonomických důvodů. Akce započala pontifikální mši svatou v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, pokračovala doprovodným programem na Klárově, odkud pochod vyrazil na Václavské náměstí, kde byl zakončen projevy. Pochod byl na Mánesově mostě zablokován aktivisty a aktivistkami, kteří demonstrovali za právo žen za potrat. Ti pozadí celé akce vidí v naprosto jiném rozměru. Kardinál Duka se následně proti blokádě důrazně ohradil ve velmi emotivním německém projevu.

Ve čtvrtek 25. dubna 2019 se na Václavském náměstí v Praze konala předvolební demonstrace SPD Tomia Okamury proti imigraci a islamizaci Evropy, na které vystoupili přední evropští nacionalisté. Vystoupil například lídr kandidátky do Evropského parlamentu Ivan David, belgický europoslanec Gerolf Annemans, předseda Strany pro Svobodu Geert Wilders, poslankyně britské strany UKIP Janice Atkinson či francouzská nacionalistka Marin Le Pen. Proti nim se postavila celá řada lidskoprávních aktivistů i zastánců Evropské unie, nevyjímaje ani českou anarchistickou scénu. Na bezpečnost demonstrací dohlížely desítky policistů, kteří museli řešit někdy až kuriózní konflikty.

V úterý 23. dubna 2019 se v Knihovně Václava Havla konala přednáška „20 let v NATO, stálo to za to?“, kterou knihovna pořádala společně s thinkem tankem TOPAZ. Hosty večera byl armádní generál a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel a diplomat Petr Kolář, kteří se snažili zodpovědět základní otázky, kam jsme za 20 let s NATO došli a kam směřujeme do budoucna. Stručně byly popsány i základní hrozby pro státy Severoatlantické aliance, jak plynul čas. Večerem provázel Michael Žantovský.

Ve čtvrtek 11. dubna 2019 se konala na Hradčanském náměstí v Praze akce studentů z ukrajinského Charkova na podporu vězněného režiséra Oleha Sencova. Podle Jarema Diducha, manažera komunikace Ukrajinské akademie lídrů, si umělecká protestní akce kladla za cíl především upozornit Evropany na osudy Ukrajinců vězněných na Krymu. Podobné akce by měly proběhnout i v zahraničí – v Bratislavě, Bruselu, Haagu i Paříži.

V třetím závěrečném díle o tiskové konferenci české redakce Sputniku určené pro česká lokální média se zaměříme na diskusní část večera. Kromě zástupců lokálních médií, stejně jako Sputnik označovaných odbornou veřejností za desinformační, na nich promluvil třeba zástupce Deníku N. Ačkoliv šlo o tiskovou konferenci české redakce pro české novináře, polovina diskuse byla vedena v ruském jazyce bez dodatečného překladu. Není se ale čemu divit, česká redakce Sputniku totiž sídlí v Moskvě a v České republice má pouze svého korespondenta.

Leč je Sofia Ovanesová šéfredaktorkou, její jméno na portálu Sputniku je uvedeno mezi autory. A napsala pouhé dva články v polovině letošního března, tedy jen deset dní před zahájením konference v RSVK. Dohledat k jejímu jménu na internetu jakoukoliv relevantní informaci je skoro nemožné, a to přestože její jméno zkusíte napsat v různých přepisech v latince i azbuce. Pravděpodobně se nejmenuje Ovanesová, ale Avanesová (София Аванесова). Pod tímto druhým jménem má několik uzavřených účtů na různých sociálních sítích se svou fotografií. Pod jménem Ovanesová jsme na internetu vysledovali pouze jedinou aktivitu, a to její účast na slovenském Mezinárodním mediálním fóru „„Sloboda žurnalistiky v kontexte ľudských práv, nových technológií a medzinárodnej informačnej bezpečnosti“ z (prosinec 2018).

Anna Starková v minulosti vystoupila na ekonomickém fóru v Deplhi, kde byla uvedena jako expertka na mezinárodní vztahy a public relations. Dříve pracovala jako poradkyně výkonného ředitele ve Valdajském mezinárodním diskusním klubu, kterého se pravidelně účastní ruský prezident Vladimír Putin. V roce 2015 se sjezdu klubu zúčastnil i  bývalý prezident České republiky Václav Klaus. Starková pracovala i na pozici vedoucí mezinárodních projektů v Agentuře strategických iniciativ a působila v zahraničním oddělení politické strany Jednotné Rusko.

V Evropském parlamentu se příští týden bude schvalovat směrnice o copyrightu, jejíž některé části podle kritiků přinášejí cenzuru a omezení svobody internetu. V sobotu se proti přijetí směrnice protestovalo v celé Evropě. V Praze se konala demonstrace na Palackého náměstí pod vedením České pirátské strany. Vystoupili na ní nejen čeští poslanci, ale i bývalá švédská europoslankyně Amelie Andersdotter či ruský Pirát Alexandr Isavnin. Moderátorem sobotního odpoledne byl Marcel Kolaja, lídr pirátské kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu. Od hlasování nás dělí jen několik málo dní a už v úterý se rozhodne, zdali se lidé budou moci svobodně vyjadřovat na internetu.

Ve středu 13. března 2019 se od 17 hodiny konala v Malém sále Městské knihovny v Praze placená přednáška o ruském kyberzločinu a informační válce, oficiálně na pozvánkách uvedená pod názvem Mocenské cíle kybernetických útoků? v rámci cyklu Mediální gramotnosti. Přednášející byli dva – Tomáš Flídr a Lenka Víchová. Tomáš Flídr působí jako expert na kyberbezpečnost ve společnosti Deloitte, v neziskové organizaci Team4Ukraine a Českém institutu manažerů informační bezpečnosti. Provozuje web kyberbezpečnost.cz. Spolu s Lenkou Víchovou byli posluchačům uvedeni jako lektoři, kteří jezdí na Ukrajinu přednášet vojákům, ale i civilistům o kyberbezpečnosti.

Před budovou Velvyslanectví Spojených států amerických se uskutečnila komunistická demonstrace „Ruce pryč od Venezuely“. Shromáždění svolalo České mírové hnutí v rámci mezinárodní kampaně Světové rady míru za účelem vyjádření solidarity s Bolívarovskou republikou Venezuela po té, co byl prozatímním prezidentem země prohlášen Juan Guaidó. Demonstrace se v ničem nelišila od všech ostatních komunistických shromáždění – zaznívaly hlasy nesouhlasu s politikou Spojených států amerických a čím dál častěji zaznívaly také nesouhlasy s prohlášeními prezidenta Miloše Zemana a s kroky ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka.

V předvečer 20. výročí vstupu České republiky a Polska do Severoatlantické aliance se v Domě armády v Praze uskutečnil diskusní večer věnovaný veteránům z misí v Afghánistánu. Za přítomnosti českého a polského ministra obrany Lubomíra Metnara a Mariusze Błaszczaka se promítal jeden z dílů polského dokumentárního seriálu „Veteráni, kteří unikli smrti“. Hlavní protagonisté televizního seriálu byli v sále osobně přítomni a zúčastnili se následné diskuse moderované plukovníkem Eduardem Stehlíkem, ředitele odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany.

Na pražském Staroměstském náměstí se v půl druhé odpoledne konala mezinárodní akce nazvaná „Об‘єднані прапором “ (z ukrajinštiny pravděpodobně nejlépe přeloženo jako Putovní vlajka). Smyslem kampaně je mluvit o problémech krymských Tatarů, ruské okupaci Krymu a lhostejnosti běžných lidí k dění. Akce se konala v den připomínky narození ukrajinského básníka Tarase Ševčenka. Kampaň byla zahájena Ukrajinci v Irsku v roce 2017. Začátkem roku 2018 se do projektu zapojilo více než 20 zemí světa, stejně jako krymští Tataři z různých koutů světa.

V rozhovoru s novinářem Benjaminem Bidderem pro německý Der Spiegel poodhalila opět svou krutou tvář. Rozhovor začíná nadpisem Janukovyčova důvěrnice Bondarenková: „Policie nepostupuje vůči demonstrantům dost tvrdě.“ Zatímco celý Západ odsuzuje násilí na Majdanu, ona bojuje proti tomu, aby se do události vměšovaly jiné země a brání brutální akce bezpečnostních složek proti demonstrantům. A zatímco před zraky novináře policisté střílí do demonstrantů, Bondarenková během rozhovoru v autě šokovanému novináři říká, že by měli být ještě tvrdší. Demonstranti jsou pro ní vandalové. Zapálili jim sídlo Strany regionu a zabili elektrikáře, který vyměňoval žárovky.