V neděli prvního března odstartovala u sochy Tomáše Garrigua Masaryka před Pražským hradem demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, tentokrát svolaná nejen kvůli zvolení Stanislava Křečka veřejným ochráncem práv, ale také kvůli blížícím se volbám nových členů do mediálním rad. Poté se demonstranti nesoucí včele pochodu symbolickou židli demokracie přesunuli na Staroměstské náměstí, kde ve svých projevech pokračovali.

Již před časem, 16. prosince 2019, se uskutečnila zpravodajsky zajímavá událost v reprezentačních prostorech ruské diplomatické mise Velvyslanectví Ruské federace v Praze. Proběhl zde pamětní den maršála Ivana S. Koněva. Z nějakého záhadného důvodu jej však ruští diplomaté jmenují jako Ivana Semenoviče Koněva, zatímco v našem českém prostředí jej známe jako Ivana Stěpanoviče Koněva. Dovolíme si v tomto odlehčeném monitorovacím článku popsat, kdo se události zúčastnil a co se na ní přihodilo.

Není to tak dávno, kdy Alexandr Mitrofanov pro Český rozhlas upozornil na ruský seriál Velvyslanectví (Посольство) televize NTV, který se sice odehrával ve fiktivní zemi Kaledonii, ta ale až příliš připomínala Českou republiku a její občané měli dokonce typicky česká jména. Seriál pojednával o těžkém životě ruských diplomatů, kteří jsou sledováni a pronásledováni rusofobními kaledonskými tajnými službami. Velvyslance Alexeje Prokofjeva si v seriálu zahrál Igor Livanov, zasloužilý umělec Ruské federace. Tomu byl nyní zakázán vstup na Ukrajinu.

Centrum Mírotvůrce zařadilo do Očistce, seznamů osob považovaných za nepřátele Ukrajiny, další desítku občanů České republiky nebo osob zde pobývajících. Přestože jde o seznamy, které jsou nejen v českých médiích často kritizovány jako neetické, dovolujeme si zveřejnit, kdo byl do seznamů připsán. Jednak jde o seznam, který sehrává v rusko-ukrajinském konfliktu nezanedbatelnou roli, jednak zařazené osoby jsou vesměs významné politicky aktivní osoby. Je tedy ve veřejném zájmu vědět, kteří Češi jsou v konfliktu na Donbase považováni za nežádoucí a proč, na čemž se dále může stavět například nekonfliktní zahraniční politika České republiky vůči Ukrajině.

Institut pro politiku a společnost a Centrum blízkovýchodních vztahů CEVRO Institutu uspořádaly ve čtvrtek 23. ledna 2020 v prostorách Vysoké školy CEVRO Institut přednášku na téma Motiv a důsledky zabití Kásima Sulejmáního. Co Donald Trump sledoval likvidací velitele jednotek Quds Íránských revolučních gard? Jednal v zájmu bezpečnosti amerických občanů nebo se snažil získat politické body pro nadcházející prezidentské volby? Takové a jiné otázky byly položeny členům zahraničního výboru Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky Jaroslavu Bžochovi a Ondřeji Veselému, bezpečnostním analytikům Tomáši Pojarovi a Petru Boháčkovi a v neposlední řadě také politickým komentátorům Janu Macháčkovi a Janu Fingerlandovi. Moderátorem debaty byl Roman Máca, analytik Institutu pro politiku a společnost.

Před vánočními svátky jsme pátrali po tom, jakým způsobem Rada Českého rozhlasu postupovala při ověřování informací, na základě kterých přijala usnesení 109/19 týkající se porušení Kodexu Českého rozhlasu v článku „Incident na Mediálním fóru 2019. Novinářka Petra Procházková udeřila redaktora Sputniku.“ Informace na stránkách Rady Českého rozhlasu byly neúplné, chyběly například podkladové materiály s vyjádřením Jana Pokorného, ředitele zpravodajství ČRo a Radka Kedroně, šéfredaktora serveru iROZHLAS.cz, naopak člen rady Kňourek věděl ještě před zahájením jednání, kdo je v incidentu viník a kdo oběť a tvrdil, že Vladimíru Frantovi nebyl poskytnut prostor k vyjádření, ale nebyly zveřejněny žádné materiály, na základě kterých tyto soudy při veřejném zasedání Rady pronesl. Rada Českého rozhlasu na naší žádost o informace odpověděla a zaslala nám jeden z podkladových materiálů.

V pondělí 27. ledna 2020 se u pražského památníku maršála Ivana Stěpanoviče Koněva konalo setkání nazvané „Květiny pro Koněva“ ku příležitosti 75. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi pořadatelů Jiřího Horáka a Vladimíra Klofáče. Shromáždění s účastí českých komunistů přijeli podpořit Noční vlci ze Slovenska, nechyběli ale ani diplomaté Velvyslanectví Ruské federace v České republice s mediálním pokrytím ruského zpravodajského kanálu Sputnik. Před pomníkem vlála vlajka neuznané Doněcké lidové republiky. Po skončení shromáždění údajně došlo k znesvěcení pomníku skupinou mužů, která po celou dobu shromáždění postávala opodál.

Ve čtvrtek 16. ledna 2020 se od 17:30 konalo na Václavském náměstí v Praze pietní shromáždění ke společnému uctění památky Jana Palacha, který se na tom místě přesně na den roku 1969 upálil. Shromáždění pořádal Klub angažovaných nestraníků (KAN) a promluvily na něm významné české osobnosti politického a vědeckého života, jako je Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů nebo nový předseda KANu František Laudát.

V předvánočním období jsme zaznamenali v kybernetickém prostoru neautorizovaný přístup k webové stránce významné české neziskové organizace, kterou z taktických důvodů nebudeme jmenovat. Stránka byla napadena Injection.Black_SEO.Web.RTSS, neboli Back Hat SEO technikou, jejímž cílem má být zvýšení hodnocení „podstrčené“ webové stránky pro vyhledávače, v našem popisovaném případě přes cílené skrytí reklamních odkazů mimo viditelnou část stránky. Jak si ale za chvíli vysvětlíme, následky takového útoku mohou vést až k zneviditelnění webové stránky pro vyhledávače a na strojích zabezpečených přes webblockery bude uživatelům na ni odepřen přístup s upozorněním, že stránka byla napadena. Tím se samozřejmě internetovému světu stane nedostupnou – a to si zajisté žádná nezisková organizace nepřeje.

Ve středu 18. prosince 2019 se Rada Českého rozhlasu jednomyslně usnesla, že na stránkách www.irozhlas.cz z 23. listopadu 2019 s názvem „Incident na Mediálním fóru 2019. Novinářka Petra Procházková udeřila redaktora Sputniku“ došlo k porušení Kodexu Českého rozhlasu, neboť v článku údajně nebyl dán prostor k vyjádření jedné ze stran sporu Vladimíru Frantovi, redaktorovi Sputniku. Evropský rozhled nyní intenzivně pátrá po tom, jakým způsobem Rada Českého rozhlasu postupovala při vyhodnocení, že Vladimíru Frantovi tento prostor k vyjádření nebyl nabídnut, neboť na stránkách Rady nejsou dohledatelné žádné bližší informace o tom, jakým způsobem ve věci ověřování této skutečnosti postupovali a chybí zveřejnění klíčových materiálů.

Po přestávce na kávu se na Mediálním fóru 2019 řečníci věnovali tématu „Mezinárodní informační bezpečnost a jak se odráží v médiích“. Poté následovaly otázky internetu a radikalizace mládeže. Diskutovalo se o ruské platební kartě Mir i  o demonstracích v Lotyšsku a Estonsku na podporu výuky v ruštině ve školách. K radikalizaci a manipulaci s mladými lidmi promluvila i ekonomka přes kryptoměny ze Státní dumy Ruské federace Elina Sidorenko.

Závěrečný den Mediálního fóra 2019 patřil sekci „Informačně-komunikační technologie v kontextu médií“, kdy žurnalistika byla dána do přímé souvislosti s kybernetickými hrozbami a válkami. První dopolední podsekce se věnovala tématu „Umělá inteligence a nové technologie: výzva pro moderní média“. Hlavního slova se ujal profesor Smirnov z moskevské diplomatické školy, který označil za hlavního viníka kybernetických hrozeb pro Ruskou federaci Spojené státy americké. Jiný řečník mluvil o čínském Zlatém štítu v souvislosti s vyvážeností svobody versus kyberbezpečnosti.

Po obědě druhého dne odstartoval třetí panelový blok nazvaný „Žurnalistika post informační epochy čili zlatý věk dezinformace“. Dezinformace ovšem z pohledu ruských narativů propagandy. Dozvíme se tak, že není pravdivá informace o zasahování Ruské federace do amerických voleb, že Krym nikdy nebyl anektován a východoevropští novináři by se měli vrátit ke své slovanské identitě. Takové informace zaznívaly z úst bývalých politiků komunistických stran, ale i odborníků Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova.