Středa 24. dubna, 2024
Evropský rozhled

Panelová diskuze o romském holokaustu a jeho popírání v České republice

V nově otevřeném neziskovém prostoru Zázemí v pražské Bartolomějské ulici se v neděli 4. října 2015 k pozdnímu odpoledni konala panelová diskuze o romském holokaustu a jeho popírání v České republice. Čtyři panelisté diskutovali o českém koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku, kde v současné době památku obětí znevažuje postavený vepřín.

 

Panelová diskuze o romském holokaustu a jeho popírání v České republice, zleva Míra Brož, Markus Pape, Jožko Miker,  Benjamin Abtan, Čeněk Růžička.
Panelová diskuze o romském holokaustu a jeho popírání v České republice, zleva Míra Brož, Markus Pape, Jožko Miker, Benjamin Abtan, Čeněk Růžička.

 

Vepřín stojící na místě romského koncentračního tábora se stal hlavním politickým tématem v 15-ti evropských zemích. Zahraniční politici postupně zvyšují tlak na Českou republiku, aby vepřín přesunula z míst, kde v minulosti umírali lidé. Benjamin Abtan, francouzský prezident sítě EGAM (Evropské grassrootové antirasistické hnutí) spolu ostatními členy spustil mezinárodní kampaň Dignity for Lety, která si klade za cíl vytvořit tlak na českou vládu.

Podle Benjamina Abtana se zdá, že si Češi už na vepřín v místech holokaustu zvykli, ale neměli by, protože se jedná o opravdový skandál. V zahraničí jsou všichni šokováni, když se o Letech dozví.

Benjamin Abtan připomněl, že dnešní rasismus a diskriminace je pokračováním toho, co se dělo tenkrát za války. Stereotypy proti Romům pokračují, a jsou to ty stejné nálady, které stály za genocidou. Bojovat proti vepřínu není jen o minulosti, boj má nemalou spojitost s naší současností a budoucností.

„Důstojnost jednotlivců je důležitá a musí se za ní v Evropě bojovat,“ uvedl závěrem prezident EGAM.

 
Lety u Písku, 2014
Zahraniční studenti uctívají oběti tábora v Letech u Písku, červenec 2014.
 

Markus Pape, německý autor knihy Nikdo vám nebude věřit, se o události v Letech zajímá už několik let. Podle jeho zjištění 90 % Romů, kteří tu žili před válkou, zahynuli i díky činnosti české protektorátní kriminální policie v Bartolomějské ulici. Téma táborů v České republice je důležité i kvůli tomu, že dnes v zemi stojí tábor nový – Bělá pod Bezdězem – Jezová.

„Někteří říkají, že je to koncentrák,“ pokračoval Pape. Ve skutečnosti nelze říct ani to, protože vlastně vůbec nevíme, co tam odehrává. Vězní tam i děti, ačkoliv podle mezinárodních norem se děti věznit nesmí. A žádný novinář zatím neměl možnost udělat tam rozhovor.

Pan Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění obětí romského holokaustu v ČR, je přímým pozůstalým po obětech z Let u Písku. Když pojedete na mirovický hřbitov, kde byli pohřbíváni mrtví z koncentračního tábora, uvidíte tam náhrobní desky, kde jedna oběť vedle druhé nese jméno Růžičků. Nenachází pojmenování pro společnost, která na místě koncentračního tábora staví vepříny.

Jožko Miker, dlouhodobý romský aktivista, připomněl, že diskuse s českými politiky nikam nevedou. „Postavili sice památník kousek dál, ale když k tomu památníku půjdete a zafouká vítr, tak se tam nedá vydržet. Ten prasečák tam překáží a musí jít pryč. A je jedno, jak to uděláme, jestli to bude politicky, nebo aktivisticky, ale ten prasečák odtamtaď musí zmizet,“ uzavřel.

 
Více k tématu:

Pieta za vepřínem

Kriminálka v Bartolomějské má novou pamětní ceduli